Premiéry

Šest postav se hledá ve světlech velkoměsta, v komedii populárního britského dramatika. Nicol je zasnoubená s Danem a shání byt ke společnému bydlení, ale jaký je vlastně jejich vztah? Dan býval důstojníkem a své frustrace řeší s barmanem Ambrosem. Ambrose pořád bydlí se svým otcem, o nějž se v době Ambrosovy služby stará Charlotta; ta má nejraději Bibli a přes den pracuje v realitní kanceláři. Svému kolegovi Stewartovi půjčuje videa s religiózními pořady. Možná nejen s nimi. Stewart žije ve společné domácnosti se svou sestrou Imogen, která také hledá opravdovou lásku. Ale jen prostřednictvím inzerce. Na jeden inzerát jí odpoví… Dan. Sejdou se v baru u Ambrose a kolotoč příběhů se dostává do obrátek... S vtipem nahlížené příběhy posloužily i jako předloha k oceňovanému filmu Zbloudilá srdce slavného režiséra Alana Resnaise. V komedii účinkují Karolína Šafránková, Josef Pejchal, Jan Musil, Martin Mejzlík, Veronika Malá, Petra Janečková a Jiří Kalužný. Režisérem inscenace je Petr Štindl.

Národní divadlo moravskoslezské na scéně Divadla Antonína Dvořáka uvádí slavné Ibsenovo drama. Nora Helmerová nadšeně zdobí stromeček a chystá dárky pro své děti i manžela. A z té radosti si tajně vyhazuje z kopýtka a mlsá zapovězenou makronku. Pan bankovní ředitel Torvald Helmer hrozí prstem, snad naše veveřička nemlsala, ví přece, že nesmí, aby se jí nezkazily zoubky, aby neztloustla. Pak odchází do pracovny. Má opět důležité povinnosti. Nerušit! Šťastná budoucnost září na obzoru jako maják na pobřeží fjordu. Kdyby jen kolem pořád neobcházel ten protivný Krogstad! Co pořád chce? Jde z něj taková hrůza! Co je to za dopis, který vhodil do schránky? Otevřeme ho až po svátcích, přece si teď nebudeme kazit rodinné štěstí! A doktor Rank je sám sobě nejžalostnějším ze všech pacientů. Ale ode dneška už je klidný, výsledky vyšetření dopadly skvěle! Jistota. Naprostá jistota. A teď si dáme šampaňské! Šťastný Nový rok! Maškarní večírek je už v plném proudu! Tančeme tarantelu! V režii Petra Gejduše hrají Kamila Janovičová, Petr Panzenberger, Petra Kocmanová, David Viktora, Robert Finta a Michaela Bajgarová.

Nová hra úspěšné britské dramatičky a režisérky Niny Raineové nás nechá nahlédnout do rodiny Johanna Sebastiana Bacha. Autorka v ní představuje jednoho z velikánů světové hudby jako vznětlivého a neklidného muže s vysokými nároky nejen k sobě samému, ale i ke své rodině. Bach, který byl dvakrát ženatý a měl celkem dvacet dětí (dospělého věku se dožilo pouze devět z nich), bral hudbu jako rodinný podnik – jeho manželky i všichni potomci se hudbě věnovali, ať již jako skladatelé či interpreti. A právě na rodinné vztahy se hra soustředí nejvíce. Mapuje bolest a utrpení Bachovy první ženy Marie Barbary, která se trápí zdravím a smrtí jejich malých dětí, rodící se vztah s druhou ženou Annou Magdalenou a nejvíce se příběh zaměřuje na osudy nejstarších synů z Bachova prvního manželství. Wilém, který je nadaný, lehce chaotický a tak trochu paralyzovaný otcovým géniem se poměřuje s méně talentovaným, ale o to více pracovitým a v posledku i úspěšnějším Karlem. Otec je k oběma velmi přísný, učí je zákonům kontrapunktu, snaží se jim předat vše, co hudbě ví. Postupně ovšem vychází najevo, kdo z obou je jeho favoritem, a soužití rodiny se tak značně komplikuje. Do hry později vstoupí i poněkud problematický prvorozený syn z druhého manželství Gottfried. Jak roky plynou, vztahy a osudy se mění ve strhující rodinné drama, které vyvolává vášnivé hádky o lásce, Bohu a především o hudbě. V bohaté struktuře hry se také tématizuje nekompromisní Bachova povaha, jeho postavení patriarchy, vztah k vrchnosti i k oběma manželkám. Titulní roli ztvární Radek Holub, Bachovy osudové ženy pak Simona Postlerová (Maria Barbara) a Aneta Krejčíková (Anna Magdalena). V dalších rolích uvidíte Marka Lamboru, Ondřeje Brouska, Vendulku Křížovou a Václava Svobodu. Inscenace režiséra Juraje Deáka.

Nová, nekompromisně realistická komedie o těžkém životě moderních spiritistů je plná skutečných, hluboce lidských příběhů a tradičního, zaumně černého podkrkonošského humoru. Vypráví vysoce aktuální příběh, který autor s láskou věnuje Aloisi Jiráskovi s Karlem Jaromírem Erbenem a samozřejmě i svým milovaným východním Čechám, neboť není místa druhého jako je Nová Paka... Barák v podhůří. Pece hoří posvátným plamenem. Rohlíky zlátnou, krajina se probouzí. Je jaro. A jako se probouzí příroda, probouzí se i pačtí ochotníci. V Nové Pace. Tam, kde všichni ví, že jeden život nestačí. Tam, kde se žije v pekárně. Tam, kde se žije na jevišti. V den jarní rovnodennosti pece náhle vyhasnou. Pekárna bez elektřiny. Bez elektřiny nic než nepečené zákusky nenaděláš. To věděl už starý, s duchem přírody spojený, neandrtál. Kde ale vzít tajemství prastarých receptů? Snad od duší dávno zemřelých. Majitele pekárny, nadšené ochotníky a talentované spiritisty Janu a Viléma Jasné ztvární Lucie Andělová a Jakub Tvrdík. Místní učitelku, Emílii Martákovou, osobu schopnou vyřešit jakýkoliv problém, pak Zora Valchařová Poulová. Postavě Antonína Hanče, majitele prodejny lyží a kol, dodá své nezaměnitelné charisma Filip Richtermoc. Anna Kratochvílová se ujala nejlepšího média v celých Krkonoších Marie Votočkové. V roli Karla Záhorského se divákům představí Jan Vápeník, v roli jeho matky Karly Záhorské se pak diváci mohou těšit na Lenku Loubalovou. V roli místního kolemjdoucího a pravidelného zákazníka pekárny Gottlieba Schnabela se alternují emeritní šéf umělecko-technického provozu Klicperova divadla Ladislav Svoboda a legendární člen party jevištní techniky Klicperova divadla Milan Téra, Kapitána Josefa Mareše z krajského ředitelství policie ČR v Hradci Králové hraje William Valerián, který je rovněž autorem scénické hudby. K režii inscenace byl přizván Jan Frič.

Hořká komedie z doby, kdy život běžel na jeden válec. Olej v benzínu, svoboda v nesvobodě a láska v teplákách. V polovině osmdesátých let parta kluků na malém městě a ještě menším plácku prožívá své bouřlivé dospívání. Eda (Pavel Liška) miluje Soňu. Ostatní (Michal Isteník) také milují Soňu. Na VŘSR se musí do lampionového průvodu, slušnou muziku uslyšíš jen v zahraničních rádiích, motorka, po které toužíš, se už nevyrábí a “tesilky” příšerně koušou. Jak se s tím poprat a co na to Soňa? Nechte se Pavlem Liškou a Michal Isteníkem v neopakovatelné inscenaci dovést až na práh svých vlastních vzpomínek. Inscenace vznikla v koprodukci Divadla Bolka Polívky a agentury Anima Art.

Komorní drama s autobiografickými prvky. Rodinná sága, která popisuje v průběhu dvaceti čtyř let fatální milostný trojúhelník, jehož protagonisty jsou dva sourozenci milující stejnou a bolestně nerozhodnou ženu... Věnuje se přitom rovněž další linii, a sice vztahu dvou bratrů a začarovanému kruhu závislostí. Tento sugestivní příběh tří osobností je navíc prodchnut jejich oblíbenou poezií: romantizující hru tak příznačně dokreslují úryvky britské raně romantické lyriky – zvláště pak z pera tzv. jezerních básníků (především Williama Wordswortha) či dokonce Thomase Stearnse Eliota. Do Ungeltu se po několika letech vrací herec a zpěvák Igor Orozovič, vedle něj se divákům představí Marek Němec, který zná Ungelt dobře z pohledu režiséra, ovšem jako herec bude objevovat jeviště tohoto divadla poprvé, stejně jako Veronika Khek Kubařová, jež v této inscenaci ztvární dokonce dvojroli. Inscenace v režii Pavla Ondrucha.

Ve sto sedmdesáti pěti dopisech před námi hlavní aktéři, krutá markýza de Merteuil a cynický vikomt de Valmont – tvrdí hráči, soupeři i partneři, rozehrávají nebezpečnou hru s city svých obětí, plnou vztahové manipulace a bezostyšného svádění v síti proměnlivého milostného mnohoúhelníku. V „nebezpečné hře nebezpečných známostí“ hrají své role nejen zhrzenost a pomsta, ale také uspokojení z moci nad osudem jiného člověka a vlády nad jeho city a vášněmi. Ovšem ani mistři vykalkulované strategie si nemohou být jisti před přirozenou silou lásky, která dokáže všechno zachraňovat i ničit… Román Choderlose de Laclose (1741–1803), který se dočkal mnoha úspěšných filmových i divadelních adaptací, už po téměř dvě stě padesát let fascinuje své čtenáře a diváky příběhem rafinovaně předstírané lásky, smyslným jiskřením i vypočítavou a krutou hrou. Nebezpečné známosti coby klasický literární projev libertinismu dobou svého vzniku výtečně koresponduje s prostorem Stavovského divadla. Vyprázdněnost společenských i erotických vztahů, přetvářka a bezohledné sobectví promlouvají silně k dnešním čtenářům a divákům a výrazný režijní a dramaturgický rukopis tandemu SKUTR, tedy Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského, je zárukou originálního pohledu na oblíbenou látku. Markýza de Merteuil ztvární Zuzana Stivínová a Valmonta Saša Rašilov. Dále hrají Jana Pidrmanová, Denisa Barešová, Iva Janžurová, Martina Preissová, Zdeněk Piškula, František Němec, Jana Preissová, Jana Boušková, Johanna Tesařová, Berenika Anna Mikeschová, Marie Sawa a Martina Znamenáčková.

Nová hra amerického dramatika o fiktivním setkání velikánů ze světa vědy a průmyslu – Thomase Alvy Edisona a průkopníka automobilového průmyslu Henryho Forda. Světově uznávaný vynálezce během života učinil řadu kontroverzních rozhodnutí s preferencí zisku, neprojevoval dostatek soucitu a sporné je také autorství celé řady jeho patentů. Ford byl znám svými antisemitskými názory a jeho filozofie spočívala v tom, že pravá Amerika je mimo město, na venkově a v jeho nežidovské kultuře. Oběma sekunduje prezident USA Warren Gamaliel Harding, který se nikdy stát prezidentem nechtěl, byl před nástupem do úřadu vydavatelem novin... Hrají Jan Vlasák (Thomas Alva Edison), Jiří Štrébl (Henry Martin Ford) a Adrian Jastraban (Gamaliel Harding). Inscenaci režíruje Lukáš Pečenka.

Divadelní hra Terezy Boučkové inspirovaná povídkou Johannese Urzidila Poslední zvonění vnáší do příběhu dvou sester-služek prvky absurdního dramatu a zřetelně tragikomické momenty. Děj je situován do doby protektorátu, kdy v nacisty okupovaném území byli židé nuceni opouštět své domy a byty s veškerým vybavením i úsporami. Jeden takový byt spadne nečekaně do klína Mařce, která v něm dosud jen sloužila a nyní má možnost využít ho pro sebe se všemi benefity ke zdánlivě bezstarostnému životu. I když se Mařka nezajímá o politiku, nemůže zůstat stranou dění a komplikace na sebe nenechají dlouho čekat… Komorní inscenace v režii Hany Burešové nabízí herecké příležitosti zejména Evě Hacurové (Mařka) a Berenice Anně Mikeschové (její sestra Jožka). Živou hudbu k představení vytváří přímo na jevišti Ondřej Rychlý. Dále hrají Miroslav Zavičár, Marie Turková a Samuel Toman. Inscenace vznikla v rámci komorní řady Krátká Dlouhá a hraje se v prostoru divadelní kavárny.

Krutá severská komedie, v níž se nakonec tančí… Ale za jakou cenu?! Čtyři přátelé, středoškolští učitelé (dějepisu, hudební výchovy, tělocviku a psychologie) již dávno rezignovali v pracovní i soukromé sféře na své životní cíle a sny. Doběhlo je vyhoření, a tak přežívají v monotónním stereotypu každodenních povinností. Až jednoho dne, na oslavě 40. narozenin nejmladšího z nich, se dovídají o svérázné teorii norského filosofa. Ta tvrdí, že člověk se rodí s deficitem půl promile alkoholu v krvi. Pokud by jej doplnil, jeho život by hned byl pestřejší, on sám by měl mnohem větší sebevědomí, byl více kreativní a celkově spokojenější a šťastnější. Vzhledem ke stagnaci svých životů v pracovní i soukromé sféře, a taktéž již déle trvající rezignaci na veškeré své životní cíle a sny, se rozhodnou tento myšlenkový experiment ověřit v praxi. Ostatně něco na tom asi bude, vždyť Winston Churchill, Arthur Rimbaud, Ernest Hemingway, Franklin Delano Roosevelt, Jackson Pollock, Charles Bukowski a mnozí další alkohol v krvi měli prakticky neustále. Martin, Nikolaj, Peter a Tommy tedy nakoupí alkohol i alkoholtestery. Experiment může začít… Zdá se, že teorie skutečně funguje! Co tedy zvýšit dávky? Logicky by mělo přijít i zesílení všech těch pozitivních výsledků. A poté už zbývá dopracovat se k tzv. zážehu! Na jevišti Švandova divadla čtveřici přátel si zahrají Petr Stach, Jacob Erftemeijer, Robert Jašków a Tomáš Petřík. K režii inscenace byl přizván Thomas Zielinski. Spoluautor scénáře i divadelní adaptace a taktéž režisér stejnojmenného oscarového filmu patří mezi nejvýraznější osobnosti severské kinematografie i dramatiky.

Inscenace vycházející z knihy Daňi Horákové, třetí manželky Pavla Juráčka. O vrstvách paměti a o různých podobách Pavla Juráčka. O tom, co se vztahem dvou lidí udělá život v malé garsonce v exilu a o mnoha úrovních samoty. O všech nepřítomných, se kterými dennodenně žijeme. O plamenných očích černého myslivce. O čisté a očistné lásce. O péči a pomoci. O Daně. Diváci budou mít v nové inscenaci Divadla Na zábradlí možnost nahlédnout do klaustrofobního prostředí mnichovské garsonky, kam Juráček a Horáková coby novomanželé odešli v roce 1977. Navzdory tomu, že Horáková popisuje ve svém díle velmi konkrétní životní situaci v neméně konkrétním historickém kontextu, nahlíží svůj vztah s Juráčkem z širší perspektivy a nabízí mnoho paralel. Na Zábradlí ožijí Horákové vzpomínky v dramatizaci oceňované režisérky Anny Klimešové a dramaturga Petra Erbese. Do titulní role Pavla Juráčka obsadili tvůrci Michala Bednáře, v roli samotné autorky knižní předlohy Dani Horákové se pak publikum může těšit na Anežku Kubátovou. Dále hrají Johana Matoušková, Kateřina Císařová a Vojtěch Vondráček.

Nervy v zákulisí, pohoda na jevišti? Nikoliv! V malém anglickém divadle právě probíhá poslední večerní zkouška komedie Bez roucha. Napětí houstne, režisér Lloyd Dallas je nervózní, herci zapomínají text, dveře nejdou otevřít a talíř se sardinkami se stává nevyřešitelnou rekvizitou. Ač jde o oddechovou frašku, je souhra všech herců naprosto zásadní, vše musí šlapat jako hodinky. Jenže divadlo není idylickým místem. Když se k obvyklým problémům při zkoušení přidají i komplikované a nedořešené vztahy mezi jednotlivými herci, je o pořádné drama postaráno. Britský dramatik Michael Frayn (*1933) napsal brilantní situační komedii, vtahující nás přímo do útrob divadelního zákulisí, kde umožňuje divákům nahlédnout pod pokličku tvůrčího procesu s velkou dávkou humoru a nadsázky. Dnes už legendární komedie Bez roucha (1982) je příležitostí pro herecký koncert, v němž mají jednotlivé postavy možnost neustále vystupovat a vstupovat do svých rolí, pohrávat si s „hereckými šuplíky“ i se schopností okamžité improvizace. To vše je navíc kořeněné lehkým sarkasmem a několika porcemi nakládaných sardinek. Komedii z divadelního prostředí, kde lze těžko předem odhadnout, zda se budete více bavit tím, co se děje na jevišti, anebo v zákulisí, bude režírovat Lukáš Brutovský. V komedii účinkují Hana Tomáš Briešťanská, Petra Lorencová, Hana Drozdová, Štěpánka Romová, Tomáš Šulaj, Jakub Svojanovský, Tomáš David, Vladimír Krátký a Michal Bumbálek. Inscenace bude uváděna v Mahenově divadle.

Podvod je umění... Byli tu s námi od počátku lidstva. Jsou všude kolem nás. A je jich čím dál víc. Neexistuje místo, kde byste na ně nenarazili. A jediný, o co jim jde, je vaše kreditka. Myslíte si, že vy by byste jim nenaletěli? O kolik se vsadíme? Divadelní encyklopedie autentických šmejdských scénářů, kterými se nám každý den snaží vyluxovat účet, peněženku nebo sebevědomí. Sedmá inscenace Divadla NoD sestavená z autentických přepisů scénářů a postupů zlodějů a podvodníků. Jediná spolehlivá metoda jak se scénářům bránit je znát je... V inscenaci režiséra Janka Lesáka uvidíte Nelu Cikánovou Štefanovou, Martina Cikána, Ladislava Kardu, Jana Strýčka a Aleše Hrdličku.

Autorská inscenace režiséra Dodo Gombára se svébytnou dramatickou formou věnuje další významné osobnosti spjaté s Vysočinou, je inspirovaná neuvěřitelným životním příběhem Suzanne Renaud (1889 Lyon – 1964 Havlíčkův Brod). Jméno francouzské básnířky, spisovatelky a překladatelky Suzanne Renaud je nedělitelně spjato se jménem jejího manžela a překladatele, básníka a výtvarníka Bohuslava Reynka. Manželé Reynkovi jsou pak v českém kontextu spjati s rodinným sídlem v Petrkově na Vysočině. Naplněný životní příběh a komplexní osobnost Suzanne Renaud zrcadlí mnoho přitažlivých témat, od obecně lidských až po společensko-historická, od niterně duchovních až po ta ryze praktická. Suzanne je tím nejsilnějším a nejznělejším hlasem hovořícím o tiché a obětavé síle žen (a manželek), které se staly oporou a samozřejmou součástí svých slavných mužů. Obrovská síla obětavé duše, souznění dvou básnických osobností, ale i nepochopení a disharmonie. Vytržení z kořenů, šťastný život mezi Grenoblem a Petrkovem a pozdější několikanásobný exil. Vysočina jako domov i vyhnanství. Nemožnost i nutnost psát. A v první řadě pak láska a pokora jako světlo vysvobozující z přítmí... Titulní postavu ztvární Lenka Schreiberová, Bohuslava Reyneka pak Marián Chalány. Dále hrají Vít Hofmann, Michal Kraus, Jakub Škrdla, Lucie Sobotková, Šárka Býčková, Zdeněk Stejskal, František Maňák a Ondřej Šípek.

Emil je vojenský historik, přestože nebyl na vojně. Místo angličtiny studoval ruštinu a němčinu, takže nikdy nepovýšil. Jeho nadřízená je „nehorázná bestie“ Diana. Napsal rozsáhlé Dějiny rakousko-uherské armádní hudby, které nikdy nevyšly tiskem. Jeho nejdražší Felix, pták loskuták, zná historii, hovoří latinsky a zpívá Beatles, ale nedočká se televizní show. Manželka Milka je melancholická a denně luxuje. V jejich bytě se střídají mladé podnájemnice a všechny jsou si něčím podobné. Kamarád ortoped mu léčí bolavou páteř, ale v poslední době propadl nebezpečným obsesím. Život by byl k nepřežití, nebýt „a little help from my friends“. Inscenaci hry slovenského dramatika Viliama Klimáčka v pardubickém divadle uvidíte v režii Filipa Nuckollse. Účinkují Alexandr Postler, Romana Chvalová, Eliška Jechová, Matěj Štrunc, Ladislav Špiner, Martina Sikorová, Dagmar Novotná, Petr Borovec a Michal Przebinda.

Mystický muzikál v české premiéře. Edward Bloom je obyčejný muž, avšak neobyčejný otec. Svému synovi Willovi vždy vyprávěl o svém životě příběhy plné fantazie, krásy, lásky a dobrodružství, historky se hemžily čarodějnicemi, obry, mořskými pannami a hrdinskými činy, které překračovaly hranice uvěřitelnosti. Tak ze svých vyprávění vystavěl v očích svého syna mýtus nesmrtelného hrdiny. Dospělého Willa však už otcovy fantastické příběhy nebaví a trvá na racionálním, nikoli fantastickém popisu jeho života. Když se Edwardovo zdraví zhorší a Will se dozví, že se svou ženou Josephine budou mít vlastního syna, rozhodne se Will jednou provždy odhalit otcův „pravdivý“ životní příběh, aby se dozvěděl, kdo je jeho otec doopravdy… Velká ryba je silný a kouzelný muzikál o příbězích, kterými určujeme svou identitu. O tom, jak je fantazie v lidském životě důležitá a že uvnitř okamžiků opravdové lásky můžeme žít navždy, o tom, že magii můžeme objevit i v nejobyčejnějších chvílích našich životů. Broadwayský muzikál Velká ryba (Big Fish) vychází z románu Daniela Wallace Velká ryba: Román mytických rozměrů (Big Fish: A Novel of Mythic Proportions) z roku 1998 a z oceňovaného filmu Tima Burtona Velká ryba (Big Fish) z roku 2003. Autorem scénáře k muzikálu, který spatřil světlo broadwayských ramp v Neil Simon Theatre v roce 2013, je John August, jenž je také autorem filmového scénáře a je podepsán jako scenárista pod dalšími Burtonovými filmy, jako jsou například Karlík a továrna na čokoládu (Charlie and the Chocolate Factory, 2005), Mrtvá nevěsta (Corpse Bride, 2005) či Frankenweenie (2012). Poutavá hudba a vtipné písňové texty pocházejí z pera Andrewa Lippy, jenž stojí také za hudební složkou muzikálu The Addams Family. Na Hudební scéně v režii Stanislava Moši hrají Lukáš Janota nebo Aleš Slanina, Daniel Rymeš nebo Marco Salvadori, Radka Coufalová nebo Tereza Navrátilová, Míma Krajčová nebo Eliška Skálová, Ondřej Halámek nebo Dušan Vitázek, Alan Novotný nebo Jiří Ressler, Marta Matějová nebo Markéta Sedláčková, Eliška Horňáková nebo Dagmar Křížová, Martin Mihál nebo Kristian Pekar, Marek Hurák nebo Rastislav Širila, Gabriela Karmazínová nebo Nikol Kratochvílová, Robert Jícha nebo Tomáš Sagher, Kryštof Helbich nebo Matyáš Mičulka, Esther Mertová, Nikol Wetterová, Barbora Slaninová, Simona Šeligová, Diana Velčická, Renáta Mrózková, Nikol Kratochvílová nebo Gabriela Karmazínová, Jiří Daniel, Richard Pekárek, Petr Drábek, Marek Kolář, Ondřej Komínek a Patrik Földeši.

Čapkův prorocký obraz v režii Michala Dočekala v hlavní dvojroli s Miroslavem Donutilem. Do společnosti na pokraji války a s nacionalistickým vládcem v čele přichází z Číny pandemie nemoci, na niž není lék. Připomíná vám to něco? Ne, nejde o shrnutí posledních let, ale o výchozí situaci slavného dramatu Karla Čapka z roku 1937. Když doktor Galén proti bílé nemoci lék nalezne, má pro jeho distribuci jedinou podmínku: své tajemství vydá, pokud se všechny vlády dohodnou na mezinárodním míru. V zemi, kterou vede nacionálně militantní Maršál, se zdá taková podmínka nemyslitelná. Maršál cítí jako svou svatou povinnost skrze válku pozvednout národ. Zbrojí se a mnozí na zbrojení vydělávají. Galén odmítne léčit, zachraňuje jen ty nejchudší, bezbranné. Jde o morálně oprávněný akt občanské neposlušnosti? Nebo je odepření pomoci nemocným podobně fanatický krok jako Maršálovo zuřivé zbrojení? A nejsou tihle zdánliví oponenti spíš dvě strany jedné mince než černobílé protiklady hrdiny a padoucha? Jak poznamenává Karel Čapek ve své předmluvě: Ve světě války sám Mír musí být tvrdým a neústupným bojovníkem. Karel Čapek po uvedení Bílé nemoci čelil útokům v novinách i anonymním dopisům. Kontroverzní názory obsažené v jeho hře vzbudily debatu o pacifismu v době národního ohrožení i o povaze nacionalismu. Až zarážející aktuálnost Bílé nemoci vyvolává otázku, zda se dokážeme ze své minulosti poučit… V dalších rolích účinkují Eva Salzmannová, Tomáš Milostný, Milan Kačmarčík, Kryštof Krhovják, Radek Melša a Kristýna Jedličková. Inscenace bude uváděna v divadle ABC.

Anatol je mladý, okouzlující, lehkomyslný a trochu melancholický muž, který má velkou zálibu v seznamování se se ženami. Jeho dobývání nelze nepodlehnout, ale je to výlučně on, kdo si vybírá partnerky a řídí své milostné vztahy? Není jeho sebevědomí a nezávislost pouhý sebeklam, stejně jako pestré album milenek, ze kterého si vybírá každý týden jinou? Bystrým pozorovatelem Anatolových komplikovaných vztahů je pragmatický přítel Max, který dokáže veškeré jednání komentovat s nebývale ironickým nadhledem. Hra je prvotinou rakouského lékaře, prozaika a dramatika Arthura Schnitzlera (1862–1931), která kritizuje morálku vídeňské společnosti na přelomu století. V šesti konverzačních epizodách se Schnitzler pozastavuje nad milostnými dobrodružstvími titulního hrdiny se ženami odlišného půvabu, stáří, charakteru a společenského postavení, které spojuje jediné – pozvolná emancipační proměna. S vtipem se pak soustředí na Anatola, jakožto zástupce mužského pohlaví, které je rozčarováno a zaskočeno tím, že jsou ženy „najednou“ v jednání ráznější a sebevědomější. Humoristické dramatické miniatury režíruje Peter Gábor, který téma konfrontace žen a mužů akcentoval již v komedii Mirandolína. Premiéra proběhne v divadle Reduta.

Osvobozující komedie o životě, na který může někdo nahlížet i tragicky. Vždy záleží na úhlu pohledu. Mezi nebem a zemí se může totiž odehrávat karneval života plný snů a lásky, anebo také ne. Není snadné se rozhodovat mezi citem a rozumem. No a někdy je prostě lepší se všemu od srdce a s lehkostí zasmát. Mě nezadusíš je adaptovaný a nově inscenovaný text původní divadelní hry Druhý břeh. Hlavní postava hry, Tereza, je roztrojenou osobností. Tři součásti jedné ženy se spolu dohadují o iluzích a omylech, které si nejmladší neuvědomuje, prostřední nepřizná a nejzralejší velkoryse chápe. V životě totiž není snadné rozhodovat se mezi citem a rozumem, tím spíš, když vám do něj vstupují osudoví muži. Po boku oblíbené herečky a tentokrát i režisérky Evy Holubové se objeví její dlouholetý kolega Petr Čtvrtníček. Diváci se mohou těšit také na Terezu Gübelovou, Karolínu Holubovou a Matěje Paprčiaka. Premiéra proběhne na Malé scéně divadla Studio DVA.

Provokativní hra skotské autorky o stavu současného divadla a krizi patriarchátu. Známý režisér nabídne mladé autorce, aby pro něj napsala hru. Obdivuje její talent a její bouřlivou kritiku společnosti. A taky se ji pokusí políbit. Opravdu se to stalo nebo je to jen námět pro novou hru úspěšné autorky? Věčný střet mezi režisérem a autorem, souboj mezi mužem a ženou, dnešní svět, ve kterém se mění staletí nastavená pravidla...a samozřejmě publikum, které touží po zábavě a dramatických koncích a na něhož je třeba brát ohled. Cenami ověnčená hra s úspěchem dobyla řadu evropských scén a nyní ji v české premiéře uvede mladý režisér Adam Svozil. V komorním prostoru Na Půdě hrají Eliška Brumovská, Teresa Schel, Daniela Šišková, Pepa Honzík a Pavel Oubram.