Mlékař Dan

Nejspíš se ani nebudu pokoušet vystihnout jinými slovy, co níže napsal "Pyby" a další. V žádném divadle jsem v životě nezažil tak autentický strach o herce jako v této inscenaci (a v Huse na provázku obecně). Ač mne mrzí výměna Gabriely Velmelho, která je prostě dokonalá, hra nadále stojí nejen na E. Vrbkové a J. Zadražilovi, ale i jiných hercích,kteří od začátku až do konce podávají ty nejvěrohodnější výkony a vy se tak stáváte součástí každé z těch velkých kapek potu na jejich tělech. Hluboká poklona hercům a Morávkovi - v životě bych neřekl, že budu schopný navštívit jedno představení 4x.

Renesance původní Husy na provázku - malebná a přitom děsivá atmosféra, ve které každému z herců věříte i tu nejposlednější blbost. Občasná nahota a další naturalistické prvky jen probouzí k životu prostředí vojenského konvoje mířícího na východní frontu, přičemž tato sem tam až drsná místa jsou proložena krásnými (a vtipnými) chvilkami, kdy se divák v údivu zamýšlí, zda se mu to jenom zdá nebo jestli skutečně lze zanechat všechny charakterové rysy původních postav a přitom vymyslet (a hlavně zahrát) tak jiné a současně sympatické ztvárnění Švejka. Nej scéna - Špinarová (Jednoho dne se vrátíš)