Premiéry

Recept na katastrofu: Vezměte jednoho arogantního nakladatele, naivního úředníka berního úřadu, přidejte manželku, krásnou milenku, pár psů a jedna zablokovaná záda – to vše nechte vařit celý jeden večer a voilà, speciální menu je na světě. Francis Veber, mistr francouzských delikates – konverzačních komedií – servíruje jako obvykle na stříbrném podnose ďábelský koktejl inteligentního humoru, překvapujících situací, gagů a mimořádných hereckých příležitostí. Upozornění na alergeny: sebereflexe. ve známe komedii hrají Ivo Theimer, Petr Mikeska, Milan Ligač, Roman Teprt, Lucie Syrová, Barbora Kostkanová a Petr Bucháček. Inscenaci připravil režisér Adam Doležal.

Astrofyzik Felix Humble je tloustnoucí pětatřicetiletý věčný mladík, který se vrací z univerzity zpět na svůj rodný venkov, aby se zúčastnil pohřbu svého otce. Jeho svérázná matka se mezitím zbavila všech otcových věcí, především pak jeho milovaných včelstev, která byla dominantou jejich venkovské zahrady. Mladý Humble svou matku nechápe a ta zase na oplátku nechápe svého syna. Ukáže se, že Humblův návrat domů je pro něj především návratem k sobě samotnému a k minulosti, před níž se možná dá schovat, ale rozhodně se před ní nedá utéct. Tato černá britská komedie je jakousi parafrází hamletovského tématu se skvěle napsanými situacemi a dialogy, které vědomě balancují na hranici dobrého vkusu. Její světová premiéra proběhla v roce 2001 na scéně Cottesloe Národního divadla v Londýně. U nás zatím neznámou komedii připravil režisér Pavel Khek. Titulní úloha byla svěřena Lukáši Červenkovi. Dále hrají Romana Julinová, Vendula Nováková, Zdeněk Julina, Ivana Plíhalová a Lukáš Pořízka.

Několik dní před srpnovou invazí se setkala československá a sovětská delegace ke společnému jednání. Místem schůzky byla Čierná nad Tisou – město na východním Slovensku, kde kromě obrovského železničního překladiště není téměř nic. „Bratrská“ jednání trvala čtyři dny. Vedla se v sále místního kulturního domu i ve vagónech zaparkovaných vlaků. V československé skupině panoval rozpor – právě zde vznikla první verze zvacího dopisu. Už tehdy byl z jednání vyčleněn František Kriegel, a to mimo jiné kvůli svému židovskému původu. S jakými očekáváními se delegace potkaly? Jaké to je vyjednávat se silnějším, který se navíc stylizuje do role staršího bratra? Komu je možné věřit? Čemu je možné věřit? A je vůbec možné věřit na zázraky? Dokumentární inscenace vychází ze záznamů napínavých jednání, ale zároveň naráží na naši přetrvávající rozpolcenost: patříme na Východ, nebo na Západ? Jsme schopni hájit vlastní hodnoty, nebo znovu sklouzáváme k přizpůsobení, když se setkáme s tlakem? O jakých hodnotách se vlastně bavíme? A není Pražské jaro jen iluzí? V inscenaci režijního dua Petr Erbes a Boris Jedinák účinkují Kateřina Císařová, Anna Kameníková, Dita Kaplanová, Anežka Kubátová, Johana Matoušková, Magdaléna Sidonová, Michal Bednář, David Petrželka, Václav Vašák, Vojtěch Vondráček, Jiří Vyorálek a Jakub Žáček.

Mrazivý i dojemný příběh o lásce, moci a malých vůdcích, kteří drží u moci ty velké. Adaptace románu Nebe v kleci, který se stal předlohou oscarového filmu Králíček Jojo. ...Johannesův svět se změnil. Ve škole dostali nové učebnice a konečně se dozvídají skutečně hodnotné věci. Najednou má kamarády a jeho život dostal konečně smysl a cíl. V Evropě se schyluje k válce a celá jeho parta je v Hitlerjugend, kde se učí pochodovat, střílet z pušky, házet granátem, rozpoznávat nepřátele a správně nenávidět. Maminka s babičkou jeho nadšení zatím nesdílí, to ale nevadí. Johannes je budoucnost národa. A ženy to nakonec pochopí! Vše je takřka perfektní, dokud se válka nedotkne i jeho samého. K tomu zjišťuje, že jejich domov skrývá nebezpečné tajemství schopné zničit celou jeho rodinu. Musí v sobě najít malého vůdce, který mu ukáže pravý směr. Strhující obraz výchovy mužů pro novou Evropu, při níž se hra na vojáky stává nemilosrdnou realitou... V divadle Rokoko hrají Tomáš Krutina, Petra Tenorová, Marie Anna Myšičková, Evellyn Pacoláková, Radim Kalvoda a Jiří Chadraba. Inscenaci připravil režisér Tomáš Ráliš.

Vyprávějte hory lesy i doliny/ že největší ze zbojníků byl jediný… Tak začíná jedna z nejproslulejších variant mnohokrát vyprávěného příběhu slovenského zbojníka Juraje Jánošíka, folklorně-rockový muzikál, který pod názvem Na skle malované přivedli roku 1970 na svět dva polští tvůrci – skladatelka Katarzyna Gärtnerová a libretista Ernest Bryll. Na otázku, kde je v Jánošíkově příběhu hranice mezi historickou skutečností a mytologickou fabulací, odpovídají Gärtnerová a Bryll originálně. Jejich Jánošík je přiznanou pohádkou, oživlým lidovým „na skle malovaným“ obrazem. Pohádkou, kterou každý může vyprávět – a také vypráví – po svém. Koneckonců dohadování na téma „Jak to vlastně bylo?“ – Jak se Jánošík narodil? Jak miloval? Jak umřel? – tvoří dějovou páteř celého muzikálu. A je natolik vášnivé, že do něj musí kromě zbojníků, pandurů a děvčat vstoupit i Anděl, Čert a Smrt. Ale zároveň je jasné, že Jánošík se narodit prostě musel. Protože kdyby ho nebylo, museli bychom si ho vymyslet. Jako věčný sen „těch dole“ o vzpouře proti bezpráví a útlaku „těch nahoře“. Jako výraz naivně upřímné potřeby toho, aby někdo urostlý a silný s valaškou pomohl pánubohu „srovnat svět do pořádku“. Jánošík aneb Na skle malované je tedy velmi rafinovaným použitím naivních prostředků pohádek, lidového divadla a folklórních písní ve veskrze moderním muzikálovém tvaru s vydatným bigbítovým nápřahem. Zbojníci Gärtnerové a Brylla kromě valašek nosí i elektrické kytary proklatě nízko u pasu. MdB se vrací se k Jánošíkovi v režii Stanislava Slováka po osmnácti letech – ale místo na Hudební scéně pod širým nebem na Biskupském dvoře v nové inscenační úpravě, novém režijním klíči a se zbrusu novým, výrazně mladistvým obsazením. V hlavních rolích se představí Libor Matouš a Lesana Krausková. Dále účinkují Ivana Vaňková, Svetlana Janotová, Marta Matějová, Jiří Daniel, Kristian Pekar, Petr Drábek, Patrik Földeši, Ondřej Halámek, Jakub Mauer, Nikolaos Natanailidis, Bohumil Vitula, Eliška Horňáková, Alžběta Janíčková, Míma Krajčová, Esther Mertová, Barbora Slaninová, Rastislav Gajdoš, Marek Hurák, Martin Mihál a Patrik Možíš.

Proč se Němci posmívali Čechům? A jak na to Češi zareagovali? A co s tím vším má společného T. G. Masaryk? Inscenace pro dospívající publikum, zabývající se případem zfalšování tzv. "Rukopisů" (Rukopis královédvorský a zelenohorský) a odhalením falza skupinou vědců okolo pozdějšího prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. V době, kdy je třeba každou informaci, která se dostane do éteru, přísně ověřit a zvážit její relevanci na lékárnických vahách, klade naše inscenace důraz na roli kritického myšlení a nutnost podrobování "reality" kolem nás až nelítostnému zkoumání. Naším hrdinou budiž Tomáš Garrigue Masaryk, díky němuž se na československé prezidentské standartě ocitl slogan „Pravda vítězí“. Masaryk vystoupil proti rukopisným falzům navzdory všeobecnému přesvědčení o jejich pravosti, resp. všeobecné touze po jejich pravosti. Autorskou inscenaci dle vlastního textu v Naivním divadle připravil Jakub Vašíček, umělecký šéf Divadla Drak. Účinkují Diana Čičmanová, Veronika Khomová, Kristýna Trojanová, Markéta Sýkorová, Filip Homola, Adam Kubišta, Petr Jelínek, Jakub Müller, Pavel Pfeifer, Marek Sýkora, Petr Štěpánek a Antonín Týmal.

Komorní scéna Aréna sezonu uzavře hrou německého dramatika Ödöna von Horvátha Soudný den (Der jüngste Tag, 1937), v níž nejde o nic menšího než o vinu či nevinu hlavní postavy. Železniční přednosta Tomáš Hudetz způsobí srážku vlaků, která se neobejde bez obětí na životech. Veřejné mínění z něj nejprve udělá nespravedlivě odsouzeného hrdinu (dokonce i on sám si úspěšně nalhává, že je vlastně nevinný), aby jej posléze prohlásilo za vražednou stvůru, kterou je třeba za každou cenu dopadnout a potrestat. Samozřejmě, že se to vše děje bez znalosti detailů celé události, protože lynčující dav svou pravdu už má a o žádnou jinou nestojí. Horváth ve své hře používá ironický humor, aby mohl lépe poukázat na malost spravedlivě rozhořčených spoluobčanů. To mu ale nezabrání ozvláštnit děj metafyzickou scénou, v níž se hlavní hrdina po rozhovoru se záhrobím dobere k té největší pravdě: člověk se nemůže sám odsoudit ani osvobodit, sám se ale může spravedlnosti vydat. V režii Martina Františáka se společně zamyslíme nad naší odvahou soudit sami sebe i nad naší zálibou soudit druhé. Hrají Vlastimil Burda, Kristýna Panzenberger Krajíčková, Milan Cimerák, Michaela Bajgarová, Tereza Cisovská, Marek Cisovský, Michael Rozbroj, Sabina Muchová, Josef Kaluža, Vojtěch Lipina, Jan Chudý a Vladislav Georgiev.

Tři muži uvíznou v průmyslovém mrazáku. Nevědí přesně jak ani proč – ale jsou tam. Místo hledání cesty ven vedou nekonečné, čím dál absurdnější debaty o tom, zda by se ven vlastně měli dostat. Postupně se ukazuje, že nejsou uvězněni jen v prostoru, ale i ve vlastním pohodlném odkládání rozhodnutí. Čas běží, teplota klesá a technologie kolem nich funguje dokonale – možná až příliš. Mrazák se stává metaforou společnosti, která se ve snaze o dokonalou optimalizaci a kontrolu uzavírá sama do sebe. V chladu efektivity a algoritmů pomalu zamrzá nejen lidská iniciativa, ale i schopnost jednat. V nové autorské hře účinkují Jaroslav Plesl, Václav Neužil a Dominik Teleky. Inscenace v režii Pavla Šimáka.

Mysteriózní detektivka z první republiky. Legenda české krimi na divadelním jevišti! Praha – sebevědomá metropole plná kabaretů a bezstarostné noční zábavy, ale i zločinu. Během jedné noci řeší pražská mordparta pod vedením vrchního policejního rady Vacátka několik zdánlivě nesouvisejících případů. Zatímco inspektoři Brůžek, Mrázek a Bouše sbírají stopy v Jedové chýši, honí pachatele v ulicích a pátrají v podsvětí, na policejním ředitelství je vyslýchán věštec Hanussen. Nenápadný muž, který tvrdí, že dokáže předpovídat budoucnost, svým sebejistým vystupováním znejišťuje i toho nejzkušenějšího vyšetřovatele. Jak se noc krátí, ukazuje se, že případy spolu souvisejí víc, než se na první pohled zdálo. Vyšetřování se mění v psychologickou hru, u níž není vždy jasné, kdo určuje pravidla. V divadle ABC ikonické postavy ztvární Tomáš Pavelka (vrchní rada Vacátko), Vojtěch Franců (detektiv Mrázek), Aleš Bílík (detektiv Brůžek) a Tomáš Milostný (detektiv Bouše), V dalších rolích Viktor Dvořák, Karolína Knězů, Radek Melša, Renáta Matějíčková, William Valerián, Hubert Ludwig, Kristian Černík, Anna Marie Fučíková a Anežka Šubrtová. Inscenaci připravil režisér Marián Amsler.

V tajemné Ilýrii se dějí věci! Vévoda Orsino miluje hudbu a trápí se nešťastnou láskou ke krásné hraběnce Olivii. Ta ale vyhlašuje smutek kvůli smrti svého bratra a odmítá se po sedm let zamilovat. Její dvůr zatím ovládá veselá kumpanie – opilec Tobiáš, mazaná komorná Marie, neodolatelně směšný nápadník Chabrus a nafoukaný puritán Malvolio, to vše pod dohledem moudrého profesionálního blázna Šaška. Rozbouřené moře ale jednoho dne vyplaví na břeh krásnou trosečnici Violu, která zde začne svůj nový život v převleku za chlapce Cesaria... Věci se tak dají do pohybu nečekaným směrem a brzy se roztočí kolotoč bláznivé hry s identitami a záměnami, ve které se ukazuje, že lásce se meze nekladou za žádných okolností, i když je velmi jednoduché beznadějně se zamilovat do zcela nesprávného člověka. Ilýrie je ostrovem touhy chronicky milujících i na srdci trpících, láska je pošetilá a silná zároveň a milostné zmatky jsou zde ještě posíleny důmyslnou hrou na schovávanou. Vyvstává tak před námi spoustu otázek, na které existuje jediná správná odpověď, a tou je podtitul hry samotné: „Cokoli chcete.“ Shakespearova divoká a zároveň melancholická komedie otevírá prostor pro vesele karnevalovou a zároveň krutou hru zdání a skutečnosti, klamu a pravdy, posedlosti a lásky a ukazuje nám, že světlo vždy zvítězí, vlastní temnotě navzdory. Do Stavovského divadla se touto prací vrací režisér Jan Nebeský, jehož barvitý, nespoutaný a nesmírně originální rukopis si s divokou podstatou Shakespearovy látky skvěle rozumí. Violu si zahraje Denisa Barešová. V dalších rolích účinkují Lucie Trmíková, Kateřina Winterová, David Prachař, Filip Kaňkovský, Vladimír Javorský, Prokop Košař, Robert Mikluš, Ondřej Pavelka a Jiří Černý.

Původní muzikál, napsaný přímo pro Malou scénu DJKT, vychází z událostí posledních dní života romantického dramatika, básníka a spisovatele Heinricha von Kleista. Na podzim roku 1811 se Heinrich spolu se svou blízkou přítelkyní Henriettou, jež právě opustila manžela, uchýlil k jezeru Wannsee u Berlína. Heinrichovo nitro je ale nestálé jako vlny na hladině a neméně proměnlivé jsou i podoby lásky. Mezi zamilovanou dvojicí a nepřítomným Henriettiným manželem se rozehrává intimní drama, postupně odhalující tajemství básníkova života i blízké smrti. Za doprovodu emocionální, vrstevnaté, místy tiché, jindy drásavě naléhavé hudby muzikál sleduje niternou cestu dvou lidí, kteří hledají štěstí ve světě, jenž jim ho nemůže dát. Novinku skladatele Zdeňka Krále a dramatika Tomáše Syrovátky inspirovanou posledními dny Heinricha von Kleista režíruje Gabriela Petráková. V komorním dramatu pro tři herce se představí Jozef Hruškoci, Kateřina Marie Fialová a Pavel Režný.

Město sužují požáry. Domy slušných občanů střední třídy se z ničeho nic mění v popel. Obchodník pan Biedermann si kvůli tomu už ani nemůže zapálit cigáro. Ach, co je to dnes za svět?! Nějaké požáry ho nezajímají. Chce mít klid. Když v tom zazvoní zvonek a za dveřmi stojí neznámá osoba s prosbou o přístřeší. Biedermann ji pustí dál, ne ze soucitu, ale z povinnosti. Musí se zachovat jako správný občan. Brzy na to přibudou další. Neznámí hosté v domě započnou koloběh groteskních situací. Co je zač tento kolektiv potenciálních žhářů a jeho tajemné postoje, které převrátí život pana Biedermanna naruby? Má s neznámou silou sympatizovat a věřit v progresivní změnu za každou cenu? Nebo raději zachovat status quo a vystavit se riziku konzervativismu? Jak se vyrovnat s nejednoznačnou situací? Komu důvěřovat? Jedna strana přece musí být ta správná. Ale co když…? Švýcarský dramatik a prozaik Max Frisch napsal hru Pan Biedermann a žháři pod vlivem zážitků z komunistického převratu v Československu, který sledoval na vlastní oči při opakovaných návštěvách Prahy v roce 1948. Nevznikla však hra na jedno použití, ale groteskní, nadčasová satira kritizující buržoazní maloměšťáctví. Prostřednictvím u nás sporadicky uváděného titulu si znovu položíme otázku, jak se konfrontovat s něčím, co je nám cizí a čemu nedokážeme nebo dokonce nechceme porozumět. Kde dnes leží hranice mezi solidaritou a konformismem? V titulní roli pana Biedermanna se představí dlouholetý člen hereckého souboru HaDivadla Jiří Miroslav Valůšek. Dále hrají Šimona Horynová, Ema Lovecká, Kanwar Šulc, Magdalena Kuntová, Marie Ludvíková a Radim Chyba. Inscenaci připravil režisér Jan Doležel.

Divadelní adaptace volně propojující tři romány Édouarda Louise o proměně vztahu matky a syna, kterou spustí rozhodnutí vystoupit z kruhu násilí a mlčení. Eddy B. vyrůstal v chudé dělnické rodině na severu Francie, v prostředí plném násilí, každodenního ponižování a homofobie. V dospělosti se rozhodl odejít. Změnil si jméno, napsal o svém dětství knihy a stal se slavným. Vyprávěl o věcech, o kterých se doma nikdy nemluvilo, a právě tím se zapsal mezi nejvýraznější autory současné francouzské literatury. Jeho úspěch ale neznamenal jen změnu pro něj samotného. Díky tomu, že svůj příběh zveřejnil, mohl matce nabídnout možnost také odejít a začít znovu. Ale za jakou cenu, když jejich soukromí teď zná celý svět...? Inscenaci připravil mladý progresivní slovenský režisér Dávid Paška a uvidíte v ní Tomáše Daleckého, Evu Salzmannovou, Ivanu Uhlířovou, Petra Jeništu a Tomáše Weissera. Novinka se představí na scéně divadla Komedie.

Scénické Kurikulum Unikátního Plzeňského Artisty. Ne životopisná hra! Nýbrž kabaretně pojatá hra s životopisem Josefa Skupy nahlíží světoznámého strakonického rodáka ve všech odlescích jeho přepestré osobnosti. Jednoho z nejvýznamnějších českých loutkářů představuje nejen jako duchovního otce Spejbla a Hurvínka, díky nimž je v našich srdcích živoucí i dnes, ale též jako člověka plného neuvěřitelné tvůrčí energie, imaginace a odvahy. Člověka, který se nenechal udolat dějinnými zvraty 20. století, který nejčernějšímu zlu čelil vždy humorem a ani v pokročilém věku neztratil chuť si hrát. Věrní loutkoví souputníci, Kašpárek s Čarodějnicí, vás provedou jak šedí Skupových těžkých dnů, tak kaleidoskopem barvitých výjevů, v nichž se svět pimprlový prolíná s tím reálným – baví, dojímá, ale i zjevuje jinak nevítané pravdy. Spolu s režisérem Radovanem Lipusem DJKT pokračuje v linii autorských textů zabývajících se osudy výrazných osobností plzeňského regionu. Jedinečně však je vzdávána pocta také zmíněným loutkám. Vždyť Spejbl spatřil světlo světa roku 1920 právě v Plzni a Hurvínek slaví 2. května 2026 sté narozeniny! A že na to nevypadá, co, kluk jeden ušatej? Skupovská revue Milana Šotka hýří důvtipem, slovním humorem a současně „Skupy nové foto“ zachycuje poučeně a věrně, byť místy pracuje s životopisnými fakty volně. Plzeňští patrioté se však nemusí bát! Na Škodovy závody, Loutkové divadlo feriálních osad, či na spolupráci s Jiřím Trnkou dojde. A co víc, hra je psaná přímo pro světovou premiéru na prknech Velkého divadla, v němž samotný Skupa rozvíjel svůj scénografický talent – jmenování šéfem výpravy (1922) a přes 25 vytvořených scénografií jest toho důkazem! Josef Skupa se tak pomyslně vrací na jednu ze svých domovských scén. Zkrátka S.K.U.P.A. ve VELKÉM! Účinkují Michal Štěrba, Apolena Veldová, Veronika Pichlerová, Kamila Šmejkalová, Martin Stránský, Josef Nechutný, Jaroslav Matějka, Marek Mikulášek, Matyáš Greif a Petr Urban.

Nová komediální hra Tomáše Dianišky. Bedřich je mladý a nesmělý hodinář. Řídí se striktně pravidly a nerad na sebe upozorňuje. Do života mu vstoupí divoká tanečnice Eva a následně i kapesní hodinky, které umí vracet o pár vteřin čas. Co všechno může zachránit několik okamžiků navíc? Co třeba opravit nepovedený pracovní den nebo dokonce i rande? A dá se do nekonečna lhát? Svižná romantická komedie z Hradce Králové v rytmu devadesátých let. Diváci se mohou těšit na živou kapelu a hudební pecky. V autorově režii roli Bedřicha ztvární Petr Kult a tanečnici Evu Maria Leherová. Dále hrají Vojtěch Říha, Martina Czyžová, Milana Gorská, Josef Čepelka, Kamila Sedlárová, Jiří Zapletal, Karel Pešek a další

Za devatero sídlišti a sedmero nadjezdy, bydlel nebydlel jeden manželský pár… Možná jste už o tom slyšeli: Evropou prochází přízrak nedostupného bydlení. Do svých spárů uchvátil i naše město, naše Brno, a za posledních deset let zvýšil cenu bytů o více než 300 %. Plánovaná výstavba čtvrti pro mladé rodiny musela vzít v potaz potřeby investorů, a tak se rodiny stěhují do investičních bytů 1+1. Bezdomovectví i přes chvilkové snahy lokálních politiků vzkvétá. Studentstvo nemá dostatek kolejí a zvyšuje tak svým spolubydlením nájmy v celém městě. Nájmy pražské, mzdy však nikoliv. Zkrátka horor. Ale když se má divadlo věnovat takto trudné záležitosti, ať se alespoň bezmoc prožívá s úsměvem na rtech: bude to tedy komediální horor. ...Ema o Ollie jsou mladý manželský pár očekávající narození prvního potomka. Bydlí v naprosto nevyhovujících podmínkách, v nevyvětratelném bytě s plísní, ve čtvrti plné drog a násilí – na jiný ale nemají, tak požívají jediné výhody vyloučené lokality: nezájem investorů a nízké nájemné. S těhotenstvím se ale priority převracejí a touha po lepším bydlu sílí – a právě v tu chvíli jim na dveře zaklepe úřednice M. Fistová s nabídkou, která se v podobné situaci těžko odmítá. Ema a Ollie dostanou zcela bezplatně dům. Má to ale jeden háček… Philip Ridley je britský dramatik, výtvarný umělec, filmový scenárista a režisér, který se často věnuje žánrové tvorbě – mimo jiné právě hororům. Hra, tematizující krizi bydlení v rámci na mezi stand-upu, kriminální rekonstrukce a komediálního hororu byla poprvé uvedená v Londýně v roce 2015, její aktuálnost se ale od té doby zvýšila… v Brně minimálně o 300 %. Inscenace bude uváděna v divadle Reduta a její režisérkou je Kasha Jandáčková. Hrají Anna Glässnerová, Jakub Svojanovský, Kateřina Liďáková, Petra Antlová, Helena Hvozdenská,,Ema Poliaková, Michaela Straková, Mikeš Brátka, Tomáš Hrdina, Tibor Kotlár, Martin Novotný a Oldřich Bělka.

První částí volné Mayenburgovy trilogie, u nás doposud neuvedené. Hra Ex je založena na precizním dialogu manželského páru Daniela (Jiří Š Hájek) a Sibille (Lenka Zbranková). Oba mají úspěšné kariéry. Společně vychovávají dvě děti a žijí v zásadě bezproblémový život vyšší střední třídy. Bezproblémový vztah ovšem silně stagnuje a prohlubuje se jeho prázdnota. Pod povrchem jejich vztahu bublá něco nepěkného. Když se jednoho večera ozve Danielovi bývalá přítelkyně (Zuzana Zlatohlávková) s prosbou o pomoc, na povrch začnou vyvěrat mnohé pocity, křivdy, vzájemná manželská nevraživost. Když se Franziska, Danielova ex objeví u dveří, není už cesta zpět. Tragikomické drama je skvěle vystavěným textem nabízejícím tři výrazné herecké příležitosti. Dokáže být skutečně rýpavou sondou do vztahu manželského páru, kdy během jediné noci shrne celý vývoj soužití muže a ženy od počátků milostných vzplanutí až po hnijící bažinu, ze které vyvěrají bubliny minulosti a praskají pod světlem reality. Mayenburg postavil základy “kuchyňského dramatu / komedie”, na které vrší vrstvy přízemnosti, psychologické hutnosti, ale i filozofické lehkosti. Inscenaci režijně připravil Jakub Šmíd.

Činohra Národního divadla vstupuje do koprodukčního projektu, v němž se její herecký soubor poprvé propojí s herci Divadla J. Słowackého v Krakově, a to pod vedením česko-polského režiséra Jakuba Krofty. Hra je středoevropskou politickou fikcí, mixem polského dramatismu a českého humoru v boji proti strachu z třetí světové války. Rok 2033. Evropa zmítaná třetí světovou válkou se jako tonoucí, který se i stébla chytá, pokouší nalézt cestu z na první pohled bezvýchodné situace. Svaz národů Velkého Ruska již okupuje pobaltské země a Ukrajinu. Francie, Maďarsko a Slovensko se k němu připojily dobrovolně. Spojené státy americké anektovaly Grónsko a Island. V srdci bývalé Evropské unie aktivně vzdorují ruskému obklíčení už pouze Česko a Polsko. Příběh na pomezí sociálně-kritického dramatu a politického sitcomu vás zavede do přísně tajného vládního střediska, mezi českými Orlickými horami a polským Kladskem, odpovídajícího za národní bezpečnost. Skupině vyvolených z oblasti kultury a humanitních věd obou zemí byl totiž přidělen šílený úkol: vymyslet narativ, který přesvědčí dvě naprosto odlišné mentality, aby bojovaly bok po boku jako jeden národ – a vyhlásily společný stát, jelikož jim už nic jiného nezbylo. Politici, vojáci či vědci totiž nic takového vytvořit nedokáží, natož to s úspěchem prodat. Zde tudíž není žádný trik příliš špinavý, žádná manipulační technika příliš nedemokratická. Kolik nesmyslů vůbec lze narvat lidem do hlavy, když jim jde o život? To se uvidí. Co na tom, že lež má krátké nohy a nepřítel bojuje stejnou zbraní? Klín se klínem vytlouká... Účinkují Marek Daniel, Šimon Krupa, Michal Režný, Kateřina Měchurová, Daniel Malchar, Anna Tomaszewska, Antoni Milancej a další. Inscenace vzhledem k rekonstrukci Nové scény bude uváděna v La Fabrice.

Hořká komedie o muži, který celý život hrál – a zapomněl být... Autory jsou Vladimír Polívka, zároveň představitel hlavní a jediné role, a Hynek Čermák, který se ujal režie. Unikát  navazuje na jejich úspěšnou spolupráci při realizaci komedie Milion. Hlavní postavou je Claude, herec, který dokáže ztvárnit jakoukoli roli, jen ne sám sebe. Za dveřmi okázalé herecké šatny se odehrává tragikomický zápas se slávou, vlastním egem i osobními démony. Claude, v podání Vladimíra Polívky, se s lahví v ruce zoufale snaží udržet kontrolu nad svou rolí, zatímco nad vlastním životem ji postupně ztrácí. A právě v den premiéry je donucen čelit tomu, čemu se léta vyhýbal. Diváci tak z hlediště sledují večer, kdy se očekávaná premiéra začne rozpadat. Text se zadrhává, maska sklouzává a bezpečí šatny náhle převažuje nad nejistotou jeviště. Novinka slibuje nejen inteligentní humor, ale i hluboký emocionální prožitek. Unikát  je příběhem o ješitnosti, selhání i odpuštění – a o okamžiku, kdy herec musí přestat hrát, aby mohl začít skutečně žít. Inscenace vznikla v produkci Synagoga Concerts a v Praze bude uváděna na scéně Divadla Metro.

Všichni cítíme, že nastal – vančurovsky řečeno – konec starých časů. Naše dosavadní hodnoty jsou ty tam. Svět, jak jsme ho znali po desetiletí, se mění k nepoznání. A jestli se z toho nechceme zbláznit, musíme se smát – to radí čtyři z pěti psychiatrů. A proto komedie! ...Jan je kurýr a stará se o značně vyšinutou matku. Jednoho dne nepřijde ošetřovatelka a Jan musí rozvážet zásilky, tak ji vezme s sebou. Tím začne sled komických i absurdních situací, které Janovi způsobí jak jeho matka, tak jeho podivní zákazníci: loutkoherečka s Kašpárkem půlpárkem, prepper chystající se přežít konec světa v horském srubu, manažer firmy Artificial Intelligence Avatar nabízející služby za hranicí parapsychologie... Inu, lidé jsou celkem fajn, ale lidstvo je šílené. V titulní roli kurýra Jana uvidíte Martina Mejzlíka. Dále hrají Ludmila Mecerodová, Eliška Jechová, Ladislav Špiner, Petra Janečková, Jan Vápeník, Alexandr Postler, Romana Chvalová a Josef Pejchal. Novou hru známého slovenského dramatika s pardubickými herci nazkoušel režisér Filip Nuckolls.