Premiéry

Autorská inscenace Jana Jirků o romském hrdinovi, na kterého se mělo zapomenout, aneb Western z Vysočiny. Podle skutečného příběhu Josefa Serinka. Josef Serinek byl český Rom, za války používal krycí jméno Černý. Jako voják bojoval v 1. sv. válce, ve 2. sv. válce byl vězněn v koncentračním táboře v Letech odkud uprchnul a zapojil se do protinacistického odboje. Později se stal partyzánským velitelem, jeho oddíl působil na Vysočině. Mělo se na něj zapomenout, měly být zapomenuty i události, kterých se účastnil… Pojďte s námi po stopách Černého partyzána, pojďme společně prožít skutečný western z Vysočiny! „Vrostl jsem do lesa. Byl jsem lesem. Já byl les a les byl já...“ Jedním z inspiračních zdrojů inscenace je rozsáhlá publikace Česká cikánská rapsodie (Josef Serinek, Jan Tesař) nakladatelství Triáda, ale také osobní rukou psané zápisky z dětství Josefa Serinka, které Minoru zpřístupnilo Muzeum romské kultury v Brně. Účinkují Gustav Hašek, Josef Havelka, Václav Jelínek, Ondřej Nosálek, Hedvika Řezáčová, Daniela Šišková, nechybí ani tradiční minorská kapela. Vedle minorských herců se v roli samotného Serinka představí reportér a moderátor Richard Samko. Patronem inscenace je Serinkův vnuk Zdeněk Serinek. Inscenace je vhodná pro děti od 9 let.

Nelítostná komedie o praktikách místní samosprávy městečka s hrdinnou historií v překladu Pavla Dominika a v režii Mikoláše Tyce. „Co je s panem Carpem?“ ptá se při zasedání městské rady v Big Cherry novopečený zastupitel pan Peel. „Pan Carp už není v radě.“ Nikomu to nevadí, i když panu Hanrattymu bude scházet ve squashi. Ten chce však na dnešním zasedání projednat především vybudování bezbariérové kašny, má totiž invalidní sestru. Pardon, hendikepovanou. Nebo raději zdravotně postiženou? ...Ale pan Peel, který na posledním zasedání chyběl, by se rád dozvěděl, co je s panem Carpem. Jenže pan Blake chce přednostně projednat zřízení atrakce Brutání Lincoln, která by mohla zviditelnit tradiční historické slavnosti a také finančně podpořit stavbu bezbariérové kašny. Pan Peel se stále chce dozvědět, co je s panem Carpem. Jenže zápis z posledního zasedání není vyhotoven a pan Carp nezvedá telefon. Přesto se Peelovi podaří zjistit, že pan Carp na posledním zasedání navrhl zrušení historických slavností. Zpochybnil snad podloženými argumenty slavnou historii města Big Cherry? Co je s panem Carpem? „Demokracie je ošemetná.“ Hrají Josef Pejchal, Martin Mejzlík, Alexandr Postler, Tomáš Lněnička, Radek Žák, Štěpán Pospíšil, Petra Janečková, Dagmar Novotná, Eliška Jechová, Zdeněk Rumpík a Jiří Hába.

Tématem nové hry Tomáše Vůjtka je zánik carské říše, který je spojen s působením excentrického „svatého muže“ Grišky Rasputina. Starý režim hyne a z revoluční krve se rodí nový, který však rozhodně není nijak humánní. Rasputin to vše předpověděl, ale ne pro všechny byl důvěryhodným prorokem. Jeho sexuální výstřelky, jimiž vyháněl „ďábla vilnosti“ z lůna vznešených i méně vznešených dam, jej už tehdy proslavily po celé Evropě. Skupina revolučních vyšetřovatelů se snaží „odhalit“ revoluční pravdu o pádu samoděržaví. Zapisovatele jim dělá básník, který naivně věří v dobro revoluce a šťastnou budoucnost Ruska. Krása revoluce je před jeho očima konfrontována s ošklivostí jejich skutků. V režii Ivana Krejčího zhlédnete další z tragikomických historických fresek, které jsou už pro Arénu typické. Hrají Martin Siničák, Michael Rozbroj, Zuzana Truplová, Vojtěch Lipina, Vlastimil Burda, Josef Kaluža, Kristýna Krajíčková, Jan Chudý, Milan Cimerák, Vladislav Georgiev, Tereza Cisovská, Renáta Klemensová, Michaela Bajgarová a Julie Svitičová.

Svou dramatickou prvotinu, a zároveň jedno z vrcholných dramat českého realismu, napsala Gabriela Preissová ve svých sedmadvaceti letech na základě volné inspirace skutečným příběhem. První uvedení hry v pražském Národním divadle (1889), které autorku pro dramatické zpracování původně povídkové látky získalo, vyvolalo jeden z nejbouřlivějších skandálů české divadelní historie, hra byla mimo jiné chápána jako jeden z prvních evropských dramatických příspěvků k tématu ženské emancipace. Vášnivý a dynamický příběh nerovné a zapovídané lásky chudé a hrdé "krajčířky" Evy a bohatého, ale charakterově nepevného Mánka si v různých podobách opakovaně nachází cestu na česká a zejména moravská jeviště. Historické kulisy mnoha sociálních nerovností, které se zamilovaným nepřekonatelně staví do cesty (odlišné postavení, náboženské vyznání, ad.), se od dob napsání hry sice změnily, citová okoralost a nepřejícnost okolí, oděná do falešné morálky a "neměnných" pravidel, schopná udolat nejedno milující srdce, a zhatit tak právo jednotlivce na osobní štěstí, však v lidských společenstvích přetrvává dodnes... Slováckého divadla uvádí Gazdinu robu v už celkem pátém nastudování. Tentokrát to bude v režii Michala Zetela. Do titulní role byla obsazena talentovaná Klára Ondrůšková. Dále hrají Tomáš Žilinský, Pavel Šupina, Petra Staňková, Pavlína Hejcmanová, Jitka Hlaváčová, Natálie Rašín, David Vaculík, Kamila Mitáčková, Pavel Hromádka, Jan Frolec a Pavel Hromádka.

Adaptace slavné novely o strachu z cizího, překračovaní nepsaných zákonů a síle lásky, kterou nezajímají normy a hranice. Přichází krysař, aby město zbavil problému. Obyvatelé mu otevírají městské brány, ne však dveře do bohabojných a uspořádaných rodin. Poděkovat za služby ano, ale co nejdřív se rozloučit. Je potřeba si držet odstup a být na pozoru. Jeho jinakost je hrozivá a nebezpečná... Režie a adaptace se ujala Daniela Špinar, která se do DPB vrací po dvanácti letech. Dykova novela se v její režii proměňuje v obrazově silnou, poetickou a metaforickou podívanou. V titulní roli se představí Marián Chalány. Krysař u Bezručů slibuje propojení literární poetiky, silného vizuálu a divácké interakce. Přijďte se stát součástí tohoto rituálu! V dalších rolích Naďa Melková, Jáchym Kučera, Vít Hofmann, Monika Tomková, Alexandra Palatínusová, Lukáš Melník, Ondřej Brett a Markéta Haroková.

Divadlo Na Fidlovačce uvede jedno z nejoceňovanějších a nejhranějších děl současné dramatiky. Hra Obraz se vyznačuje velkou komediálností, která v sobě současně skrývá i bolavá témata. Boris, Marek a Ivan. Tři dlouholetí přátelé. Jednoho dne si však Boris koupí drahý obraz. Bílý obraz s bílými proužky na bílém pozadí, který Markovi s Ivanem vůbec nepřijde tak fascinující jako Borisovi. Jak tahle drobnost zasáhne do jejich dlouholetého a doposud pevného přátelství? Je opravdu tak pevné, nebo jej dokáže jediná hádka o obraz zničit? „Co je s váma?! Co se mezi váma stalo? Dva starý kamarádi, študovaný lidi… Co se mezi vámi mohlo stát, že jste takhle zblbli?“ „Koupil jsem si obraz, kterej se Markovi nelíbí!“ Populární francouzská komedie o křehkosti přátelství mužů středního věku v podání tří herců (a v civilu tří velkých přátel) Kamila Halbicha, Davida Novotného a Michala Dlouhého. Režisérem inscenace je Vojtěch Nejedlý.

Režisérka a dramatička Katharina Schmitt se po inscenaci Zpráva pro Akademii (Studio Hrdinů, 2018) opět vrací k textu spisovatele Franze Kafky. V novém projektu Aparát se věnuje fenoménu diváctví, vztahu pozorovatele ke skutečnosti a jeho odpovědnosti za svůj pohled. Inscenace vychází z povídky Franze Kafky V kárném táboře. Text vypráví příběh badatele, který přichází do trestanecké kolonie v blíže neurčeném státě. Zde se jako první cizinec po dlouhých letech stává svědkem popravy odsouzence. Důstojník, který pečuje o popravčí stroj, obeznamuje badatele s průběhem poprav a úpadkem jejich významu za nového velitele. Během výkladu před svědkem si důstojník uvědomí svou situaci a v momentě, kdy se stroj před očima badatele zadrhne, se rozhodne propustit odsouzence, lehnout si do stroje a požádat badatele, aby mu asistoval při popravě. Důstojník se ze soudce najednou stává odsouzeným a badatelův do té doby zdánlivě nezúčastněný pohled je zatížen nečekanou odpovědností. Divadelní adaptace povídky je studií několika aparátů – aparátu popravčího stroje, mocenského aparátu v trestanecké kolonii a v neposlední řadě aparátu pohledu a způsobů, jakými zasahuje do událostí. Trestanecká kolonie se stává archeologickým nalezištěm pohledů... Účinkují Ivana Uhlířová, Jakub Gottwald, Pasi Mäkelä a Vojtěch Šembera.

Eva Pilarová | její život v rychlosti čardáše | zpěvačka s rozsahem tři a půl oktávy | holka z Moravy, co má pod polštářem fotku Louise Armstronga | chalupářka s kuchařskou duší | královna swingu – Pilarka. Hudební představení o životě pěvecké legendy Evy Pilarové, kterou Josef Škvorecký nazval první českou jazzovou zpěvačkou, tvůrci pojali s úctou i humorem, jež k ní neodmyslitelně patřily. Společně s nimi se dotknete hvězd na cestě plné jejích životních milníků, kde zazní slavné hity jako Dotýkat se hvězd, Rekviem, Swing, to mě baví, Láska nebeská, Turecký pochod, Montiho čardáš, Hrom,aby do tě lásko už, ale také méně známé písně. V roli Evy Pilarové se představí Petra Králová, zatímco osudové muže jejího života (a nejen božského Káju) ztvární Radovan Král. Těšte se na večer plný hudby, emocí a vzpomínek! Uváděno v Dílně MdZ pod režijném vedením Jakuba Hekla.

Nebezpečná výprava. Z bezpečí obýváku... Inscenace inspirovaná oceňovaným románem španělsko-argentinského spisovatele o různých podobách konfliktů mezi většinou a menšinou, mezi řádem a anarchií, mezi dospělými a dětmi. Městečko San Cristóbal zažívá počátkem 90. let ekonomický rozkvět. Přesto se skupina dětí rozhodne na okraji pralesa vytvořit zcela odlišné „město světla“. Bez hierarchie, s vlastním jazykem a hodnotami. Už jen svou existencí podrývají stávající řád. Bývalý ředitel odboru sociálních věcí se snaží rekonstruovat průběh událostí, které se odehrály před třiceti lety. Z mlhavého vzpomínání nekompromisně sestupujeme do hlubších a hlubších vrstev vědomí k otázkám vlastní zodpovědnosti. Společně pátráme v pralese vlastní duše... Účinkují Lucie Roznětínská, Jan Bárta, Hynek Chmelař, Václav Marhold a Matěj Šíma. Inscenaci připravil slovenský režisér a pedagog VŠMU v Bratislavě Pavol Viecha, který v českém divadelním prostředí debutuje.

Komorní zpracování proslulého českého dramatu, inspirovaného skutečným příběhem z moravské dědiny. Nemilosrdné životní otázky obnažené až na kost. Příběh Maryši, Francka a Vávry není jen příběhem z konce předminulého století, ale konstelací vazeb, mocenských a ekonomických zájmů, které o sebe mohou křísnout tehdy jako dnes. Maryša nechtěla, Maryšu nutili, Maryša vysvětlovala, Maryše nenaslouchali, Maryša odporovala, Maryšu ponižovali, Maryša se rozhodla: a včil to máte. Jak dovedou rodiče zlámat své vlastní děti? K čemu je život bez možnosti rozhodovat o něm? A jakou cenu je člověk schopen zaplatit, aby se ze špatného života vykoupil...? Příběh Maryši, Francka a Vávry není jen příběhem z konce předminulého století, ale konstelací vazeb, mocenských a ekonomických zájmů, které o sebe mohou křísnout tehdy jako dnes – a tehdy jako dnes to může mít za následek onen „život k utopení“. Inscenaci v Mahenově divadle nastudoval režisér Dodo Gombár. V titulní roli Maryši se představí Zuzana Černá. Tvůrci se rozhodli využít jejího talentu pro hru na varhany, a tak se můžete těšit na Maryšu, která své pocity vyjádří nejen herecky, ale i prostřednictvím hudby. Dále hrají Tomáš Šulaj, Jakub Svojanovský, Michal Bumbálek, Tereza Groszmannová, Jana Štvrtecká, Anna Glässnerová, Eva Jelínková, Anna Čonková a Jan Grygar.

Legendární převleková komedie plná anglického humoru. Titul, který patří k tomu nejlepšímu, co tisíce let stará historie dramatické tvorby může v komediálním žánru nabídnout. Vršící se řada komických situací, jedinečný humor, vycházející z těch nejlepších anglických tradic a lehký závan nostalgie jsou spolehlivou zárukou kvalitní zábavy, která jistě potěší každého diváka. Jde o trochu rozpustilou komedii o dvou oxfordských studentech, Charleyovi a Jackovi, kteří se chystají pozvat dívky svého srdce na milostnou schůzku a požádat je o ruku. Dobová etiketa si ovšem žádá, aby dívky přišly v doprovodu důvěryhodné osoby. Charleyho má navštívit bohatá tetička z Brazílie a problém se zdá být vyřešen. Jenže teta ne a ne dorazit a slečny už jsou na cestě. Začíná bizarní kolotoč záměn, nedorozumění a drobných podvodů, který vyústí v nepřebernou spleť komických situací, jež jdou za hranici uvěřitelnosti a nepřestávají diváka bavit až do samotného konce. Thomasův text již mnohokrát prokázal svou nadčasovost i životnost a věříme, že se to vše potvrdí v naší nové inscenaci, kterou režijně připraví šéfka uměleckého souboru DFXŠ Kateřina Dušková. Slavnou převlekovou roli si zahraje Zdeněk Kupka. V dalších rolích Daniel Toman, Filip Jáša, Václav Helšus, Kateřina Kornhäuserová, Sára Lutovská, Markéta Tallerová, Jana Stránská, Martin Polách a Jan Jedlinský.

Pygmalion je původně postava z antické mytologie. Sochař, který vytvořil sochu Afrodíté ze slonoviny a do svého díla se zamiloval. Bohyně pak vyslyšela jeho prosby a sochu oživila. Nejslavnějším zpracováním tohoto námětu je určitě divadelní hra George Bernarda Shawa. Někomu by se mohlo zdát, že příběh květinářky Lízy Doolittlové a profesora fonetiky Higginse poněkud připomíná pohádku o Popelce - muž z vysoké společnosti stvoří z obyčejné holky dámu. Slavná muzikálová verze My Fair Lady se této možnosti chopila dokonale. Shaw ovšem setrvale proti této romantizující verzi příběhu protestoval. On přece pojmenoval svou hru „Pygmalion“, a to byl sochař krajně narcistní povahy, neschopný navázat kontakt, který si stvoří sochu - ženu k obrazu svému. Shaw byl skvostný ironik: muž učí ženu mluvit, ale hovořit s ní nedokáže. Byl i dosti drsný provokatér, bavilo ho pobuřovat, nechal Lízu dokonce vyjadřovat se velmi vulgárně - to bylo na viktoriánské scéně naprosto skandální, takové to tehdy bývaly časy. Inscenace Michala Langa přibližuje Lízu současnému českému divákovi, její prostý původ zosobňuje severomoravský dialekt (typický pro jednu z někdejších klíčových oblastí těžkého průmyslu u nás). Klasické dílo aktualizuje také nejedním odkazem na estetiku steampunku, a to nejen ve scénografii, kostýmech a rekvizitách. Lízu Doolittlovou ztvární Pavla Gajdošíková a profesora Henry Higginse Jan Teplý ml. Dále hrají Petr Reif, Marie Málková, Ivana Wojtylová, Igor Bareš, Jaroslav Blažek, Hana Seidlová, Lucie Michálková, Martin Němec, Teodor Dlugoš, Alexandr Stankov, Jan Kroneisl, Martina Krátká, Jakub Kalián nebo Benjamín Rálek a Jolana Běhounková nebo Tereza Masaříková.

Nonverbální komedie v duchu Laterny magiky. Žijeme v době technologií, které postupují tak rychle, že i ti nejzkušenější sotva drží krok. Pluto s humorem zkoumá kontrast mezi dokonalou technickou přesností a lidskou chybovostí. Kolik kontroly nad světem vlastně máme – a kolik jí vůbec potřebujeme? Hrdinové Pluta mají jen zelené overaly, fůru kabelů a víru, že nadšení je tím hlavním, co nás dovede k cíli. A kdo ví, možná i do vesmíru… Představte si čtveřici nadšenců, kteří se rozhodnou založit filmové studio motion capture. Zní to jako skvělý nápad? Možná. Je tu jen jeden drobný háček – o filmu nevědí vůbec nic. Vítejte tak v Plutu! Ve filmovém studiu, kde je možné téměř vše a kde jedinou jistotou je chaos. Vašimi průvodci budou věčně flegmatický technik Max, režisérka zvaná Boss, která vidí rozmazaně nejen budoucnost, snaživý herec Gorge a jeho líný kolega Pietr. Společně se pokusí vytvořit velké filmové dílo. Nebo alespoň něco, co se nerozpadne dřív, než postaví green screen. Hlavním výrazovým prostředkem této komedie je pantomima. Klasická umělecká forma, která kdysi zářila jako planeta ve sluneční soustavě, ale postupem času ustoupila do stínu filmových hvězd. Inscenační tým v čele s oceňovaným novozélandským režisérem Thomem Moncktonem si klade za cíl představit současnou pantomimu s radostí, lehkostí a časem neproměněným kouzlem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vytvářet celé světy doslova z ničeho. Účinkují Vanda Hybnerová, Anna Polívková, Radim Vizváry a Trygve Wakenshaw.

ČERVENÁ - JAKO VÁŠEŇ. Cenami ověnčená hra o vášni, bolesti, ironii, touze, o lidském srdci, emocích, o smrti, prázdnotě i zapomnění. Hra o věčném souboji umění a komerce na pozadí skutečné události a života pozoruhodného malíře a grafika, amerického „abstraktního expresionisty” lotyšského původu Marka Rothka, který roce 1958 získal prestižní zakázku na výzdobu restaurace Four Seasons. V té době se ale umělec cítil frustrovaný z toho, že jsou jeho obrazy kupovány jen proto, že je to módní, ale že nikdo nerozumí jejich pravým významům. Milan Kňažko a Martin Leták v režii Radka Balaše rozehrají strhující rozpravu, která odráží atmosféru i dnešní společnosti... "Umělec je údajně dětinský, nezodpovědný, v běžných denních záležitostech bezradný, nevyzná se," říkal Rothko. Přijďte se podívat, jestli měl pravdu.

Rodinné představení podle slavného fantastického cestopisu propojující loutky, masky, činohru a hudební divadlo. Existuje ostrov Liliputánie. A na něm jsou obyvatelé menší než vajíčko. Existuje země obrů Brobdingnag, kde krysy jsou stejně nebezpečné jako šavlozubí tygři. Existuje létající ostrov Laputa a na něm lidé, kteří se dorozumívají hudbou. Existuje dokonce do map nezakreslený ostrov Hvajninimů, kde jsou koně chytřejší a vznešenější než lidé. A v jednom zapomenutém městě, v bytě připomínajícím krabicí, a v jednom úkrytu, připomínajícím krabičku, odplouvají za dobrodružstvím otec a jeho sedmiletý syn, aby našli štěstí, po kterém tak moc touží. Oba jsou to dobrodruzi stejně odvážní jako Gulliver. V divadle ABC účinkují Aleš Bílík, Anna Bubníková, Petr Konáš, Tomáš Krutina, Pavol Smolárik a další. Koprodukční inscenace Městských divadel pražských a Spitfire Company v režii Petra Boháče a Miřenky Čechové je vhodná pro diváky od 8 let.

Kafka Tamura je nejdrsnější patnáctiletý kluk na světě. A právě teď se vydává na dlouhou a neznámou cestu. Obrazně i doslovně. Společně s ním vstoupíme do světa, kde neexistuje hranice mezi reálným a imaginárním, kde se nikdo nediví, že kočky mluví a někdo je uvězněn v čase, kde Johnnie Walker je skutečný muž a z nebe padají živé ryby. Příběh Kafky Tamury, „nejdrsnějšího patnáctiletého kluka na světě“, je iniciační cestou. Hrdina utíká z domova od despotického otce, aby našel svou matku, která ho kdysi opustila. Díky tomu se ocitá před řadou podivných dobrodružství. Kafka otevírá dveře knihovny a noří se do světa vzpomínek slečny Saeki, zaujat světem nově nalezeného přítele Óšimy. Zamilován do tajuplné patnáctileté dívenky poznává a objevuje sám sebe. A pak je tady ještě příběh dalšího putujícího: staršího muže Nakaty, který se rovněž vydává na pouť, hnán jakousi neuchopitelnou silou. Tyto dvě cesty se v jistém bodě protnou, aniž by se oba hrdinové kdy potkali. Je to osud? Náhoda? Nebo sen? Ve světě Murakamiho obrazových příběhů, oscilujících na pomezí snu a reality, je možné vše... Haruki Murakami je bezpochyby nejvýznamnější japonský spisovatel posledních desetiletí. Adaptaci jeho úspěšného románu Kafka na pobřeží uvede Městské divadlo Zlín v české premiéře. V režii Petra Štindla hrají Metoděj Návrat, Adam Kořán, Štěpán Princ, Marek Příkazký, Radoslav Šopík, Rostislav Marek, Milana Gorská, Marta Bačíková, Zdeněk Lambor, Tamara Kotrbová, Marie Vojtěchová, Jan Holcman, Štěpánka Lochnerová, Veronika Brajdič, Robin Černoch, Tereza Hubáčková, Tomáš Neuer, Ema Drmolová..

Dramatizace jednoho z nejzásadnějších českých románů 20. století. Ikonická cesta Ludvíka Vaculíka za bratrem řidičem dlouhými oklikami a krajinami dětství, v nichž se neodbytně vrací na mysl život otce. Tesaře, který postavil dům v zapadlém koutu Valašska. Dělníka, který živil rodinu z daleké Persie. Umíněného předsedy národního výboru. Manžela, který se vrací až ráno. Lyžaře v kopcích po setmění. Konfliktního tchána, který potřeboval mít pravdu. Vdovce vstupujícího do nového života. Otce, se kterým je třeba jednat.... Projít rodnou vsí s otázkou, nakolik jsem tu ještě doma. Kde je ta voda? Tisíckrát překopaná zem. Nové bloky činžovních domů. Husám zakázali vstup na náves a prohlásili ji za náměstí. Někdo fakta vytváří, někdo jimi trpí. Nezbývá, než se obrátit do své vnitřní redakce, kde se bojuje o přímý pohled na svět. Jak se stát tak pevným? Je to vůbec cílem, když i naše vlastní paměť se proměňuje? Co na nás přechází? Jak znovu získat ostré vidění?... Sekyra, vydaná v roce 1966, je svědectvím o hluboké společenské proměně v padesátých letech a osobní odpovědnosti. Rezonuje s hledáním svého místa v politicky, ideologicky i lidsky polarizované společnosti i dnes... Setkání režiséra Břetislava Rychlíka s autorem i přítelem Ludvíkem Vaculíkem a dlouholetým divadelním kolegou, hercem a v tomto případě také dramaturgem, Cyrilem Drozdou. Inscenace vzniká v 50. sezoně HaDivadla jako připomínka a reflexe jeho disidentských kořenů. Hrají Zdeněk Trčálek, Isabela Smečková Bencová, Jiří Miroslav Valůšek, Jan Vaculík, Jáchym Sůra, Magdalena Kuntová, Cyril Drozda, Marie Ludvíková / Naďa Kovářová, Radim Chyba a Miloslav Maršálek.

Dramatizace slavného románu, jazzový příběh jednoho strmého vzestupu a pádu. 20. léta 20. století na ostrově Long Island v New Yorku. Poválečná euforie oživuje americký sen o možnosti rychle zbohatnout, stupňuje potřebu žít a užívat života teď bez ohledu na přízraky minulosti a nejistotu budoucnosti. Barevná a okouzlující bublina snu o sladkém životě, která brzy splaskne a pod leskem zdání, který je ovšem jen odrazem lidských přání, odhalí po burzovním krachu svou prázdnotu. Kdo je a kde se vzal záhadný charismatický miliardář Gatsby, který ve svém velkopanském sídle opulentně hostí celou newyorskou smetánku? Na čem tak zbohatl a proč to dělá? Jakou tržní hodnotu má láska a jaká je cena skutečného milostného citu...? Pod vedením režiséra Martina Čičváka hrají Marek Lambora, Ondřej Brousek, Jana Kotrbatá, Ondřej Kraus, Sára Rychlíková, Tomáš Dastlík, Aneta Krejčíková, Jindřiška Hanušová, Aleš Petráš, Zdeněk Palusga, Karolína Knězů a František Beleš.

"Nevěřím. Znovu." Inspirováno Ibsenem. Do Norska na natáčení filmové adaptace Hedy Gablerové přijíždí americká herečka, bývalá teenagerská hvězda, kterou si do titulní role obsadil svérázný režisér. Je to kýžená změna a šance ukázat, že je skutečná herečka? Nebo je za tím jen snaha utéct a schovat se před problémy a před světem? Co jsou ti Norové zač? Kdo hraje Ejlerta? A jaký film se vlastně točí? Nové převyprávění klasického dramatu Henrika Ibsena napsala britská dramatička Nina Segal. Její hra HEDA GABLEROVÁ – NAOSTRO (SHOOTING HEDDA GABLER)  měla premiéru v září 2023 v Rose Theatre v Londýně. Činoherní klub uvádí hru v režii Jiřího Havelky s Martou Dancingerovou v titulní roli v české premiéře. V dalších rolích Viktor Zavadil, Romana Widenková, Jan Hájek, Jan Grundman a Lucie Žáčková.

Činohra Národního divadla Brno přichází s provokativní inscenací, která rozvíří debatu o současné společnosti. Autorská hra Mešita je komedií o kulturních válkách, o tom, jak se z malé neshody může stát veřejný skandál a jak snadno se i ti nejcivilizovanější z nás mohou dostat na hranici společenské únosnosti. Martin Glaser a Olga Šubrtová, autoři Mešity, se ve své hře zabývají aktuálními společenskými fenomény, jako je cancel culture, hyperkorektnost či inkluze. Hra nabízí celkem jednoduchou zápletku: Nabídka obrovského sponzorského daru od zahraničního investora obci výměnou za povolení postavení mešity vyvolá v malé jihomoravské vesnici bouřlivý spor. A to je ještě ve hře pár podmínek, které i u doposud kultivovaných občanů otevřou stavidla a ti se neváhají předhánět v totálních nehoráznostech. V divadle Reduta uvidíte například Tomáše Davida, Petra Bláhu, Petru Lorenc, Bedřicha Výtiska a mnohé další.