Premiéry

Tajemný autor S.d.Ch. je bývalý hrobník a zároveň nositel řady prestižních uměleckých cen (i Cen Alfréda Radoka a Ferdinanda Vaňka), člověk mnoha talentů, kterého žene hněv, a navzdory tomu směřuje už jen tam, kde cítí proud radostné synergie. K veselému kolektivnímu souznění dojde tentokrát na potlachu uspořádaném u příležitosti posledního rozloučení s šerifem trampské osady. V režii Kapitána Brady a s hudbou Ivana Achera očekávejte koncertující Magdalenu Zimovou a další přední stars T. O. Krátká Dlouhá (Štěpánku Fingerhutovou, Ondřeje Rychlého, Miroslava Zavičára, Kláru Oltovou, Martina Matejku a Daniela Deutschu). Kapitána Bradu zastupuje Karel Král. Hra Krize majestátu smrti vyšla v knize Konec korunuje dílo (3x S.d.Ch.), kterou vydal časopis Svět a divadlo jako přílohu ročníku 2021. Inscenace vznikla v rámci komorní dramaturgické řady Krátká Dlouhá.

„Nejslavnější román nejslavnějšího ústeckého autora současnosti na jevišti nejslavnějšího sudetského divadla všech dob.“ Pouť mexického českého německého Rakušana z Vídně přes Třebíč, Mauthausen, Znojmo, Valdice, Hamburk, Venezuelu do Ústí nad Labem a téměř zpět. Epopej dvacátého století o hodnotě lidského života. Jednotlivec v životním zápase s neustále se měnící ideologií. Musíš to vydržet, jiná cesta životem neexistuje. Všeobecné volební právo zahubilo nebe s peklem a nahradilo je nicotou, tváří v tvář, které oběť ztrácí smysl a nejvyšším přikázáním je ŽÍT. Kdo je ale potom člověk? Co je pak také schopné nazývat se člověkem? Kolik toho člověk může ještě vydržet? V režii Filipa Nuckollse hrají Petr Uhlík, Klára Suchá, Marta Vítů, Jelena Juklová, Annette Nesvadbová, Lukáš Černoch, Ctirad Götz, Jan Plouhar, Jaroslav Achab Haidler, Josef Kadeřábek, Josef Formánek, Yehor Kondratyuk, Martin Bílský, Anežka Škrnová a Simona Pekařová. Premiéra inscenace a následné reprízy budou uvedeny v rámci přehlídky Letní štace na Velkém sále Činoherního studia.

Hra o jednom absurdním podniku, o tom, jak je nebezpečné uzavírat se v bublinách, a o velké touze aspoň někdy něco v životě vyhrát. Jak se může zvrhnout jedna taková neškodná pakárna? Co můžeme ovlivnit a s čím nenaděláme nic? Máme právo vzít spravedlnost do svých rukou, když se svět netočí podle našich představ? Má to být velký večer. Po večeři s bráchou sezval Carl k sobě do bytu kámoše z autodílny, se kterými založili čtyřčlenný syndikát a složili se na dostihového psa – každý jednu nohu. „Jejich holka“ má dneska první závod a může jenom mile překvapit. S nevítaným návštěvníkem ale vezmou události nečekaný směr... V inscenaci v překladu Pavla Dominika hrají Vasil Fridrich, Šimon Krupa, Ondřej Malý, Jan Holík a Martin Finger. Hru současného britského dramatika si k inscenování vybral režisér a umělecký šéf Činoherního studia v Ústí nad Labem David Šiktanc.

Virtuózní komedie o nejhorší zpěvačce všech dob. Když sopranistka Florence Foster Jenkinsová v roce 1944 oznámila termín svého koncertu v proslulém hudebním sále Carnegie Hall, vstupenky byly vyprodány během pouhých dvou hodin. Byla celebritou se vším všudy a měla kariéru, kterou by jí leckterá operní diva mohla závidět. Byla výjimečná, přesněji řečeno výjimečně příšerná. Na základě naprosté absence jakéhokoli pěveckého talentu jí bylo přisouzeno přízvisko Anticallas (s odkazem na nejslavnější operní zpěvačku Marii Callas). Přijměte tedy pozvání na velkolepý herecký koncert vyprávějící pravdivý příběh o lidské nezdolnosti cimrmanovských rozměrů. V hlavní roli Eva Reiterová. Dále hrají Ivo Theimer, Karolina Frydecká, Martin Hrubý, Lucie Matoušková a Jarmila Vlčková. Inscenace režiséra Petra Hrušky.

Slavný příběh o legendárním podkarpatském zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával a nikdy nikoho nezabil, leda v sebeobraně nebo ze spravedlivé msty, znovu ožívá, tentokrát v nové dramatizaci a se staronovými písněmi Petra Ulrycha. Od smrti skutečného Nikoly Šuhaje letos uplynulo právě sto let. Tento koločavský zbojník a válečný zběh, kterému nezbylo nic jiného než odejít do hor, se stal legendou ještě za svého života. Ovšem český spisovatel Ivan Olbracht mu doslova zbudoval pomník tím, že o něm napsal román, který si od roku 1933, kdy poprvé vyšel, získal velkou čtenářskou oblibu. Drama Nikoly a jeho milé Eržiky dostalo filmovou i divadelní podobu a z Koločavy se stalo poutní místo, které před českými turisty chrání jen jeho obtížná dostupnost. V polovině sedmdesátých let se románem nechal inspirovat hudebník Petr Ulrych a se svou sestrou Hanou natočili legendární album s třinácti písněmi inspirovanými příběhem Nikoly Šuhaje. A právě tyto písně se stanou základem této nové inscenace tohoto klasického vášnivého příběhu o romantickém kraji, lásce a zradě, protkaný spoustou nádherných písniček. V Šaldově divadle příběh inscenuje režisér Petr Svojtka. V titulní roli se představí Filip Jáša, Eržikou bude Karolína Baranová. V dalších rolích Zdeněk Kupka, Václav Helšus, Martin Stránský, Martin Polách, Markéta Tallerová, Štěpánka Prýmková, Jaromír Tlalka, Tomáš Holý, Tomáš Váhala, Stavros Pozidis, Ondřej Kolín, Přemysl Houška, Jana Stránská a Eliška Jansová.

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, od jejichž prvního vydání letos uplyne 100 let, zná z povinné četby nebo z filmů prakticky každý. Nicméně osudy Jaroslava Haška a jeho ženy, kterou si přivezl z Ruska, zas až tak známé nejsou. V nejnovější hře Tomáše Vůjtka, kterou nazval Švejkův návrat, se s ironií autorovi vlastní reflektují okolnosti vzniku naší nejslavnější a nejpřekládanější knihy. V této tragikomedii dojde i na Haškův rozporuplný vztah k jeho dvěma manželkám, jeho poblouznění bolševickou revolucí, kterou v tehdejším Rusku pomáhal prosazovat a před kterou nakonec utekl zpátky do Prahy, i na vztah k jeho vlastnímu synovi, se kterým ani žádný vztah nestihl navázat. Vůjtkova hra zachycuje události, které se skutečně staly, ale je docela možné, že se nestaly přesně tak, jak je předvádíme, zároveň je však možné, že je předvádíme přesně tak, jak se staly, protože v této hře je možné úplně všechno... V režii uměleckého šéfa Komorní scény Aréna Ivana Krejčího hrají Josef Kaluža, Alena Sasínová-Polarczyk, Tereza Cisovská, Vojtěch Lipina, Kristýna Krajíčková, Jan Lefner, Vlastimil Burda, Jan Chudý, Marek Cisovský a Vladislav Georgiev.

I maličkost může být událostí, pokud žijete v zapadlé vesničce, kde je jeden den jako druhý a jejíž obyvatelé nemají nic jiného na práci než klevetit a vzájemně se hašteřit. A tak příjezd nového pekaře způsobí skutečné pozdvižení, zvlášť když má okouzlující ženu, která by mohla být jeho dcerou. A co teprve, když zpočátku idylické manželství najednou visí na vlásku, protože mladá pekařka podlehne místnímu svůdci a pekař ze žalu přestane péct? Katastrofa! Vesničané pochopí, že jejich chléb je v ohrožení, a napnou všechny síly, aby zachránili teplo rodinného krbu a své bochníky. Děj muzikálu inspirovaného stejnojmenným filmem francouzského režiséra Marcela Pagnola se odehrává v polovině 30. let, kdy Evropu doslova zaplavil francouzský moderní šanson. Zaplaví i jeviště pardubického Městského divadla, na němž se odehrají i velká muzikálová čísla à la Broadway. V muzikálová komedii o tom, jak silná může být láska, hrají Tomáš Lněnička, Alžběta Trembecká nebo Eliška Jechová, Petra Janečková, Ladislav Špiner, Martin Mejzlík, Dagmar Novotná, Jan Musil, Petr Dohnal, Zdeněk Rumpík, Alexandr Postler, Martina Sikorová, Josef Pejchal, Petr Borovec, Kristýna Hulcová, Veronika Malá a další. K režii byl přizván umělecký šéf muzikálu MdB Petr Gazdík.

Autorská hra česko-rakouského básníka a filologa Ondřeje Cikána je sugestivní verzí báje známé z Ovidiových Proměn. Jasný hrdina Perseus tráví čas na vlastní svatbě s princeznou Andromedou, kterou zachránil před mořskou nestvůrou Cétó. V brašně přitom schovává hlavu Gorgony Medúsy a je na ni něžný. Andromeda vypadá jako z mramoru, Cassiopeia je nesnesitelná a Phíneus by měl přestat chlastat. Nymphy na pláži tančí a netuší, že se brzy stanou obětí temnoty. Tragická zkušenost nešťastné lásky přerůstá ve fatální nemožnost jakéhokoli citu. Zabíjení nestvůr mají hrdinové sice v popisu práce, ale co když své nestvůry kdysi milovali? Od jednoho násilného činu se odvíjí řetězec proměn člověka v kámen. Láska ústí v strnulost a chlad... Hrají Magdalena Kuntová, Marie Švestková, Jakub Gottwald, Vojtěch Hrabák a Pasi Mäkelä.

Po veleúspěšných inscenacích muzikálů Jesus Christ Superstar a Evita intenzivní spolupráce skladatele Andrewa Lloyda Webbera a libretisty Tima Rice doznala značné trhliny. Lloyd Webber se proto soustředil na několik komornějších projektů. A tím nejvýraznějším byl právě muzikál pro jednu herečku Tell Me on a Sunday. Jde o příběh mladé Angličanky, která se náhle objevuje v Americe, kde prožívá řadu vztahových peripetií. U nás bylo Tell Me on a Sunday uvedeno pod názvem Líp se loučí v neděli zatím jen jednou, a to v roce 2001 v překladu Pavla Vrby v Divadle Ungelt s Martou Kubišovou. Hodinový recital o hledání vlastní cesty mladé Angličanky byl napsán původně pro zpěvačku Marti Webbovou. V novém miléniu, konkrétně v roce 2003 byl pak v Londýně nastudován Tell Me on a Sunday znovu. Avšak v upravené celovečerní verzi. A právě na ni NDM získalo licenci pro příští sezónu. O nové texty a úpravu českého libreta se tak postará téměř dvorní překladatel Lloyd Webberových muzikálů Michael Prostějovský. Pro Hanu Fialovou tak jde o mimořádnou příležitost představit se ostravským divákům s velmi niterným příběhem a skvělou hudbou divákům tak říkajíc na dosah - v komorním prostoru Divadla „12“. Inscenaci připravil režisér Juraj Čiernik.

Mistrovské dílo Federica Garcíi Lorcy zasazené do současnosti. Divadelní triumf mnoha evropských jevišť v české premiéře, s Ninou Horákovou v titulní roli. Yerma je úspěšná novinářka, která miluje svou práci v redakci, píše blog pro mnoho followerů, nedávno jí bylo třiatřicet, prožívá pohodový vztah se skvělým přítelem a konečně s ním může oslavit první večer v novém bytě. Při té příležitosti také poprvé vysloví nahlas, že by „možná bylo fajn založit rodinu“. Jejího partnera to překvapí, ale není proti a rozhodnou se společně nechat věcem volný průběh. Tato prostá situace ale začne nečekaným způsobem ovlivňovat idylický svět Yermy i ji samotnou - a v jiskřivé konverzační hře ze života současných třicátníků se začnou objevovat temné tóny. Australský dramatik Simon Stone se při psaní této tragikomedie inspiroval slavnou hrou Pláňka od Federica Garcíi Lorcy, ze španělské vesnice však děj posunul do současné evropské metropole a sleduje tak s nebývalou věrností mezilidské vztahy v dnešním dynamickém světě. V dalších rolích účinkují Viktor Dvořák, Tomáš Havlínek, Petra Tenorová, Eva Salzmannová a Renáta Matějíčková. Inscenaci pro jeviště divadla Rokoko režíruje Marián Amsler.

Prosluněná prázdninová komedie o návštěvnících malého bufetu na břehu Berounky. Vilda touží po výjimečnosti, Bohuna po miminu, Béďa nezbytně potřebuje klid, Kraken chce mít vlastní fitko a Alda sní o tom, že umlátí lopatou všechny bobry, kteří mu u řeky ožírají stromy. Přijďte se zasmát životu, který je tak obyčejný, že se nedá žít! Patrik Hartl zamýšlel napsat hru o snění, kamarádství a jejich limitech. Komedii, ve které se k sobě přátelé, kteří se mají rádi, chovají jako hovada. Bavilo ho hrát si s prudce se měnícími emocionálními amplitudami a užívat si provokativní vyhrocenost situací. A taky určitou zjednodušující nablblost. Tato hra vznikla z upřímné touhy pobavit diváky... V autorově režii účinkují Bohumil Klepl, Monika Absolonová nebo Sabina Remundová, Petr Pěknic, Štěpán Benoni a Kryštof Hádek nebo Václav Jílek. Světovou premiéra se uskuteční na letní scéně na Výstavišti Holešovice.

Romantický western o vysušené krajině i vyprahlých lidských duších, snění a naději, přemíře i nedostatku sebevědomí, racionálním i magickém myšlení. Je Bill Starman, který se náhle objeví na farmě kdesi na americkém Středozápadě, šarlatán nebo zaříkávač, který dokáže přivolat déšť? Slavná hra obráží česká jeviště už několik desetiletí, v Chebu však byla uvedena naposledy před bezmála padesáti lety. Nastává čas na comeback v prvotřídním překladu Jiřího Joska. V režii uměleckého šéfa ZDCH Zdeňka Bartoše hrají Magdaléna Hniličková, Petr Urban nebo Vuk Čelebić, Jindřich Skopec, Petr Németh, Daniel Mišák, Pavel Richta a David Beneš.

Některé příběhy jsou zdánlivě nedotknutelné. Nesou velké napětí. Mají skryté plochy a tajné chodby. Můžeme jen tančit kolem vchodu do jeskyně a nahlížet dovnitř. Život Fredyho Hirsche k takovým příběhům patří. Je zahalený několikerou nedotknutelností – je to příběh trenéra a učitele dětí v nelidských podmínkách, žida v koncentračním táboře, příběh homosexuála v totalitě. Důraz na tělesnou zdatnost, pohyb a hygienu. Na kázeň a pravidelnost. Jak si může člověk v totalitním vězení uchovat sebeúctu? Tím, že s dětmi nacvičuje divadelní představení? Že v nich i v sobě buduje vědomí nedotknutelnosti, možnosti hry a proměny? Na konci života byl Fredy postaven před výzvu k celotáborové vzpouře. „Přesvědčoval jsem ho, že je nezbytné mít nějakého vůdce a že on byl za něj vybrán. Na to mi řekl, že chápe situaci, že však kvůli dětem se nemůže rozhodnout. Podle popisu si Fredy Hirsch vyžádal hodinu na rozmyšlenou.“ Pohybujeme se divadlem „hodiny na rozmyšlenou“, podle vzpomínek pamětníků, filozofických map, pohádek pro děti a pohybů těl při setkání s jinými těly. Divadelní zpracování životního osudu Fredyho Hirsche připravil režisér Jan Nebeský spolu s hercem Miloslavem Königem. Inscenace bude uváděna v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí.

Intimní dramatický příběh z Brna, ve kterém hraje důležitou roli nejen střecha Jaruškova domu. Bilance jednoho ženského osudu s tóny jemného humoru nejen pro diváky, kteří vyrůstali v 80. letech. Hrdinka příběhu, malířka Alma, se ne příliš ráda vrací do míst svého dětství a dospívání. Se svými rodiči bydlela v domě s pohnutou historií, o čemž jako malá neměla tušení. Příchod do prostředí, v němž se odehrával zdánlivě obyčejný život rodiny, provází vzpomínky na časy, kdy na střeše domu „chytala Vídeň“. Pokud byl člověk trpělivý a umně pohyboval anténou, dokázal v Brně za časů socialismu naladit na televizoru rakouské stanice, plné zakázaných požitků. Všednost dní byla rázem narušena a snění o svobodném světě probouzelo touhy na pestrý a šťastný život. Návrat do reality byl o to pochmurnější, což si uvědomuje i Alma, která se dávno necítí být s tímto místem spjata... Hra renomované české dramatičky Lenky Lagronové vznikla na objednávku Činohry NdB. Autorka, pro kterou je charakteristický lyrický jazykový výraz a schopnost vcítit se do psychologických hlubin ženy, situovala děj hry do modernistického Jaruškova domu, který vznikl podle projektu architekta Josefa Gočára v roce 1910 v Králově Poli. Osobní minulost své stárnoucí hrdinky Almy záměrně propojila s touhami i traumaty lidí, kteří dům rovněž obývali. Světová premiéra proběhne v divadle Reduta. Hrají Tereza Richtrová, Martin Sláma, Pavel Čeněk Vaculík, Jana Štvrtecká, Vladimír Krátký, Zuzana Černá, Štěpánka Romová a Michal Bumbálek. K režii inscenace byl přizván Radovan Lipus.

Tradice. Jak je žít, jak je dodržovat, jak je předávat dál a nebo se jich naopak zříct ve jménu nového. Ústřední téma nové hry mladé autorky Elišky Říhové, která bude mít na Nové scéně svou světovou premiéru se otevírá skrze více generačně odlišných rovin. Jedna z nich rozehrává zdánlivě jednoduchou situaci. Skupina mladých spolubydlících najde v mrazáku husu a dohaduje se co s ní. Je pro ně zcela nepředstavitelné, že by si něco takového, ještě ke všemu zataveného v igelitovém obalu, upekli k nedělnímu obědu... Co s husou v době kdy se veganství pomalu začíná stávat mainstreamem? Dá se ještě dnes držet neděle jako sváteční den? Je v pořádku vyhodit křeslo po babičce a máme právo po našich dětech chtít, aby se s těmi našimi krámy tahaly? A dají se tradice vymyslet nově, úplně od začátku? V autorčině režii hrají Marek Daniel, Martina Preissová, Petr Vančura, Veronika Lazorčáková, Štěpán Lustyk, Anna Fialová, Kateřina Coufalová, Jana Pidrmanová, Antonie Rašilovová a další. Divadlo upozorňuje, že představení se odehrává částečně ve stoje a částečně se sedí ve scénografii, případně na zemi (sezení může být tedy méně komfortní).

Jedenáct mužů. Jedenáct osudů. Jedenáct zcela odlišných pojetí role muže v dnešní společnosti. Jejich osobní výpovědi, které režisérka Barbara Herz sbírala po dobu dvou let, se staly podklady pro novou dokumentární inscenaci. Text napsala společně s Annou Hoprich pro pražské A studio Rubín. Premiérový titul O bílých heterosexuálních mužích, co jedí maso se zabývá otázkou, v čem spočívá mužská dospělost a jak lze v dnešním světe uchopit službu. Zároveň se snaží rozkrývat různé polohy otcovství a jeho často přehlíženou důležitost. Silný rámec autentických příběhů často osciluje mezi nekorektním humorem, lehce ironickou reflexí současné společnosti a sdílením vlastních bolavých či naopak silně katarzních osudů. Jedenáct mužů z divadelního dokumentu scénicky ztvárňují Michal Bednář, Hanuš Bor, Pavel Neškudla a Václav Rašilov.

Komedie, která balancuje na hraně mezi absurdním divadlem a tarantinovsky laděnou drsnou komedií. Jak je snadné podlehnout pokušení moci a ovládnutí ostatních? Jak se naše charaktery vybarví, když hledíme do ústí revolveru. 5 mužů, 1 uzavřená místnost, 1 klíč ke svobodě a 1 revolver. Mafián, aristokrat, intelektuál, patolízal a jeden obyčejný vesničan uzavřeni v místnosti, ze které vedou pouze jedny dveře. Dohodnou se nebo postřílejí...? Tato hra bude uvedena v České republice vůbec poprvé. Režie se ujal umělecký bývalý umělecký šéf Dejvického divadla a činohry Slovenského národného divadla Michal Vajdička. Obsazení této inscenace je ryze mužské. Cukrouše, podvodníčka, gaunera a bývalého vězně hraje Jakub Tvrdík. Milostpána, člověka aristokratické krve a snad i bývalého válečného hrdinu, jak o sobě alespoň rád tvrdí, ztvární František Staněk. Martina, bodrého vesničana, který má slabost pro Aničku, kroj a lidovou zábavu, se ujal Josef Čepelka. V roli pana Moudrého – intelektuála, milovníka folkloru a majitele sbírky motýlů – se divákům představí William Valerián a Jiří Zapletal pak hraje postavu všetečného úředníčka K. Müllera.

Jako letošní premiérovou inscenaci na Biskupském dvoře připravilo MdB historickou fresku o tom, že když dvě ženy dělají totéž, není to totéž. Vypráví příběh dvou žen. České královny Elišky Přemyslovny, matky Otce vlasti Karla IV., a její velké rivalky, Elišky Richenzy zvané Čechy Rejčka, nejbohatší ženy tehdejší Evropy. Dvě současnice chtěly to samé, osobní štěstí ve spokojené zemi. Každá se toho pokoušela dosáhnout vlastním způsobem a často byly jedna druhé největší překážkou a zároveň musela každá bojovat sama se sebou. Eliška se provdala v útlém věku. Zároveň se sňatkem musela opustit svou rodnou zem a naučit se žít ve zcela novém prostředí. Svého manžela Václava milovala i přesto, že byl o dost let starší a musela spolu s ním přijmout i jeho děti z předchozího manželství. Se svou jmenovkyní, Václavovou dcerou, shodou okolností také Eliškou však celý život bojovala. A nebyl to lehký život. První manželství trvalo krátce, bohužel ani druhý manžel Rudolf nežil dlouho, a tak Eliška většinu svého života strávila jako vdova. Jednou z radostí jí byla dcera Anežka a celoživotní přátelství s Jindřichem, které se časem změnilo ve vroucí láskyplný vztah. Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že nová inscenace na Biskupském dvoře vypráví příběh červené knihovny. Je to tak jen do jisté míry, neboť postavami tohoto původního dramatu jsou skutečné postavy české historie, která zasáhly i do dějin města Brna. Česká a polská královna Eliška Rejčka strávila v Brně sice až posledních pár let svého bohatého života, ale od roku 1318 se jí zde podařilo vybudovat prostředí, které si nezadalo s leskem královského dvora. Spolu se zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé zde roku 1323 založila ženský cisterciácký klášter spolu se špitálem, farní kostel svatého Vavřince a baziliku Nanebevzetí Panny Marie, v níž byla roku 1335 pochována po boku svého milovaného Jindřicha. Ten jí byl většinu života obětavým přítelem, partnerem i opatrovníkem v mnoha nebezpečných situacích, kdy musela čelit nenávisti své nevlastní dcery Elišky Přemyslovny. I pro ni byla touha po štěstí, lásce a moci hnací silou života v nelehké době 14. století. V autorské hře hlavní postavy ztvární Barbora Goldmannová a Lucie Bergerová. V dalších rolích Aleš Slanina, Martin Mihál, Monika Světnicová, Nikol Wetterová, Klára Jelínková, Jiří Mach, Jakub Przebinda, Ondřej Studénka, Marek Hurák, Zuzana Holbeinová, Eva Jedličková, Robert Jícha, Marek Kolář, Ondřej Komínek a Rastislav Gajdoš. Inscenace režiséra Igora Ondříčka.

„Krucifix, doma je doma, to je marný.“ Adaptace kultovní komedie československé nové vlny o tom, že rodina je základ státu. Rodina Homolkových společně vyráží na výlet do přírody, aby si užili čerstvého vzduchu. Suverénní děda, starostlivá, leč nekompromisní babi, poněkud ušlápnutý Ludva s frustrovanou Heduš a zvídavými dvojčaty jsou ale ze sváteční idylky nečekaně vyrušeni a hrozí, že celý den bude jen snůškou malicherných hádek a sporů. Spraví náladu nedělní oběd? A vezme Ludva Heduš s děckama na dostihy? Rodina má být přece pohromadě. Komedie scénáristy a režiséra Jaroslava Papouška z roku 1969 nejen díky mistrným dialogům zlidověla a stala se synonymem pro českou povahu. I přes svůj citlivý humor má satiricko-kritický podtext, který z ní činí groteskní sociální sondu do jádra rodiny. Adaptace se ujal talentovaný režijní tandem Kristýna Jankovcová a Adam Svozil, kteří se Švandovým divadlem spolupracovali již na kontroverzní komedii Zabíjejte popírače klimatických změn. Po jejich úspěšné adaptaci scénáře Tomáše Vorla st. Kouř v ostravském Divadle Petra Bezruče se jedná o jejich další uchopení kultovní filmové předlohy. A koho ve známých postavách uvidíte? Účinkují Natálie Řehořová, Jan Grundman, Nataša Bednářová nebo Lucie Valenová, Tomáš Petřík, Anna Stropnická, Petr Kult a Marek Frňka.

Celosvětově úspěšná francouzská komedie o tom, že slovo není vrabec a že to, co jednou vypustíte z pusy, může obrátit váš vesmír vzhůru nohama. A to i když se jedná o nevinný žert, kdy si jen chcete z rodinných příslušníků a přátel vystřelit ohledně jména vašeho očekávaného potomka. Přijďte na večeři, kde se podává marocké menu a jako dezert dlouho utajované rodinné pravdy. Na večeři, po které nezůstane kámen na kameni. Naštěstí však jedna netušená okolnost všechny dovede k harmonickému happy endu... To vše na jevišti zprostředkují Milan Ligač, Veronika Bajerová, Petr Mikeska, Magdalena Jirounková a Radim Madeja. K režii byla přizvána Michaela Doleželová.