Premiéry

Slavné komorní drama plné překvapivých zvratů, krutých her i komické absurdity lidských vztahů se konečně dostává na jeviště libereckého divadla. K ránu po dlouhém večírku se zábava dvou manželských párů zvrhne ve vzájemné urážky a nelítostný souboj o to, kdo na svého partnera vytáhne nebo vymyslí jedovatější tajnosti. Klasik americké dramatiky Edward Albee je jistě divákům známý, hra Kdo se bojí Virginie Woolfové? je bezpochyby jeho nejslavnější a v roce 1962 s ní Albee šokoval celou Ameriku zpochybněním poválečné iluze „amerického snu“. V novém překladu Jiřího Joska zní dialogy nesmírně aktuálně. Snad i náš porevoluční český sen o rovnosti příležitostí, o blahobytu a růstu dospěl právě k podobné vlně znepokojení a pochybností jako optimismus let šedesátých v Americe. Poněkud zapadlé americké univerzitní město a frustrující žabomyší války bezvýznamných vysokoškolských učitelů rozhodně až překvapivě připomínají prostředí, které u nás na severu dobře známe. V režii Petra Štindla účinkují Markéta Tallerová, Martin Polách, Stavros Pozidis a Kateřina Kornhäuserová

Pohádka básníka Karla Šiktance. Letní večer, za kterého chlapci skáčou přes ohnivou hranici, přinese velké neštěstí. Matouš svůj skok nezvládne. Nebo to bylo jinak? Nechci je! Nechci nikoho! Nikdo mě nesmí vidět! Co pomůže, když něco moc bolí? Komu ukážeme své zranění? Komu se svěřit? A co je skutečně léčivé? Možná jsou to slova, o která se stará děda. Ten těch slov za celý život slyšel, napsal, řekl a promyslel strašně moc. Matouš chodí sto dní sem a tam, než se dokáže vrátit a podívat se pravdě do tváře. Vyšetřit, co se stalo a ošetřit ránu. Za zlou nocí vždycky nové ráno. Inscenace je vhodná pro děti od 6 let a hrají v ní Petr Uhlík, Annette Nesvadbová, Jaroslav Achab Haidler, Marta Vítů, Jan Hušek, Hynek Chmelař nebo Matúš Bukovčan a Jan Plouhar. Režíruje David Šiktanc, autorův vnuk.

Hra modernisty Maxima Gorkého (1868–1936) pojednává o lidech na okraji ruské společnosti okolo přelomu století. Postavy Na dně (1902) jsou stejně jako mnohé postavy dnešních her a filmů o společenských outsiderech postavy komické. V komedii se potkáváme s „partou z ubytovny“, která je velmi podobná té dnešní ubytovně – jen legrace je krutější a hrozící osudy strašnější. Maxim Gorkij patří vedle Čechova, Tolstého a Andrejeva k největším dramatikům ruské moderny, svou pověst vynikajícího dramatika si uchoval přes ideologickou nálepku sovětské i československé totalitní komunistické moci. Jeho nejslavnější hru bude režírovat Ivan Krejčí, dlouholetý umělecký šéf Komorní scény Aréna v Ostravě v adaptaci svého kolegy a několikanásobného držitele Ceny Alfréda Radoka za nejlepší hru Tomáše Vůjtka. Hrají Jan Grygar, Kateřina Liďáková, Hana Drozdová, Petr Bláha, Vojtěch Blahuta nebo Martin Veselý, Michal Bumbálek, Petra Lorencová, Štěpánka Romová, Hana Tomáš Briešťanská, Martin Sláma, Martin Siničák, Tomáš David, Ivan Dejmal, Roman Nevěčný, Martin Veselý nebo Pavel Čeněk Vaculík, Vratislav Běčák a Roman Blumaier. Inscenace bude uváděna v divadle Reduta.

Bývalá barmanka Maude Gutmanová, žijící v kempu na periferii kalifornského Bakersfieldu, přivítá ve svém bizarně zařízeném karavanu mimořádně vzácnou, dychtivě očekávanou návštěvu. Z New Yorku, vzdáleného čtyři a půl tisíce kilometrů, kvůli ní přiletěl Lionel Percy, bývalý ředitel Metropolitního muzea umění. Účelem návštěvy je znalecký posudek obrazu, který Maude zakoupila ve vetešnictví. Domnívá se, že by mohlo jít o neznámé dílo Jacksona Pollocka. Znalec tuto možnost vyloučí. Maude však jeho verdikt odmítá. Následný bouřlivý duel mezi škrobeným intelektuálem a svéráznou ženou z okraje společnosti odhalí nečekaná tajemství a počáteční konverzační žánr se rozpoutá do napínavého thrilleru. Na jevišti Malé scéně ve dvoře jej zprostředkují Martina Sikorová a Alexandr Postler.

Magická komedie o životě po životě... Felicity a Simon Willisovi čekají své první dítě. On je (zatím) neúspěšný spisovatel, ona ho láskyplně podporuje i přes nepochopení své matky. Díky realitnímu makléři Markovi najdou dům, který se pro ně zdá být ideální. Simon je nadšený, že v něm dříve žil autor jeho oblíbených detektivních románů. Felicity má zase ráda staré domy pro jejich zvláštní atmosféru a dokonce doufá, že by se v nich mohla setkat s důkazem existence života po životě. Věří, že duchové předchozích tragicky zemřelých majitelů jsou stále přítomní. Kdyby byl Mark k manželům Willisovým upřímný, přiznal by, že se v domě dějí podivné věci. Pokaždé, když do něj přijde, stane se něco nadpřirozeného. Věci se vznášejí ve vzduchu, přemisťují se samy od sebe… Zatímco Marka to děsí, pro Felicity jde o důvod, proč si dům ještě více zamilovat. Všichni jsou tedy spokojení. Markovi se podaří strašidelný dům pronajmout, Felicity se setkává s tím, co ji fascinuje, a Simon dokončuje román u stejného stolu jako jeho spisovatelský idol. A předchozí obyvatelé domu Jack a Susie Cameronovi jsou opravdu stále „doma“. Neodešli do nebe, byli vráceni od nebeské brány, protože ani v přítomnosti svatého Petra nebyl Jack ochoten uvěřit v boží existenci. V jednom domě tedy sledujeme dva manželské páry. Každý z nich řeší vlastní problémy, navzájem se nevidí, ale přitom se ovlivňují. Dokonce se spolu naučí i komunikovat. Romantickou komedii o věcech, které nás přesahují, napsala současná britská spisovatelka Pam Valentine a dokázala v ní spojit bravurní konverzační komiku s otázkami, které si denně pokládá každý z nás. A právě narození očekávaného miminka nabídne na tyto dotazy i potřebné odpovědi. Příběh o lásce a naději plný vlídného humoru i absurdních situací slibuje být výtečnou hereckou příležitostí pro členy našeho souboru a zároveň mimořádně dobrodružnou exkurzí po magických sférách našich životů. Na Činoherní scéně MdB v režii Petra Gazdíka hrají Alena Antalová, Petr Halberstadt, Svetlana Janotová, Ondřej Halámek, Johana Gazdíková, Erika Kubálková a Tomáš Sagher.

Nejmenované evropské město na počátku 21. století a pětice kuchařů, kteří musí rychle připravit chutný pokrm pro strávníky čínsko‑vietnamsko‑thajského podniku Zlatý drak. Prostor, kde není místo pro budování mezilidských vztahů, protože je na zaměstnance vyvíjen nepřetržitý tlak, a na strávníky doléhá obyčejná potřeba dosyta se najíst. Jste‑li pak cizincem, který vaří v kuchyni bez pracovního povolení, je vaše situace bezvýchodná. Příběh mladého Číňana, kterého bolí zub a nesmí jít k lékaři, což má fatální následky, je jednou z mnoha černých historek o lidech, kteří pracují v asijském bistru Zlatý drak nebo ho navštěvují. Německý dramatik Roland Schimmelpfennig napsal důmyslně propletenou hru, ve které pět herců ztvárňuje desítku postav, ženy navíc hrají muže, mladí staré a naopak. Jeden příběh je často vyprávěn z několika perspektiv a má odlišné pointy. Zlatý drak (2009) je jedním z nejúspěšnějších titulů renomovaného dramatika, který skrze pravděpodobné situace a poetické metafory komentuje realitu současného bytí, jež je zvláště bezútěšná pro jedince na okraji společnosti. V nově revidovaném překladu Petra Štědroně bude působivou divadelní jízdu inscenovat Martin Glaser. V Mahenově divadle hrají Viktor Kuzník, Hana Doulová, Eliška Zbranková, Bedřich Výtisk a Petr Kubes.

Multižánrový autofikční dokument o kvašení zelí s prvky politické eseje. Já, kimči je příběhem o trojici přátel, zapálených domácích výrobců korejského kvašeného zelí kimči. Tvůrci v něm vystupují pod svými skutečnými jmény, protože dokumentární esej na pomezí tří žánrů (text, hudba, video) je svéráznou autofikcí. Fermentace zelí je jim postupem času nejen vším, co je v životě podstatné, ale rovněž "pravdivým zrcadlem" dnešní společnosti. Příběh s flashbacky do let společného mládí je záznamem o vzniku komunity, která začíná gurmánstvím a končí vizí společenského uspořádání. Změny na bakteriální úrovni, ke kterým při fermentaci dochází, užívají jako užitečnou metaforu fungování společnosti. Zatímco neschopnost autoregulace divoce se množících bakterií, které umírají po vyčerpání zdrojů svého prostředí v sudu je paralelou naší společnosti, provázanost našeho těla s naším bakteriálním ne-já, otvírá důležité téma symbiózy... Skupina pracuje s uměleckou hyperbolou, autostylizací, a ironií. Absurditu a humoru kombinují s jazykem internetu, příruček a kuchařských receptů. Napětí textové části vychází jak z příběhu samotného, tak z kontrastního užívání rozmanitých výrazových prostředků a komunikace hudby, obrazu a slova. Připravili a účinkují Petra Hůlová, Petr Vrba a Jiří Havlíček.

Původní české drama situované do skalistých hor ledového severu, kterým neúprosně proniká srpnové světlo. Staré časy končí a v poslední, opravdu poslední chvíli přichází vytoužená naděje. Karel s Ondřejem žijí zbytky svého mládí v opuštěném statku po svých rodičích. Nepotřebují k životu vesnici, nepotřebují nic, nevěří ničemu – zbyli si. Ukryjí však uprchlou dívku naplněnou jasem. Jeden ji miluje, druhý ji potřebuje. Vše přichází rozetnout paní Eklmanová, dávná známá. Eklmanová jako dáma své samoty potřebná ve chvíli, kterou musí člověk překonat. Jaké to je když, musíme najít cestu dál, ale jsme na okraji ledopádu? Můžeš skočit, letět anebo obětovat sebe, i jiné. Hra o tom, zda pro vlastní naději a štěstí můžeme ve dne udělat věci, na které se bojíme v noci jen pomyslet. Inscenace textu, jenž vznikal mezi pobytem našince u hlubokých fjordů a groteskní realitou všedního dne, nabízí setkání s koncentrovanou hereckou prací souboru Švandova divadla v komorním prostoru studiové scény pod taktovkou uměleckého šéfa. Martin Františák napsal pro soubor Švandova divadla text, který stylově navazuje na jeho předchozí oceňované hry Nevěsta nebo Karla. Opět se věnuje hrdinům mimo ohnisko společnosti a uvádí do kontrastu svůj poetický jazyk připomínající tu nejlepší tradici české dramatiky s až groteskní prostotou a krutostí každodenního života. V komorním Studiu ŠD hrají Matěj Anděl, Jan Mansfeld, Bohdana Pavlíková, Anežka Šťastná a Marie Štípková.

Poutavé melodie nadějného brněnského skladatele Robina Schenka a silný příběh lásky a nenávisti podle Petra Štěpána a Miroslava Ondry vás ponoří do legendy, která se vypráví kousek od Brna, a ať už je pravdivá, nebo ne, stále nám ji připomíná impozantní memento – devět dřevěných křížů poblíž dálnice D1. Muzikál byl napsaný speciálně pro Městské divadlo Brno a vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu domů najde bezvládné tělo muže. Odveze jej domů a mladý cizinec – uherský koňský handlíř – se díky tomu za nějaký čas zotaví. Zamiluje se do statkářovy dcery Elišky, avšak otec nechce o vdavkách ani slyšet. Cizinec zaváže Elišku slibem věrnosti a odjíždí, aby v Uhrách prodal své statky a s penězi se vrátil pro svoji nevěstu. Čas však plyne a Luka se nevrací. Eliška tak podlehne naléhání otce a ostatních, aby se provdala za mlynářova syna. Ve svatební den se vrací Luka z Uher a brzy se dovídá o veselce. Šílený vztekem přísahá pomstu, kterou nakonec společně s hajným Kudlou vykoná. Spolu vyčkají na svatební průvod na cestě poblíž Hlubokého a ukončí život svatebčanů včetně statkáře, Elišky a dalších. Nakonec sprovodí ze světa svého druha i sebe. Když doběhnou ostatní svatební hosté, vidí strašný výjev. Devět mrtvých těl. Na jejich památku pak na místě strašného zločinu vztyčí devět křížů, aby tento příběh velké lásky a velké zášti nikdy z hlíny vysočiny nevyvanul. Je to skutečný příběh z historie? A jmenovali se naši hrdinové takto nebo jinak? Nebo je to všechno jen legenda o krvavé hrůze z dávnověku? Autorům nového muzikálu nejde ani tak o to podat přesnou historickou rekonstrukci možné události, která je doposud zahalena tajemstvím. Spíš se na základě velmi silného lidského příběhu chtějí zamyslet nad tématy jako jsou lidská zaslepenost, nenávist k neznámému, strach z jinakosti. Muzikál problematizuje téma viny a neviny, zamýšlí se nad tím, že nic není pouze černé a bílé. Co zmůže síla lidské pomluvy a jak veřejné mínění ovládá osudy lidí a častokrát zapříčiní problémy, ke kterým by vůbec nemuselo dojít a které mohou způsobit tragédii jako i v případě legendy o devíti křížích. Příběh vám na Hudební scéně MdB zprostředkují režisér Petr Gazdík a herci Svetlana Janotová nebo Kristýna Daňhelová, Libor Matouš nebo Ondřej Studénka, Jiří Mach nebo Petr Štěpán, Rastislav Gajdoš nebo Milan Němec, Alena Antalová nebo Lenka Bartolšicová, Johana Gazdíková nebo Marta Matějová, Jonáš Florián nebo Ondřej Halámek, Tomáš Sagher nebo Jiří Daniel, Karel Mišurec, Marek Hurák nebo Radek Novotný, Jan Apolenář nebo Oldřich Smysl, Marek Kolář nebo Robert Rozsochatecký, Miloslav Čížek nebo Josef Jurásek, Petra Šimberová nebo Alžbeta Janíčková, Katarína Mikulová nebo Zuzana Holbeinová, Eva Jedličková nebo Monika Světnicová a další.

Autorský muzikál, jehož příběh vychází z Goetheho tragédie o středověkém německém učenci, který vyměnil svou duši za slávu, bohatství a mládí. Ten si na začátku příběhu žalostně uvědomuje, že zestárl, aniž by dosáhl skutečného poznání, proslulosti nebo nashromáždil majetek. Mefistofeles mu nabízí, že za upsání jeho duše ho omladí a splní mu jeho přání. Uvědomuje si ale Doktor Faust skutečnou cenu obchodu? Charakter Mefistofela bude netradičně ztvárněn dvěma postavami – mužem a ženou. Herecko-pěvecké obsazení nabídne nejen známé tváře, ale také vycházející hvězdy české muzikálové scény. Rockově laděný autorský muzikál doprovodí devítičlenný živý orchestr. Účinkují Tomáš Trapl nebo Zbyněk Fric, Nikola Ciprová nebo Eliška Ochmanová nebo Markéta Pešková, Ladislav Korbel nebo Viktor Aaron, Natálie Grossová nebo Marianna Polyáková nebo Lenka Stejskalová, Lukáš Randák nebo Filip Antonio nebo Jakub Mauer, Dita Hořínková nebo Marie Šlehoferová, Kateřina Herčíková nebo Monika Sommerová nebo Kateřina Michejdová a další. Režisérem projektu je David Cody.

Nebylo to vždycky jednoduché. Na začátku bylo drama, ale pak si zvykli. A teď žijou spolu. Pár, homeostáze a klid. A pak je tu najednou někdo třetí. Rovnovážný stav se mění. Všechno se dává do pohybu. Vlastně to nikdo nechtěl, ale děje se to. Odteď bude všechno jinak. Jde to vůbec, aby bylo všechno jinak? A jak JINAK? Bude to zase drama? A musí to vůbec být drama? A jak to zařídit, aby z toho všem nebylo špatně...? Silně smyslová inscenace propojující pohyb, vizualitu a slovo, která své hlavní téma rakoviny, jejího bujení a metastáz dává do paralely s fenoménem polyamorie. Jak je možné sdílet lásku mezi více jak dvěma lidmi? Roste s počtem partnerů i míra lásky? Musí se vstup třetího partnera do vztahu chápat jako nevěra, nebo je to naše normativní myšlení, které když překonáme, najdeme cestu z emocionální katastrofy? Je možné všechno to bujení přežít? V projektu, který navazuje na inscenaci Tumor: karcinogenní romance účinkují Tereza Těžká, Jaro Viňarský a Matthew Rogers.

Komediální muzikál ...o mateřství... v české premiéře. Prvorodička Amy, ambiciózní právnička Brooke, sarkastická matka pěti dětí Barb a svobodná matka Tina. Čtyři maminy se setkávají na předporodním večírku a společně sdílejí strasti i radosti mateřství. Mezi padouchy, se kterými jako superhrdinky dennodenně bojují, totiž nepatří pouze domácí úkoly, školní svačinky a hory špinavého prádla. Mateřství je jízda na emoční horské dráze, kde je narození dítěte teprve začátek. Protože být maminou, to je poslání na celý život... O tom všem v režii Antonína Procházky hrají a zpívají Lucie Bílá, Markéta Schimmerová Procházková nebo Markéta Poulíčková, Pavlína Ďuriačová nebo Tereza Hálová a Iva Pazderková nebo Kateřina Sedláková-Pechová nebo Michaela Zemánková.

Dva bratři. Oba herci. Jeden slavný a úspěšný, druhý celý život v jeho stínu. Hra zkušeného nizozemského dramatika, herce, režiséra a novináře Gera Thijse (1948), zasvěceně nahlíží do procesu divadelní tvorby. Dva znesváření bratři, kteří pochází ze slavného hereckého rodu, se v ní na stará kolena rozhodnou restartovat své divadelní kariéry ve společném projektu. Bohužel se však jedná o pokleslý thriller… V osmi scénách z herecké šatny nás Thijs provede od první čtené zkoušky, přes premiéru, zájezdové reprízy až k derniéře. Komediální princip hašteření dvou odlišných a hrdých osobností autor rozšiřuje o vážnou notu tragické rodinné minulosti. Text, který se proslavil především díky slovenské inscenaci s Milanem Lasicou a Martinem Hubou, je poctou všem divadelníkům a pochopitelně také jejich divákům. I proto je jako dělaný pro dlouholeté profesní souputníky a přátele Františka Němce a Milana Heina. K režii inscenace byl přizván Milan Schejbal.

Na palubu zaoceánského parníku právě nasedli úspěšní autoři operet Turai a Gal spolu se skladatelem Adamem, který jako by ze skeče Ministerstvo švihlé mluvy vypadl. Společně s herci Natašou a Reném Sleděm mají jen pár dnů na to, aby dopsali a nazkoušeli nejnovější hru. Co na tom, že zatím nemají začátek ani konec. A nejspíš ani prostředek. Přípravy na premiéru však více než bouřlivé moře narušují bouřlivé vztahy. A taky stevard Dvorníček, trochu blázen a trochu génius. Ve volné adaptaci komedie Hra na zámku maďarského dramatika Ference Molnára si Stoppard pohrává s prolínáním fikce a reality a brilantními dialogy si utahuje z operetních klišé i ze samotného psaní divadelních textů. V režii uměleckého šéfa činohry NDM Vojtěcha Štěpánka hrají Martin Dědoch, Robert Finta, Vít Roleček, Petra Kocmanová, Jan Fišar a František Večeřa. Komediální inscenace bude uváděna v Divadle Antonína Dvořáka.

Nový muzikál s hity Hany Zagorové v Divadle Kalich! Nestárnoucí hity legendární zpěvačky, devítinásobné Zlaté slavice Hany Zagorové doprovázejí příběh, který může prožít úplně každý. Děj muzikálu se točí okolo třech hlavních ženských postav, které dokáží i vážné situace přijímat s humorem a nadhledem, dokáží se navzájem tak trochu špičkovat, dělat si ze sebe legraci, ale v důležitých okamžicích se podržet. Ovšem muži v tomto příběhu mají také důležitou, ba přímo zásadní roli. Mužský a ženský svět se tu prolíná, navíc nesmíme zapomenout na dětské postavy, které jsou důležitou protiváhou často komplikovaného světa dospělých. Hrají a zpívají Marie Křížová nebo Nina Horáková, Eliška Ochmanová nebo Kateřina Bohatová, Michaela Tomešová nebo Denisa Nesvačilová, Roman Tomeš nebo Bořek Slezáček, Zbyněk Fric nebo Jan Tenkrát, Přemysl Pálek nebo Milan Peroutka, Natálie Halouzková nebo Felicita Prokešová a další. Režie i scéna byla svěřena herci a scénografovi Janu Křížovi. Divadlo Kalich tím otevírá další prostor pro spolupráci se svým kmenovým hercem, jenž je oceňován jako jeden z nejzářnějších talentů současného českého muzikálu.

​V nové inscenaci EVER tvoří na první pohled jediné pevné hranice rovnoběžné stíny, šikmé plochy a přesný jazyk současného tance. Čtyři tanečníci etablovaného souboru 420PEOPLE Francesca Amy Amante, Veronika Tököly, Michal Toman a Filip Staněk pomocí těchto nástrojů interpretují svět dnešních reflektorů, které mohou zastínit naše pravé já. EVER není klasickým příběhem, ale momentem zachyceným v tanci. Svět, ve kterém stojíte vysoko na výstavním podstavci a cítíte všechny ty zvídavé pohledy, které zajímá i ten nejmenší detail vaší tváře, vašeho těla i vašeho hlasu, pomohla choreografovi Václavu Kunešovi dramaturgicky uchopit Lucie Němečková. Scénografii vytvořila Lucie Škandíková, světelný design Jan Mlčoch a kostýmy designérka Olo Křížová. V divadle La Fabrika se společně s tanečníky souboru 420PEOPLE můžete navrátit sami k sobě, do svého vlastního příběhu, k tomu, kdo opravdu jste...

Dramatizace Keseyeho románu, podle které vznikl i slavný Formanův stejnojmenný film. Randle Patrick McMurphy se s ničím moc nepárá. Je to chlap, který za všech okolností říká, co si myslí. Má kladný vztah k ženám, alkoholu, hazardu, zdobí ho permanentně veselá, přátelská povaha. Zároveň se však celoživotně potýká se zákonem. Za páchání drobných, ale neustále se opakujících výtržností již několikrát seděl ve vězení. Jednoho dne se ovšem změní okolnosti a McMurphy se ocitne v ústavu pro duševně nemocné. Zprvu si myslí, že pobyt mezi neškodnými blázny bude oproti kriminálu oázou klidu, jenomže setkání s vrchní sestrou Ratchedovou mu poněkud překazí plány... V šumperské inscenaci hrají Jan Hönig, Dana Růžičková, Matěj Kašík, Ondřej Král, Jan Šťava, Jiří Šup nebo Tomáš Slabiňák, Petr Komínek, Alexandr Stankuš, Adam Joura, Eliška Navrátilová, Olga Kaštická, Hana Vonzino, Ladislava Jančíková a další. Režíruje Jiří Š. Hájek.

MdB vstupuje do nové sezony činoherní premiérou dramatu z jedné rodiny o hledání smyslu života. Americký dramatik (a také znamenitý herec) Tracy Letts je v současnosti jistě nejvýraznějším dědicem velké tradice americké rodinné dramatiky. Jedna z jeho posledních her (z roku 2016) Mary Page Marlowová vypráví neobyčejný život obyčejné americké ženy, příběh o tom, na jaké životní okamžiky si člověk zpětně (ne)vzpomíná. Vše začíná snahou pětačtyřicetileté matky, která se pokouší vysvětlit dětem, proč se rozvádí – a následuje jedenáct obrazů, kde na přeskáčku vidíme Mary v rozpětí od desetiměsíčního dítěte v kolébce po sedmdesátiletou ženu čekající v nemocnici na smrt. Autor nám výjimečně působivě klade otázku: „Jak to, že tato nekompromisní, sebevědomá a atraktivní žena neprožila život podle svých představ?“ A především nás dokáže stále udržovat v napětí, jaká Mary Page skutečně je. Hodná nebo zlá? Šťastná nebo nešťastná? Milovaná nebo zrazovaná? Milující nebo zrazující? Oběť nebo viník? Mimořádné dílo tak neokázale demonstruje, jak komplikovaný a nejednoznačný může být zdánlivě obyčejný lidský osud. A jak nepodobný si může být jediný člověk v různých fázích svého života. Šestici Mary Page ztvární Markéta Sedláčková, Radka Coufalová, Lucie Bergerová, Barbora Goldmannová, Barbora Slaninová a Anna Bergerová v alternaci s Gabrielou Čtveráčkovou. V dalších rolích uvidíte např. Evelínu Studénkovou, Nikol Wetterovou, Igora Ondříčka a Kristiana Pekara. Inscenace v režii Mikoláše Tyce bude uváděna na Činoherní scéně MdB.

Nový příběh od autora hry Srpen v zemi indiánů. Tracy Letts je současný americký dramatik a scenárista, držitel mnoha prestižních ocenění. Mary Page Marlowová je dcera, manželka, matka, milenka… Jsme v šedesáti stejní s oním desetiletým JÁ, se kterým jsme sdíleli první roky života? Jsou výhry dvacetiletého a selhání v padesáti zakoušeny identickým člověkem? Je život snůškou náhod, nebo řízen osudem? Jsou to naše rozhodnutí, která určují jeho směr? A když se ohlédneme zpět, rozhodli bychom se stejně? V roli Mary se představí šest hereček (Helena Čermáková, Tamara Kotrbová, Marta Bačíková, Kateřina Liďáková, Nikola Zavřelová a Tereza Váňová) a jedna panenka. V dalších rolích Jakub Dominik Polínek, Lucie Rybnikářová, Karolína Vlčková, Milena Krupičková, Luděk Randár, Josef Koller, Marie Vojtěchová, Eva Daňková, Petra Králová, Rostislav Marek, Zdeněk Lambor a Jan Leflík. K režii inscenace byl přizván Janusz Klimsza.

Josef se jmenuje Josef, ale nikdo mu neříká jménem. Když byl malý, věřil, že hvězdy se každou noc kousek přibližují. Hlavu si čistí náročnými horskými treky, má oblíbený bar, kde často zpívá jedna zajímavá zpěvačka smutné písně o náznacích lásky. Jeho osobní život je v troskách, svou manželku podváděl s ženskými z internetu v hnusných hotelových pokojích. Z nebe se spustil déšť, tichounký jako mrtvola. Inscenace se z větší části, podobně jako všechny zajímavějších událostí našich smutných životů, odehrává ve tmě, aby tak nechala vyniknout podstatným smyslovým vjemům; vysokému tónu nervového systému, hlubokému tónu hučící krve a dynamicky se proměňujícímu rytmu lidského dechu, daného aktuální intenzitou paniky ze smrti našich matek. V režii Natálie Deákové hrají Jan Hájek a Barbora Milotová.