Profil uživatele

Karla Červenková

Volby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 25.10.2019)
Uslyšet dobře známé melodie hlasů živě je nostalgicky lákavé a zároveň plné obav, jestli to nebude spíš zklamání. Myslím, že by i zarputilý konzervativec při prvních replikách pookřál. A to i díky původní a nestárnoucí hudbě. Pro mě byla zbytečná aktualizace v textu, ale chápu, že to je nutné. Naprosto mě nadchla vynalézavost loutkářského světa, že bych si hned zašla na nějaké další představení.
(zadáno: 31.5.2019)
Líbila se mi scéna netypicky zasazená do prostoru a propojení živého divadla s videem. Připadalo mi, že se v propletených příbězích chvílemi ztrácím, ale to nakonec ničemu nevadilo - všechny fragmenty mi do sebe postupně zapadly. Byl to pro mě nevšední a melancholický divadelní zážitek.
(zadáno: 29.5.2019)
Režisérka představuje Čechova na podnose se všemi chody tak, že si divák lebedí během představení a prožívá větu po větě. Ačkoliv jsou postavy spíše karikaturami, výborné herectví dovoluje vcítit se do příběhu každé z nich.
Kostýmy jsou překrásné a živá hudba dotváří rusky bolavý smutek.
O tomhle sadu by snad mohla být zmínka i v naučném slovníku.
(zadáno: 29.5.2019)
Ne láska, ale soucit roztáčí hororový kolotoč, do kterého Hofmiller nenápadně usedá a nemůže z něj svépomocí vystoupit, až se člověku svírá žaludek. Pro mě to byl skvělý divadelní zážitek od začátku do konce.
(zadáno: 29.5.2019)
Vzhledem k tomu, že jsem se vydala na toto představení právě kvůli tématu schizofrenie, byl pro mě potenciál námětu málo využit. Ať už dramatikem, nebo režisérem. Mohlo to být větší psycho.
Velmi se mi líbila scénografie a hudba, z herců na mě zapůsobil hlavně představitel Raye.