Švandovo divadlo [studio]

Byla jsem doma a čekala, až přijde déšť

Premiéra: 11.6.2011 | 1:30x
Překlad: Kateřina Neveu. Úprava: Eva Leimbergerová, Martina Kinská. Dramaturgie: Martina Kinská. Scéna: Jan Polívka. Kostýmy: Katarína Hollá. Hudba: Michal Nejtek. Režie: Braňo Mazúch.
Poslední uvedení: duben 2013.
Hra o archetypálním tématu návratu domů, návratu mladého muže po dlouhé době. Příběh soustředěný do jediného okamžiku, v němž se má dovršit mnohaleté čekání a v němž dochází k ostré konfrontaci nastalé situace a očekávání plynoucích z představ o návratu, které za ty roky možná už zcela udusily cokoli skutečného...


inscenace již byla stažena z repertoáru

Švandovo divadlo
Hodnocení inscenace
Redakce
59 %
Uživatelé
-
Volby

Hodnocení (7)

HODNOCENÍ REDAKCE
Veronika Steffanová  60 %
19.1.2013 | 87 hodnocení
+ souhlasím
Výborně zahrané drama o tom, jak si nechat zkazit život. Inscenace je plná symbolů a i přesto, že je složená v podstatě z monologů, tak díky jejich civilní formě nijak nenudí. Ale představení přesto něco chybí, nějaký originální, zapamatovatelný moment, kterým by vystoupilo ze zástupu jemu podobných dramat plných smutku a osobních tragédií.
Veronika Boušová  70 %
29.11.2012 | 277 hodnocení
+ souhlasím
Moderní, zajímavě řešená inscenace odkrývá nitro několika žen, které spojuje stejné životní téma, na základě jejich osobních výpovědí či (často vyostřených) dialogů. Jednotlivé povahy se postupně otevírají, konkretizují a propojují a je až neuvěřitelné, jaké napětí si dokáže udržet hra, postavená jen na psychologických portrétech.
Jiří Landa  50 %
21.12.2011 | 3021 hodnocení
+ souhlasím
Poetika velmi nelehkého textu mě neoslovila. Kdyby režisér B. Mazúch alespoň vytvořil zajímavý klíč, jímž by divákům tento těžký útvar „přechroustal“... Výsledek na mě působil hodně chaoticky, navíc se mi jednu postavu nepodařilo ani identifikovat. Herecky ovšem výborné. Je mi proto líto, že mě inscenace vlastně zcela minula...
Pavel Širmer  50 %
16.10.2011 | 2000 hodnocení
+ souhlasím
Autor ve hře rozebírá životní okolnosti a duševní stavy několika žen. Velmi podrobně a z mnoha úhlů. Problémy mi dělalo uspořádání textu a časových rovin, které bych nazval chaotickým. Hru jsem nedokázal při sledování pobrat (možná při čtení bych k podstatě pronikl více, ale nemám touhu se k dílu vracet). Režisér navodil vhodnou atmosféru, jeho výklad nebyl zjednodušující. Líbila se mi forma inscenace (uspořádání sálu, dekorace, hudba). Práci hereček rovněž hodnotím jako výbornou. Ovšem co naplat, když jsem se nedokázal vypořádat se hrou samotnou...
Jiří Koula  50 %
13.10.2011 | 1600 hodnocení
+ souhlasím
viz blog
Helena Grégrová  50 %
13.10.2011 | 1652 hodnocení
+ souhlasím
Seance pěti žen (příbuzensky spřízněných) nad nezajizvenou rodinnou ránou. Převládající nálada: beznaděj a bezútěšnost vykreslena úspornými, ale působivými scénografickými prostředky věrně. Chvílemi jsem se nemohla zbavit dojmu, že spolu s hrdinkami čekám na Godota, místy jako by ke mně doléhaly ozvěny hlasů Čechovových Tří sester. Herecky svým způsobem koncert, nejvíce mě oslovily P. Hřebíčková a M. Štípková. Nicméně text kladl mému vnímání značné překážky a jeho režijní uchopení mě, bohužel, více než méně minulo.
Šárka Schmarczová  80 %
13.6.2011 | 46 hodnocení
+ souhlasím
Obdivuji herecké výkony, scénu (lustr, stůl) a dokonale vytvořenou atmosféru Lagarceova příběhu a skvělý překlad do češtiny.

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.