Premiéry

Městské divadlo v Mostě uvede na Velké scéně třetí činoherní premiéru letošní sezony – komedii nejúspěšnějšího a nejplodnějšího autora amerického divadla 20. století, Neila Simona. Hra je humornou i nostalgickou vztahovou komedií o muži, který je posedlý svými imaginárními i skutečnými ženami. Jake je spisovatel a bilancuje svůj život. Neboť prožívá jednak manželskou krizi, jednak krizi středního věku a ani to psaní mu zrovna nejde. Svému „záseku“ však čelí originálním a velmi zábavným způsobem. Vše, svou minulost i přítomnost i každou věc či událost, na které jen pomyslí, reflektuje a probírá s osudovými dívkami a ženami svého života. Vtip je v tom, že Jakeovy ženy jsou někdy skutečné a jindy představují výplod jeho bujaré fantazie... V režii Martina Vokouna hrají Jan Beneš, Zita Benešová, Karolína Herzinová, Veronika Týcová, Ivana Zajáčková, Kateřina Hlubíková a Eliška Matzkeová.

„Magický singspiel.“ Nebývale křehká zpěvohra Wolfganga Amadea Mozarta v interpretaci Divadla v Dlouhé. Je to zároveň poslední inscenace Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského ve funkcích členů uměleckého vedení Divadla v Dlouhé. Kouzelná flétna je vedle Shakespearova Hamleta a Leonardovy Mony Lisy pokládána za jedno ze tří největších enigmatických děl naší kultury. A skutečně původ námětu a libreta je zahalen tajemstvím. Je kompilací mnoha motivů a postav známých i méně známých příběhů. O výklad se pokouší po celá staletí mnoho teoretiků umění včetně egyptologů. Pro kolektivní předvedení činoherním souborem DvD ale postačí, že jde o křehkou a především magickou zpěvohru, která vás dojme, pobaví i připraví o rozum. Kouzelná naivita se přenese i do zpívání, nebo vás herci překvapí? Hrají a zpívají Ondřej Rychlý, Sára Venclovská, Miroslav Zavičár, Klára Oltová, Tomáš Turek, Jan Sklenář, Martin Matejka, Marie Poulová, Marie Turková, Magdalena Zimová a orchestr pod vedením Matěje Kroupy.

Příběh nevyhnutelného sblížení i míjení od dětství až do dne X uvádí Východočeské divadlo na Malé scéně ve dvoře. On (Josef Láska). Ona (Karolína Šafránková). Oni dva, spolu. A pak zase každý sám. A znovu spolu – Rosie a Charlie. A před nimi nekonečno možností života, který je nedozírný, ale konečný. „Věděla jsi, že žádný dvě sněhový vločky nejsou stejný?“ – „Chceš říct, že z těch miliard vloček, co kdy padly na zem, žádné nevypadaly stejně?“ – „To aspoň tvrděj vědci. Nějak to prej souvisí s kvantovou mechanikou… nebo podobnou hovadinou.“ – „Myslím, že z hlediska vědy to neříkáš úplně přesně.“ – „Nic jinýho už k tomu neřeknu. Bojím se, že jsem teď za úplnýho vola…“ Překvapivě působivá hra o jiskře, která přeskočí mezi dvěma lidmi a nedá se ničím uhasit, o intenzitě nečekaných pocitů, krásných i bolavých, o cestách, které si člověk volí sám a netuší, co ho na nich potká, o nezdolné dychtivosti života a nezadržitelnosti prchajících okamžiků, za nimiž se otevírají nové, neznámé prostory. Inscenaci připravil režisér Mikoláš Tyc.

Autorský projekt Jana Horáka vychází ze života a díla americké básnířky a prozaičky Sylvie Plath a je poslední částí volné trilogie věnované umělcům dvacátého století. První část tvořila inscenace Církev inspirovaná životem a dílem Luise Ferdinanda Célina, která byla vůbec první inscenací Studia Hrdinů. Druhou částí trilogie je inscenace Zlatý řez inspirovaná japonským spisovatelem Jukio Mišimou. Z nevelkého díla Sylvie Plath je zřetelně patrná potřeba vyslovit svůj osud ve světě, který ji obklopoval. A to především mimořádnou básnickou sbírkou Ariel, ale i v próze nevelkým románem Pod skleněným zvonem. Plath nabízí světu intimní zpověď ženy, která se rozhodla, že je/bude umělcem. Toto rozhodnutí má mimo jiné svou naivně trucovitou podobu, která obnažuje skutečnost, že skuteční umělci se málokdy jako umělci rodí. Ve své poslední tvůrčí fázi je pak jasně patrný tragicky vyhrocený konflikt mimořádně zranitelné mladé ženy s podmínkami, v nichž se ocitla, z nichž psala, a na které se pro svou hypersenzitivní povahu nebyla s to adaptovat. Nebylo cílem vytvořit životopisnou poctu autorce. V osudu Sylvie Plath je mnoho aktuálních rozměrů, které tvůrci chtěli akcentovat. Snahou bylo vytvořit autonomní svět člověka na okraji reality a snu, který hledá své místo na tomto světě a v rámci této snahy vyvolá démony, se kterými nezvládne bojovat. Text inscenace vznikl volně především podle textů Sylvie Plath. Účinkuje Pavlína Štorková.

Celosvětový bestseller manželů Peaseových, kteří lehce stravitelnou formou zkoumají rozdíly mezi myšlením žen a mužů, v divadelní úpravě herce a režiséra Miroslava Hanuše. Nejnovější poznatky z neurologie, evoluční biologie, psychologie a sociologie, které se snaží vysvětlit důvod existence napětí a rozepří mezi příslušníky obou pohlaví, na jevišti získávají podobu hudební komedie. Díky společnému zážitku a společnému smíchu je inscenace možným řešením, jak se s těmi odlišnosti v myšlení a chování žen a mužů vypořádat. V roce 2017 na Grand Festivalu smíchu v Pardubicích získala inscenace této komedie v podání souboru Městských divadel pražských cenu za nejoblíbenější inscenaci publika - Komedie diváků. V nové verzi tematizované revue hrají Klára Cibulková, Miroslav Hanuš, Lukáš Jurek, Zbigniew Kalina, Petr Klimeš, Ludmila Molínová, Aneta Krejčíková, Barbora Mošnová, Veronika Svojtková, Martin Písařík nebo Lukáš Rous a Zdeněk Maryška.

Mnoho povyku pro nic patří mezi nejzábavnější a nejuváděnější divadelní texty. Jistě, Shakespearova komedie by vlastně mohla být „jen“ obyčejnou hrou o lásce a intrikách – tedy vyprávěním o dívce Héře, kterou její nápadník Claudio zavrhne pro zlou pomluvu – kdyby ovšem současně nevyprávěla i nesmírně vtipný příběh sbližování druhého páru, Beatricie a Benedika, i groteskní pasáže popletených „strážců zákona“. Beatricie nevěří mužům, Benedik se nechce nikdy ženit. Promyšlená intrika jejich přátel samozřejmě spouští kolotoč zdánlivých nedorozumění, jež nemohou vést k ničemu jinému než k závěrečné šťastné svatbě… Mnoho povyku pro nic (v originále Much Ado About Nothing) provokuje mnohé divadelníky nejen svým názvem a příběhem, ale také hořkým podtónem závěrečného všeobecného svatebního veselí. Aktuální vývoj partnerských vztahů nabízí dnes navíc možnost vykládat postavy Beatricie a Benedika jako prapředky dnešní generace singles. Ale jsou jimi skutečně? Inscenací završuje své působení v ND režisérka Daniela Špinar. Na jevišti Stavovského divadla hrají Lucie Polišenská, Robert Mikluš, Matyáš Řezníček, Saša Rašilov, Jindřiška Dudziaková, David Matásek, Igor Orozovič, Filip Rajmont, Alena Štréblová, Jan Bidlas, Radúz Mácha a Lucie Brychtová.

Hra zpracovávající životní příběh generála Jana Šejny, který groteskně reflektuje české moderní dějiny. Nedostudovaný gymnazista za protektorátu stráví měsíc ve vězení za vydírání s falešnou legitimací. Po válce vstoupí do komunistické strany a začne jako politický agitátor budovat svou kariéru v armádě. Po Gottwaldově smrti přispěje k pádu ministra obrany Čepičky, stane se oblíbencem Antonína Novotného. Nákladný životní styl jej nutí krást, proslaví se zpronevěrou nedostatkového jetelového semene. Před kriminálním vyšetřováním emigruje do Itálie, kde na americké ambasádě požádá o azyl. Novotný se od Šejny marně snaží distancovat a v konečném důsledku tak přijde i o prezidentskou funkci, což během „pražského jara“ v podstatě vede ke zrušení cenzury. Pro své podrobné znalosti armádního zákulisí i tajných vojenských dokumentů se pro americkou CIA Šejna stane velmi cenným uprchlíkem... V režii Ivana Krejčího hrají Marek Cisovský, Vlastimil Burda, Tereza Cisovská, Zuzana Truplová a Kristýna Krajíčková. Touto inscenací Komorní scéna Aréna otevírá svůj ještě více komornější prostor nazvaný Komůrka.

Antické drama o rodinné tragédii, o síle pomsty, osobní odvaze, vině a nutnosti přijmout za své jednání zodpovědnost. Orestés a Elektra. Bratr a sestra. Syn a dcera. Jejich rodiči byli mykénský král Agamemnon a jeho manželka Klytaiméstra. Orestés pomstil vraždu otce tím, že zabil vlastní matku. Teď jej občané Mykén mají za tento čin soudit. Orestés, pronásledován šílenstvím, se však nehodlá tak snadno vzdát. Povzbuzován sestrou se rozhodne uchopit osud do vlastních rukou - jedinou možností je vypálit rodný dům. Má na takové jednání právo? Najde dostatek odvahy a dokáže utišit svoje svědomí? Klicperovo divadlo se po mnoha letech vrací ke kořenům evropské kultury. Přijďte se podívat na antiku nahlíženou očima 21. století. V režii Jakuba Nvoty hrají Vojtěch Říha, Anna Kratochvílová, Michal Lurie, Filip Richtermoc, Jan Vápeník, Anna Peřinová, Martina Eliášová, Marie Kleplová, Martin Klapil, Jan Bílek, Kamila Sedlárová, Anna Podaná nebo Ela Čížkovská a Zora Valchařová-Poulová.

„Já ti povim jenom to hezký. Já se vůbec nechci angažovat v ničem ošklivým.“ Říká se, že kdo si pamatuje devadesátky, ten je neprožil. Ale co když se na tuto dobu snažíme zapomenout i z jiných důvodů? Inscenace Discoland mapuje vzpomínky bývalých zaměstnanců, návštěvníků a dalších pamětníků dnes už legendárního klubu Discoland Sylvie. Zatímco postava majitele klubu Ivana Jonáka je notoricky známá, o těch „druhých“ netušíme skoro nic… Inscenace režijní dvojice Petr Erbes a Boris Jedinák. Hrají Petr Čtvrtníček, Barbora Bočková, Kateřina Císařová, Anežka Kubátová, Valerie Lobačova, Johana Matoušková, Magdaléna Sidonová, Jiří Černý, Václav Vašák a Jiří Vyorálek. Kmotrem inscenace je Vladimír Majer.

Inscenace inspirovaná několika vybranými povídkami – Jáma a kyvadlo, Skokan a Maska červené smrti, které tvoří základní dramaturgickou kostru. Současně jsou propojeny sérií atmosfér a poselství z celého spektra Poova díla tak pestře, jak pestrá jeho tvorba byla. Tvůrci dají nahlédnout nejenom do temných zákoutí jeho duše, ale především chtějí objevit pro diváka i jeho vynikající smysl pro humor a krásnou poezii. Poe uměl bravurně ironizovat i poctít celé spektrum lidských vlastností, naddimenzovat zlo či pozici moci, lyrizovat čistotu a krásu a promítnout charakter duše přímo do fyziognomie postavy. Výrazné kostýmy, které v sobě nesou dávku poezie i nadsázky, jsou humorné i strašidelné zároveň. Tajemnou atmosféru umocňují komnaty a temná zákoutí nekonečných labyrintů či nadpřirozené bytosti – víly, přeludy, démoni, stvůry. K přenesení těchto magických bytostí poslouží legendární iluze z doby, kdy E. A. Poe žil, takzvaný Peppper`s Ghost effect, díky kterému je možné ztělesnit nehmotné postavy v prostoru, předvedený obecenstvu už roku 1860. V autorské inscenaci Lenky Vagnerové propojující moderní technologie s tanečním divadlem účinkují Vladimír Javorský, Tereza Marečková, Fanny Barrouquére, Monika Částková, Zuzana Herényiová, Tamara Kšírová, Tereza Kučerová, Patrik Čermák, Šimon Klus, Michal Kováč, Vojtěch Rak, Alexandr Sadirov, Adam Sojka a Ondřej Vinklát.

Politická situační komedie těží z předvolebních tahanic a čachrů v (nejen) českých zemích. Děj má dvě souběžné linie ve dvou prostředích, která má divák stále před očima: v hodinovém hotelu pro V. I. P. hosty, majícím podobu zálesáckého srubu zakotveného na lanech v krkonošském svahu nad horním tokem Labe, a v salonku jiného hotelu kdesi v Hradci Králové. V prvním prostoru tráví ilegální líbánky nesezdaná dvojice ženatého předsedy vlivné politické strany a šéfky jeho poradců. Ve druhém kují předvolební pikle jejich protivníci a bujaře se k tomu posilňují alkoholem. Neochvějné postavení předsedy strany získává stále větší trhliny. Mobily zvoní, sliby se křižují, preference se přelévají a voda stoupá… V nekorektní komedii z prostředí vysoké politiky hrají Ladislav Špiner, Petra Janečková, Jindra Janoušková, Martin Mejzlík, Josef Pejchal, Romana Chvalová, Tomáš Lněnička, Radek Žák a Martina Sikorová.

Dva tuláci, možná spíš pobudové či dokonce klauni se sejdou v blíže nespecifikovaném rozbořeném kostele. Tragická komedie o střetu dvou světů v troskách civilizace, ve které se Voják a Filozof handrkují ve velkém zápase o pravdu a spravedlnost a ve které asi jen Marie, zmítaná nešťastnou láskou, ví, kdo sestřelil anděla, tvora na vyhynutí. Známý a respektovaný dramatik, scenárista a novinář Karel Steigerwald napsal svou novou divadelní hru Kdo sestřelil anděla (Voli slzy nepijí) přímo pro brněnské Divadlo Bolka Polívky a jeho principála, se kterým v inscenaci vystoupí Cyril Drozda a v alternaci také Ivana Hloužková nebo Eva Salzmannová. Režisérem inscenace je Břetislav Rychlík. Světová premiéra se odehraje v sobotu 23. dubna v Divadle Bolka Polívky v Brně. Pražskou premiéru této tragické komedie o lži uvede Studio DVA ve čtvrtek 5. května.

Příběh ze života Emmy, který může potkat každého z nás. Nebo jste si natolik jistí, že vás se týkat nemůže? Každý se jistě někdy ocitl „na hraně“. A na ní je právě teď Emma. Sledujte její zápas o sebe sama! Halucinogenní jízda vnitřním světem herečky Emmy, která je sice ve svém oboru úspěšná, ale podlehla – poněkud pro ni nečekaně – lákavým svodům bohémského světa a psychotropních látek i alkoholu. Jednoho večera při představení ji tahle svůdná a nečekaná síla přemůže natolik, že se ocitne na odvykací kúře v léčebně. Co ji tam čeká? Přizná si svůj problém? A má ho skutečně, nebo jsou problémy spíš všude okolo ní, v našem dnešním světě, a ona je jen jeho obětí? „Kde jsem se to ocitla? Vždyť já jsem zcela normální!“, bude asi znít její první reakce. I tak očekávaná snadná cesta ke znovunalezení sama sebe je však zkomplikována společnými terapiemi s dalšími „léčenými“. Podaří se jí vyrovnat se s novou životní situací a najít „cestu zpět“ za tím „normálním světem“? Otázkou je, jestli takový normální svět vůbec existuje nebo je život jen fantazie a Emma je v něm jen přízrakem. Přízračným rackem. Hlavní postavu ztvární Klára Kuchinková. Dále hrají Matyáš Darnady, Jana Kubátová, Martin Stránský, Jan Maléř, Vladimír Pokorný, Zuzana Ščerbová, Libor Stach, Denisa Cupáková a Eliška Vocelová. Inscenace bude uváděna na Malé scéně DJKT.

Hra slavného amerického dramatika. Jak se vypořádat s tím, když nesplňujeme představy a očekávání druhých? A co když nejsme schopni naplnit ani ta svoje? Co když jsou stará pravidla nefunkční? Všechno pálí, ale přesto je problém pohnout se z místa? Manželé Maggie a Brick přijeli na rodinnou usedlost na jižanské plantáži na oslavu narozenin jeho otce, který (zdá se) umírá na rakovinu, ale všichni se tváří, že ne. Je dusno, cosi stále visí ve vzduchu a bouřka je v nedohlednu. A každý má nějaké tajemství – nebo alespoň neříká úplnou pravdu... Slavný text pro jeviště Činoherního klubu inscenuje režisér Martin Čičvák. Hrají Anna Fialová, Jan Hájek, Vladimír Kratina, Naďa Konvalinková, Gabriela Míčová a Matěj Dadák.

Adaptace druhého dílu románové trilogie Liona Feuchtwangera, která navazuje na inscenaci „Úspěch“. Německo 1933. Země je zdecimována tvrdými podmínkami Versailleské mírové smlouvy a válečnými reparacemi. Chudoba a ponížení jsou rozbuškou, která odpálí světovou tragédii. Výsledkem událostí je dekret, který omezuje svobodu shromažďování, ruší listovní tajemství, povoluje domovní prohlídky bez soudního příkazu a umožňuje konfiskovat majetek. Vznikají první koncentrační tábory. V židovské rodině Oppermannů každý vnímá rychle akcelerující situaci jinak. V dané chvíli je obtížné se zorientovat, barbarizace společnosti se jeví neuvěřitelnou, odchody ze země vypadají nesmyslně... V režii Terezy Říhové hrají Sára Märcová, Darija Pavlovičová, Lucie Roznětínská, Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Jan Jankovský, Ondřej Jiráček, Václav Marhold a Matěj Šíma.

Kladenské Divadlo Lampion připravilo novou autorskou inscenaci Zlatovláska, která vznikla na motivy klasické pohádky. ...Žádná se jí nevyrovná v kráse! Zveme vás na děvče ZLATOVLASÉ! Loutky, hudba, soubor skoro celý! To byste přece vidět měli! Napětí, humor, lyrika! Přijďte podpořit Jiříka! Ať jsi ono, ona nebo on, těší se na tebe Lampion! Představení v režii Jiřího Jelínka je určeno divákům od 5 let. O výpravu se kompletně postarala výtvarnice Barbora Čechová, kdy z jejích návrhů vznikly loutky, kostýmy a scéna představení. Účinkují František Čachotský, Jan Pichler, Jan Vejražka, Jan Strýček, Dominik Migač, Radek Pokorný, Diana Hauptová, Marie Jansová, Štefánie Šubová a Petra Majerčíková.

Viktor Šenderovič je slavný ruský publicista, scénárista, moderátor, spisovatel a dramatik, který ostře kritizuje putinovský režim, a vůbec všechny režimy, v nichž jsou skrytě či méně skrytě omezovány občanské svobody. Pan Ein je řádný občan, který řádně platí daně a o politiku se ani pořádně nezajímá, dokud se politici nezačnou zajímat o něj. Starosta nejmenovaného města kdesi v Evropě, v němž pan Ein žije, se pečlivě stará o své obyvatele a prosazuje protipožární opatření, která mají ochránit jejich majetek. Pořádkumilovný pan Ein se jim zprvu poslušně přizpůsobí, ale ve chvíli, kdy začnou omezovat jeho soukromí, se proti nim vzbouří. Hra je ovlivněna poetikou absurdního divadla a s hořkým humorem zobrazuje zápas jedince s totalitní mocí. Autor vymezil místo děje formulací „kdysi kdesi v Evropě“, což nás naplňuje nadějí, že nemusí jít nutně o nás. V režii Ivana Krejčího se o tom nepochybně přesvědčíme. Účinkují Milan Cimerák, Tereza Cisovská, Martina Czyžová, Kristýna Krajíčková, Adam Langer, Vojtěch Lipina, Jan Chudý, Jan Lefner, Vladislav Georgiev, Zuzana Truplová, Marek Cisovský a Josef Kaluža. Hru Komorní scéna Aréna uvádí v české premiéře.

Je horké léto roku 1943. Jura Baran (Tomáš Dastlík) pomáhal partyzánům a teď se přichází do vesnice Lakotice ukrýt před Němci. Ale i uvnitř vsi zuří válka. Sekal (Marek Holý), který byl vychováván jako parchant, se mstí svým sousedům. Donáší Němcům, pomalu si bere grunt za gruntem a pantáty posílá do koncentráku. Rigidní řád majitelů gruntů se obrátil proti nim samým. Rada starších se proto usnese: Je třeba zabít Sekala. Ale kdo to má udělat? A jak chtějí vyrvat zlo, které koření z půdy, kterou sami oseli? Jura Baran je pro ně jen přivandrovalec, luterán, který by se dal využít. Jediným přítelem se mu stane katolický kněz, Páter Flóra (Daniel Bambas). Ale může mu věřit? Postaví se za luterána? A existuje cesta ven ze začarovaného kruhu násilí? Jiří Křižan napsal Je třeba zabít Sekala jako filmový scénář. Námět je to ale klasicky divadelní, jak potvrzuje úspěšná adaptace Martina Františáka. Pantátové dali vzniknout Sekalovi skrze ponižování, ale teď se sami stávají podřízenými v totalitě zrozené z pomsty. Je třeba zabít Sekala vypovídá o vlivu totality na jedince i na společnost. Zároveň se v tomto syrovém českém westernu ukrývají zásadní otázky, týkající se povahy dobra a zla. Kdo a co přežije? Jevištní zpracování scénáře Jiřího Křižana, podle kterého vznikl slavný český film, je dílem Martina Františáka. V dalších rolích hrají Šárka Vaculíková, Daniel Bambas, Eva Režnarová, Aleš Procházka, Ondřej Kraus, Viktor Javořík, Svatopluk Skopal, Jiří Šesták, Barbora Poláchová, Barbora Vágnerová nebo Sára Černochová, Dominick Benedikt, Pavel Rímský, František Skřípek, Zdeněk Palusga a Jaroslav Satoranský.

Je možné vyrovnat se s tím, že jeden lidský život je jen kapka v moři velkého příběhu lidstva? Ale co když jste matka pěti až příliš odvážných synů? Není už pět kapek přeci jen mnoho? Velkolepé Čapkovo drama bude na brněnských jevištích k vidění po sedmatřiceti letech! Matka pěti synů se bouří. Přestože je vdovou po důstojníkovi, který před lety hrdinsky zahynul v boji, nemá zájem na tom, aby tímto způsobem skončili i její potomci. Bohužel ten nejstarší – lékař, se také domů nevrátil. Padl na poli vědy, když v exotických zemích vyvíjel lék na žlutou zimnici. Z chlapců rostou muži, kteří touží po dobrodružství a ona netuší, že druhý z nich právě havaroval při řízení letadla. Už má jen tři děti! Nesmí je ztratit! V hádkách, které vede se svými zesnulými – manželem, otcem a dvěma syny, hájí právo ženy na zasahování do osudů svých dětí. Bohužel do temné místnosti rodinné vily přichází další mrtví – oběti krvavé revoluce. Zbývá ten nejmladší, nejcitlivější a nejméně ambiciózní, její Tony... Protiválečné drama Karla Čapka reagovalo nejen na občanský konflikt ve Španělsku, ale také na vzrůstající fašistické tendence v Evropě. Síla tohoto fenomenálního divadelního textu spočívá v dodnes burcujících konfrontacích ženy‑matky a mužů, kteří touží ve světě konat velké činy. Čapkovo dílo na jevišti divadla Reduta inscenuje režisér Štěpán Pácl. Titulní roli ztvární Tereza Groszmannová. Dále hrají Tomáš Šulaj, Pavel Čeněk Vaculík, Vojtěch Blahuta, Viktor Kuzník, Roman Blumaier a Martin Veselý. Premiéra: 8. dubna 2022 v divadle Reduta

Parta kamarádů, bývalých ocelářů, se ze dne na den ocitne bez práce a bez možnosti zajistit sebe a své rodiny. Dluhy rostou, manželky si zoufají, situace je jednoduše velmi vážná. Rozhodnou se tedy pro kariéru striptérů! Inspirují se tak profesionály, kteří pravidelně do města dojíždějí a u dámského publika sklízí obrovský úspěch. Na tom přece nemůže být nic složitého: zatancovat, a nakonec se svléknout. Slavný muzikál měl premiéru v roce 2000 a od té doby doslova obletěl svět. Příběh o tatíncích od rodin, kteří se bez jakékoli průpravy, bez fyzických předpokladů, ale s nadšením a s neuvěřitelným odhodláním vrhají do neznámých vod šoubyznysu, nadchl diváky po celém světě... V režii Patrika Lančariče hrají Radovan Král, Gustav Řezníček, Zdeněk Julina, Marek Příkazký, Štěpán Princ, Radoslav Šopík, Tamara Kotrbová, Petra Králová, Markéta Holcmanová, Helena Čermáková, Jakub Dominik Polínek nebo Viktor Weiss, Josef Koller, Martin Hudec, Luděk Randár, Oldřich Bělka, Romana Julinová, Lucie Rybnikářová, Nikola Zavřelová, David Wimmer a Radek Vojtěch.