Jansvenda

Strhující a fascinující. Knihu jsem nečetl, ale vše mi nakonec zapadlo do sebe. Seděl jsem docela daleko od jeviště a tak mi v hlavě utkvěl obraz vzdálené Josifčeny, které jsem neviděl dost dobře do obličeje. Tohle mi umocnilo celý ten zážitek. Je pravda, že to chce pořádnou dávku soustředění, ale spád to má skvělý.

Za mě inscenace dobře ukazuje chaos kolem mužské identity (chaos, který byl víceméně vidět i na jevišti). Především otázky vzoru a iniciace, které si nesu domů.

Je super, že je to verbatim (neboli real). Připadá mi, že paní Herz musí být dobrá ve vedení rozhovoru, tak aby se subjekt dokázal sám po nějaké době rozložit (viz pedagog). Jinak za mě romantická vsuvka (podle výběru ženy si muž vybírá jaký bude) byla perfektní.

Díky za energii vloženou do celé hry.

Úžasné představení. Mě zasáhlo asi především kvůli čiré síle emocí, které Tereza Dočkalová dokázala z víceméně neustávajícího monologu dostat. Za mě zmíněná témata (úmrtí matky, rodinná dynamika, znásilnění, hledání smyslu mimo děti) otevírají skvělé otázky pro každou generaci a pro obě pohlaví. Rusko je jasný podtext, ale neřekl bych, že to nějak hru ohraničuje. Přeci jen týpků, co se snaží ovládnout zemědělství, tu taky máme. Dodatkový rap stejně tak úžasný, takové mini Pussy Riot.
Jen ten konec jsem nějak vypustil, ale to bych řekl, že spíš bude mnou. Možná až moc otázek najednou.