Premiéry

Jako svou první premiéru letošní sezony připravilo Klicperovo divadlo ve Studiu Beseda dramatizaci slavného románu o svobodě, utrpení a síle člověka Tulák po hvězdách v režii Davida Šiktance. Tuláka po hvězdách napsal Jack London v roce 1915, tedy rok před svou smrtí. Inspirací příběhu, který se stal ostrou obžalobou americké justice, nelidských podmínek v tamějších věznicích a barabarských metod dozorců a správců, byl skutečný osud nespravedlivě odsouzeného Eda Morrella, který si vytrpěl pět let v samovazbě. London poté docílil obnovení procesu a Ed Morrell byl v roce 1914 z věznice San Quentin propuštěn. Dalším zdrojem inspirace a zkušeností byl také pobyt samotného Londona ve vězení, kde strávil měsíc poté, co byl zatčen za potulku. Setkal se tak s nepřiměřeným zacházením, ztrátou důstojnosti i s osudy ostatních spoluvězňů. London se pomocí vlivu přítele spoluvězně stal dokonce chodbařem, získal tím určitou volnost a mohl si tak utvořit dokonalý obrázek života v žaláři. Viděl trestní systém, který nenapravuje vězně, ale naopak z nich dělá ještě horší zločince, protože jim vštěpuje rozhodnutí pomstít se společnosti, která s nimi zachází hůř než se zvířaty. Sám se ještě v té době neodvážil protestovat proti těmto podmínkám; jednal jako ostatní chodbaři, snažil se pro sebe dosáhnout co největších výhod a od spoluvězňů si dával platit za svou přízeň. Přesto se utrpení, jehož byl svědkem, hluboce vrylo do jeho paměti, a o mnoho let později vytvořil ve svém slavném románu ohromující obžalobu vězeňských podmínek, stejně jako monumentální reflexi utrpení bezmocného člověka a touhy po svobodě. Autory nové komorní dramatizace s podtitulem „Cela – kazajka – duše“ jsou režisér David Šiktanc a dramaturgyně Jana Slouková. V hlavní roli odsouzence Darrella Standinga se představí Vojtěch Dvořák, jako jeho druh a zasvětitel Ed Morrell Miroslav Zavičár, správce vězení Athertona zvtární Ondřej Malý, jeho poskoka Hutchinse Tomáš Lněnička a osudovou Ženu v mnoha podobách Eva Kratochvílová. Inscenace bude uváděna ve Studiu Beseda.

Činoherní klub v režii Ladislava Smočka připravil vrcholnou hru významného amerického dramatika, která zároveň patří k největším dílům moderního světového dramatu. Zoufalá Blanche Dubois vyhledá po letech mladší sestru Stellu, která žije s manželem Stanleyem v chudinské čtvrti v New Orleans. Blanche doufá v lepší budoucnost, minulost ji však dostihne i zde... Sledujeme příběh naprostého vzájemného neporozumění. „Příběh v němž protipólem Smrti je Touha. Ti lidé, jeden každý, cítí, myslí a jedná pouze z popudu sebe. Každý má své samostatné Já. Prostě neprojevuje se tam žádná autorská vůle. A právě to je základ dokonalosti této hry. Je to americká hra, která je navíc vpravdě americká. Čím déle do této hry pronikáte, tím víc chápete, jak hra je nekonečně duševně plná a smekáte před tímto dramatikem pomyslný klobouk. Možná, že je dobře, že je to můj první Tennessee Williams vůbec, kterého mám tu čest inscenovat, byť tak pozdě. Ale myslím, že je dobře, že tak pozdě.“ (Ladislav Smoček) V hlavních rolích Lucie Žáčková, Jan Hájek, Marika Procházková, Matěj Dadák a Lada Jelínková.

Škola???!!! Brrrr!!! To je pro Hurvínka jen velká ztráta času!! Copak to k něčemu je??? Leda tak, že se taťulda pravidelně rozčiluje nad jeho žákovskou knížkou. Kéž by do ní už nikdy nemusel vkročit!!! Toto přání se Hurvínkovi splní, když se setká s prapodivnou osůbkou s oslíma ušima jménem Hýkálek!!! Ten jej totiž pozve do Oslova, města o němž Hurvínek a dokonce ani Mánička nikdy neslyšeli, přesto, že je to prý učiněný ráj na zemi!!! A navíc se tam nemusí chodit do školy!!! A tak se Hurvínek, navzdory Mániččiným protestům, vydává po boku Hýkálka do města Oslovo!! Jaké to tam je, se spolu s Hurvínkem můžete přesvědčit i vy! Tuto novou inscenaci pro děti napsal a režijně připravil Miki Kirschner.

Na Malé scéně ve dvoře uvede Východočeské divadlo originální komedii se skokem smrti. Komedii, ve které nahlédnete nejen do světa koní a žokejů. Velká pardubická je odrazem českých dějin i odrazem lidských osudů. Každý člověk a každý národ se potýká s překážkami a se soupeři a ubírá se ke svému cíli. Jsou Josef Váňa, Václav Chaloupka, Lata Brandisová a další z žokejů hrdinové? Co je to hrdinství? Zvítězit? Doběhnout do cíle? Tato inscenace je poctou všem hrdinům, kteří se dostavili na start. Protože vedle touhy zvítězit je zdobí i odvaha prohrát. A jak sem zabloudil Don Quijote? Všimli jste si, že velcí hrdinové se zpočátku jeví jako směšní blázni? V době, kdy jejich možnostem nikdo nedůvěřuje, zachraňuje je nadšení, víra ducha a síla srdce. Inscenace vychází ze základního principu divadla – z hravosti. V prostoru, který je obyčejným pískovištěm, a s výpravou ne nepodobnou dětským hračkám vytvoří dějiště přelomových událostí a scénu pro velké lidské příběhy. Zveme vás divadelní závodiště! Týmová autorská inscenace vznikla pod vedením Terezy Karpianus, Zdeňka Janála a Tomáše Syrovátky. Hrají Jan Musil, Zdeněk Rumpík, Martina Sikorová, Ladislav Špiner, Lída Vlášková a Radek Žák.

Západočeské divadlo v chebu na scéně Studia D uvede autorské monodrama o herci, jehož osud navždy změní angažmá v nekonečném seriálu... René Skalský je lékař. René Skalský je úspěšný, milovaný a obdivovaný lékař. René Skalský je postava z televizního seriálu. A teď to vypadá, že s ním scenáristé už dále nepočítají. Nejspíš má zemřít, nebo odjet na nějakou hodně dlouhou exotickou dovolenou. Renému zbývá jediné, pokusit se utéct do skutečného světa. Podaří se mu zachránit? Projde konkurzem do reality? Hlavní a jedinou roli ztvární Petr Konáš (který mimochodem v jednom nekonečném seriálu mladého lékaře také hraje). Režíruje Šimon Dominik.

ND moravskoslezské uvede na scéně Divalda Jiřího Myrona slavný americký muzikál v české úpravě Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Jedná se pravděpodobně o vůbec první americký muzikál uvedený v Čechách. Premiéra Voskovcovy a Werichovy úpravy se konala 6. března 1948 a byla to poslední společná divadelní hra této autorské dvojice. Příjezd českého emigranta Josefa Maršálka a jeho dcery Káči rozpoutá ve Štědré dolině ve státě Missitucky (čteno jako „mysitaky“) řetězec peripetií, když si Maršálek koupí část pozemku, aby tam mohl ukrýt hrnec se zlatem, který si podle svých slov vypůjčil od jihočeského vodníka. Doufá, že tak zbohatne a obstará věno pro Káču. Hrnec plní přání nad ním pronesená (ovšem pouze tři) a s jeho pomocí jsou ve Štědré dolině napraveny nespravedlnosti mocichtivého senátora Randalla, němá Susan je vyléčena, Čochtan se stane člověkem, Káča se šťastně vdá za sympaticky rebelského Woodyho i bez bohatého věna a její otec se vrátí zpátky sám do třeboňského kraje, kde je jeho domov. Víceméně pohádkový happy end, jak se sluší na původně americký muzikál. Hlavní postavou a pilířem celé hry je vodník Čochtan, kterého Werich tvořil jako postavu psanou pro sebe. V ostravské inscenaci hrají Norbert Lichý nebo Jiří Sedláček, Oľga Bezačinská nebo Martina Šnytová nebo Lada Bělašková, Libor Olma, Roman Harok nebo Robert Jícha, Veronika Gidová nebo Eva Jedličková, Pavel Liška, Marcel Školout, Jan Drahovzal, Hana Fialová nebo Jana Kurečková, Peter Svetlík nebo Jaroslav Rusnák, Martin Štolba nebo Tomáš Vzorek, Tomáš Vzorek nebo Martin Štolba, Jan Dunděra nebo Vilém Honysz, Elisabet Višovanov nebo Johana Habiballa, Petra Langerová, Josef Lekeš, Janka Hoštáková nebo Eva Zbrožková, Josef Novák-Wajda a Miroslav Urbánek. Režisérem muzikálu je Lumír Olšovský.

Příbramské divadlo v režii Martina Packa uvede kabaretně-hororovou detektivku s písněmi Jiřího Suchého, která pod pracovním názvem „Svůj slamák odhazuji v dál“ vznikala přímo pro Divadlo A. Dvořáka v Příbrami. Suchého slamák se vzduchem nesl přes 50 let a dopadl do světa kabaretní detektivky s prvky hororu, která známé písně nasvítí z nového úhlu. Policejní praktikant Kudlič stojí před zapeklitým případem: Vojín Houska se přiznal k vraždě těhotné ženy, načež se oběsil v cele. Na místě činu však Kudlič žádnou mrtvolu nenajde. Je třeba pátrat po oběti! Cesta za ní povede přes věznici Skunk-Skunk do Pavoučí jeskyně – a možná ještě dál… Hra na hraně němé grotesky a monty-pythonovského kabaretu, s převahou slovní ekvilibristiky. V hlavních rolích uvidíte Vojtěcha Záveského, Jiřího Vojtu a Jana Nováka.

Dalším projektem A studia Rubín je hudební inscenace věnovaná Antonínu Dvořákovi. Hudba živá, jeden hodnej a ten druhej zlej, ona je tak krásná a tenhle bude mrtvej. Nikdy jsme nestříleli tak dobře. Spor o českou hudbu se řeší na Divokém Západě a v Československu 50. let. Antonín Dvořák a Zdeněk Nejedlý budou rozdávat olovo. A přes to (ne)jede vlak. Tadamtadam. Tadamtadam. Hrají Jiří N. Jelínek, Jiří Panzner a Dana Marková. Kapela: Miloš Orson Štědroň (piano), Jana Bezpalcová (akordeon) a Jan Švamberg (bicí). Připravil režisér Jan Frič.

Klasický balet v Kašparu... První novinkou divadelního spolku Kašpar v této sezoně bude Taneční hodina Astrid Saalbachové. Divadelní hra dánské autorky byla do čeština přeložena již krátce po svém vzniku. Je to hra o ženách, ale určitě nejen pro ženy. Je to hra o snaze uniknout realitě, o (ne)obyčejných ženách, jejichž snem je stát se umírajícími labutěmi, hlavně ale chtějí díky baletu zapomenout na svoje problémy, na svoje životy. Vůbec se jim to ale nedaří – vždycky nakonec tančí jen samy sebe. V režii Alexandra Minajeva se představí osm tančících žen a jedna pianistka. Na hodinu a půl se promění prostor Divadla v Celetné na baletní sál, jehož autorem je Karel Špindler a rozezní se tóny taneční hudby Zdeňka Krále. V hlavních rolích se představí sólistky speciálně vzniklé baletní odnože kašpařího souboru: Eva Elsnerová, Milena Steinmasslová, Martina Prášilová, Eliška Boušková, Barbara Lukešová, Jitka Nerudová, Lenka Hušková, Jelena Juklová a Veronika Němcová.

Othello jako nostalgický muzikál o lásce, žárlivosti a touze po moci. Othello je velký šéf a má všechno, co má úspěšný muž mít. Moc, peníze i krásnou milující mladou ženu. Uprostřed bujarého večírku se Othello rozhodne oznámit jméno svého nového náměstka. Má se jím stát… Jeho kamarád - Michal Cassio! No to je skvělé! Ale počkat... Na tohle místo měl přece nárok Othellův asistent Jago?! Taková nespravedlnost! Jagovi právě došla trpělivost! Hodlá vzít věci do svých rukou. Ještě všem ukáže, kdo je tady šéf! Na tomhle pohodovém mejdanu to Jago hodlá pořádně roztočit! Othello - Jan Krafka, Jago - Tomáš Petřík, Desdemona - Týna Průchová. Netradiční zpracování známé tragédie režíruje Ondřej Pavelka. Autorem hudby je Daniel Čámský.

Brněnské HaDivadlo představí poměrně neobvyklou hru s podtitulem "Monetární symfonie". Slavné osobnosti národní historie zobrazené na současných českých bankovkách (Tomáš G. Masaryk, Karel IV., František Palacký, Přemysl Otakar I., Jan Amos Komenský, Božena Němcová, Ema Destinnová a sv. Anežka Česká) se setkávají v magickém abstraktním prostoru, aby společně strávily jeden den, ve kterém se zároveň zrcadlí celé minulé století. Má vlast, krajina peněz. Svatý Václave, nedej zahynouti nám, ni budoucím. V režii Mariána Amslera hrají Kamila Kalousová, Erika Stárková, Sára Venclovská, Jan Grundman, Jiří M. Valůšek, Jan Lepšík, Marián Chalány a Martin Siničák.

2. absolventskou inscenace katedry činoherního divadla je klasická tragikomedie o přetvářce, o menších a větších lžích, o tom, že hraní v životě někdy není tak vzdálené hraní na divadle, o přizpůsobivosti nás všech a touze po penězích a o tom, že každý z nás v sobě možná kácí les. Bez velkých výdajů člověk nic pořádného nekoupí – a štěstí už vůbec ne! Majitelka panství Gurmyžská na statek v lesích přivádí syna své přítelkyně Bulanova, aby ho představila tamní společnosti a zasnoubila se svou neteří Axjušou. Jaké jsou ale její skutečné úmysly? Proč chce prodat les a ze svého nezvěstného synovce učinit univerzálního dědice? Co se dá za peníze koupit a co ne? V rolích Nešťastlivce a Šťastlivce Vuk G. Čelebić a Patrik Děrgel. Gurmyžskou hraje Anna Losová, Axjušu Pavla Dostálová.

Na abiturientském večírku po třiceti letech si bývalí spolužáci oživí vzpomínky ze školních lavic. A pamatujete, jak jste mě zavřeli do tabule? A víš, jak nás tahali pořád za uši? Bleskovou proměnou se v okamžiku ocitneme v první třídě. Neuvěřitelné školní příhody se odehrají v neuvěřitelném pohybovém ztvárnění. Valentýn objeví tajemství školní tabule. Cecílie díky svému zlobení naučí všechny děti létat. A vůbec, kdo je nejlepším učitelem počtů? To se dozvíte se v cirkuse! Inscenace Rosti Nováka ve stylu nového cirkusu kombinuje akrobacii, tanec, hudbu a loutky v objetí hravé divadelní poetiky. Vhodné pro děti od 5 let. Hrají Anna Nováková, Anna Schmidtmajerová, Michal Boltnar, Vojtěch Fülep, Václav Krátký, Gustav Hašek, Daniel Komarov, Ondřej Nosálek, Rostislav Novák st., Zbyněk Šporc, Jiří Weissmann, Jan Zadražil, Petr Stach a hudebníci Jan Hrovatitsch, Jan Matásek a Dalibor Mucha.

Další muzikál, který svým divákům představí brněnské Městské divadlo, je pohádka. Kdo by neznal Krásku a zvíře, jednu z nejkrásnějších evropských milostných pohádek? Po slavných zpracováních, jakými byly kupříkladu film Jeana Cocteaua nebo divadelní hra Františka Hrubína, obnovil na počátku devadesátých let zájem o tuto látku „disneyovský“ film režiséra Kirka Wise. Zároveň s jeho divadelní verzí se však objevila na evropských prknech i neméně zdařilá verze z německé muzikálové kuchyně. Jejím autorem je vynikající německý skladatel a aranžér Martin Doepke, který ve spolupráci s libretistou Christianem Bieniekem a textaři Elke Schlimbachovou a Grantem Stevensem vytvořil vskutku pozoruhodné dílo. Kráska a zvíře po mimořádně úspěšné německé premiéře v Kolíně nad Rýnem roku 1994 absolvovala několik zdařilých turné po celém Německu – jedním z nich bylo i úspěšné turné Městského divadla Brno v režii Stanislava Moši a choreografii Igora Barberiče po Lucembursku, Německu, Švýcarsku, Itálii a Rakousku. Hlavní inovací příběhu o kupci, který upadne do spárů obávaného, zrůdně vyhlížejícího vládce opuštěného zámku a musí mu přislíbit za vysvobození jednu ze svých tří dcer, je jeho lokalizace – původně francouzská pohádka je zařazena do ospalého prostředí typicky německé vesničky. Právě tam sní Kráska, nejmladší z trojice dcer, svůj sen o vytržení z provinční nudy – proto je ochotna vstoupit i do služby ke Zvířeti. To se ovšem nelíbí těžkopádnému chasníkovi Gustavovi, který si na Krásku už dlouho myslí a proto zorganizuje lynč Zvířete, na nějž ochotně vyrazí celá vesnice. V poslední chvíli si však Kráska uvědomí, že její nejasný cit ke Zvířeti není soucit, ale láska... Krásku hrají Ivana Skálová a Kateřina Krejčová. Pro zpupnost zakletého prince ztvární Dušan Vitázek nebo Lukáš Janota.

Docela velké divadlo uvádí další pohádkový písničkál pro malé i velké. Pohádku o hodně pracovité dívce, která ztratí střevíček, ale najde svého prince. Na motivy klasické pohádky bratří Grimmů hru napsala Jana Galinová. V roli Popelky se představí Lenka Lavičková. V dalších rolích hrají Jaroslava Zimová, Lukáš Masár, Petr Erlitz, Jan Bouše, Zuzana Bartošová, Hana Marvanová nebo Kamila Raková a Jana Galinová. Pohádku připravil režisér Jurij Galin.

V Divadle Komedie se uskuteční světová premiéra dramatizace úspěšného románu AGNES švýcarského spisovatele Petera Stamma. Mladý německý režisér Alexander Riemenschneider zkoumá spolu s Ivanou Uhlířovou a Martinem Pechlátem současnou podobu milostného dramatu, touhu po blízkosti a hranice všudypřítomné samoty. AGNES je první z pěti premiér Poslední sezony Pražského komorního divadla v Divadle Komedie. Peter Stamm se ve svém prvním románu AGNES zabývá strachem před konečností lidské existence i přáním zanechat po sobě stopy, tenkou hranicí mezi reálným a fiktivním světem i snahou o zachycení lidské identity. Alexander Riemenschneider však svojí inscenací tematizuje také samotné vyprávění příběhu, hraní a ztělesňování jako prostředky vzájemného mezilidského poznávání se. AGNES sugestivně a s humorem vypráví o touze po společném bytí, strachu před pomíjivostí a o uchylování se do bezpečí fiktivní existence. Stáváme se svědky milostného vztahu poznamenaného stále výraznějším stíráním hranic mezi představou a skutečností, jsme adresáty otázek mj. po míře, ve které necháme umění působit na naše životy. Psaní příběhu, který měl být zpočátku pravdivým obrazem partnerského vztahu, možností vzájemného poznání, nad svými tvůrci postupně získává moc a nenávratně mění jejich životy.

Tři ženy. Vnučka, matka a babička. Potřeštěná rebelující maturantka(Marie Doležalová), psychicky se hroutící prodavačka z dámského oddělení (Iva Pazderková), a penzistka, pečující o svého nemocného manžela (Eliška Balzerová). S velkou dávkou humoru a sebeironie nám postupně svěřují své malé radosti, velká trápení i svá nejskrytější tajemství. V autorském debutu irské dramatičky Elaine Murphyové Tři holky jako květ (Little Gem), se vzájemně prolínají bravurně napsané monology žen tří generací. Hra měla premiéru v roce 2008 na dublinském Fringe festivalu a Elaine Murphyová za ni byla nominována za nejlepší hru roku. Divadlo na Fidlovačce tuto celosvětově úspěšnou hru uvádí v české premiéře. Režisérem inscenace je Jan Jirků.

Adaptace slavného románu o posedlosti, vášni a poznání, Sto roků samoty, je hlavním projektem sezony 20011/12 v Městských divadlech pražských. Začalo to nedovolenou láskou a prokletím, které na sto let poznamenalo osudy jedné rodiny a jedné civilizace. García Márquez patří k zakladatelům tzv. magického realismu, uměleckého směru, který znamenal průlom ve světové literatuře. Na příběhu jedné rodiny postihuje vzestup a pád celé lidské civilizace. García Márquez není však jen velkým filozofem, ale především strhujícím básníkem a vypravěčem. Rodinné příběhy oscilující mezi tragikou a komikou jsou skoro vždycky poněkud bizarní, zábavné a strhující. Příběh začíná nedovolenou láskou dvou milenců, kteří jsou v příbuzenském vztahu. Protože svět jejich lásce nepřeje, utečou do pralesa a začnou budovat nový a lepší svět. Hra sleduje celý průběh jejich pohnutého manželství, poznamenaného manželovou neblahou vášní pro neobvyklé a nerentabilní vědecké vynálezy, ale i příběhy jejich dětí a vnuků, které se začínají povážlivě komplikovat, když do jejich světa vstoupí politika a moderní, nezávazné pojetí lásky. Středobodem příběhu je Úrsula, milenka, manželka, posléze matka a babička. V jejích rukou se ocitá rozhodování o osudech dětí, vnoučat a nakonec i manžela, který začíná dětinštět a být nebezpečný sám sobě. Neobvyklost tohoto vyprávění, které má v sobě silný dramatický náboj, přímo vybízí k divadelnímu ztvárnění. Pro Divadlo ABC inscenaci nastudoval režisér Peter Gábor. Hrají Jitka Smutná, Vladimír Čech, Lukáš Jurek, Radka Fidlerová, Evellyn Pacoláková, Máša Málková, Aleš Procházka, Hanuš Bor, Jan Vlasák, Petr Klimeš, Jaromír Nosek, Dana Batulková, Viktor Dvořák, Zdeněk Vencl, Radim Schwab a další.

Kdo zná muzikál Hello, Dolly, nebo ještě lépe Nestroyovu hru …pořádně si zařádit…, bude mít v zápletce jasno. Stoppard si vzal jako základ Nestroyovu komedii, zachoval základní postavy a základní rysy zápletky, ale oživil ji svou mistrnou prací s jazykem. Komedie Na flámu proto v sobě umně mísí prvky vídeňské lidové frašky a konverzační lehkost anglických komedií. Jsme na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Majitel hokynářství Zangler (Radoslav Šopík) vyráží do centra Vídně na námluvy, za svou nastávající, vdovou a majitelkou modního salonu madam Knorrovou (Michaela Doleželová). A do Vídně posílá k přísné slečně Blumenblattové (Helena Čermáková) také svou schovanku Marii (Eva Borovičková), kterou potřebuje skrýt před chudým nápadníkem Sondersem (Roman Blumaier). Jenže do Vídně se nakonec tajně vydávají také Zanglerovi dva podřízení: obchodní příručí Weinberl (Zdeněk Julina) a učedník Kryštof (Josef Koller), aby si konečně něco užili a, jak sami říkají, obstarali svou minulost. Co se všechno semele, zamotá a zamíchá během jednoho večera ve Vídni, už nebudeme prozrazovat. Ale vše se v ní děje v duchu jedné věty, kterou na odchodu z hokynářství řekne Zangler: "Jeden špatný krok a máme na krku frašku." Anglická konverzačka s vídeňskou lidovou fraškou a typicky stoppardovskou intelektuální hravostí jdou v této komedii ruku v ruce. A do toho: někdy vám při čtení Stoppardových replik, které přičlenil postavám, vystane na mysl monthypythonovský humor, který byl na začátku osmdesátých let, kdy tato adaptace Nestroyovy hry vznikla, v Anglii velmi populární. V jiskrné komedii hrají Radoslav Šopík, Zdeněk Julina, Josef Koller, Michaela Doleželová, Tamara Komínková, Pavel Vacek, Eva Borovičková, Roman Blumaier, Helena Čermáková, Milena Marcilisová, Rostislav Marek, Kateřina Liďáková, Luděk Randár, Marek Příkazký, Pavel Leicman, Zdeněk Lambor a Jana Tomečková. Inscenaci připravil režisér Šimon Dominik.

Jako pes... „Kafkův Proces je velký umělecký obraz, ostatně jako každé umělecké dílo. Na úplné objasnění a vyluštění tohoto uměleckého obrazu si po věky nikdo nemůže dělat nárok. Proto ho bude každá generace a každý tvůrce vidět po svém a v každé době bude řada lidí, kteří ho současně budou vidět jinak. Tomu není žádná pomoc. Jde o to, abychom se sami uměli inspirovat a dokázali inspirovat druhé. My chceme akcentovat všednost nebo každodenní běh života a hlavně humor tohoto běhu života, pokud to bude možné a pokud to budeme umět. Hrdina, obviněný, ať už vinen nebo nevinen, se stále sám brání a tuto obranu prohrává. Říkám hrdina vinen nebo nevinen - vinen čím - jistě ne zlými skutky nebo zločinností, ale jaká je jeho dobrota, co dobrého dělá pro život? A to může i nemusí být otázka, která se týká nás všech. Nehledejme proto problémy ideologické, ale umělecké, a k tomu umění vlastně je. A neměli bychom také zapomínat, že součástí života je sen. Jedna formální stránka románu upoutává pozornost. Je to monologičnost hrdiny. Tuto monologičnost se snažíme také využít.“ (Evald Schorm) V titulní roli Josefa K. Michal Čapka. Inscenace bude uvedena v režii Ivana Rajmonta.