Premiéry

Režisérka a dramatička Katharina Schmitt se po inscenaci Zpráva pro Akademii (Studio Hrdinů, 2018) opět vrací k textu spisovatele Franze Kafky. V novém projektu Aparát se věnuje fenoménu diváctví, vztahu pozorovatele ke skutečnosti a jeho odpovědnosti za svůj pohled. Inscenace vychází z povídky Franze Kafky V kárném táboře. Text vypráví příběh badatele, který přichází do trestanecké kolonie v blíže neurčeném státě. Zde se jako první cizinec po dlouhých letech stává svědkem popravy odsouzence. Důstojník, který pečuje o popravčí stroj, obeznamuje badatele s průběhem poprav a úpadkem jejich významu za nového velitele. Během výkladu před svědkem si důstojník uvědomí svou situaci a v momentě, kdy se stroj před očima badatele zadrhne, se rozhodne propustit odsouzence, lehnout si do stroje a požádat badatele, aby mu asistoval při popravě. Důstojník se ze soudce najednou stává odsouzeným a badatelův do té doby zdánlivě nezúčastněný pohled je zatížen nečekanou odpovědností. Divadelní adaptace povídky je studií několika aparátů – aparátu popravčího stroje, mocenského aparátu v trestanecké kolonii a v neposlední řadě aparátu pohledu a způsobů, jakými zasahuje do událostí. Trestanecká kolonie se stává archeologickým nalezištěm pohledů... Účinkují Ivana Uhlířová, Jakub Gottwald, Pasi Mäkelä a Vojtěch Šembera.

Eva Pilarová | její život v rychlosti čardáše | zpěvačka s rozsahem tři a půl oktávy | holka z Moravy, co má pod polštářem fotku Louise Armstronga | chalupářka s kuchařskou duší | královna swingu – Pilarka. Hudební představení o životě pěvecké legendy Evy Pilarové, kterou Josef Škvorecký nazval první českou jazzovou zpěvačkou, tvůrci pojali s úctou i humorem, jež k ní neodmyslitelně patřily. Společně s nimi se dotknete hvězd na cestě plné jejích životních milníků, kde zazní slavné hity jako Dotýkat se hvězd, Rekviem, Swing, to mě baví, Láska nebeská, Turecký pochod, Montiho čardáš, Hrom,aby do tě lásko už, ale také méně známé písně. V roli Evy Pilarové se představí Petra Králová, zatímco osudové muže jejího života (a nejen božského Káju) ztvární Radovan Král. Těšte se na večer plný hudby, emocí a vzpomínek! Uváděno v Dílně MdZ pod režijném vedením Jakuba Hekla.

Nebezpečná výprava. Z bezpečí obýváku... Inscenace inspirovaná oceňovaným románem španělsko-argentinského spisovatele o různých podobách konfliktů mezi většinou a menšinou, mezi řádem a anarchií, mezi dospělými a dětmi. Městečko San Cristóbal zažívá počátkem 90. let ekonomický rozkvět. Přesto se skupina dětí rozhodne na okraji pralesa vytvořit zcela odlišné „město světla“. Bez hierarchie, s vlastním jazykem a hodnotami. Už jen svou existencí podrývají stávající řád. Bývalý ředitel odboru sociálních věcí se snaží rekonstruovat průběh událostí, které se odehrály před třiceti lety. Z mlhavého vzpomínání nekompromisně sestupujeme do hlubších a hlubších vrstev vědomí k otázkám vlastní zodpovědnosti. Společně pátráme v pralese vlastní duše... Účinkují Lucie Roznětínská, Jan Bárta, Hynek Chmelař, Václav Marhold a Matěj Šíma. Inscenaci připravil slovenský režisér a pedagog VŠMU v Bratislavě Pavol Viecha, který v českém divadelním prostředí debutuje.

Komorní zpracování proslulého českého dramatu, inspirovaného skutečným příběhem z moravské dědiny. Nemilosrdné životní otázky obnažené až na kost. Příběh Maryši, Francka a Vávry není jen příběhem z konce předminulého století, ale konstelací vazeb, mocenských a ekonomických zájmů, které o sebe mohou křísnout tehdy jako dnes. Maryša nechtěla, Maryšu nutili, Maryša vysvětlovala, Maryše nenaslouchali, Maryša odporovala, Maryšu ponižovali, Maryša se rozhodla: a včil to máte. Jak dovedou rodiče zlámat své vlastní děti? K čemu je život bez možnosti rozhodovat o něm? A jakou cenu je člověk schopen zaplatit, aby se ze špatného života vykoupil...? Příběh Maryši, Francka a Vávry není jen příběhem z konce předminulého století, ale konstelací vazeb, mocenských a ekonomických zájmů, které o sebe mohou křísnout tehdy jako dnes – a tehdy jako dnes to může mít za následek onen „život k utopení“. Inscenaci v Mahenově divadle nastudoval režisér Dodo Gombár. V titulní roli Maryši se představí Zuzana Černá. Tvůrci se rozhodli využít jejího talentu pro hru na varhany, a tak se můžete těšit na Maryšu, která své pocity vyjádří nejen herecky, ale i prostřednictvím hudby. Dále hrají Tomáš Šulaj, Jakub Svojanovský, Michal Bumbálek, Tereza Groszmannová, Jana Štvrtecká, Anna Glässnerová, Eva Jelínková, Anna Čonková a Jan Grygar.

Legendární převleková komedie plná anglického humoru. Titul, který patří k tomu nejlepšímu, co tisíce let stará historie dramatické tvorby může v komediálním žánru nabídnout. Vršící se řada komických situací, jedinečný humor, vycházející z těch nejlepších anglických tradic a lehký závan nostalgie jsou spolehlivou zárukou kvalitní zábavy, která jistě potěší každého diváka. Jde o trochu rozpustilou komedii o dvou oxfordských studentech, Charleyovi a Jackovi, kteří se chystají pozvat dívky svého srdce na milostnou schůzku a požádat je o ruku. Dobová etiketa si ovšem žádá, aby dívky přišly v doprovodu důvěryhodné osoby. Charleyho má navštívit bohatá tetička z Brazílie a problém se zdá být vyřešen. Jenže teta ne a ne dorazit a slečny už jsou na cestě. Začíná bizarní kolotoč záměn, nedorozumění a drobných podvodů, který vyústí v nepřebernou spleť komických situací, jež jdou za hranici uvěřitelnosti a nepřestávají diváka bavit až do samotného konce. Thomasův text již mnohokrát prokázal svou nadčasovost i životnost a věříme, že se to vše potvrdí v naší nové inscenaci, kterou režijně připraví šéfka uměleckého souboru DFXŠ Kateřina Dušková. Slavnou převlekovou roli si zahraje Zdeněk Kupka. V dalších rolích Daniel Toman, Filip Jáša, Václav Helšus, Kateřina Kornhäuserová, Sára Lutovská, Markéta Tallerová, Jana Stránská, Martin Polách a Jan Jedlinský.

Pygmalion je původně postava z antické mytologie. Sochař, který vytvořil sochu Afrodíté ze slonoviny a do svého díla se zamiloval. Bohyně pak vyslyšela jeho prosby a sochu oživila. Nejslavnějším zpracováním tohoto námětu je určitě divadelní hra George Bernarda Shawa. Někomu by se mohlo zdát, že příběh květinářky Lízy Doolittlové a profesora fonetiky Higginse poněkud připomíná pohádku o Popelce - muž z vysoké společnosti stvoří z obyčejné holky dámu. Slavná muzikálová verze My Fair Lady se této možnosti chopila dokonale. Shaw ovšem setrvale proti této romantizující verzi příběhu protestoval. On přece pojmenoval svou hru „Pygmalion“, a to byl sochař krajně narcistní povahy, neschopný navázat kontakt, který si stvoří sochu - ženu k obrazu svému. Shaw byl skvostný ironik: muž učí ženu mluvit, ale hovořit s ní nedokáže. Byl i dosti drsný provokatér, bavilo ho pobuřovat, nechal Lízu dokonce vyjadřovat se velmi vulgárně - to bylo na viktoriánské scéně naprosto skandální, takové to tehdy bývaly časy. Inscenace Michala Langa přibližuje Lízu současnému českému divákovi, její prostý původ zosobňuje severomoravský dialekt (typický pro jednu z někdejších klíčových oblastí těžkého průmyslu u nás). Klasické dílo aktualizuje také nejedním odkazem na estetiku steampunku, a to nejen ve scénografii, kostýmech a rekvizitách. Lízu Doolittlovou ztvární Pavla Gajdošíková a profesora Henry Higginse Jan Teplý ml. Dále hrají Petr Reif, Marie Málková, Ivana Wojtylová, Igor Bareš, Jaroslav Blažek, Hana Seidlová, Lucie Michálková, Martin Němec, Teodor Dlugoš, Alexandr Stankov, Jan Kroneisl, Martina Krátká, Jakub Kalián nebo Benjamín Rálek a Jolana Běhounková nebo Tereza Masaříková.

Nonverbální komedie v duchu Laterny magiky. Žijeme v době technologií, které postupují tak rychle, že i ti nejzkušenější sotva drží krok. Pluto s humorem zkoumá kontrast mezi dokonalou technickou přesností a lidskou chybovostí. Kolik kontroly nad světem vlastně máme – a kolik jí vůbec potřebujeme? Hrdinové Pluta mají jen zelené overaly, fůru kabelů a víru, že nadšení je tím hlavním, co nás dovede k cíli. A kdo ví, možná i do vesmíru… Představte si čtveřici nadšenců, kteří se rozhodnou založit filmové studio motion capture. Zní to jako skvělý nápad? Možná. Je tu jen jeden drobný háček – o filmu nevědí vůbec nic. Vítejte tak v Plutu! Ve filmovém studiu, kde je možné téměř vše a kde jedinou jistotou je chaos. Vašimi průvodci budou věčně flegmatický technik Max, režisérka zvaná Boss, která vidí rozmazaně nejen budoucnost, snaživý herec Gorge a jeho líný kolega Pietr. Společně se pokusí vytvořit velké filmové dílo. Nebo alespoň něco, co se nerozpadne dřív, než postaví green screen. Hlavním výrazovým prostředkem této komedie je pantomima. Klasická umělecká forma, která kdysi zářila jako planeta ve sluneční soustavě, ale postupem času ustoupila do stínu filmových hvězd. Inscenační tým v čele s oceňovaným novozélandským režisérem Thomem Moncktonem si klade za cíl představit současnou pantomimu s radostí, lehkostí a časem neproměněným kouzlem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vytvářet celé světy doslova z ničeho. Účinkují Vanda Hybnerová, Anna Polívková, Radim Vizváry a Trygve Wakenshaw.

ČERVENÁ - JAKO VÁŠEŇ. Cenami ověnčená hra o vášni, bolesti, ironii, touze, o lidském srdci, emocích, o smrti, prázdnotě i zapomnění. Hra o věčném souboji umění a komerce na pozadí skutečné události a života pozoruhodného malíře a grafika, amerického „abstraktního expresionisty” lotyšského původu Marka Rothka, který roce 1958 získal prestižní zakázku na výzdobu restaurace Four Seasons. V té době se ale umělec cítil frustrovaný z toho, že jsou jeho obrazy kupovány jen proto, že je to módní, ale že nikdo nerozumí jejich pravým významům. Milan Kňažko a Martin Leták v režii Radka Balaše rozehrají strhující rozpravu, která odráží atmosféru i dnešní společnosti... "Umělec je údajně dětinský, nezodpovědný, v běžných denních záležitostech bezradný, nevyzná se," říkal Rothko. Přijďte se podívat, jestli měl pravdu.

Rodinné představení podle slavného fantastického cestopisu propojující loutky, masky, činohru a hudební divadlo. Existuje ostrov Liliputánie. A na něm jsou obyvatelé menší než vajíčko. Existuje země obrů Brobdingnag, kde krysy jsou stejně nebezpečné jako šavlozubí tygři. Existuje létající ostrov Laputa a na něm lidé, kteří se dorozumívají hudbou. Existuje dokonce do map nezakreslený ostrov Hvajninimů, kde jsou koně chytřejší a vznešenější než lidé. A v jednom zapomenutém městě, v bytě připomínajícím krabicí, a v jednom úkrytu, připomínajícím krabičku, odplouvají za dobrodružstvím otec a jeho sedmiletý syn, aby našli štěstí, po kterém tak moc touží. Oba jsou to dobrodruzi stejně odvážní jako Gulliver. V divadle ABC účinkují Aleš Bílík, Anna Bubníková, Petr Konáš, Tomáš Krutina, Pavol Smolárik a další. Koprodukční inscenace Městských divadel pražských a Spitfire Company v režii Petra Boháče a Miřenky Čechové je vhodná pro diváky od 8 let.

Kafka Tamura je nejdrsnější patnáctiletý kluk na světě. A právě teď se vydává na dlouhou a neznámou cestu. Obrazně i doslovně. Společně s ním vstoupíme do světa, kde neexistuje hranice mezi reálným a imaginárním, kde se nikdo nediví, že kočky mluví a někdo je uvězněn v čase, kde Johnnie Walker je skutečný muž a z nebe padají živé ryby. Příběh Kafky Tamury, „nejdrsnějšího patnáctiletého kluka na světě“, je iniciační cestou. Hrdina utíká z domova od despotického otce, aby našel svou matku, která ho kdysi opustila. Díky tomu se ocitá před řadou podivných dobrodružství. Kafka otevírá dveře knihovny a noří se do světa vzpomínek slečny Saeki, zaujat světem nově nalezeného přítele Óšimy. Zamilován do tajuplné patnáctileté dívenky poznává a objevuje sám sebe. A pak je tady ještě příběh dalšího putujícího: staršího muže Nakaty, který se rovněž vydává na pouť, hnán jakousi neuchopitelnou silou. Tyto dvě cesty se v jistém bodě protnou, aniž by se oba hrdinové kdy potkali. Je to osud? Náhoda? Nebo sen? Ve světě Murakamiho obrazových příběhů, oscilujících na pomezí snu a reality, je možné vše... Haruki Murakami je bezpochyby nejvýznamnější japonský spisovatel posledních desetiletí. Adaptaci jeho úspěšného románu Kafka na pobřeží uvede Městské divadlo Zlín v české premiéře. V režii Petra Štindla hrají Metoděj Návrat, Adam Kořán, Štěpán Princ, Marek Příkazký, Radoslav Šopík, Rostislav Marek, Milana Gorská, Marta Bačíková, Zdeněk Lambor, Tamara Kotrbová, Marie Vojtěchová, Jan Holcman, Štěpánka Lochnerová, Veronika Brajdič, Robin Černoch, Tereza Hubáčková, Tomáš Neuer, Ema Drmolová..

Dramatizace jednoho z nejzásadnějších českých románů 20. století. Ikonická cesta Ludvíka Vaculíka za bratrem řidičem dlouhými oklikami a krajinami dětství, v nichž se neodbytně vrací na mysl život otce. Tesaře, který postavil dům v zapadlém koutu Valašska. Dělníka, který živil rodinu z daleké Persie. Umíněného předsedy národního výboru. Manžela, který se vrací až ráno. Lyžaře v kopcích po setmění. Konfliktního tchána, který potřeboval mít pravdu. Vdovce vstupujícího do nového života. Otce, se kterým je třeba jednat.... Projít rodnou vsí s otázkou, nakolik jsem tu ještě doma. Kde je ta voda? Tisíckrát překopaná zem. Nové bloky činžovních domů. Husám zakázali vstup na náves a prohlásili ji za náměstí. Někdo fakta vytváří, někdo jimi trpí. Nezbývá, než se obrátit do své vnitřní redakce, kde se bojuje o přímý pohled na svět. Jak se stát tak pevným? Je to vůbec cílem, když i naše vlastní paměť se proměňuje? Co na nás přechází? Jak znovu získat ostré vidění?... Sekyra, vydaná v roce 1966, je svědectvím o hluboké společenské proměně v padesátých letech a osobní odpovědnosti. Rezonuje s hledáním svého místa v politicky, ideologicky i lidsky polarizované společnosti i dnes... Setkání režiséra Břetislava Rychlíka s autorem i přítelem Ludvíkem Vaculíkem a dlouholetým divadelním kolegou, hercem a v tomto případě také dramaturgem, Cyrilem Drozdou. Inscenace vzniká v 50. sezoně HaDivadla jako připomínka a reflexe jeho disidentských kořenů. Hrají Zdeněk Trčálek, Isabela Smečková Bencová, Jiří Miroslav Valůšek, Jan Vaculík, Jáchym Sůra, Magdalena Kuntová, Cyril Drozda, Marie Ludvíková / Naďa Kovářová, Radim Chyba a Miloslav Maršálek.

Dramatizace slavného románu, jazzový příběh jednoho strmého vzestupu a pádu. 20. léta 20. století na ostrově Long Island v New Yorku. Poválečná euforie oživuje americký sen o možnosti rychle zbohatnout, stupňuje potřebu žít a užívat života teď bez ohledu na přízraky minulosti a nejistotu budoucnosti. Barevná a okouzlující bublina snu o sladkém životě, která brzy splaskne a pod leskem zdání, který je ovšem jen odrazem lidských přání, odhalí po burzovním krachu svou prázdnotu. Kdo je a kde se vzal záhadný charismatický miliardář Gatsby, který ve svém velkopanském sídle opulentně hostí celou newyorskou smetánku? Na čem tak zbohatl a proč to dělá? Jakou tržní hodnotu má láska a jaká je cena skutečného milostného citu...? Pod vedením režiséra Martina Čičváka hrají Marek Lambora, Ondřej Brousek, Jana Kotrbatá, Ondřej Kraus, Sára Rychlíková, Tomáš Dastlík, Aneta Krejčíková, Jindřiška Hanušová, Aleš Petráš, Zdeněk Palusga, Karolína Knězů a František Beleš.

"Nevěřím. Znovu." Inspirováno Ibsenem. Do Norska na natáčení filmové adaptace Hedy Gablerové přijíždí americká herečka, bývalá teenagerská hvězda, kterou si do titulní role obsadil svérázný režisér. Je to kýžená změna a šance ukázat, že je skutečná herečka? Nebo je za tím jen snaha utéct a schovat se před problémy a před světem? Co jsou ti Norové zač? Kdo hraje Ejlerta? A jaký film se vlastně točí? Nové převyprávění klasického dramatu Henrika Ibsena napsala britská dramatička Nina Segal. Její hra HEDA GABLEROVÁ – NAOSTRO (SHOOTING HEDDA GABLER)  měla premiéru v září 2023 v Rose Theatre v Londýně. Činoherní klub uvádí hru v režii Jiřího Havelky s Martou Dancingerovou v titulní roli v české premiéře. V dalších rolích Viktor Zavadil, Romana Widenková, Jan Hájek, Jan Grundman a Lucie Žáčková.

Činohra Národního divadla Brno přichází s provokativní inscenací, která rozvíří debatu o současné společnosti. Autorská hra Mešita je komedií o kulturních válkách, o tom, jak se z malé neshody může stát veřejný skandál a jak snadno se i ti nejcivilizovanější z nás mohou dostat na hranici společenské únosnosti. Martin Glaser a Olga Šubrtová, autoři Mešity, se ve své hře zabývají aktuálními společenskými fenomény, jako je cancel culture, hyperkorektnost či inkluze. Hra nabízí celkem jednoduchou zápletku: Nabídka obrovského sponzorského daru od zahraničního investora obci výměnou za povolení postavení mešity vyvolá v malé jihomoravské vesnici bouřlivý spor. A to je ještě ve hře pár podmínek, které i u doposud kultivovaných občanů otevřou stavidla a ti se neváhají předhánět v totálních nehoráznostech. V divadle Reduta uvidíte například Tomáše Davida, Petra Bláhu, Petru Lorenc, Bedřicha Výtiska a mnohé další.

Hra odhalující svět plný předsudků, ale také sílu ženské solidarity a odvahu čelit nepřízni osudu. Autorka nahlíží do intimních chvil žen různého věku, s různými životními příběhy, přičemž s láskou a humorem rozplétá jejich složité osudy. Co je důležitější – víra, tradice nebo svoboda? V centru dění stojí mikve, rituální lázeň, která se stává nejen místem očisty, ale i prostředím pro sdílení ženských radostí, strastí, tajemství a touhy po změně... V centru dění stojí mikve, rituální lázeň, která se stává nejen místem očisty, ale i prostředím pro sdílení ženských radostí, strastí, tajemství a touhy po změně. Autorka Hadar Galron nahlíží do intimních chvil žen různého věku, s různými životními příběhy, přičemž s láskou a humorem rozplétá jejich složité osudy. Co je důležitější – víra, tradice nebo svoboda? Hra z roku 2005 s úspěchem obletěla celý svět. Pod režijním vedením Adama Steinbauera účinkují Natália Drabiščáková, Teresa Schel, Dana Verzichová, Věra Hlaváčková, Zuzana Valešová, Eliška Brumovská, Taťána Kupcová a Karin Schlegelová.

Východočeské divadlo uvede českou premiéru islandské hry. „Člověku se nenarodí ty děti, po kterých toužil.“ Když se po letech sejde rodina v rodném domě, mluví se o všem možném. Dcery se dohadují, která udělala té druhé z dětství větší peklo, kdo matku příště odveze k zubaři a zda se jí mají dát léky na uklidnění, nebo spíš pro povzbuzení. Přijde také na přetřes, proč se otec zamykal v garáži a proč si matka ze všech nápadníků vybrala právě jeho. Dojde i na lokální odlišnosti ptačího zpěvu, výskyt ledních medvědů, pohyblivý střed Islandu a počet sopečných výbuchů v životě průměrného člověka. Zeť s kalkulačkou to všechno spočítá, ale hlavně by rád promluvil o stavebním povolení a dědické dani. „V týhle rodině mají všichni něco naléhavého na srdci,“ říká k tomu syn, kterého tu nikdo nečekal, protože přece měl být v cizině. Matka má na srdci naléhavý podnikatelský záměr, který všem vezme dech. Ale nejen ona dovede překvapit. V komedii o překvapivém průběhu jedné rodinné večeře hrají Jindra Janoušková, Martina Sikorová, Veronika Malá, Josef Láska, Petr Borovec a Vladimír Chmelař. Hru s nimi nastudoval režisér Petr Novotný.

Česká premiéra komedie, která pohladí i kousne. Znáte takové ty typy: Julia nosí pečlivě vyžehlenou košili a vlasy vždy elegantně sepnuté, zato Toni má batoh snad přirostlý k zádům. Zatímco Julia chápe, že lidstvo chce být klamáno sladkými řečičkami, Toni se tváří jako tvrďák. A teď si představte, že zrovna tihle dva jsou sourozenci. To jediné, co mají společné, je, že oba pečují o umírající Ritu. Akorát tedy každý o jinou... Zatímco Julia navštěvuje nemocnou matku, Toni se loučí se svou fenkou. Podle Toniho je to dost podobné, podle Julie zas tolik ne. Sourozenecké vztahy jsou jedinečné, a tak se Toni s Julií vzájemně pošťuchují, špičkují ale nevyhýbají se ani drsné kritice - takové, kterou si mohou dovolit snad jedině sourozenci. Autorka téhle originální komedie Marta Buchaca je sice španělského původu, s českými diváky a divačkami si ale skvěle rozumí díky schopnosti najít humor v místech, kde by jej nikdo jiný nehledal. V režii Viktorie Čermákové hrají Jitka Ježková a Filip Rajmont.

Divadelní experiment na pomezí rozhlasové hry a imerzivního divadla. Dva vojáci cestují s tajným posláním do hloubi divočiny. Čím více se vzdalují západní civilizaci, tím více se na jejich cestě prolíná realita s fantazií. Nebezpečná cesta do hlubin afgánské divočiny je zároveň nebezpečnou cestou do temnoty lidské duše... Lotzova Směšná temnota je inteligentní, vtipný a nekonvenční komentář k situaci dnešní „západní“ společnosti. Dokázali jsme se už vyrovnat s koloniálním dědictvím? Kdo je dnes nositelem civilizace a kdo barbar? V režii Martiny Schlegelové hrají Pavel Oubram, David Krchňavý, Tomáš Kobr, Tomáš Drápela, Jiří Untermüller, František Hnilička a Pavel Prais. Inscenace bude uváděna v komorním prostoru Na Půdě.

Jedna z nejlepších Shakespearových her – příběh o otcích a dětech. Král se vzdává trůnu ve prospěch dcer, králův přítel Gloster přijme svého nemanželského syna a začnou se dít věci… Drama o pošetilosti, pýše a nemilosrdném osudu, jenž umí být nemilosrdný, sarkastický i krutý, stejně jako lidé, kteří ho vytvářejí. Tragédie o síle lži, bláznech, trůnu a bouři. Příběh, jenž začíná jako pohádka, ale končí nezadržitelným pádem ješitného krále... Po předpremiérách, pouti z Celetné do Kochánek a na Hrad Kašperk, zpátky do Celetné a v oficiální premiéře. V režii Jakuba Špalka hrají Tomáš Karger (Lear), Tereza Slámová (Goneril), Kateřina Zapletalová (Regan), Johana Koubová (Cordélie), Ondřej Novák (Edgar), Jan Jankovský (Edmund), Tomáš Stolařík (Hrabě z Glosteru), František Kreuzmann (Hrabě z Kentu), Matyáš Greif nebo Kryštof Kotek (Vévoda z Albany), Petr Halíček ¨nebo Jakub Koudela (Vévoda z Cornwallu) a Marek Pospíchal (Blázen / Oswald / Francouzský král). Kašpar tuto proslulou hru uvádí v překladu Milana Lukeše.

Inscenace na motivy románu Virginie Woolfové o strachu z času, fenoménu neviditelných žen a jednom dni v červnu. Obraz rozpadajícího se světa, oslava života a přítomnosti. Proč se upínat k minulosti nebo očekávat budoucnost? Kým jsme právě tady a teď? Existuje moment, kvůli kterému potřebujeme žít? Paní Dallowayová chystá večírek. Řekla, že květiny obstará sama. Než dozněla ta věta, něco se stalo. Otevřela dveře. Teď, když už ji nečekala ani svatba, ani děti, měla prapodivný pocit, že je neviditelná, neviděna, neznámá. V roli Clarissy Dallowayové se představí Magdaléna Sidonová. Dále hrají Václav Vašák, Anna Kameníková, Anežka Kubátová, Kateřina Císařová, Miloslav König, Jiří Vyorálek a David Petrželka. Inscenace režisérsky Anny Klimešové.