Premiéry

Divadlo U stolu uvede divadelní podobu známé povídky, ve které se autor skrze jeden nerovný milostný vztah zamýšlí nad lidským povědomím, skrytými silami našeho vlastního jednání i nad složitými vazbami racionálního a iracionálního v našem nitru. Dostojevského povídky vznikají souběžně s jeho slavnými díly. Něžná je spolu se Zápisky z podzemí považována za jednu z klíčových. Na malé ploše buduje napínavý příběh zastavárníka, bývalého důstojníka, a mladé, hrdé dívky. Scénář, jehož autorem je režisér Ivo Krobot, vznikl podle stále živého překladu Emanuela Frynty přímo pro herce Petru Bučkovou a Jana Kolaříka. Velmi důležitá je v inscenaci hudební složka, autorem hudby je Zdeněk Kluka, použity jsou též motivy z díla Igora Stravinského a zhudebněné verše Sergeje Jesenina.

Nenapravitelný hypochondr Argan trpí mnoha tajemnými nemocemi. Naštěstí má doktora Purgona, který mu na mandlovnici, nebezpečnou svíravou bolest loktů či svalovou angínu předepisuje utišující léky. Jenomže poklidnou konzumaci léků narušují starému továrníkovi ženy v jeho domě. Služebná Tonička považuje doktora Purgona za šarlatána, který chce z Argana jen tahat peníze. Dcera Anděla si zas nechce vzít Purgonova syna Tomáše, jenž studuje medicínu a Arganovi by se náramně hodil jako doktor do rodiny, nýbrž pohledného plavčíka Kleanta. Navíc mladá továrníkova žena Belina naléhá, aby dal dceru do kláštera, kam dříve chtěla. A do toho všeho existují lidé, kteří si Arganovi dovolí drze říct, že není nemocný... V titulní roli komedie o mnoha vymyšlených nemocech se jako host představí známý komik Luděk Sobota. V dalších rolích Alena Štréblová, Eva Nádaždyová, Šárka Opršálová, Petr Pěknic, Zdeněk Velen, Tomáš Petřík a Štěpán Benoni. Režíruje Jan Prušinovský.

Východočeské divadlo Pardubice připravilo premiéru dramatizace románu Klause Manna Mefisto. Tento příběh z Německa dvacátých a třicátých let přepsala pro divadlo významná francouzská divadelnice Ariane Mnouchkine. Lidstvo přestalo věřit, že za vším zlem stojí ďábel. Skutečnost je mnohem horší: ďábel je v nás. Kde se v člověku rodí zlo? Dramatizace románu Klause Manna hledá odpověď v příběhu herce, který se ve své touze po velkých rolích postupně zaprodá i nacistické moci. Divadelník, jenž na jevišti ztělesňuje Mefista se nakonec sám stává tak trochu Mefistem. Svůdným, uhrančivým miláčkem, jemuž divadelní i filmový Berlín leží u nohou, ale také zrádcem svých někdejších ideálů a životních lásek. Klaus Mann vyslovil krutou pravdu současné doby. Největší dramata se neodehrávají mezi nebem a zemí, boj o peklo a ráj, který je s to otřást světem, svádíme ve svém nejhlubším nitru. A je to neméně velké a strhující divadlo než Goethův Faust. Režie se v Pardubicích ujal ředitel Divadla pod Palmovkou Petr Kracik, jenž je spolu s dramaturgem Ladislavem Stýblem podepsán také pod inscenační úpravou tohoto faustovského příběhu moderní doby. V titulní roli uvidíte Ladislava Špinera, čerstvého držitele Ceny Thálie pro činoherce do 33 let. V dalších stěžejních rolích hrají Martin Mejzlík, Jan Musil, Jindra Janoušková, Dagmar Novotná a Martina Sikorová.

Dát to s někým dohromady není jen tak. Obzvlášť sejde-li se vzteklý hrubián s tvrdohlavou truchlící vdovou, nebo ještě lépe chronický hypochondr s hádavou semetrikou. Že tyto povahové rysy nepředurčují své nositele ke šťastnému manželství? Máte pravdu, ony totiž příliš neusnadňují ani samotné seznámení. Pod názvem Námluvy s medvědem uvádí divadlo AHA! na malé scéně domovského Gongu dvě nejslavnější jednoaktovky A. P. Čechova Námluvy a Medvěd. Oproti legendárnímu černobílému zpracování režiséra Martina Friče posunul Miroslav Pokorný obě hry směrem ke grotesce a obohatil je o celou řadu gagů. V komickém triu Miluše Bittnerová, Jarmil Škvrna a Karel Zima nenajdete slabý článek. A snad i proto, že malý sál je skutečně malý, pohltí vás herecké výkony natolik, že si zanedlouho budete připadat jako součást příběhu. Inscenace bude uvedena v obnovené premiéře a s novým obsazením.

Inscenace se zvláštním názvem Ras al Chajma je poměrně souvislé vyprávění o ztrátě důležitého zařízení a nadějných vyhlídkách, které z ní vzejdou. Ztráta důležitého zařízení přináší vždy jisté naděje a někdy i určitá setkání, která mohou za určitých okolností dopadnout dobře. Jakýsi člověk vypráví příběh, který jiní lidé žijí. Další lidé možná řeší něco úplně jiného, všichni jsou ovšem propojeni hudbou, která je nade všemi a ve všech. Nová inscenace Divadla Kámen opět nabídne setkání rozvolněné improvizace s nekompromisně pevnou strukturou kamenného jevištního minimalismu. Okamžiky celkového zmatku, kdy se přes sebe v neuchopitelném propojení překládá několik nezávisle na sobě uspořádaných složek, se střídají s okamžiky klidu a napětí, kdy je vidět a cítit každý pohyb prstu. Nade vším a ve všem soudobá vážná hudba. Připravil a režíruje Petr Macháček. „...je to...hezký město...poměrně daleko...zdá se...je to...hezký město...je to emirát...arabskej...no...“

Básník a dramatik Paul Claudel patří k nejvýznamnějším představitelům francouzského kulturního a duchovního života 20. století. Polední úděl je claudelovskou variantou příběhu Tristana a Isoldy, dramatem trýznivé lásky a nikdy nenaplnitelné touhy. Jde o hru do značné míry autobiografickou; v „poledni svého života“ prošel sám autor ohněm zkoušky: „Bylo mi tehdy dvaatřicet let, skutečně kritický věk, a první dvě dějství Poledního údělu jsou pouhou přesnou zprávou o tom strašlivém milostném dobrodružství, jež mne po deseti letech křesťanského života a naprosté počestnosti stálo bezmála duši i život.“ Drama jedné ženy a tří mužů začíná (symbolicky) v poledním žáru na palubě zaoceánského parníku a končí v městě na jihu Číny, zachváceném požárem povstání. Bez Claudelova myšlenkového bohatství, bez jeho strhující básnické obraznosti a hlubokého metafyzického ponoru, by byl Polední úděl jen banálním milostným příběhem, zasazeným do exotického prostředí. Skutečným dějištěm Claudelových dramat je však lidská duše, pojímaná jako bojiště, kde se sváří vysoké s nízkým, smyslné s duchovním, a jejíž základní energií je láska. Inscenace, podobně jako Faidra, bude hrána v komorním prostoru (sezení diváků na jevišti). Režisérkou inscenace je Hana Burešová. Uvidíte Helenu Dvořákovou, Marka Němce, Miroslava Hanuše a Miroslava Táborského.

Ve světové premiéře uvede Městské divadlo Brno upírsko-gangsterskou komedii, která je dramatizací kouzelně senzačního románu neznámého amerického autora, (ne že málo známého, ale vůbec neznámého – obecně se neví, kdo je skutečným autorem!), ukrývajícího se pod tajemný pseudonymem Bourbon Kid, (v angličtině nese i samotný román záhadný název Kniha beze jména), je z mnoha důvodů pozoruhodná. Román vypráví spletitý příběh o drahokamu mimořádné hodnoty, který může svému majiteli zaručit nesmrtelnost a který je ukraden mírumilovnému mnišskému řádu Tubalů. Ti se jej vydávají nalézt, ale zjišťují, že stopy vedou do podivného, skrznaskrz hříšného a zkaženého mexického městečka Santa Mondega. A to je jen začátek parodické, zábavné a nápadité divadelní podívané v duchu filmů Quentina Tarantina či Roberta Rodrigueze, která si pohrává s prvky thrilleru, akčního filmu, upírského hororu či westernu a kde se střetává asijské bojové umění šaolinských mnichů s proklatě rychlými pistolemi – koho jiného než neporazitelného pistolníka Bourbona Kida! V režii Stanislava Slováka účinkují Petr Brychta, Jan Mazák, Petr Štěpán, Jaroslav Matějka, Jakub Przebinda, Michal Isteník, Evelína Kachlířová, Erik Pardus, Martin Havelka, Marta Prokopová, Igor Ondříček, Rastislav Gajdoš, Ladislav Kolář, Ján Jackuliak, Zdeněk Junák, Lucie Zedníčková, Jakub Uličník, Jaroslav Záděra, Josef Jurásek, Zdeněk Bureš, Michal Nevěčný a další

Vratká prkna, jak název napovídá, je komedie z divadelního prostředí - ale trochu smutná. Dramatik Arnošt Goldflam ukazuje lesk a bídu divadla, trochu ironicky, ale pohled je to i sebeironický, zvenku i zevnitř. Prkna, co znamenají svět, jsou - jak se říká - opravdu velice vratká, a přesto pořád lákavá. Pohled na panoptikum divadla a divadelníků, groteska maličko zlá, ale snad ne bez lásky. Náš svět i život zmenšené do divadelního vzorku. Divadelník nemá žádnou jistotu, nikdo mu nezaručí práci, uznání, peníze a slávu a služební postup a spokojenost a obdiv a porozumění... V autorově režii hlavní role ztvárňují Jiří Lábus a Jaroslava Kretschmerová. Dále hrají Lenka Loubalová, Petr Vršek, Jakub Slach, Roman Mrázik, Barbora Skočdopolová a Martin Bohadlo nebo Miroslav Chloupek.

Dramatizace Koně přece střílíte, kterou pro Buranteatr napsala Simona Petrů podle novely Horace McCoye, sleduje osud dvou mladých hrdinů, Roberta a Glorie, kteří se dostali do mezní životní situace. Příběh jejich vzájemného sbližování se odehrává na půdorysu tanečního maratónu, jenž je jakousi obdobou v současnosti velmi divácky oblíbených reality show. V nelidských podmínkách, které účastníky ženou až na samou hranici fyzického a psychického vyčerpání, se postupně odhalují charaktery jednotlivých postav, ale také mechanismy moci a etika “voyuerské” společnosti. Na rozdíl od původní McCoyovy novely z roku 1935 se Buranteatr odklání od tématu hospodářské krize a směřuje svou pozornost k tématům univerzálně platnějším (podobně jako například filmové zpracování Sydneho Pollacka) a vyzdvyhuje konflikt nenaplněné touhy na straně jedné s životním „vyhořením” na straně druhé. Nejvýraznější posun směrem k současnosti představuje v dramatizaci výrazně akcentovaná paralela mezi tanečním maratónem a dnes tolik oblíbenými reality show. V režii Jiřího hájka hrají Petra Kocmanová, Jiří Hájek nebo Pavel Hýža, Jiří Skovajsa nebo Pavel Doucek, Pavel Riedl, Ivana Plíhalová, Kamila Zetelová, Kateřina Dostalová a další.

Vesnické soužití v obci Dalskabáty by mohlo být takřka harmonickým, nebýt intrikánského kostelníka podporujícího obyvatele ve vzájemné nevraživosti. K páchání hříchů tak dochází mnohdy z nedorozumění, což ale pro ambiciózního pekelného úředníka Dr. Ichthuriela, působícího v téže vsi v přestrojení za faráře, není důvodem k ústupkům. Stejně jako fakt, že na místě určeném nevykonává svou práci služební čert Trepifajksl. Peklem pověřený farář hodlá v těchto věcech zjednat nápravu a zdá se, že mu v získávání nových duší a pátrání po zapomenutém čertovi stojí v cestě pouze rázná vdova Mariána Plajznerová. Hubatou, ale poctivou a čestnou „Plajznerku“ se mu záhy podaří z fary vykázat, aniž by tušil, že tak napomůže jejímu seznámení s pohřešovaným čertem, což mu začne komplikovat plán. Přestože populární komedie Jana Drdy vychází z motivů klasických českých pohádek, příběhy vesničanů, odolávajících či podléhajících pokušení a různým neřestem, jsou nahlíženy pohledem satirika. Inscenaci v režii Igora Stránského uvidíte ve Slováckém divadle po více než pětadvaceti letech. Roli Plajznerky si zahraje Irena Vacková. V dalších rolích Martin Vrtáček, Josef Kubáník, Pavel Majkus, Monika Horká, Kamil Pulec, Pavlína Vašková, Jiří Hejcman, Jitka Josková, Pavel Hromádka, Vladimír Doskočil, Petr Čagánek, David Vacke, Alžběta Kynclová a Andrea Nakládalová.

Druhý díl projektu Čapek na provázku vychází z prvních, dnes méně známých knih povídek Karla Čapka (Boží muka, Trapné povídky), ve kterých autor vyslovil nejosobnější témata své tvorby. Člověk se ocitá na rozcestí, kde končí jeho racionální život a setkává se s neznámem, s něčím záhadným, kdy neví, kterou cestou se dát... Inspirované jsou Čapkovou domněle nevyléčitelnou nemocí a čekáním na zázrak, že to všechno dobře dopadne. Teprve když se člověk setká se záhadou, uvědomuje si vlastní duši. Trapné povídky a Boží muka, dva osobité světy, v nichž se střetávají příběhy touhy po zázraku s trapnou všednodenností lidského osudu. Příběhy na rozhraní, Čapek na křižovatce dnešního světa. Semafory opět nesvítí. Nejvhodnější čas vydat se po jiných stopách. Drobné otisky záhad, přešlapy vlastních stínů, odrazy času i pády duše. V tradičně velmi osobité režii Jana Mikuláška a scénografii Marka Cpina hrají Ivana Hloužková, Andrea Buršová, Gabriela Štefanová, Anežka Kubátová, Martina Krátká, Vladimír Hauser, Pavel Zatloukal, Tomáš Sýkora, Michal Dalecký, Robert Mikluš a Milan Holenda.

Dramaturg Dejvického divadla Karel František Tománek napsal fiktivní western ze života nejslavnějšího českého polárního cestovatele Jana Eskymo Welzla. Režie se ujal Jiří Havelka, pro něhož to bylo po úspěšné Černé díře už druhé setkání s Dejvickým divadlem. Ke spolupráci přizval svého dlouholetého kolegu scénografa Dádu Němečka. V titulní roli se představí David Novotný, dále budou hrát Hynek Čermák, Klára Melíšková, Václav Neužil, Pavel Šimčík, Martha Issová, Zdeněk Dolanský, Jiří Konvalinka a Josef Wiesner. Hru, jež se věnuje závěrečnému putování českého dobrodruha do malého městečka na Novosibiřských ostrovech s cílem prodat zde kůže a doplnit zásoby (návrat do civilizace se mu stane osudným), pojal režisér Jiří Havelka velmi nápaditě. Jestli diváky čeká western nebo divadelní komiks, není úplně jisté. Každopádně máte počítat s divadelním zážitkem.

Tento tajemný příběh se odehrává v druhé polovině devatenáctého století v centru Londýna. Paní Manninghamová žije se svým manželem ve starém sešlém domě, plném neprobádaných temných koutů. Je skličující šero pozdního odpoledne, černá hodinka, než se rozsvítí bledé plynové světlo. Manžel paní Manninghamové právě odešel do ulic Londýna za jakýmisi obchody, takže zůstává v domě sama. Nastává tmavý podzimní večer. Náhle se pomalu zhasínají plynové lampy – to znamená, že v domě je ještě někdo cizí. V podkroví nad její ložnicí zavržou stará prkna a je zřetelně slyšet těžké mužské kroky a podivné zvuky. Tak začíná napínavý příběh této hry, která patří k tomu nejlepšímu, co bylo v detektivním žánru pro divadlo napsáno. Rozluštění této záhady je nečekané a šokující. V inscenaci, kterou připravil režisér Pavel Palouš, uvidíte Lenku Schreiberovou, Stanislava Gerstnera, Petra Soumara, Taťánu Schottnerovou a Terezu Otavovou.

Jiří Janků a Petr Svojtka se věnují autorskému divadlu již 15 let. Začínali v Divadelním sdružení CD 94, svou poetiku rozvíjeli několik sezon v kladenském divadle a navázali na ni i v Městských divadlech pražských. Zde uvedli například netradiční adventní hru České Vánoce, parodii reality show Superčlověk a připravují muzikál pro činoherce Bedřich Smetana: The Greatest Hits. Dá se říci, že jejich hry mají jednoho společného jmenovatele, a tím je zkoumání něčeho tak neuchopitelného, jako je „česká národní povaha“. Hra Viktor K. aneb Český národ neskoná se k této lince otevřeně hlásí. Autorský tandem se tentokrát rozšířil na trio – ke spolupráci na scénáři byl přizván renomovaný choreograf Martin Pacek, který je podepsán například pod projekty pohybového divadla Veselé skoky či taneční skupiny BuFo. Společně připravili komedii o kuponové privatizaci, Harvardských fondech a Bahamských ostrovech aneb pravdivý příběh Viktora K., piráta z Prahy. Co se naučil na Harvardu? Kdy se stal Viktor DIKem? Kolik se dá utratit na Kypru? Jak chutná ázerbajdžánské tekuté zlato? Kdo byl otcem Viktorova úspěchu? Proč dnes Viktor večeří na Bahamách? A co na to mistři? Všechny postavy v této hře jsou skutečné a nic z toho, co uvidíte, se nestalo..., nebo možná stalo..., těžko říct. Na jevišti uvidíme Vasila Fridricha coby Viktora K. a dalších sedm herců v mnoha různých rolích: Hanuše Bora, Viktora Dvořáka, Jiřího Hánu, Radima Kalvodu, Aleše Procházku, Veroniku Janků a Veroniku Kubařovou.

Krimi muzikál Chicago má všechno, co činí broadwayské produkce výjimečnými – až pohádkový příběh o slávě, štěstí, kráse, bohatství a láskách, to vše propojeno nesmrtelnými hity doprovázenými dech beroucími tanečními čísly. Bylo jen otázkou času, kdy se toto fenomenální dílo vrátí na jeviště MdB. Jeho česká premiéra se totiž konala právě v Divadle bratří Mrštíků (předchůdci dnešního brněnského Městského divadla) v roce 1978, tedy tři roky po své americké premiéře. Satirický muzikál, kritizující zkorumpovanou a zločinem a jazzem prodchnutou společnost dvacátých let v Chicagu podle hry Maurine Dallas Watkinové napsali Bob Fosse a Fred Ebb s hudbou Johna Kandera. Hlavní postavy, vražedkyně a po slávě toužící krásky Velma Kellyová a Roxie Hartová se setkávají v ženské věznice a s pomocí proslulého advokáta Billyho Flynna všemi (především ženskými) zbraněmi zde bojují o přední stránky novin a titul „vražedkyně týdne“. Na diváky čeká jiskřivý humor, humorná nadsázka i mrazivá atmosféra a hlavně jazzové melodie. Roxie Hartovou se stane Radka Coufalová nebo Ivana Skálová. Velmou Kellyovou si zahraje Svetlana Slováková a Ivana Vaňková. V roli advokáta Billy Flynna uvidíte Petra Gazdíka nebo Dušana Vitázka. V dalších rolích muzikálu hrají Alena Antalová nebo Markéta Sedláčková, Milan Němec nebo Lukáš Vlček, Lenka Bartolšicová nebo Martina Severová, Hana Holišová nebo Mária Lalková, Eva Jedličková nebo Hana Kováříková, Lenka Janíková nebo Veronika Kloubková, Andrea Březinová nebo Johana Gazdíková, Hana Kratochvilová-Josefiová nebo Tereza Martinková, Dana Bačinská nebo Gabriela Karmazínová, Vojtěch Blahuta nebo Karel Škarka a  Jiří Mach nebo Aleš Slanina. Inscenaci připravil režisér Stanislav Moša.

Jihočeské divadlo v režii Michala Langa připravilo divadelní adaptaci slavného románu, který se stal i předlohou vynikajícího stejnojmenného filmu. Z touhy po lásce a po dítěti se stárnoucí Štěpka vrhne do manželství s přitažlivým mužem, kterého ale mnohem víc než ona zajímá její věno. A to ještě zdaleka není to nejhorší... V hlavních rolích účinkují Lenka Krčková (Štěpka) a Ondřej Veselý (Pavel). Dále hrají Petr Šporcl, Ondřej Volejník, Jan Dvořák, Bibiana Šimonová, Tomáš Drápela, Věra Hollá, Daniela Bambasová, Roman Nevěčný, Taťána Kupcová, Václav Liška, Jan Konrád a Pavel Oubram.

Divadelní hra německého autora vtipnou a nenásilnou formou líčí dětem jeden z příběhů Starého zákona – záchranu druhů na Noemově arše - a nastiňuje základní otázky víry. O tom, zda Bůh je, či není, se v ní dohadují sympatičtí tučňáci, kteří řeší v dané chvíli ještě naléhavější problém: jak zachránit třetího, když na archu mohou pouze páry. Samozřejmě najdou způsob, jak na ni dostat i přebývajícího kamaráda. Jak to udělají a zda jim v tom pomůže Bůh, se dozvíte z představení. Tučňáci na arše slavili úspěchy na jevištích řady evropských zemí a nyní dopluli i do Ostravy. Hrají Eva Baláková nebo Jana Zajacová, Irena Křehlíková, Martin Legerski, Richard Liberda, Ivo Marták a Karel Růžička. Inscenaci režíruje Petr Nosálek.

Pro Malé Vinohradské divadlo dramatik David Drábek napsal komedii o hercích, co se mění ve zvířata. Komedie pojednává o tom, jak těžké je hrát divadlo v Praze. Ta otázka každého totiž nakonec dostihne: Jsem lepší herec nebo číšník? Věnujte dýško svým hercům – odmění se vám nahotou a střílením šípů do vlastních řad. V autorově režii hrají Henrieta Hornáčková, Stela Lekešová-Chmelová, Hana Mathauserová, Petr Pochop, Vladimír Jopek a Gustav Hašek.

Je třeba zabít Sekala je dramatickým a sugestivním příběhěm. Křižanův působivý filmový scénář přetavil do divadelní adaptace Martin Františák. Poprvé bude uveden na jevišti právě ve Zlíně v režii Petra Veselého. Jsme v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1943. Do malé obce přichází kovář a evangelík Jura Baran. Věří, že zde nalezne bezpečný azyl. Důvěru domácích, převážně katolických starousedlíků si však nezíská. Navíc statkáři v obci řeší naléhavý problém. Sekal, nemanželský syn z jednoho statku, využívá politickou situaci a udává gestapu majitele statků, aby se dostal snadno k jejich majetku. Nevyzpytatelná protektorátní moc mu dala křídla. Nikdo ze statkářů neví, kdo z nich bude dalším na řadě. Statkáři tuší, že existuje jediné řešení: je třeba zabít Sekala! Dříve, než bude pozdě. Ale kdo se této úlohy ujme? Jakou roli sehraje v jejich problému příchozí Jura Baran? Díky kvalitám filmového scénáře Valacha Jiřího Křižana získal film Vladimíra Michálka zaslouženě nespočet ocenění u nás i v zahraničí. Nyní sílu a syrovost Křižanova příběhu mohou pocítit i diváci na divadelním představení. V režii Petra Veselého hrají Radovan Král, Zdeněk Julina, Svatava Milková nebo Eva Novotná, Luděk Randár, Miluše Hradská, Josef Králík, Gustav Řezníček, Dalibor Dufek, Radoslav Šopík, Jan Leflík, Michaela Doleželová a další.

Holky z kalendáře jsou něžnou a jímavou komedií o ženách, které jsou pro dobrou věc ochotny udělat to, co by je nenapadlo ani v těch nejodvážnějších snech. Na počátku byla skutečná událost, která se stala námětem pro film a později i základem úspěšné divadelní hry. Dámy v letech z jednoho venkovského hnízda, kde není příliš bohatý společenský život, se domnívají, že mají své nejlepší časy za sebou. Každá z nich se musí vyrovnávat s nějakou těžkou životní situací – odchodem dítěte, smrtelnou nemocí manžela, krachem živnosti, manželskou nevěrou – a to bez naděje, že jednou bude líp a že ještě za nějakým rohem čeká nový a lepší život. Nápad nafotit kalendář s akty je bláznivý úlet, který se postupně promění ve velkolepou vzpouru proti osudu, proti stáří, proti životní marnosti. Není tak důležité, že kalendář promění ospalé městečko v metropoli a dámy z farního spolku v mediální celebrity, jako to, že jeho prostřednictvím najdou, ve stínu smrti, znovu ztracenou svobodu, hravost, nová přátelství, nové sny a novou naději. Pro Divadlo ABC hru nastuduval v české premiéře režisér Ondřej Zajíc. Hrají Veronika Gajerová, Dana Batulková, Jitka Smutná, Radka Fidlerová, Kateřina Macháčková, Lenka Termerová, Hana Doulová, Luba Skořepová, Jan Vlasák, Stanislav Lehký, Jana Drbohlavová, Pavel Juřica, Daniela Choděrová a Zdeněk Vencl.