Premiéry

Nové zpracování osudu Johanky z Arku nebo též Panny Orleánské, která je symbolem nezlomnosti a víry v Boha i samu sebe už od 15. století. Johan*a bojuje za svobodu, jinakost a právo být sám*a sebou. Je hlasem LGBTQI+ lidí, je hlasem dneška... Příběh válečnice, která vedla francouzské vojsko během stoleté války proti Anglii, a mučednice, jež byla roku 1431 upálena jako kacířka a v roce 1920 blahořečena, zpracovalo a vyložilo nesčetně umělců. Světová premiéra hry I, Joan Charlie Josephine byla uvedena roku 2022 v londýnském divadle Shakespeare's Globe a hovořilo se o ní jako o jednom z nejkontroverznějších děl roku. V divadle Komedie inscenaci podle tohoto textu připravil česko-slovenský tvůrčí tým a vznikl ve spolupráci s queer platformou PiNKBUS. Není tedy pochyb, že uvidíte hýřivou podívanou, která se vám ovšem bude zadírat pod kůži jako tříska z dřevěné hranice, kterou pod Johanou postavil církevní soud. Účinkují Martina Jindrová, Petr Jeništa, Jiří Svoboda, Petra Lustigová, Jakub Spišák, Michal Sikora, Zbyšek Humpolec, Martin Talaga, Karel Vladyka, Alyssa Dillard. Režisérkou inscenace je Alžběta Vrzgula.

V Chicagu se setkávají dva muži. Neznají se. Nikdy předtím se neviděli. Přesto mezi nimi bez zjevného důvodu začíná boj. Boj nelítostný, bez pravidel, boj připomínající boxerský zápas, jehož ringem se stávají temná zákoutí celého města. Boj, který nešetří nikoho. Ani ty nejbližší… Bertolt Brecht v temné grotesce, jež se řadí do jeho rané tvorby, předkládá obraz společnosti, v níž jsou všechny vztahy, včetně těch rodinných, podřízeny individuálním zájmům a tržním mechanismům. Expresivním, téměř delirickým jazykem zpřítomňuje momenty apatie a osamění, které člověk v takové společnosti prožívá. Zároveň zobrazuje střet generací, tedy střet, který v posledních letech – bez jakékoli hlubší reflexe – stále zřetelněji definuje veřejnou debatu. Cynickou grotesku o střetu dvou generací v Dlouhé pohostinsky režíruje David Šiktanc. Hrají Samuel Toman, Jan Sklenář, Štěpánka Fingerhutová, Klára Suchá nebo Markéta Děrgelová, Miroslav Zavičár, Tomáš Turek, Klára Sedláčková-Oltová, Dan Kranich nebo Matěj Nechvátal, Martin Matejka a Jan Staněk.

Jediný týden stačí, aby se z dívky stala žena a z jejích snů temná noční můra. Svět již není tím, čím se prve Valérii zdál. Iniciační rituál nás vede do tajů dospívání a společenské přetvářky, těží z nadsázky a sarkasmu Vítězslava Nezvala. Poetická adaptace bizarního černého románu, který budí dodnes emoce, jitří vášeň i strach. Valérie opouští svět dětských iluzí a noří se do hlubin potemnělé a obskurní fantazie. Ať se hlavní hrdinové ocitnou v kurníku, sklepě plném rakví či v rozpadajícím se chrámu, obklopuje je tajemno, kterým prosvítají paprsky absurdity a humoru. Zpracování Laterny magiky vychází z básnického dialogu scénických obrazů, videa, hudby, světelné kompozice a pohybu. Režíruje Jakub Šmíd.

Hudební komedie podle slavného filmu. Divadlo Na Fidlovačce vás zve na reprezentační PLES HASIČŮ. Bude HUDBA – k tanci i poslechu. Bude TANEC! Bude bohatá TOMBOLA – vyhrát můžete domácí tlačenku či lahev koňaku. Čeká nás volba KRÁLOVNY KRÁSY. Královna krásy bude mít tu čest vyznamenat zasloužilého člena hasičského spolku. BEZPEČNOST ZAJIŠTĚNA! Novou divadelní adaptaci legendárního filmového snímku pro DNF připravil režisér Tomáš Svoboda. Účinkují Martin Písařík, Vendula Příhodová, Pavel Nový, Zdeněk Maryška, Ctirad Götz, Pavel Kikinčuk, Michal Zelenka, Petr Veselý, Jan Vlasák, Jaroslav Someš nebo Luděk Nešleha, Vanda Chaloupková, Berenika Suchánková, Petra Mošovská, Veronika Hanušová, Radka Krninská, Eliška Nezvalová, Veronika Svojtková, Martina Šťastná, Lukáš Adam, Petr Kolman a Martin Überall.

Barbora Hrzánová a Radek Holub si jako svou novou společnou inscenaci vybrali na českých jevištích již prověřenou, výborně napsanou komedii Dobře rozehraná partie, na níž se opět sešli s režisérkou Lídou Engelovou, se kterou mají za sebou už několik úspěšných spoluprací. Komediální text v sobě skrývá velké téma, a to sílu přátelství, zájmu o sebe navzájem, ochoty si pomoci a být si na blízku, i když to kolikrát není zrovna jednoduché, ale o to cennější je nahlížet na to s humorem. Hru napsal komediograf Stefan Vögel, sám kabaretiér, který umí dobře pointovat jak slovně, tak situačními gagy. Je jímavá, směšná, místy hluboká, tedy přesně taková, jaká by měla být hra, v níž se herci mohou pustit za hranice svých životních a hereckých zkušeností. Hlavním hrdinou této konverzačky je zatrpklý stárnoucí vdovec Fred Kowinski, který dávno propadl pocitu, že nic v současném světě pro něj nemá smysl a nestojí za to se vídat s druhými lidmi, tedy kromě starého kamaráda, s nímž se pravidelně potkává na partii šachů. Nezmůže s ním nic ani jeho syn, ani najaté hospodyně, s nimiž se Kowinski vždy velmi rychle rozloučí. Až do jeho neměnného morousovitého života vstoupí temperamentní hospodyně Rozalie a rozehraje s ním svoji partii, a to nikoliv na šachovnici, v níž se navíc hraje podle jejích pravidel! Po boku Barbory Hrzánové a Radka Holuba uvidíme Lukáše Jurka, Barboru Mošnovou a poprvé na českém profesionálním jevišti po ukončení studia herectví ve Francii se představí Antonín Holub v alternaci s Romanem Tomešem, který se vedle svých úspěchů v muzikálovém oboru poprvé objeví v čistě činoherní roli.

Dramatizace slavného románu jazzového věku o obyvatelích Long Islandu 20. let minulého století a jejich bohémském způsobu života. Z pohledu středostavovského mladíka Nicka Carrawaye je předváděna povrchnost mladé generace zbohatlíků, kouzlo peněz a omamný pocit bohatství. O panu Gatsbym nikdo neví téměř nic a o tom, jak přišel k majetku, se šíří fantastické zvěsti. Postupně se vysvětluje, proč je Gatsby na ostrově a co je vůbec zač, a začíná se odhalovat příběh plný vášně, lásky i zklamání a vše směřuje k tragickému konci... V hlavních rolích: Lukáš Janota (Jay Gatsby), Jan Brožek (Nick Carraway), Kristýna Daňhelová (Daisy Buchananová), Diana Velčická (Jordan Bakerová), Dušan Vitázek (Tom Buchanan), Ondřej Studénka (George Wilson), Zuzana Holbeinová (Myrtle Wilsonová), Milan Němec (Meyer Wolfshiem). Inscenaci na Činoherní scéně MdB režijně připravil Petr Gazdík.

Adaptace legendárního románu vypráví příběh vdané ženy, která se kvůli nově nalezené vášni rozhodla opustit svůj konformní život a riskovat trvalé ztráty... Anna Karenina při setkání s důstojníkem Vronským objevuje své mládí, jež byla nucena předčasně obětovat, když na sebe vzala roli manželky a matky. Je odhodlaná utéct od rodiny, ztratit své pohodlné i svazující společenské postavení a čelit opovržení ze strany bývalých přátel. Její rozhodnutí jí ale spíš než nový začátek přináší deziluzi z opakujících se partnerských vzorců a z mělkosti štěstí, které poskytuje zaslepená honba za romantickými ideály. Konstantin Levin miluje, obává se o budoucnost svého národa, a přestože je plný sil a prostému štěstí nadosah, neustále přemítá o smrti. Příběh Anny a příběh Levina běží vedle sebe, dramaticky se protínají a opět vzdalují jako koleje, které nás unášejí pryč od našich blízkých nebo zpátky domů. Nová dramatizace Martina Františáka akcentuje pokrytectví individualistické společnosti, která se zaklíná morálkou, zatímco postrádá základní duchovní hodnoty a nedokáže přímočaře a srozumitelně komunikovat. V hlavní roli se představí Hana Briešťanská. Další známé postavy dramatu ztvární Mark Kristián Hochman, Kamil Halbich, Nataša Bednářová, Anežka Šťastná, Jakub Tvrdík, Jacob Erftemeijer, Alena Štréblová, Miroslav Hruška, Anna Grundmanová, Jan Grundman, Matěj Anděl, David Punčochář a Jan Mansfeld.

Katurian je spisovatel, který žije v totalitě a ve své fantazii. Jeho povídky jsou temné, velmi temné, plné zločinů. Ale jsou to jen vraždy na papíře. Nestaly se. Nic jimi nemyslel. Jen je napsal. Co když se ale najednou skutečně stanou? Nebo jde jen o náhodnou podobnost s výplody jednoho vyšinutého pisálka? To by zajímalo vyšetřovatele, kteří ho právě vyslýchají. Černá groteska o hranici mezi snem a realitou, odpovědnosti za slovo, moci a manipulaci. Postmoderní detektivka, v níž jako by pohádky bratří Grimmů naporcoval Quentin Tarantino sekáčkem na maso. Martin McDonagh, jeden z nejoceňovanějších dramatiků současnosti, tne do živého a předkládá nám elektrizující výpověď o násilí, za které odmítáme nést odpovědnost. Protože jde přece jen o to odvyprávět příběh, nebo ne? V divadle Rokoko hrají Aleš Bílík, Tomáš Havlínek, Radim Kalvoda a Tomáš Dalecký. Režisérem inscenace je Tomáš Ráliš.

Zbrusu nový muzikál o prvním českém letci, který se narodil v Pardubicích a doletěl z nich až do Velké Chuchle. 13. srpna 1891 se nad Pardubicemi vznáší balón Victor Hugo s tříčlennou francouzskou posádkou, který přiletěl z Prahy jako symbolický zvěstovatel povznášejícího období lidských dějin, jež se do historie zapíše jako Belle èpoque. Osmiletému Janu Kašparovi vnukne touhu létat. Všetečný synek a nevalný školák se brzy zhlédne v nadšeném pardubickém propagátorovi vědění a všech technických i sportovních novinek, baronu Arturu Krausovi, a inspirován jeho důmyslnou ornitoptérou začne přemýšlet o konstrukci letadel... Postavu aviatika Jana Kašpara ztělesní Štěpán Pospíšil. V dalších rolích účinkují Josef Pejchal, Petra Janečková, Jan Musil, Ladislav Špiner, Eliška Jechová, Dagmar Novotná, Martina Sikorová, Alexandr Postler, Zdeněk Rumpík, Radek Žák, Tomáš Lněnička, Martin Mejzlík, David Kopecký a Michal Przebinda. K režii muzikálové inscenace byl přizván Radek Balaš.

Autentická inscenace ze života Karla Gotta a Ivany Trump, celebrit, které na dálku spojoval stejný cíl: jít za svým životním snem. Stejný cíl, dvě různé cesty. Čím si mohou být podobné? Co je nutné udělat, aby se sen stal skutečností? Co má společného Jiří Panzner s Donaldem Trumpem? Je středa 21. června 2017 a Ivana Trump s Karlem Gottem spolu obědvají v Obecním domě v Praze. Oba dva právě získali ocenění Ambasador České republiky za šíření věhlasu naší země i daleko za jejími hranicemi. Můžete si o tom myslet, co chcete, ale je to fakt (a ukázaná vždycky platila a platí). Dvě různé a různě složité cesty se spojují v jednom bodě. A nejen to. Mnohé se teprve stane. Mnohé bude předmětem budoucnosti. Mimochodem: je to náhoda nebo osud, že ONA zemřela ve stejný den, kdy ON se narodil? Komu sláva zaručí věčnost? A jakou věčnost? V režii Jiřího Ondry hrají Anita Krausová, Hana Mathauserová, Richard Fiala, Jiří Panzner a Lukáš Šolc.

Hororová muzikálová komedie... Tajemný ponurý dům v ústraní kdesi za městem blízko hřbitova. Tady žije poněkud svérázná rodina Addamsů, jejíž členové si libují ve strašidelném až morbidním humoru. Jejich nejoblíbenější barva je černá a za nejkrásnější věc na celém životě považují smrt. Každodenní hrůzostrašná rutina Addamsovy rodiny se však razantně změní, když si mladá Wednesday přivede svého nového přítele Lucase. Ba co víc? Na návštěvu do této démonické domácnosti mají zavítat i Lucasovi rodiče a zamilovaná Wednesday, která je jako vyměněná, požaduje po svých příbuzných, aby se chovali normálně. Jako normální lidé – tedy úplně jinak, než na co jsou zvyklí. Při společné večeři, kde dochází ke spoustě trapných výstupů, nakonec Wednesday, aby uklidnila situaci, oznámí, že se budou s Lucasem brát, což se všemi teprve pořádně zamává… Členové podivné rodiny Addamsovy se poprvé objevili v roce 1938 v komiksu Charlese Addamse a jejich příběhy vycházely pak v časopise The New Yorker pět desetiletí až do autorovy smrti v roce 1988. Charles Addams za svůj život nakreslil přes 1 300 komiksů. V šedesátých letech se pak oblíbené postavičky dostaly i na televizní obrazovky v hraném seriálu, kde získaly jména, která jim zůstala dodnes. Muzikálová adaptace vyšla z dílny broadwayských matadorů Marshalla Brickmana a Ricka Elice, kteří napsali libreto a hudbu. Písňové texty stvořil Andrew Lippa, autor písní k muzikálu Velká ryba (Big Fish). Muzikál mohli nejprve spatřit diváci v Chicagu v roce 2009, ovšem oficiální broadwayské premiéry se dočkal v divadle Lunt-Fontanne Theatre v New Yorku 8. dubna 2010. Brněnští diváci se také mohou těšit na tuto velmi vtipnou, ironickou a lehce hororovou podívanou pro celou rodinu s notnou dávkou nadsázky a skvělými melodiemi, kterou uvede Městské divadlo Brno na Hudební scéně v režii Stanislava Slováka. Účinkují Svetlana Janotová nebo Andrea Zelová nebo Tereza Navrátilová, Alan Novotný nebo Jiří Daniel nebo Adam Kaňák, Tomáš Sagher nebo Oldřich Smysl, Esther Mertová nebo Klára Ondrůšková, Adam Gazdík nebo Josef Gazdík nebo Šimon Fikar, Lucie Bergerová nebo Lenka Janíková, Robert Jícha nebo Marek Kolář, Kryštof Helbich nebo Petr Horký nebo Matyáš Mičulka, Marta Matějová nebo Evelína Studénková, Ladislav Kolář nebo Igor Ondříček a další.

Štěstí je možné! Ale možná že jen na jiném místě nebo v jiném čase… Irena, Máša a Olga jsou tři sestry, které musely s otcem – plukovníkem v carské armádě – odejít z Moskvy do města kdesi daleko v ruských pláních. Otec ale zemřel, společenský život se vytratil a zatímco jejich bratr Andrej prohrává jejich společný majetek v kartách, v sestrách sílí jediná touha: odjet zpátky do Moskvy, do města jejich dospívání, kde jim jednou bylo dobře. Sebrat se, opustit celý svůj dosavadní život a odejít jen tak do velkoměsta ale není pro člověka jednoduché ani dnes, natož pro ženu v Rusku konce devatenáctého století. A tak postavy zabíjejí čas sněním a trápením se každodenností, která je tak k smíchu a přece tak nesnesitelná. Tři sestry jsou vrcholnou hrou ruského dramatika Antona Pavloviče Čechova (1860–1904) a jednou ze dvou her, které napsal pro soubor Moskevského uměleckého divadla. Drama o čtyřech jednáních mělo značný vliv na evropské divadlo a umění vůbec – a i když od autorovy smrti uplynulo sto dvacet let, jeho vliv stále trvá: z Čechovova břitkého a zároveň chápajícího pohledu na lidi vychází i přední filmoví tvůrci posledních let, jako jsou Rubin Östlund nebo Mike White. V Mahenově divadle Tři sestry inscenuje Štěpán Pácl. Hrají Štěpánka Romová nebo Zuzana Valešová, Eliška Zbranková nebo Sarah Haváčová, Kateřina Liďáková, Jakub Svojanovský, Zuzana Černá, Michal Bumbálek, Petr Kubes, Pavel Čeněk Vaculík, Roman Nevěčný, Viktor Kuzník, Ivana Milbachová, Vladimír Krátký, Zdeněk Kocián, David Kaloč a Martina Náhlíková.

Divadlo Bez zábradlí uvádí v české premiéře současnu francouzskou komedii, která získala nejprestižnější ocenění francouzského divadla – cenu Molière. Dva mladí milenci, cesta za svobodou a byt plný špionů – to vše v atmosféře osmdesátých let a rozděleného Berlína. Hra plná nečekaných zvratů, vtipných dialogů a inteligentního humoru, kde se smích mísí s napětím. K režii komedie, která bourá zdi i bránici, byl přizván režisér Petr Svojtka. Účinkují Nikol Kouklová, Karel Heřmánek ml., Jiří Hána, Dana Morávková nebo Veronika Svojtková, Martin Kubačák, Petr Pospíchal, Zbyšek Humpolec, Josef Vrána a Zbyšek Humpolec.

„Stádo nakonec vždycky vyhraje.“ Dialog skrze dopisy, které si během šesti měsíců vyměňoval populární nihilista Michel Houellebecq s kaviárovým levičákem, filozofem Bernardem-Henri Lévym, obsahuje témata hluboce filozofická i lidsky přízemní. Provokativní názorový střet semílá názory na Sartra, Kafku i na sex, na vztah k otci i k levici nebo na existenci Boha. Na jedné straně sebevědomý opálený intelektuál, na straně druhé depresivní romanopisec s věčnou cigaretou v koutku úst – jejich rozdílné názory na svět tvoří vysoce vznětlivou třaskavinu. Václav Vašák (Bernard-Henri Lévy) a Miloslav König (Michel Houellebecq) v inscenaci režiséra Jana Mikuláška.

Anděl Páně – to je božský muzikál podle stejnojmenné filmové pohádky z roku 2005. V něm Anděl Petronel – popleta a nebeský outsider putuje v doprovodu škodolibého čerta Uriáše po Zemi, aby dokázal Pánu Bohu, jak lehké je napravovat hříšníky a tím se zároveň sám nedostat do pekla. V pozemském světě způsobí spoustu zmatků, ale síla lidské lásky, pevná naděje a všichni svatí nakonec pomohou napravit vše, co Petronel pokazil. Nakonec se smí i vrátit na nebesa, protože na poslední chvíli jednoho hříšníka napraví – sám sebe! Anděl Páně je muzikálová komedie pro celou rodinu nejen v čase předvánočním. Hrají Ondřej Rychlý nebo Filip Hořejš, Marek Lambora nebo Jan Sklenář, Kateřina Marie Fialová nebo Kristýna Daňhelová nebo Ines Ben Ahmed, Lukáš Janota nebo Roman Tomeš, Jiří Korn, Petr Vaněk nebo Viktor Javořík, Anna Fialová nebo Karolína Vágnerová, Radka Coufalová nebo Veronika Khek Kubařová a další. Muzikál režijně připravil Martin Čičvák.

Černá komedie o konci višňové epochy, příběh o konci civilizace, poslední hra původem ruského dramatika Ivana Vyrypajeva, který se distancoval od své země... Děj hry se odehrává v USA, v bývalém domě manželského páru Toma a Jerry, kteří před několika lety, po smrti postiženého syna, přenechali luxusní haciendu svým sloužícím, černošským sourozencům Suzanne a Danielovi, a také strýci Bernardovi. Stárnoucí muž ovšem není úplně při smyslech, považuje se za vysloužilého ruského sluhu a cítí se zodpovědný za vše, co se aktuálně ve světě i v Americe děje. Akutní léčbu ovšem potřebuje zřejmě nejen on… Po několika letech se Tom a Jerry rozhodnou svůj starý domov navštívit. Na oslavu jejich příjezdu je uspořádán bujarý večírek, během něhož se nečekaně vyjevují komplikované a absurdní detaily z historie jak samotného domu, tak i podivné příběhy jeho obyvatel a návštěvníků. Hrdiny našeho příběhu mezi sebou pojí složité a násilné vztahy, své ohavné činy i (neškodné?) libůstky vnímají jako naprosto normální a běžné povahové rysy. Jsou ale svoboda, nezávislost a vše, co považujeme za pravdu, jen lež? Kde je vlastně napsáno, že člověk je pánem světa? Patří ruský původ mezi, ehm… těžká karmická prokletí? Možná… Ostatně Bůh posílá některé ze svých svatých přímo do pekla, aby svým světlem ozářili pekelnou temnotu v lidské hlavě. Protože mysl, to je vlastně to nejhorší peklo. A pozor – i korejští psi mají právo na život! Hrají Radúz Mácha, Pavlína Štorková, Šimon Krupa, Jindřiška Dudziaková, Vladimír Javorský, Robert Mikluš, Martina Preissová, Simona Lewandowska a  Jaro Viňarský nebo Matyáš Hadrbolec. Režíruje Kasha Jandáčková.

Irská hra, postavená na půdorysu antického mýtu o Médeině pomstě, plná tajemství a magické atmosféry. Tu noc, co se narodila, odnesla ji matka k černý labuti do hnízda a řekla: „Budeš žít tak dlouho, jako tahle černá labuť, ani o den víc, ani o den míň.“ Černá labuť umírá a Hester Swanová se nehodlá jen tak vzdát. Chce bojovat a ukázat svoji kočičí sílu... Ve hře plné tajemství a magické atmosféry pod režijním vedením Diany Šoltýsové hrají Kamila Sedlárová, Jan Vápeník, Martina Czyžová, Petr Kult, Lenka Loubalová, Maria Leherová, Jiří Zapletal, Kamila Sedlárová, Martin Klapil, František Staněk a Vojtěch Říha.

Původní notoricky známý příběh uchvácení skotského trůnu usměrnil přístup autorského týmu do podoby tří časových rovin. V nich upřel svou pozornost na tekutou pozici morálních zásad, které se proměňují v toku času. Shakespearovskou propracovanou psychologii souboje touhy a svědomí tak nahlíží prostřednictvím ztrojené ústřední manželské dvojice. Macbeth a Lady Macbeth v podobách hlubokého středověku, vrcholné renesance a v soudobém vyobrazení naskýtají možnost paralelního vývoje svých postav a náhled na měnící se povahu morálních zvyklostí... V rolích ztrojené ústřední dvojice - Macbeth a Lady Macbeth - uvidíte Františka Maňáka, Barboru Bezákovou, Františka Mitáše, hostující Šárku Šildovou, Petra Soumara a Lucii Sobotkovou. Dále hrají Stanislava Hajduková, Jakub Škrdla, Stanislav Gerstner, Josef Kundera, Tomáš Slabiňák, Lukáš Matěj, Petr Šindler a Svetlana Hruškociová. Režie Zetel.

Rozpustilá hříčka o stavbě libereckého divadla. Režisér Radovan Lipus spolu s libereckými herci oslaví tvůrce historické budovy Šaldova divadla: vídeňské architekty Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera – a Gustava Klimta, malířského génia, který pro nové městské divadlo v Reichenbergu namaloval slavnostní oponu s krásným názvem Triumf lásky. Inscenace s písničkami a živou kapelou přivádí na scénu slavné i zapomenuté hvězdy liberecké historie: továrníka Liebiega, posledního hraběte Clam-Gallase, F. X. Šaldu, ale také Gustava Sacherse, který postavil půlku města, nebo herečku Marianne Austrelitz, která se po úspěšné kariéře ve velkých německých divadlech vrací do Liberce jako do místa, kde se zamilovala – do divadla. Láska tu vůbec hraje humornou roli základní přírodní síly, ze které se rodí všechno krásné – i velké divadelní domy. Sledujeme totiž příběh tajemné dívky z Klimtovy opony – kdo asi byla oduševnělá kráska, co okouzlila devatenáctiletého studenta vídeňské akademie? Poznejte Klimtovu múzu a její Liebeřeč. Účinkují Václav Helšus, Ondřej Kolín, Eva Goldmannová, Tomáš Váhala, Markéta Tallerová, Eliška Jansová, Štěpánka Prýmková, Martin Stránský, Martin Polách, Tomáš Holý, Daniel Toman a Marek Ottl.

Vdovec Harpagon žije ve svém domě obklopen rodinou a služebnictvem, ovšem šťastný není. Jeho jedinou touhu a vášeň představují peníze. A přestože je bohatý (nebo možná právě proto), je také neuvěřitelně lakomý a celou jeho existenci ovládá především strach, aby o své peníze nepřišel. Jednoho dne se jeho největší obava naplní a milovaná kasička zmizí. Kdo ji ukradl? Jeho děti, syn Kleant a dcera Eliška, které chce Harpagon oženit a vdát, ovšem nikoli podle jejich přání? Tajemník Valér, který se chce ucházet o Elišku? Dohazovačka Frosina, které Harpagon nechce zaplatit? Mladá Marianna, o níž se uchází Harpagonův syn, ale on by si ji nejraději vzal sám? Nebo někdo z přičinlivých a všehoschopných sluhů? Největší klasik francouzského komediálního jeviště Jean-Baptiste Poquelin-Molière napsal svou pravděpodobně nejslavnější komedii v roce 1668. Ač při své premiéře nevzbudila příliš velký ohlas, brzy se začala šířit po celém světě a dodnes patří k nejhranějším a nejoblíbenějším komediím vůbec. V novém nastudování v Divadle na Vinohradech titulní roli Harpagona ztvární Aleš Procházka. V režii Pavla Kheka dále hrají Aleš Petráš, Jana Kotrbatá, Ondřej Kraus, Šárka Krausová nebo Sabina Rojková, Tereza Bebarová, Kryštof Rímský, Jiří Roskot, Václav Svoboda, Jan Battěk a Jan Krafka.