Premiéry

Muzikálová adaptace známého dramatu Karla Čapka o touze po věčném mládí. Píše se rok 1922, za dvě hodiny nastane půlnoc. V čerstvě otevřené pražské Lucerně začíná silvestrovská show, jejíž hlavní hvězdou je excelentní zpěvačka Emilia Marty. Než přijde Nový rok, dokáže tato záhadná femme fatale obrátit život naruby prakticky každému, s kým se setká. Tentokrát ale nekompromisně sleduje svůj vlastní zájem, díky němuž je naživu už tři sta let – Věc Makropulos. Jak skončí honba za elixírem mládí? Co se stane, když porušíme přírodní zákony? Jak moc je krása lidského života ovlivněná tím, že nejsme nesmrtelní? Slavnou hru Karla Čapka o prolhanosti touhy po věčném mládí upravil Petr Abraham do podoby muzikálového libreta, kde Emilia Marty zpívá o lásce, samotě, slávě i krachu své unavené duše. Cynické a bolavé revuální písně pro ni napsala jedna z nejznámějších autorských dvojic současnosti – Ondřej Soukup a Gabriela Osvaldová. Tedy i po sto letech od své světové premiéry Čapkovo drama stále žije a vzhledem k pokrokům, jichž od té doby lidstvo a jeho medicína dosáhly, může dnes působit dokonce ještě naléhavěji, až nesmrtelně. Roli Emilie Marty ztvární Petra Janečková. Dále hrají Martin Mejzlík, Tomáš Lněnička, Karolína Šafránková, Radek Žák, Josef Pejchal, Matěj Štrunc, Zdeněk Rumpík, Ludmila Mecerodová, Ladislav Špiner, Vladimír Chmelař, David Kopecký, Eliška Jechová, Barbora Haláková a Dagmar Nárožná.

Silný příběh dvou sester o hledání domova i vlastní krve navzdory dějinám. Nicholas Winton a jeho spolupracovníci během prvních osmi měsíců roku 1939 dostali 669 dětí z pomnichovského Československa. Rodiny zachráněných dětí zpravidla skončily v koncentračních táborech. Ester její rodiče také poslali do Anglie a sami s mladší dcerou Hanou zůstali v Československu. Nikdy se už neviděli. Ester vyrostla u pěstounů a nyní už má dospělou dceru. A přece se jednoho dne v roce 1988 umanutě rozhodne se do Československa vypravit. Ke svému překvapení zde potkává osoby, které považovala za mrtvé. Na její cestě ji doprovází dcera, která až zde odkrývá příběh své matky. Nikdy o něm nechtěla mluvit. Až teď, v jakémsi podivném hotelu, kde (zdá se) vůbec neplatí zákonitosti času ani prostoru... Starší ze sester, Ester, která přijíždí do Prahy po padesáti letech, hraje hostující Jaroslava Pokorná v alternaci s Danou Syslovou. V úloze kabaretiéra Kašpara se diváci mohou těšit na Miroslava Hanuše, stálého hosta smíchovské scény. Otce rodiny ztvární Tomáš Petřík, Nicholase Wintona ztělesní Matěj Anděl, zpěvačku Linu hraje Andrea Buršová, Wintonovu spolupracovnici Doreen Warrinerovou a Hannah, dceru Ester, ztvární Anna Grundmanová (dříve Stropnická). Jako Obřadník a Číšník se objeví Jacob Erftemeijer. Do role velkouzenáře Bartáka, reprezentujícího v předválečných letech „neškodný“ český nacionalismus, a později i do úlohy mazaného Recepčního v hotelu konce 80. let obsadil režisér Roberta Jaškówa. V dalších úlohách uvidíme Petra Kulta (Martin Blake), hostujícího Tomáše Červinka (strýc Benjamin) a Anežku Šťastnou (Švédka Kerstin). V úloze třináctileté Ester se alternují Katarína Mišejková a Sára Lutovská. Inscenace režiséra Martina Františáka.

Muzikál podle slavného románu Noaha Gordona Ranhojič. Anglický křesťanský chlapec Rob Cole se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za Žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku... Hrají Libor Matouš nebo Richard Pekárek, Stanislav Slovák nebo Jakub Uličník, Kristýna Daňhelová nebo Esther Mertová, Radka Coufalová nebo Ivana Vaňková, Ladislav Kolář nebo Igor Ondříček, Aleš Slanina nebo Dušan Vitázek, Jan Apolenář nebo Jiří Horký, Zdeněk Junák nebo Josef Jurásek, Jiří Daniel nebo Jiří Mach, Kristian Pekar nebo Marco Salvadori, Rastislav Gajdoš nebo Viktor Skála, Jan Mazák nebo Karel Škarka, Robert Jícha nebo Oldřich Smysl, Karel Mišurec nebo Jiří Ressler, Barbora Goldmannová nebo Marta Matějová, Zuzana Holbeinová nebo Tereza Navrátilová, Diana Velčická nebo Eliška Horňáková, Alžběta Janíčková nebo Gabriela Karmazínová, Nikol Wetterová nebo Vítězslava Karolová, Eva Jedličková nebo Evelína Studénková, Soňa Kubišová nebo Barbora Slaninová nebo Míma Krajčová, Martin Mihál nebo Jan Valeš, Jonáš Florián nebo Jan Brožek, Daniel Rymeš nebo Rastislav Širila, Marek Hurák nebo Ondřej Komínek a další. Režíruje Stanislav Moša. Muzikál španělských autorů bude na Hudební scéně MdB uveden v české premiéře a jde o jeho první uvedení mimo zemi svého vzniku.

Ostravské Divadlo loutek na své Alternativní scéně podnikne dobrodružnou plavbu v hlubinách moře i lidského srdce... Každý někoho potřebuje. V moři nebo na souši. Malý Filip se dozvídá, že se zanedlouho mámě narodí sestřička a už nebude sám. Filip přitiskne ucho k mámině břiše a slyší šum, skoro jako pod mořem, když se potápí s tátou. Zrovna posledně si z moře přivezl takovou krásnou ulitu... Ulitu, kterou na dně moře postrádá jeden krab. Co má chudák krab dělat. No přece hledat si novou ulitu. Ale kde a jak? Strejda humr, ten by možná věděl... Účinkují Ondřej Beseda, Jakub Georgiev, Vladimíra Krakovková, Lenka Macharáčková, Ivo Marták a Ondřej Vyhlídal. Inscenace, kterou připravil režisér Pavel Gejguš, je vhodná pro děti od 4 let.

Magická detektivka říznutá operou i rapem. Dívka, která v podobě Nočního motýla po setmění plachtí nad ulicemi města. Střešní rybář nahazující noc co noc udici z okraje střechy starého činžáku. Duch opery, jehož zpěv dokáže rozpohybovat věci i dění. A také hranatý Golem, ďábelský Developer a především dva pěvecky nadaní kamarádi, shodou okolností noční zametači městských bulvárů. To jsou jen některé z netradičních postav tajuplné noční detektivky Pavlik, Bobby a duchové města. Její autor a zároveň režisér inscenace, Petr Vodička, je v Naivním divadle dobře znám díky dlouhé řadě úspěšných titulů, které v Liberci připravil - Tristan a Isolda, Zrzavý Orm, Babu a papoušek a další. Právě na poslední zmíněnou inscenaci Pavlik, Bobby a duchové města dokonce velmi volně navazují. I tentokrát se jedná o původní autorskou detektivku pro děti, která se odehrává v nočním velkoměstě. I tentokrát dojde na únos a i tentokrát hlavní hrdinové vše vyřeší doslova a do písmene se zpěvem na rtech. Protože hudba je v případě nové inscenace Naivního divadla nejen tradičním inscenačním prostředkem, ale také jedním z výrazných dějových motivů. Tím dalším je městská architektura. Protože hlavní hrdinové před sebou nemají menší úkol, než zabránit totální zkáze překrásného historického města. Hrají Miroslava Bělohlávková, Veronika Košvancová-Khomová, Filip Homola, Adam Kubišta, Marek Sýkora, Petr Štěpánek a Antonín Týmal. Inscenace je vhodná pro děti od 7 let.

Horácké divadlo představí divákům jedinečný tvůrčí počin v podobě dramatizace společenského satirického románu, v českém prostředí takřka neznámého. V roce 1931 napsal Erich Kästner román Fabian s podtitulem Deník moralisty. Hlavní hrdina ironicky satirického románu, vystudovaný doktor filozofie a germanista Jakub Fabian proplouvá jako němý pozorovatel nočními podniky, uměleckými ateliéry a pofidérní společností Berlína v době Výmarské republiky “zlatých” 20. let 20. století, v předvečer uchopení moci Adolfem Hitlerem, kdy se to, co se zdálo být závratí života, ukazuje jako delirium. Čeká “něžný ironik” Fabian na vítězství slušnosti? Může v takové společnosti přežít? Přizpůsobit se? Dá se v tom nějak plavat a neutopit se? Titulní roli ztvární Vít Hofmann. Dále hrají Marián Chalány, Stanislava Hajduková, Lucie Sobotková, Šárka Býčková, Lenka Schreiberová, Lukáš Matěj, Zdeněk Stejskal a Ondřej Šípek.

Hlavní postavou je lékař Pierre, který se snaží pomoct své dceři. Dozvěděla se totiž o nevěře svého snoubence. Ale co když je nevěrný i někdo další... A když ve vztazích začnou zaznívat otázky: „Chtěl bys, abych tu zůstala? Co máš za problém? Co to s tebou dneska je? Miluješ se ještě se svou ženou? Co mám teď dělat? Čekat? Už tě nikdy nevidět? Co? Řekni, co mám dělat?“, je jasné, že z romantické idylky se stává spíše thriller. Všichni víme, že hrabat se jiným v soukromí je neslušné, ale nikdy se vám nestalo, že jste skrývali pravdu? Zeller si jako již tradičně pohrává s různými žánry a splétá řetězec vztahů a situací, kterými se snaží diváka znejistět. Kdo je viník a kdo oběť? A dokáže člověk obelhat sám sebe? Poslední hra celosvětově úspěšného dramatika Floriana Zellera měla premiéru v únoru 2022 v londýnském Hampstead Theatre v překladu Christophera Hamptona pod názvem The Forest. České premiéry Zellerových textů mají v Klicperově divadle svoji tradici. V Bílém jelenovi se navíc autor vrací k temnému, grotesknímu a protimluvnému tónu svých her Ten třetí a Kdybys umřel, jimiž právě Klicperovo divadlo dnešního držitele Oscara na česká jeviště uvedlo. V režii Pavla Kheka hrají Jiří Zapletal, Kamila Sedlárová, Martina Czyžová, Jan Vápeník, Martina Nováková, Filip Richtermoc, Natálie Holíková, Martin Klapil a Vojtěch Říha.

„Byl jednou jeden chudý chalupník, jmenoval se Klapzuba, a ten měl jedenáct synů. Ve své chudobě nevěděl, co s nimi, a tak z nich udělal fotbalové mužstvo.“ Kdo by neznal knihu Klapzubova jedenáctka? Humoristický román z roku 1922 českého spisovatele a novináře, ale i herce a zpěváka Eduarda Basse zná snad každý nebo o něm alespoň slyšel. Nejen autorův známější Cirkus Humberto se dočkal filmové podoby, byl to i příběh starého Klapzuby a jeho synů z Dolních Bukviček u Kouřimě, kteří porazí Spartu, Slavii i FC Barcelonu. Bass se ve svém díle s humorem zamýšlí i nad etikou a profesionalitou sportu. Bratři drží vždy při sobě, navzájem se nikdy nezradí, nikdy je nezmůže pýcha, i když jsou slavní po celém světě. Na tuto hravou a úsměvnou rodinnou komedii se mužská část činoherního souboru DJKT obzvlášť těší a věří, že svou radostí ze hry, ať už z té fotbalové, či z té herecké, potěší diváka malého i velkého, mladého i staršího, plzeňského i přespolního... Hrají Martin Stránský, Klára Krejsová-Kuchinková nebo Andrea Mohylová, Jan Maléř, Miloslav Krejsa, David Kubát, Libor Stach, Vladimír Pokorný, Marek Mikulášek, Eliška Vocelová, Denisa Cupáková, Jana Ondrušková, Zdeněk Hruška, Martin Chmelař, Jaroslav Matějka, Josef Nechutný, Michal Štěrba, Petr Urban, Martin Zahálka ml. a řada dalších. Inscenace připravil režisér Thomas Zielinski.

Nejslavnější divadelní detektivka všech dob. První dáma světové detektivní literatury byla sama zaskočena výjimečným ohlasem Pasti na myši. Hra byla přeložena do 25 jazyků a její londýnská inscenace se hraje denně od roku 1952. „Myslím, že je to pravdu výjimečné, ale koneckonců je pořád spousta penzionů a spousta vražd.“ Populární popěvek o třech slepých myškách byl podnětem pro prvotní rozhlasovou podobu hry a také v její jevištní podobě opakovaně zazní. Za zimní vánice přijíždějí do nově otevřeného penzionu manželů Ralstonových první hosté a postupně se odhalují stopy starého nevyjasněného zločinu. Uzavřený prostor domu a v něm osm postav, z nichž většina je někým jiným, než za koho se vydává. A někdo z této společnosti vraždí a spřádá plány dalších vražd a někdo tyto zločiny vyšetřuje a snaží se jim zabránit a všichni jsou vlastně podezřelí. Hrají Aneta Krejčíková, Viktor Javořík, Ondřej Kraus, Petr Matyáš Cibulka, Regina Rázlová, Sára Rychlíková nebo Jana Kotrbatá, Aleš Procházka a Otakar Brousek ml.

Pohádka básníka Karla Šiktance. Letní večer, za kterého chlapci skáčou přes ohnivou hranici, přinese velké neštěstí. Matouš svůj skok nezvládne. Nebo to bylo jinak? Nechci je! Nechci nikoho! Nikdo mě nesmí vidět! Co pomůže, když něco moc bolí? Komu ukážeme své zranění? Komu se svěřit? A co je skutečně léčivé? Možná jsou to slova, o která se stará děda. Ten těch slov za celý život slyšel, napsal, řekl a promyslel strašně moc. Matouš chodí sto dní sem a tam, než se dokáže vrátit a podívat se pravdě do tváře. Vyšetřit, co se stalo a ošetřit ránu. Za zlou nocí vždycky nové ráno. Inscenace je vhodná pro děti od 6 let a hrají v ní Petr Uhlík, Annette Nesvadbová, Jaroslav Achab Haidler, Marta Vítů, Jan Hušek, Hynek Chmelař nebo Matúš Bukovčan a Jan Plouhar. Režíruje David Šiktanc, autorův vnuk.

Hra modernisty Maxima Gorkého (1868–1936) pojednává o lidech na okraji ruské společnosti okolo přelomu století. Postavy Na dně (1902) jsou stejně jako mnohé postavy dnešních her a filmů o společenských outsiderech postavy komické. V komedii se potkáváme s „partou z ubytovny“, která je velmi podobná té dnešní ubytovně – jen legrace je krutější a hrozící osudy strašnější. Maxim Gorkij patří vedle Čechova, Tolstého a Andrejeva k největším dramatikům ruské moderny, svou pověst vynikajícího dramatika si uchoval přes ideologickou nálepku sovětské i československé totalitní komunistické moci. Jeho nejslavnější hru bude režírovat Ivan Krejčí, dlouholetý umělecký šéf Komorní scény Aréna v Ostravě v adaptaci svého kolegy a několikanásobného držitele Ceny Alfréda Radoka za nejlepší hru Tomáše Vůjtka. Hrají Jan Grygar, Kateřina Liďáková, Hana Drozdová, Petr Bláha, Vojtěch Blahuta nebo Martin Veselý, Michal Bumbálek, Petra Lorencová, Štěpánka Romová, Hana Tomáš Briešťanská, Martin Sláma, Martin Siničák, Tomáš David, Ivan Dejmal, Roman Nevěčný, Martin Veselý nebo Pavel Čeněk Vaculík, Vratislav Běčák a Roman Blumaier. Inscenace bude uváděna v divadle Reduta.

Slavné komorní drama plné překvapivých zvratů, krutých her i komické absurdity lidských vztahů se konečně dostává na jeviště libereckého divadla. K ránu po dlouhém večírku se zábava dvou manželských párů zvrhne ve vzájemné urážky a nelítostný souboj o to, kdo na svého partnera vytáhne nebo vymyslí jedovatější tajnosti. Klasik americké dramatiky Edward Albee je jistě divákům známý, hra Kdo se bojí Virginie Woolfové? je bezpochyby jeho nejslavnější a v roce 1962 s ní Albee šokoval celou Ameriku zpochybněním poválečné iluze „amerického snu“. V novém překladu Jiřího Joska zní dialogy nesmírně aktuálně. Snad i náš porevoluční český sen o rovnosti příležitostí, o blahobytu a růstu dospěl právě k podobné vlně znepokojení a pochybností jako optimismus let šedesátých v Americe. Poněkud zapadlé americké univerzitní město a frustrující žabomyší války bezvýznamných vysokoškolských učitelů rozhodně až překvapivě připomínají prostředí, které u nás na severu dobře známe. V režii Petra Štindla účinkují Markéta Tallerová, Martin Polách, Stavros Pozidis a Kateřina Kornhäuserová

Bývalá barmanka Maude Gutmanová, žijící v kempu na periferii kalifornského Bakersfieldu, přivítá ve svém bizarně zařízeném karavanu mimořádně vzácnou, dychtivě očekávanou návštěvu. Z New Yorku, vzdáleného čtyři a půl tisíce kilometrů, kvůli ní přiletěl Lionel Percy, bývalý ředitel Metropolitního muzea umění. Účelem návštěvy je znalecký posudek obrazu, který Maude zakoupila ve vetešnictví. Domnívá se, že by mohlo jít o neznámé dílo Jacksona Pollocka. Znalec tuto možnost vyloučí. Maude však jeho verdikt odmítá. Následný bouřlivý duel mezi škrobeným intelektuálem a svéráznou ženou z okraje společnosti odhalí nečekaná tajemství a počáteční konverzační žánr se rozpoutá do napínavého thrilleru. Na jevišti Malé scéně ve dvoře jej zprostředkují Martina Sikorová a Alexandr Postler.

Magická komedie o životě po životě... Felicity a Simon Willisovi čekají své první dítě. On je (zatím) neúspěšný spisovatel, ona ho láskyplně podporuje i přes nepochopení své matky. Díky realitnímu makléři Markovi najdou dům, který se pro ně zdá být ideální. Simon je nadšený, že v něm dříve žil autor jeho oblíbených detektivních románů. Felicity má zase ráda staré domy pro jejich zvláštní atmosféru a dokonce doufá, že by se v nich mohla setkat s důkazem existence života po životě. Věří, že duchové předchozích tragicky zemřelých majitelů jsou stále přítomní. Kdyby byl Mark k manželům Willisovým upřímný, přiznal by, že se v domě dějí podivné věci. Pokaždé, když do něj přijde, stane se něco nadpřirozeného. Věci se vznášejí ve vzduchu, přemisťují se samy od sebe… Zatímco Marka to děsí, pro Felicity jde o důvod, proč si dům ještě více zamilovat. Všichni jsou tedy spokojení. Markovi se podaří strašidelný dům pronajmout, Felicity se setkává s tím, co ji fascinuje, a Simon dokončuje román u stejného stolu jako jeho spisovatelský idol. A předchozí obyvatelé domu Jack a Susie Cameronovi jsou opravdu stále „doma“. Neodešli do nebe, byli vráceni od nebeské brány, protože ani v přítomnosti svatého Petra nebyl Jack ochoten uvěřit v boží existenci. V jednom domě tedy sledujeme dva manželské páry. Každý z nich řeší vlastní problémy, navzájem se nevidí, ale přitom se ovlivňují. Dokonce se spolu naučí i komunikovat. Romantickou komedii o věcech, které nás přesahují, napsala současná britská spisovatelka Pam Valentine a dokázala v ní spojit bravurní konverzační komiku s otázkami, které si denně pokládá každý z nás. A právě narození očekávaného miminka nabídne na tyto dotazy i potřebné odpovědi. Příběh o lásce a naději plný vlídného humoru i absurdních situací slibuje být výtečnou hereckou příležitostí pro členy našeho souboru a zároveň mimořádně dobrodružnou exkurzí po magických sférách našich životů. Na Činoherní scéně MdB v režii Petra Gazdíka hrají Alena Antalová, Petr Halberstadt, Svetlana Janotová, Ondřej Halámek, Johana Gazdíková, Erika Kubálková a Tomáš Sagher.

Nejmenované evropské město na počátku 21. století a pětice kuchařů, kteří musí rychle připravit chutný pokrm pro strávníky čínsko‑vietnamsko‑thajského podniku Zlatý drak. Prostor, kde není místo pro budování mezilidských vztahů, protože je na zaměstnance vyvíjen nepřetržitý tlak, a na strávníky doléhá obyčejná potřeba dosyta se najíst. Jste‑li pak cizincem, který vaří v kuchyni bez pracovního povolení, je vaše situace bezvýchodná. Příběh mladého Číňana, kterého bolí zub a nesmí jít k lékaři, což má fatální následky, je jednou z mnoha černých historek o lidech, kteří pracují v asijském bistru Zlatý drak nebo ho navštěvují. Německý dramatik Roland Schimmelpfennig napsal důmyslně propletenou hru, ve které pět herců ztvárňuje desítku postav, ženy navíc hrají muže, mladí staré a naopak. Jeden příběh je často vyprávěn z několika perspektiv a má odlišné pointy. Zlatý drak (2009) je jedním z nejúspěšnějších titulů renomovaného dramatika, který skrze pravděpodobné situace a poetické metafory komentuje realitu současného bytí, jež je zvláště bezútěšná pro jedince na okraji společnosti. V nově revidovaném překladu Petra Štědroně bude působivou divadelní jízdu inscenovat Martin Glaser. V Mahenově divadle hrají Viktor Kuzník, Hana Doulová, Eliška Zbranková, Bedřich Výtisk a Petr Kubes.

Multižánrový autofikční dokument o kvašení zelí s prvky politické eseje. Já, kimči je příběhem o trojici přátel, zapálených domácích výrobců korejského kvašeného zelí kimči. Tvůrci v něm vystupují pod svými skutečnými jmény, protože dokumentární esej na pomezí tří žánrů (text, hudba, video) je svéráznou autofikcí. Fermentace zelí je jim postupem času nejen vším, co je v životě podstatné, ale rovněž "pravdivým zrcadlem" dnešní společnosti. Příběh s flashbacky do let společného mládí je záznamem o vzniku komunity, která začíná gurmánstvím a končí vizí společenského uspořádání. Změny na bakteriální úrovni, ke kterým při fermentaci dochází, užívají jako užitečnou metaforu fungování společnosti. Zatímco neschopnost autoregulace divoce se množících bakterií, které umírají po vyčerpání zdrojů svého prostředí v sudu je paralelou naší společnosti, provázanost našeho těla s naším bakteriálním ne-já, otvírá důležité téma symbiózy... Skupina pracuje s uměleckou hyperbolou, autostylizací, a ironií. Absurditu a humoru kombinují s jazykem internetu, příruček a kuchařských receptů. Napětí textové části vychází jak z příběhu samotného, tak z kontrastního užívání rozmanitých výrazových prostředků a komunikace hudby, obrazu a slova. Připravili a účinkují Petra Hůlová, Petr Vrba a Jiří Havlíček.

Původní české drama situované do skalistých hor ledového severu, kterým neúprosně proniká srpnové světlo. Staré časy končí a v poslední, opravdu poslední chvíli přichází vytoužená naděje. Karel s Ondřejem žijí zbytky svého mládí v opuštěném statku po svých rodičích. Nepotřebují k životu vesnici, nepotřebují nic, nevěří ničemu – zbyli si. Ukryjí však uprchlou dívku naplněnou jasem. Jeden ji miluje, druhý ji potřebuje. Vše přichází rozetnout paní Eklmanová, dávná známá. Eklmanová jako dáma své samoty potřebná ve chvíli, kterou musí člověk překonat. Jaké to je když, musíme najít cestu dál, ale jsme na okraji ledopádu? Můžeš skočit, letět anebo obětovat sebe, i jiné. Hra o tom, zda pro vlastní naději a štěstí můžeme ve dne udělat věci, na které se bojíme v noci jen pomyslet. Inscenace textu, jenž vznikal mezi pobytem našince u hlubokých fjordů a groteskní realitou všedního dne, nabízí setkání s koncentrovanou hereckou prací souboru Švandova divadla v komorním prostoru studiové scény pod taktovkou uměleckého šéfa. Martin Františák napsal pro soubor Švandova divadla text, který stylově navazuje na jeho předchozí oceňované hry Nevěsta nebo Karla. Opět se věnuje hrdinům mimo ohnisko společnosti a uvádí do kontrastu svůj poetický jazyk připomínající tu nejlepší tradici české dramatiky s až groteskní prostotou a krutostí každodenního života. V komorním Studiu ŠD hrají Matěj Anděl, Jan Mansfeld, Bohdana Pavlíková, Anežka Šťastná a Marie Štípková.

Poutavé melodie nadějného brněnského skladatele Robina Schenka a silný příběh lásky a nenávisti podle Petra Štěpána a Miroslava Ondry vás ponoří do legendy, která se vypráví kousek od Brna, a ať už je pravdivá, nebo ne, stále nám ji připomíná impozantní memento – devět dřevěných křížů poblíž dálnice D1. Muzikál byl napsaný speciálně pro Městské divadlo Brno a vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu domů najde bezvládné tělo muže. Odveze jej domů a mladý cizinec – uherský koňský handlíř – se díky tomu za nějaký čas zotaví. Zamiluje se do statkářovy dcery Elišky, avšak otec nechce o vdavkách ani slyšet. Cizinec zaváže Elišku slibem věrnosti a odjíždí, aby v Uhrách prodal své statky a s penězi se vrátil pro svoji nevěstu. Čas však plyne a Luka se nevrací. Eliška tak podlehne naléhání otce a ostatních, aby se provdala za mlynářova syna. Ve svatební den se vrací Luka z Uher a brzy se dovídá o veselce. Šílený vztekem přísahá pomstu, kterou nakonec společně s hajným Kudlou vykoná. Spolu vyčkají na svatební průvod na cestě poblíž Hlubokého a ukončí život svatebčanů včetně statkáře, Elišky a dalších. Nakonec sprovodí ze světa svého druha i sebe. Když doběhnou ostatní svatební hosté, vidí strašný výjev. Devět mrtvých těl. Na jejich památku pak na místě strašného zločinu vztyčí devět křížů, aby tento příběh velké lásky a velké zášti nikdy z hlíny vysočiny nevyvanul. Je to skutečný příběh z historie? A jmenovali se naši hrdinové takto nebo jinak? Nebo je to všechno jen legenda o krvavé hrůze z dávnověku? Autorům nového muzikálu nejde ani tak o to podat přesnou historickou rekonstrukci možné události, která je doposud zahalena tajemstvím. Spíš se na základě velmi silného lidského příběhu chtějí zamyslet nad tématy jako jsou lidská zaslepenost, nenávist k neznámému, strach z jinakosti. Muzikál problematizuje téma viny a neviny, zamýšlí se nad tím, že nic není pouze černé a bílé. Co zmůže síla lidské pomluvy a jak veřejné mínění ovládá osudy lidí a častokrát zapříčiní problémy, ke kterým by vůbec nemuselo dojít a které mohou způsobit tragédii jako i v případě legendy o devíti křížích. Příběh vám na Hudební scéně MdB zprostředkují režisér Petr Gazdík a herci Svetlana Janotová nebo Kristýna Daňhelová, Libor Matouš nebo Ondřej Studénka, Jiří Mach nebo Petr Štěpán, Rastislav Gajdoš nebo Milan Němec, Alena Antalová nebo Lenka Bartolšicová, Johana Gazdíková nebo Marta Matějová, Jonáš Florián nebo Ondřej Halámek, Tomáš Sagher nebo Jiří Daniel, Karel Mišurec, Marek Hurák nebo Radek Novotný, Jan Apolenář nebo Oldřich Smysl, Marek Kolář nebo Robert Rozsochatecký, Miloslav Čížek nebo Josef Jurásek, Petra Šimberová nebo Alžbeta Janíčková, Katarína Mikulová nebo Zuzana Holbeinová, Eva Jedličková nebo Monika Světnicová a další.

Autorský muzikál, jehož příběh vychází z Goetheho tragédie o středověkém německém učenci, který vyměnil svou duši za slávu, bohatství a mládí. Ten si na začátku příběhu žalostně uvědomuje, že zestárl, aniž by dosáhl skutečného poznání, proslulosti nebo nashromáždil majetek. Mefistofeles mu nabízí, že za upsání jeho duše ho omladí a splní mu jeho přání. Uvědomuje si ale Doktor Faust skutečnou cenu obchodu? Charakter Mefistofela bude netradičně ztvárněn dvěma postavami – mužem a ženou. Herecko-pěvecké obsazení nabídne nejen známé tváře, ale také vycházející hvězdy české muzikálové scény. Rockově laděný autorský muzikál doprovodí devítičlenný živý orchestr. Účinkují Tomáš Trapl nebo Zbyněk Fric, Nikola Ciprová nebo Eliška Ochmanová nebo Markéta Pešková, Ladislav Korbel nebo Viktor Aaron, Natálie Grossová nebo Marianna Polyáková nebo Lenka Stejskalová, Lukáš Randák nebo Filip Antonio nebo Jakub Mauer, Dita Hořínková nebo Marie Šlehoferová, Kateřina Herčíková nebo Monika Sommerová nebo Kateřina Michejdová a další. Režisérem projektu je David Cody.

Nebylo to vždycky jednoduché. Na začátku bylo drama, ale pak si zvykli. A teď žijou spolu. Pár, homeostáze a klid. A pak je tu najednou někdo třetí. Rovnovážný stav se mění. Všechno se dává do pohybu. Vlastně to nikdo nechtěl, ale děje se to. Odteď bude všechno jinak. Jde to vůbec, aby bylo všechno jinak? A jak JINAK? Bude to zase drama? A musí to vůbec být drama? A jak to zařídit, aby z toho všem nebylo špatně...? Silně smyslová inscenace propojující pohyb, vizualitu a slovo, která své hlavní téma rakoviny, jejího bujení a metastáz dává do paralely s fenoménem polyamorie. Jak je možné sdílet lásku mezi více jak dvěma lidmi? Roste s počtem partnerů i míra lásky? Musí se vstup třetího partnera do vztahu chápat jako nevěra, nebo je to naše normativní myšlení, které když překonáme, najdeme cestu z emocionální katastrofy? Je možné všechno to bujení přežít? V projektu, který navazuje na inscenaci Tumor: karcinogenní romance účinkují Tereza Těžká, Jaro Viňarský a Matthew Rogers.