Premiéry

Představte si, že jste nečekaně zdědili veliký obnos. Máte vlastně neomezené možnosti, svět vám leží u nohou a vy… se rozhodnete špatně! Portrét dámy v režii Daniely Špinar je divadelní adaptací slavného amerického románu Henryho Jamese. Režisérka, známá svým osobitým přístupem ke klasickým literárním předlohám, přináší na jeviště příběh Isabel – mladé svobodomyslné Američanky, která přijíždí do Evropy, aby zde našla – a nakonec i ztratila – svou svobodu. Zatímco angličtí muži jí padají k nohám, ona chce žít jinak a nabídky k sňatku odmítá. Mnohé se však změní ve chvíli, kdy ji strýc štědře zahrne do své závěti. Příběh veliké lásky, který ukazuje, že peníze váš šťastnými neučiní, že nikdy není pozdě změnit svůj život a že se ne vždy musíme chovat tak, jak to od nás okolí očekává... Hrají Terezie Hájková, Daniel Krečmar, Martin Klapil, Tomáš Kobr, Filip Richtermoc, Martina Nováková, Kamila Sedlárová, Štěpánka Todorová a Pavel Prais.

Láska? Sex? Nebo nesmiřitelný souboj dvou generací? „Buďte v klidu a nebojte se. Vážně. Pro mě je to taky poprvé. Kdykoli můžete říct ne, sebrat se a jít.“ Je 500 euro dost za jednu noc? Nabídli byste víc? A na kolik se ceníte, pokud byste šli prodat vlastní tělo? Pravidla jsou jasná: žádné osobní otázky, žádné líbání na ústa a možnost kdykoliv odejít! Jenomže život na pravidla nehraje a všechno zamotá. Cit? A co s ním? Kolik může stát 10 deka citu a kolik polibek na ústa? Komorní komedie zkoumá nekonvenční vztah mezi mladou studentkou Emmou a o dvě generace starším Johannesem. A tak se z podivného rande stává střet dvou generací – on je pro ni zapšklej vyhořelej boomer, ona pro něj naivka, která o skutečném životě neví nic. Můžou spolu vůbec vydržet v jednom hotelovém pokoji? Můžou se dokonce zamilovat? Rakouský dramatik Stefan Vögel patří mezi nejúspěšnější autory komediálních vztahových her současnosti. Klicperovo divadlo hru uvádí v české premiéře ve Studiu Beseda s Martinou Czyžovou a Jiřím Zapletalem. Režijně připravil Pavel Khek.

Filémón a Baucis, Ariadna a Théseus, Hélios a Faëthón, Ífis, Amor či Marsyás… Římský básník Publius Ovidius Naso učinil ve 2. roce n. l. něco neobyčejně impozantního: shromáždil klíčová mytologická vyprávění pozvolna končící antické epochy a seřadil je do jednoho chronologického celku. Cyklus notoricky známých příběhů od pohanské verze stvoření světa a následného souboje Titánů až po individuální osudy dobových hrdinů, bohů či polobohů, představující dnes již nejvlastnější kulturně-historické podloží západní civilizace, má jednoho pozoruhodného společného jmenovatele – motiv proměny. Tento všudypřítomný princip bytí provází člověka od počátku věků v intencích nevyčerpatelného filozofického problému i věčné naděje. V Ovidiových nesmrtelných epických básních se nám vyjevují skrze poetická, avšak velmi konkrétní a srozumitelná podobenství proměny fyzické i metafyzické, nepatrné i zdrcující, intimní i celospolečenské a apelují na naše vnímání evropských tradic, ale i obecných způsobů hledání pravdy, vyvíjejících se v průběhu času, či zákoutí vlastní duše. Režijní tandem SKUTR představí na jevišti Státní opery vlastní výběr z nepřeberných textů antického klasika, které v součtu čítají patnáct sbírek, aby soudobému publiku předložil imaginativní scénickou interpretaci pro 21. století. Účinkují František Němec, Zuzana Stivínová, Pavlína Štorková, Radúz Mácha, Pavel Neškudla, Zdeněk Piškula, Tomáš Havlínek, Filip Březina, Kateřina Měchurová, Jindřiška Dudziaková, Berenika Anna Mikeschová a Jan Bidlas.

Máničce se zavírají oči, tak ráda by šla spát. Jenže… jenže se toho musí ještě hodně stát, než skutečně usne. Oživne jí polštář, a dokonce i peřina, květina u okna má najednou místo listů dlouhá chapadla, co ji chtějí spoutat a už nikdy nepustit, a z pod postele vylezou – no ne, to jsou bubáci! A další jsou za dveřmi a na ulici za oknem… Hudebně-loutková inscenace o tom, že bát se není vůbec nic špatného, ale daleko lepší je strachy překonat. Každý má v sobě malou Máničku, co potřebuje dodat odvahu, aby uvěřila, že všechny bubáky světa zvládne levou zadní. Představení pro děti od 2 let se koná v prostoru nového Studia DSH se specificky upraveným hledištěm – diváci sedí na sedacích vacích či polštářích.

Jeden z nejznámějších milostných příběhů všech dob. Dva milenci, jejichž láska se ocitá uprostřed soupeření dvou rodů. A také míjení generací. Sluncem rozpálená Verona – a stejně tak tu hoří i dávná nenávist. Horko, emoce i napětí stoupají. Střety v ulicích jsou na denním pořádku. Jako zbraň poslouží leccos, i slovo. A čas plyne, trochu unaveně. Dokud nevypukne další střet a vévodovi dojde trpělivost. Pod hrozbou přísného trestu zakazuje další nepokoje. A pak se to stane - dva mladí lidé, téměř ještě děti, z nepřátelských rodů, se do sebe osudově zamilují. Najednou je jedno, kdo je „ten druhý“ – protože ten druhý je rázem všechno. Dosavadní svět přestane existovat. Čas i jistoty mizí a všechno kolem se mění. Události se řítí neuvěřitelnou rychlostí, téměř zběsile. A dříve tak lehce vyřčená slova najednou těžknou, když je třeba je proměnit v činy... Ve Švandově divadle ústřední dvojici ztvární Oskar Hes a Aneta Kalertová. Dále hrají Andrea Buršová, Luboš Veselý, Jan Grundman, Anežka Šťastná, Tomáš Petřík, Jakub Tvrdík, Jan Mansfeld, Radek Lajfr, Jacob Erftemeijer, David Punčochář, Marie Štípková, Miroslav Hruška a Marek Frňka. Slavná hra bude uvedena v překladu Jiřího Joska a za režijního vedení uměleckého šéfa smíchovské scény Martina Františáka.

Hra pěti lidí o třech částech. Hra o lásce a vesmíru v nás i kolem nás. Smočkovo důkladné a zralé zamyšlení nad tím, co má v životě smysl. Prolínají se v něm prvky komedie i tragédie, naleznete v něm BURKEHO  i hry KOSMICKÉ JARO  a JEDNOU K RÁNU. K nim pak přibývá poznání, že určující v našich životech je morálka, slušnost a především láska. Čistota visící v prostoru jako nedostižný ideál... V autorově režii účinkují Andrea Černá, Ondřej Vetchý, Vladimír Javorský, David Novotný a Dalibor Gondík.

Austenová v Rozumu a citu vypráví příběh sester Dashwoodových, které osud obral o domov i společenské postavení, když je po smrti otce jejich nevlastní bratr se svou panovačnou ženou připravil o dědictví. Elinor, Marianne a jejich matka jsou tak nuceny opustit pohodlí milovaného sídla Norland Park a přestěhovat se do studeného venkovského domku v Devonshiru. Zde musí svůj život začít znovu a zdánlivě bez velkých vyhlídek. Obě sestry jsou povahově velmi rozdílné a podobně se liší i jejich zrání a trápení, která je nakonec zavedou z poklidu devonshirského venkova do víru londýnské plesové sezóny. Elinor vyznává uměřenost a zdravý rozum, Marianne romanticky vášnivou citovost – ale obě se budou muset v době, kdy lásku ovládají peníze, naučit spojit rozum s citem, aby našly své štěstí. Bohatá mozaika vztahů a osudů na pozadí dvou milostných příběhů vykresluje portrét společnosti, v níž se hojně vyskytuje jak přetvářka, pokrytectví a sobectví, tak upřímný cit a vzájemné porozumění. Proslulý román plný humoru i emocí ze „staré dobré Anglie“ se dočkal mnoha filmových, divadelních i televizních adaptací. Na Činoherní scéně MdB se představí v původní dramatizaci. Ve stěžejních rolích sester Dashwoodových se můžete těšit na Svetlanu Janotovou jako Elinor a Nikol Wetterovou jako Mariannu. Jejich matku, Paní Dashwoodovou, ztvární Alena Antalová, jejich bratra Johna Jan Valeš a jeho ženu Fanny Evelína Studénková. Jako nápadníci sester se představí Martin Mihál coby Edward Ferrars, Jiří Mach jako Plukovník Brandon a Adam Gazdík v roli Johna Willoughbyho. Inscenací připravil režisér Mikoláš Tyc.

Fiktivní historická groteska o slovácké identitě, ceně kompromisů a převlecích dějin. Slovácké divadlo v roce 2026. V diskusním pořadu „Na pohovce historie“ na téma „Slovácko před válkou, za války a po válce“ se střetává pražský politolog s místními patrioty. Atmosféra houstne, a tak mladá doktorandka navrhne neotřelé řešení: zahrát si historii formou psychodramatu. Z výměny názorů na pokusy o připojení Slovácka ke Slovenskému státu na konci 30. let minulého století se postupně stává výbušná rekonstrukce – a zároveň nečekaně osobní zpověď. Minulost už není bezpečně vzdálená, ale vtahuje přítomné do děje. Hranice mezi hercem a postavou, názorem a osudem, se rozplývá... Srdcem rekonstruovaného dějinného příběhu jsou postavy Jana Uprky, člena kolaborantské etnografické skupiny Národopisná Morava a syna známého malíře Joži Uprky, a Jana Ryby, zastávající myšlenku příslušnosti Moravských Slováků ke slovenskému národu, která vyvrcholila 16. března 1939, tedy v den vydání výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava a den po vzniku Slovenského státu, společně napsaným dopisem Adolfu Hitlerovi s žádostí, aby Slovácko bylo připojeno ke Slovenskému státu. Z původně folklórního uvědomění se stane riskantní politická hra, v níž každá volba má své následky... V režii uměleckého šéfa uherskohradišťské scény Lukáše Kopeckého hrají Lukáš Matěj, Kateřina Michejdová, Zdeněk Trčálek, Lukáš Rieger, Pavel Šupina a Tereza Novotná.

Autorská inscenace Jana Mikuláška na půdorysu současného románu Georgiho Gospodinova ověnčeného Mezinárodní Bookerovou cenou za rok 2023. Lidé obecně touží ve svých vzpomínkách utíkat do šťastné minulosti, chtějí ji znovu prožít. Ale co se stane, když do minulosti chtějí utéct celé národy? Hrdina Gaustin, Gospodinovovo alter ego, našel způsob, jak vytvořit kliniky času, kde se lidé trpící ztrátou paměti mohou vrátit do doby, kdy se cítili nejlépe. Tato nemoc, jakási dlouhotrvající časová amnézie, se během vyprávění proměňuje v nemoc, kterou trpí celá společnost. Ta se stává obětí jakési kolektivní „Alzheimerovy choroby“, což vede různé země v Evropě k rozhodnutí dát občanům možnost volby, aby v referendu rozhodli, v jaké historické epoše chtějí žít... Hrají Kryštof Bartoš, Dita Kaplanová, Anežka Kubátová, Simona Lewandowska, Václav Vašák, Vojtěch Vondráček, Michal Bednář a David Petrželka.

Romantická komedie podle proslulého románu Jane Austenové. Šest služek mezi vynášením nočníků a stlaním postelí odehraje ikonický román Jane Austenové. Byly u toho a bez nich by milostné zápletky nedospěly k slavnému happy endu. Vynalézavá divadelní adaptace nabízí jedinečné herecké příležitosti: každá ze služek totiž ztvární nejen jednu z románových matek či dcer, ale také jejich mužské protějšky. Slavné „ženské literatuře“ se tak dostává hravého nadhledu a ironie, které by bezpochyby pobavily i samotnou autorku románu. Chytrá romantická komedie s písničkami naprosto okouzlila londýnský West End a získala prestižní cenu Laurence Oliviera. Českou premiéru vytvořil režisér Jakub Nvota, který v předchozích inscenacích Mikve i Želarech prokázal mimořádnou citlivost pro vztahy a ženské příběhy. Hrají Veronika Korytářová, Karolína Baranová, Kateřina Kornhäuserová, Jana Stránská, Eliška Jansová a Barbora Bolíková.

Divadelní road trip založený na dokumentarizaci života kamioňáků. Ekonomický růst, vysoká poptávka, nekonečný export a import, který nikdy neutichá. Ale díky komu vlastně? Kdo to je? Proč to jsou zrovna oni, jaký je jejich příběh a proč jsou pro náš svět tak nepostradatelní? Novodobé otrokářství, nebo silná láska k těžkým strojům? Nová autorská inscenace je sociální sondou zkoumající identitu řidičů kamionů na třech metrech čtvrečních, zaprděném sedadle s krabičkou cigaret, rozpustnou kávou a výhledem na krásnou a romanticky mizející přírodu. Tvůrčí tým vedený režisérsko-dramaturgickým duem Martin Krupa – Tinka Avramova vytvořil text na základě časosběrných dokumentárních rozhovorů s dopravci, řidiči kamionů a jejich rodinami, doplněných cestami po Evropě a odbornými rešeršemi. Výsledkem je multimediální inscenace s originální vizualitou, loutkami, projekcemi, autorskou hudbou a performancí, která umožní divákům nahlédnout do života řidičů „z první ruky“ – z perspektivy kabiny kamionu, prostoru, odkud se svět i krajina ztrácejí ve zpětném zrcátku. Hrají Lukáš Černoch, Tomáš Červinek a Eliáš Jeřábek. Inscenace vznikla ve spolupráci s Crater Collective z. s.

Na skautském táboře, kdesi u tajemné vsakovačky, miluje Buřtguláš Pralinku, Pralinka Řehoře, Řehoř Romanu a Romana zpěvníky a nad tím vším ční silou zdravého selského rozumu Bába – vedoucí s duší diktátora. Jednoho dne se ale začnou dít opravdu zvláštní věci. Brouci se začínají řadit do dvojstupů, uprostřed léta mrzne a k tomu ještě to nečekané zatmění slunce, země se začíná třást a padají obří kroupy… Apokalypsa? Možná, ale rozhodně ne taková, o jaké se píše v knihách… Řehoř a Romana totiž najdou něco, co mělo zůstat pohřbené navždy. Jeden nádech… a o pár vteřin později se už oba řítí kamsi, kde smrt je pravidlem a přežití výjimkou. Do světa, jehož obyvatelé vůbec netuší, jak obrovský problém budou muset brzy řešit a namísto toho se chovají… skoro jako lidi. Začíná nekompromisní boj o přežití na místech, kde se nevyplácí věřit někomu, kdo má víc než dvě nohy. A kde si bratři Čapkové podávají ruku s Orwellem a horror s bláznivou komedií… V nové autorské hře Tomáše Dianišky hrají Jaroslav Blažek, Barbora Kubátová, Jakub Albrecht, Ivana Wojtylová, Teodor Dlugoš, Kateřina Hrdinová, Tomáš Vardan, Šimon Holiš, Jiří Panzner a Tereza Masaříková.

Adaptace oceňovaného filmu režiséra a scénáristy Rubena Ostlunda. Čtyřčlenná rodina vyrazí na zimní prázdniny do hor. Jiskřivý sníh a slunce slibují samé radostné zážitky. Rodinka odpočívá po skvělém lyžování na terase restaurace. A náhle zpozorují, že se na ně řítí lavina. Matka se snaží zachránit děti, otec popadne svůj mobil a uteče. Lavina byla řízená, nic se nestalo. Až na to, že už nikdy nic nebude jako dřív. Lze se vyrovnat s takovým selháním? A může vůbec člověk za svoje instinktivní reakce...? V komorním prostoru Na Půdě hrají Dana Verzichová, Petr Šmíd, Alžběta Drvotová / Magdalena Šímová, Teodor Michael Krch nebo Kryštof Maršán, Taťána Kupcová nebo Teresa Schel, Pavel Oubram, Eliška Brumovská a Jan Lukeš. Inscenaci připravil režisér Adam Svozil.

Komediální adaptace příběhu o Drákulovi. Nebezpečná Transylvánie. Do zrádných hor se vydá nesmělý anglický realitní makléř Harker, aby poznal tajemného klienta – hraběte Drákulu. Drákula se vyjeví nejen jako upír, ale také jako narcistní postava zmítaná existenční krizí. V momentě, kdy uvidí na fotografii Harkerovu snoubenku Lucy, propadne touze spatřit ji a vydává se do Londýna! Co na to lovec upírů Jean Van Helsing? Co se stane s Lucy? A proč náhle začínají mizet lidé...? Zlínští diváci se mohou těšit na off-broadwayskou verzi klasického díla od Gordona Greenberga a Steva Rosena, která slibuje výraznou komediální nadsázku, divadelní hravost a místy i hororovou atmosféru. V titulní roli Drákuly se představí Marek Příkazký. Režie se ujal David Vyhnánek. Dále účinkují Terezie Holubová, Marta Bačíková, Vojtěch Obdržálek a Luděk Randár.

Jak konečně pohřbít tu drásavou lásku? Komorní inscenace Elišky Balog (Říhové) pro cyklus Krátká Dlouhá vychází z románu oceňované francouzské autorky Pauline Delabroy-Allard Taková je Sarah. Hotelový pokoj jako metafora bývalého vztahu..., „ze kterého jsem nikdy neodešla. Chodím do práce, vařím, koukám na seriál, ale moje mysl je stále tam. U ní. Lezu po stěnách a po stropě, pořád se tam něčeho držím. Vylezu na skříň a škrábu omítku. Co se skrývá pod tím vším? Svítím baterkou. Vidím nás spolu. Sedíme na posteli a hádáme se, škrábu dál a dál.“ Inscenace o ženě, která zažila ochromující vztah plný milování i nenávisti. O nekonečném návratu někam, kde už dávno nemáme být. A nebo právě naopak, o nutnosti vše si vědomě prožít, abychom mohli definitivně odejít. V klubovém prostoru foyer DvD účinkují Eva Hacurová a Kristýna Jedličková.

Nadčasové drama o křehkosti lidských vztahů, v němž proslulý norský dramatik klade otázku, zda je možné žít v pravdě, aniž bychom ztratili schopnost snít. Život rodiny Ekdalových je protkán tajemstvími, lží a sebeklamem. Mladý idealista Gregers Werle se rozhodne odhalit skrytou minulost rodiny a ve své nezkrotné pýše věří, že všem přinese očištění a svobodu. Jeho snaha odhalit skutečnost však spustí sled událostí, které hluboce zasáhnou osudy všech zúčastněných... Inscenace vznikla v koprodukci s brněnským Divadlem Aldente, kde se pod vedením Jitky Vrbkové setkávají mladí herci a autoři s Downovým syndromem s profesionálními divadelníky bez handicapu. V Mahenově divadle účinkují Ivan Dejmal, Viktor Kuzník, Isabela Smečková Bencová, Hana Bartoňová, Michal Bumbálek, Vojtěch Blahuta, Tomáš Šulaj, Kateřina Liďáková a Roman Blumaier. K režii inscenace byl přizván Jan Frič.

Autorská hra, která je poctou Jiřímu Pechovi, zvanému Peca. Je poctou jeho nadání, humoru, chuti žít, smát se, prožívat vše naplno, bojovně a úsměvně. Bolek Polívka sebe jako divadelní postavu svěřil nejstaršímu z mužských potomků Vladimírovi, dále se na jevišti herecky vůbec poprvé potká i s dalšími svými syny: Janem a Františkem Polívkovými. Sám pak bude jevištně přibližovat právě osobnost Jiřího Pechy. O tom, že lidské i tvůrčí přátelství Bolka Polívky a Jiřího Pechy mělo mimořádný charakter, je přesvědčený i dramaturg této inscenace Petr Oslzlý, jeden ze spoluzakladatelů Divadla Husa na provázku, který oba herce sledoval od jejich počátků spojených právě s touto legendární brněnskou scénou.

Dramatizace světového bestselleru Joea Simpsona, který se v divadelní podobě stává vizuálně a zvukově podmanivou a fyzicky namáhavou cestou do míst, kde každý krok je otázkou života a smrti. Metaforou lidské odvahy, vytrvalosti, a potřeby dotknout se něčeho, co nás samotné přesahuje. Skutečný příběh dvou mladých britských horolezců, Joea Simpsona a Simona Yatese, kteří se roku 1985 pokusili zdolat dosud nepokořenou západní stěnu Siula Grande v peruánských Andách. Co začne jako dobrodružství, promění se v boj o přežití a zkoušku přátelství, kterou nelze zvládnout beze ztrát. Dva přátelé. Nad nimi nepokořená hora. A rozhodnutí, které nelze vzít zpět. Na vrcholku světa je ticho – a pak, znenadání, zapraskání křehkého ledu... Hrají Filip František Červenka, Tomáš Dalecký, Radek Melša a Renáta Matějíčková. Inscenace, kterou režijně připravil Michal Moravec, bude uváděna v divadle ABC v netradičním uspořádání hracího prostoru a pro omezený počet diváků.

3. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie. Brněnská inscenace tak jen potvrdila kvality díla, které po své premiéře v roce 1985 v Londýně a o dva roky později na Broadwayi obletělo doslova celý svět a stalo se jedním z nejdéle uváděných muzikálů West Endu. Brněnskou Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let a diváci dodnes vzpomínají na příběh hrdiny Valjeana, který celý život prchá před zarputilým komisařem Javertem, aby dopřál štěstí své schovance Cosette a jejímu vyvolenému Mariovi. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže roku 1832 je aktuální dodnes a znovu vybízí k novému inscenování. Je jen logické, že se Městské divadlo Brno rozhodlo k tomuto titulu vrátit. Bude to velkolepý dárek jak pro diváky, tak pro herecký soubor. Bídníci se tedy v plné síle a znovu v režii Stanislava Moši vrátí na Hudební scénu a lze předpokládat, že i tentokrát budou přijati s nadšením.

Adaptace nejnovějšího (a podle autora také posledního) románu Michela Houellebecqa o ztrátě smyslu, o vztazích, které jsme nedokázali udržet, i o tom, co se stane, když přestaneme věřit, že by budoucnost mohla být jiná... Evropská identita se rozpadá, krajní pravice sílí a svět kolem přestává dávat smysl. Paul, blízký spolupracovník ministra, sleduje nejen rozklad politického systému, ale i vlastní rodiny. Otec je vážně nemocný, manželství nefunguje a vztahy se sourozenci jsou napjaté nebo neexistující. Hranice mezi politickým děním a soukromým životem je čím dál méně zřetelná. Otázka, jestli může být život šťastný, se neklade nahlas, ale visí ve vzduchu. Zmizela naděje, že něco půjde napravit. Nic. Zničit. Hrají Jan Hájek, Nina Horáková, Gabriela Míčová, Radim Kalvoda, Petra Tenorová, Tomáš Pavelka a Michal Lurie. Inscenaci, která bude uváděna v divadle Komedie, připravil režisér Tomáš Ráliš.