Premiéry

Hra současné renomované britské dramatičky. „Feministický psychothriller“ plný zvratů, napětí i černého humoru. Právo nebo soucit a pochopení? Porota složená z dvanácti žen, podobně jako ve slavném dramatu Dvanáct rozhněvaných mužů, provokuje otázkou, zda zákon znamená také spravedlnost. Píše se rok 1759 a na nebi byla spatřena Halleyova kometa. Až příště přeletí nad Suffolkem, bude jistě všechno lepší. Ženy a muži budou žít ve vzájemné úctě a podle práva a zákona. Mají na to dalších 75 let. Teď ale zasedá porota žen, „ctihodných matek“, aby potvrdila, nebo vyvrátila těhotenství odsouzené. Sally napomáhala hrůznému zločinu, není pochyb o její vině. Ale pokud je těhotná, což tvrdí, bude podle tehdejšího zákona deportována a ne oběšena. Ženy ale musí rozhodnout jednomyslně. Hlavní roli Sally zvárňuje Karolína Knězů. Dále hrají Petra Tenorová, Eva Salzmannová, Gabriela Míčová, Nina Horáková, Evellyn Pacoláková, Diana Toniková, Renáta Matějíčková, Jessica Bechyňová, Olesia Usata, Zuzana Hykyšová, Lucie Ducháčková, Lucia Schubert, Tomáš Weisser a Tomáš Milostný. Režisérem inscenace je Marián Amsler, nový umělecký šéf souboru MDP.

Vítejte u Helmerových! Nora (Markéta Holcmanová) je žena a Torvald (Marek Příkazký) je její manžel. On pragmatický, zásadový a čerstvě povýšený. Ona jeho skřivánek, jeho veveřička, jeho malá Nora – vždy veselá, lehce roztěkaná a občas poněkud rozpočtově kreativní. Na první pohled idyla! Vánoce klepou na dveře, cukroví voní a nikdo se zatím neptá, kde na ten krásný život vzali. Za smíchem a lehkostí této sitcomově laděné verze klasického norského dramatu se ale nenápadně vrství otázky: Kdo v této komedii hraje jakou roli? A co se stane, když hlavní aktéři sundají masky a postaví se sami za sebe? Jsou si rovni, nebo pravidla této hry určuje pouze jeden z nich? Protože i malá tajemství mohou mít vysoký úrok... Ibsenovu hru s herci MdZ nastudoval režisér Zdeněk Dušek.

Po světovém úspěchu hry Dynastie - Lehman Brothers přichází italský dramatik Stefano Massini s dalším strhujícím dílem kombinující epický styl vyprávění s vtipnými, svižnými dialogy, ironií a napětím. Kolik času má Oppenheimer a jeho Maďarský klan, než všechno, včetně Einsteina a Bílého domu, vyletí do vzduchu? Příběh úsvitu atomového věku vyprávěný s humorem, ironií a poetickou nadsázkou. ...Je rok 1938 a Leó Szilárd a další maďarští židovští vědci prchají z nacistické Evropy. S vědomím, že Hitler může být blízko ke zkonstruování ultimátní zbraně, která zničí celý svět, se v exilu spojí a snaží se vyhrát závod s časem. V newyorské laboratoři vzniká tým vedený geniálním fyzikem Robertem Oppenheimerem, jenž si je vědom všech příčin a následků. Nová bomba by mohla ukončit dlouhotrvající válku, ale zároveň zabít statisíce lidí. Jak naložit s tak velkou odpovědností? Kdo vlastně byli a jak se rozhodovali lidé, kteří sestrojili nejničivější zbraň dosavadních dějin? Nebezpečně aktuální hra o jedné z nejkontroverznějších kapitol moderních dějin zachycuje nejen vznik Projektu Manhattan, ale také vnitřní dilemata těch, kteří se na něm podíleli. Pod tlakem války, profesních ambicí a morálních pochybností se vědci stávají aktéry nevratného rozhodnutí, kdy jejich práce přestává být čistou vědou a stává se nástrojem zkázy. V režii Michala Langa hrají Jan Teplý ml., Michal Lurie, Šimon Holiš, Jaroslav Blažek, Tomáš Vardan, Teodor Dlugoš, Martin Němec, Kateřina Hrdinová, Lucie Michálková, Martina Krátká a Ondřej Vaněk.

Po úspěchu komediálního muzikálu Maminy přichází čas podívat se na svět z druhé strany barikády. Muzikál Taťkové, který exkluzivně pro Divadlo Lucie Bílé napsal Antonín Procházka, vás vezme na humornou a upřímnou cestu do světa otcovství. Čekají vás originální písně Ondřeje Brouska s texty Ondřeje G. Brzobohatého. Starý mládenec Felix stojí na prahu nové životní kapitoly. Než ale definitivně opustí svůj pokoj v matčině bytě a vkročí do manželství, dorazí na rozlučku se svobodou jeho kamarádi z otužileckého spolku. V jedné místnosti se tak střetnou osudy sarkastického scénáristy Oskara, otce na plný úvazek Dana, bytového architekta po coming outu Lea a Ády od jeřábu. Večírek postupně nabírá na obrátkách a začíná být jasné, že stát se může cokoli. A dost možná po téhle noci už nic nebude jako dřív… Hrají Denny Ratajský nebo Tomáš Savka, Aleš Háma nebo Martin Sobotka, Zbyněk Fric nebo Václav Kopta, Peter Pecha nebo Přemysl Pálek a Iva Pazderková nebo Kateřina Sedláková-Pechová.

Silné obrazy. Pohyb, který vypráví příběh. Emocionální jízda plná euforie, vítězství, ale i frustrace a bolesti. Sport jako brána k tématům, která se dotýkají každého z nás. Bez ohledu na to, jestli ho milujeme, nebo jím pohrdáme. Inscenace St.art, v překladu svaté umění, propojuje svět sportu a umění a odkazuje na božský původ antických olympioniků. Zároveň v sobě název nese i slovo start – jako symbol počátku, pohybu a proměny, ale především jako přímý odkaz na sportovní svět. Cirk La Putyka se ze starověkých Atén vydává na cestu, která přibližuje život dnešních profesionálních sportovců a propojuje ho s tím, který je vlastní umělcům. Dva na první pohled odlišné světy, které jsou si ve skutečnosti bližší, než se zdá. O tom svědčí i spolupráce s vrcholovými českými sportovci, kteří se na přípravě inscenace podíleli jako odborní konzultanti. V rozhovorech s nimi autoři zjišťovali, kolik toho mají společného – od každodenní dřiny přes nutnost precizní přípravy až po práci s vlastním tělem a psychikou. Ať už jde o artistu, nebo atleta, oba vystupují před publikem, oba podávají výkony na hraně svých možností – a v obou světech hrají klíčovou roli emoce, disciplína i touha po překonání sebe sama. V režii Rostislava Nováka účinkují Žaneta Musilová, Helena Nováčková, Šárka Říhová, Xenia Stathouli, Martin Kadrnožka, Matyáš Novák, Metoděj Vykydal a Charlie Wheeller.

Láskyplná magická komedie, dotýkající se stylově divadelní a filmové tvorby šedesátých let minulého století v Československu a mísící civilní situační poetiku s italským neorealismem. Zásadní kulturní osobností této éry byla herečka Sophia Loren, hvězda italského filmu a ikona jedné hudební éry. Hra vznikla díky námětu Jitky Sedláčkové a autorce Kláře Formanové, která ji napsala přímo pro Divadlo v Řeznické. Lehká komedie autenticky zpracovává téma běžného soužití letitého manželství a obrací se do minulosti bez nostalgie, ale s patřičnou dávkou nadhledu. Inscenace je věnovaná současným šedesátníkům, jejich dětem, ale v zásadě všem, kteří řeší každodenní banální vztahové zákruty. Základní premisa se točí kolem páru Františka a Milušky, který neprochází nijak zásadní krizí, ale dlí už nějakou dobu v partnerském stereotypu. Nedá se ovšem říci, že by jim tento fakt nějak zásadně vadil. Jeden malý, v zásadě banální problém občas způsobuje vzájemné napětí, přes které se pokouší přenést i s pomoci syna Daníka, věčného studenta medicíny, který stále sdílí s rodiči bydlení. A začnou se dít zvláštní věci... Hrají Jitka Sedláčková, Radim Madeja, Michal Kern a Dáša Zázvůrková. Inscenaci režijně připravil Lukáš Pečenka.

Tragikomedie o střetu snu a skutečnosti. Za druhé světové války, finančně zajištěný Nobelovou cenou, začal nejslavnější americký dramatik té doby Eugene O’Neill psát (kromě silně autobiografické Cesty dlouhým dnem do noci) velkolepý cyklus her. Pracovně jej nazval Příběh vlastníků, kteří se vyvlastnili, jenž měl zmapovat americké dějiny od Deklarace nezávislosti až po hospodářskou krizi 30. let minulého století. Z velkého plánu O’Neill dokončil jen jedinou hru: zato strhující. Byla jí hořká komedie o jeho hlavním životním tématu: dvojznačné roli lži a iluze v lidském životě, kterou nazval Tak trochu básník. Na jeviště se dostala až několik let po jeho smrti, ale dnes ji počítáme k vrcholům jeho rozsáhlého díla. Hlavní postavou tohoto sugestivního dramatu, které se odehrává nedaleko Bostonu v roce 1828, je irský imigrant Cornelius Melody, hrdý a temperamentní majitel zchátralého hostince. Cornelius, přezdívaný Con, uprchl do Ameriky z Irska, když vinou skandálu přišel o svůj společenský status. I v Americe se topí v dluzích, ale přesto se pevně drží své vznešené identity statkáře a válečného hrdiny. Svou ženu a dceru neustále napomíná za jakékoli prozrazení jejich skromných irských kořenů. Příběh nabírá obrátky, když se dcera Sára zamiluje do bohatého amerického hosta v jejich hostinci. Corneliova touha udržet si za každou cenu iluzi svého vysokého postavení vede přes množství originálních peripetií k výbušnému tragikomickému vyústění. Básnivá, zábavná i tragická hra se vrací na česká jeviště poprvé od roku 1972. S ní se po kratší přestávce vrací do MdB i vynikající režisérka Hana Burešová, která se na uvádění pozapomenutých klenotů světové dramatiky vytrvale specializuje. Na Činoherní scéně MdB hrají Petr Štěpán, Radka Coufalová, Kristýna Daňhelová, Igor Ondříček, Ivana Vaňková, Jan Mazák, Aleš Slanina, Jiří Mach, Miloslav Čížek a Jaroslav Záděra.

Nová původní česká hra. Je jaro 1945, válka skončila. Místo Deutchbrodu je Havlíčkův Brod. Svět se pomalu vrací tam, kde byl před válkou. Najednou se jen o pár kilometrů dál, mezi stromy za obcí Pohled objeví něco v našem kraji nevídaného. Velbloud. Přesněji, velbloudice. Nikdo neví, kde se tam vzala. Ale co s ní? Orat se s ní nedá. Na maso se nehodí. Tak co teď? S řešením přichází skupina malých kluků z oddílu právě obnovených skautů. Vydají se s velbloudicí pojmenovanou Pepita, na záchrannou misi z Havlíčkova Brodu do pražské Zoo. A tak začíná víc než sto kilometrů dlouhá výprava poválečným Československem plným svérázných oslav konce války a ideálů, které se jaksi poztrácely po cestě. A do toho velbloud jako symbol míru. Nebo připomínka toho, že svět po válce ještě zdaleka není v pořádku...? Hrají František Maňák, Matěj Polák, Tomáš Slabiňák, Petr Šindler, Veronika Šupejová, František Mitáš, Ondřej Kokorský, Milan Šindelář, Ondřej Šípek, Kristýna Nováková, Tereza Gerstner Otavová, Lenka Schreiberová, Ondřej Havlík a Pavel Nešpor nebo Josef Novotný. Inscenaci režijně připravil Michal Moravec.

Hudebně divadelní kompozice, která spojuje originální jazyk skladatele Petra Hory s imaginací režiséra Jiřího Adámka Austerlitz a jeho divadelním voiceband souborem Boca Loca Lab. Společně s Orchestrem BERG vtahují posluchače - diváka do snově fantaskního, emocionálního světa Horovy hudby. Inscenace volně vychází z autobiografické knížky Věřit v šelmy. V ní se francouzská antropoložka Nastassja Martin vyrovnává s osudovou událostí, kdy ji při terénním výzkumu mezi domorodými kmeny na Kamčatce napadl medvěd. Její zpověď přechází od analytického popisu událostí až na hranici snu a mýtu. Skladatel Petr Hora ve své hudebně-dramatické tvorbě zkoumá podoby hlasového projevu, který není artikulován do souvislé řeči. Z literární předlohy se zaměřil na linii mimo-rozumových procesů, kdy po napadení v ženě zůstává kus šelmy a v šelmě kus ženy, kdy se civilizační a animální mísí. Hora využívá z knížky jen několik vět, které se vzápětí rozpadají a vytvářejí fascinující krajinu zvuků. Klade vedle sebe hlasový výraz zpěvaček, hereček i přirozený vokální projev všech instrumentalistů. Účinkují Annabelle Plum, Gabriela Vermelho, Vendula Holičková a Orchestr BERG.

Nová participativní imerzivní inscenace Pomezí se odehrává na stejnojmenném sjezdu lidí, kteří se z různých důvodů rozhodli žít mimo většinovou společnost, či k tomu byli donuceni okolnostmi. Jednou za rok se setkávají, aby si mohli vyměnit praktické tipy, sdílet příběhy, ale i narušit samotu, která je s jejich způsobem života spojena. Karavana probíhá posledních několik let na odlehlém místě uprostřed bažin, kde se mísí dávné mýty s nedávnými rozhodnutími. Místě, kde se každý může setkat sám se sebou... V objektu Za Poříčskou bránou 7 vše rozehrávají Mariana Čížková, Anastázie Dobrodinská, Jindřiška Dudziaková, Milada Vyhnálková, Vojtěch Bartoš, Richard Fiala, Petr Jeřábek a Jakub Müller. Režijně připravil Lukáš Brychta. (Diváci přichází společně s většinou postav jako návštěvníci tohoto setkání. Během představení mají možnost se libovolně pohybovat po vymezeném prostoru a věnovat svou pozornost tomu, co je aktuálně zaujme, ať to bude některá z postav nebo prozkoumávání scénografie. Inscenaci není tvořena pevně nazkoušenými scénami. Každý večer budou příběhy jednotlivých postav formované tím, jak se diváci zapojí do konkrétních scén a nakolik ovlivní jejich rozhodování.)

„Zabij tu slabost, zabij strach, co číhá ve tvých vlastních hlubinách.“ Od slavné výpravy Argonautů pro Zlaté Rouno uplynulo mnoho let. Přeživší hrdinové, někdejší elity Řecka, se scházejí ve vraku lodi, aby oživili mýtus, který postupně mizí z paměti lidí. Místo velkolepého vyprávění o slavné cestě se ale vynořují traumata, zášti, spory a viny. Nová adaptace mýtu o Iásonovi, Argonautech a Zlatém rounu v krajině Ostrova Štvanice. Příběh slavné plavby, která se z dobrodružství změnila ve válku, z objevování v dobývání, z cesty za slávou v cestu do skrytých hlubin temnoty. V režii Zuzany Burianvé hrají Zdeněk Piškula, Jakub Gottwald, Michael Hajda, Markéta Dvořáková-Ptáčníková a Jan Zadražil. Inscenace bude v rámci projektu Antická Štvanice uváděna pouze v limitovaném počtu repríz.

„Zbrusu nová komedie od Shakespeara“, resp. hra současného španělského dramatika, jenž vložil do mixéru své imaginace motivy, zápletky a obrazy ze shakespearovských her a vydestiloval z nich divotvornou esenci. Brilantním jazykem obtěžkaným renesanční touhou obsáhnout celý svět nás vtahuje do víru záměn, kuklení a omylů. Nad tím vším se tyčí doutnající sopka a u její paty se odehrává odvěký tanec dvou znesvářených „rodů“. Tři urozené ženy (matka se dvěma dcerami) ztroskotaly na moři, aby se uchránily přítomnosti mužů. Tři dřevorubci (otec a dva synové) se uchýlili na pustý ostrov a už dvacet let žijí radostným životem bez žen... V režii hostujícího Martina Čičváka hrají Eva Hacurová, Kristýna Jedličková, Klára Oltová, Samuel Toman, Jan Vondráček a Miroslav Zavičár.

Nenávist je nespravedlivá. Láska ještě víc. Autorka zemřela krátce po vydání svého jediného románu, který podepsala mužským pseudonymem roku 1847. Stvořila jedno z nejvýznamnějších děl anglické literatury, uznání se však nedožila. Postavy pohnutého příběhu jsou propojeny nejen krví, ale i místem, kde příroda promlouvá stejně silně jako duchové dávných vin. Bouřlivé živly zmítají i svébytným pojetím dobra a zla, kterým Emily Brontëová tolik dráždila soudobou společnost. Baladické až hororové dílo Na Větrné hůrce si psychologicky nezadá s velikostí antických dramat. Vypráví o lidech, kteří zasvětí svůj život ničivé touze. Jediná žena, která může temného hrdinu zastavit na cestě msty, se provdá za jeho soka. Posedlost, jež překročí dočasné hranice lidské existence a zrod zla, jsou hnací dramatickou silou postav. Jejich příběh po právu inspiroval jak filmové tvůrce, tak světové divadelní scény. V režii Jakuba Šmída vzniká inscenace, která balancuje na hraně romantické posedlosti a temného hororu. Ústřední dvojici Heathcliffa a Catherine ztvární Matyáš Darnady a Klára Kuchinková. Tvůrčí tým vychází z dramatizace Jana Mikuláška a Marty Ljubkové, která byla poprvé uvedena v roce 2012 v Divadle Petra Bezruče. Plzeňská úprava směřuje k větší stylizaci a lehkému nadhledu nad vyprávěním.

Slavné lyrické drama plné symboliky, napjatých vztahů, temperamentu a vášní. Silný příběh z vesnického prostředí. Z venkova, kde se všichni znají a rodové jméno na sebe váže lokální paměť i dávné křivdy. Kde je potřeba dát společenskému životu řád prostřednictvím sňatků, které všichni ctí a které se mnohdy odvíjí od toho, čí rodová jména a hospodářství je vhodné spojit. Ale co když v prostředí svázaném přísnými tradicemi začne probublávat vášnivá spontánní láska, která je však vzhledem k rodinnému původu milenců zapovězená a nemožná? Je více sňatek z rozumu a cti, který si všichni přejí a přinese klid, nebo horoucí tlukot zamilovaného srdce a nezkrotných citů...? Na scéně Divadla Jiřího Myrona účinkují Kateřina Breiská, Sára Erlebachová, Robert Finta, Petr Panzenberger, Hana Piterková, Magdaléna Kubatková, František Strnad, František Večeřa, Alexandra Gasnárková, Alena Sasínová-Polarczyk, Sabina Muchová a další. K režii inscenace byl přizván Martin Františák.

Divadelní adaptace jedné z knih románové autobiografické hexalogie norského autora. Zapsaná reality show, autobiografická zpověď i literární událost 21. století – to vše lze napsat o šestidílné románové sérii Můj boj Karla Ove Knausgårda, norského spisovatele žijícího ve Švédsku. Tématem tohoto opusu se stává život samotný, každodenní úkony i výjimečné okamžiky. Můj boj lze vnímat nejen jako příběh konkrétního spisovatele, ale především jako výpověď o nás, o našich pocitech a myšlenkách, které si mnohdy ani nepřiznáváme. Samotného Knausgårda ztvární na Zábradlí Miloslav König a jako jeho žena Linda se divákům představí Simona Lewandowska. Herecké obsazení inscenace režiséra Jana Mikuláška vedle ústřední dvojice tvoří Anna Kameníková, Dita Kaplanová, Jiří Vyorálek a Michal Bednář.

Adaptace proslulého francouzského románu v dopisech Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti (z roku 1782) s neodolatelnou lehkostí a elegancí líčí milostné hrátky dekadentní rokokové šlechty těsně před velkou francouzskou revolucí. V blahobytné společnosti se dny a noci točí kolem bezuzdných požitků – a na erotické požitky se omezují také vztahy dvou hlavních postav románu: slavného svůdníka vikomta de Valmont a jeho důvěrné přítelkyně markýzy de Merteuil. Jako lehkovážná hra s city vypadá i jejich sázka, která roztáčí celý děj: že Valmont svede nepřístupnou a zbožnou paní de Tourvel. Pod brilantní konverzací, jiskřivými přestřelkami a načechraným rokokovým peřím ovšem zuří cynický boj o moc a bouří touha zraněné ženy po pomstě. A lze vůbec takovou sázku vyhrát? S čím si zahráváme, když osudovou lásku předstíráme? Jak dokáže ostřílený Valmont čelit pravým citům, především těm svým? Hra o strachu z lásky, bolesti a dospělosti se stále stejně provokativně dotýká dneška. Jakub Čermák je nepřehlédnutelný režisér s osobitým pohledem na svět a jeho mimořádná divadelní obrazivost slibuje velkorysou podívanou. V Liberci se nebezpeční šermíři lásky utkají na jevišti poprvé! Účinkují Karolína Baranová, Filip Jáša, Eliška Jansová, Eva Goldmannová, Štěpánka Prýmková, Markéta Tallerová, Matěj Neubauer, Zdeněk Kupka a Jana Stránská.

Původní komedie. Na utajovaném projektu ministerstva vnitra se sejde reprezentativní vzorek české společnosti. Bývalý kapitán České námořní flotily, učitelka dějepisu, veselý muž středního věku a sarkastická a drsná žena. Zaměstnanec ministerstva má se svým týmem jediný úkol - získat Královec. Tedy ruskou exklávu Kaliningrad, u nějž analytici předpokládají brzké odtržení. Evropská unie a OSN tedy vyhlásí mezi evropskými státy tajnou soutěž o to, kdo by v takovém případě toto území zmítané dějinnými událostmi získal do své správy, a tím bez problémů začlenil do EU. Během přípravy přihlášky a prezentace se tým v několika absurdních scénách dozví více nejen o Královci, ale hlavně o sobě a o Česku. Vše spěje k nevyhnutelné katastrofě, ale nakonec se ukáže, že... Hra Viléma Dubničky získala 1. cenu v soutěži Dráma jako nejlepší česky nebo slovensky psaný původní dramatický text roku 2023. V autorově režii účinkují Milan Šteindler, Michaela Badinková, Radek Valenta, Kristýna Frejová a Zdeněk Rohlíček.

Městská divadla pražská uvedou na jevišti divadla Komedie novinku oceňovaného mladého autora a režiséra Tomáše Ráliše - OFÉLIE ONLYFANS. Režie hry ze současnosti o rodině, která právě končí, se autor ujal osobně. Půjde o „pokrevní tragikomedii s hvězdami světového dramatu. Bang. Tahle rodina právě končí. A Ofi toho má teď tolik. Dotruchlit, dospět. Psychoanalytický horor tohle, fakt. Tuhle rodinu by bylo nejlepší prostě zničit. Ale co pak? Ofi potřebuje slyšet, jak se to všechno stalo, jenže doma je ticho. Deadly silence. Přehluší ho už jen ELSE I snore, to je klub, nejlepší v Dánsku. Právě tady hraje DJka Ofi svůj final set. Jaké je správné BPM smutku? Kdo zůstane na její straně až do konce? Ofélie for fans only. Parental Advisory: Explicit content.“ Hrají Rosalie Malínská, Beáta Kaňoková, Tomáš Dalecký, Tomáš Pavelka a Aleš Bílík.

Lyrické drama v hudebním hávu, které MdB bude uvádět jak na Biskupském dvoře, tak i na své Hudební scéně. V roce 1945, konkrétně 14. června, bylo Nezvalovou Manon Lescaut otevřeno brněnské činoherní divadlo s názvem Svobodné divadlo. Volba právě tohoto titulu byla opřena o obrovskou popularitu Nezvalova textu mezi českou mládeží protektorátní doby a byla demonstrací radosti z nabyté svobody, která se projevovala „roztančeným českým slovem“. Vznik nové scény nasytil hlad českých obyvatel Brna, kteří toužili mít své mladé divadlo... Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky. Nic z výše uvedeného neztrácí v dnešních dnech na své aktuálnosti a síle výpovědi, proto se Městské divadlo rozhodlo uvést znovu toto milostné nemilosrdné dobrodružství v nové zhudebněné verzi. Autorem hudby je mladý komponista Lukáš Janota. Nová režie Stanislava Moši ožije tentokrát na Biskupském dvoře, aby i další generace diváků mohla prožít dávnou romanci z 18. století, kterou z původního románu Antoine Françoise Prévosta pro české prostředí v roce 1940 geniálně zveršoval a upravil Vítězslav Nezval. V roli Manon se představí Barbora Slaninová a jako Rytíř de Grieux Martin Mihál. Dále hrají Marco Salvadori, Petr Halberstadt, Jan Valeš, Diana Velčická, Patrik Bořecký, Lenka Janíková, Alan Novotný, Stanislav Slovák, Dušan Vitázek, Patrik Földeši, Jakub Mauer a další.

Tříčlenná rodina zdědí velký dům. Namísto, aby ho prodali, ale přizvou své přátele a založí komunu. Fantastický dům plný fantastických lidí. Hru Komuna (Kollektivet) napsali v roce 2011 Thomas Vinterberg a Mogens Rukov pro Vinterbergovu inscenaci v Burgtheateru ve Vídni. Vinterberg vyšel z vlastních zkušeností – v komuně v Kodani vyrůstal a žil až do své dospělosti. Později text hry přepracoval a natočil v Dánsku i stejnojmenný film (2016). Komunu Činoherní klub uvede v překladu Michaely Weberové a v režii Ondřeje Sokola v české premiéře. Hrají Vasil Fridrich, Lucie Žáčková, Josefína Marková, Václav Šanda, Ha Thanh Špetlíková, Jakub Burýšek, Markéta Stehlíková, Viktor Zavadil a Romana Widenková.