Balada pro banditu

Dramox

Neuvěřitelné nasazení všech herců v této hře, jak herecky, tak pěvecky. Nejvíce mě oslovil Jan Zadražil v titulní roli Nikoly Šuhaje. Tak prožít svoji postavu na jevišti jsem ještě nikdy neviděla. (Až málem do sebezničení). Tolik energie, zaujetí a nadšení celého hereckého souboru , které se prolíná celým představením mě dokázalo úplně pohltit a to jsem sledovala jen se záznamu. Veliké díky DRAMOX za možnost toto představení shlédnout.

ze záznamu

Nesmrtelné představení, ještěže bylo natočeno. I ze záznamu sálá neuvěřitelná energie. Mohu vidět stále dokola.

65% - ze záznamu

75%
záznam
Surové, syrové, živé. Propocené, sexy a hotové zřídlo energie. Vtipné, dramatické, mírně punkové, zvládnuté herecky i hudebně. Joj, joj, tancovat by se chtělo...

Vladimír Morávek omezil romantickou linku a inscenace je nyní syrovější. Hudba se posunula od původních trampských písní do variace na rock s houslemi. Je zde plno Morávkovského rukopisu:opakování situací, vtipy, bohužel některé byly na hranici trapnosti. Jan Zadražil je "rockový" Šuhaj, plný pohybu a křepčení. Velmi se snaží, ale nedosahuje hvězdné kvality. Eva Vrbková je sice obdařena skvělým čistým zpěvem, ale herecky také pokulhává. Nejlepší výkon podávají Milan Holenda v úloze zrádce Derbaka a výtečná houslistka s obdivuhodným hlasovým rozsahem. Balada vůbec není pro konzervativní diváky.

Doteď jsem pana Zadražila vůbec neznal, po shlédnutí této inscenace se však svým výkonem zařadil mezi nejlepší herce co jsem doposud v divadlech viděl. Toto dílo bylo zároveň mou první zkušeností s žánrem muzikál a věřím, že ne posledním. Pane Morávku máte můj velký obdiv, za to jak svou práci děláte. Doporučuji všem.

Výborné herecké i pěvecké výkony. Zajímavé nastudování legendárního představení. V některých pasážích byla hudba až moc dominantní.

Jen několikrát jsem měl v divadle pocit, že herci se mi za zaplacené vstupné odvděčují tím, že hrají doslova do roztrhání těla (a neplatí to jen o E. Vrbkové a J. Zadražilovi). V provázkovské Baladě jsem tento pocit zažil - navíc jsem byl absolutně vtažen do děje, jednajícím postavám věřil každé slovo, hudební a pohybová stránka inscenace byla také velmi slušně zvládnutá. Na skvělém zážiku má samozřejmě neoddiskutovatelný podíl také původní skvělé libreto a geniální hudba dvojice Uhde - Štědroň. Pokud jste ještě neviděli, neváhejte...

Viděno v rámci Colours of Ostrava, s čímž přiznávám, že hodnocení není moc objektivní, neboť udržet tak dlouho pozornost v parnu se téměř nedalo.

Toto představení jsem prožila 3x a pokaždé nádherný zážitek a husí kůže.

Četl jsem v programu, jak se při původním uvedení hry loučili herci na schodech s diváky. Jako s turisty, kteří navštívili Koločavu. Nadávali Eržice do kurev a zveličovali hrdinství a čestnost koločavských mužů.
Viděl jsem po 40 letech, stejnou hru (ale vlastně úplně jinou), v lese v Řevnicích. A zažil jsem stejné pocity. To nebylo divadlo, opravdu jsem pozoroval život v Koločavě.
Nádherně vymyšlené, herci hráli až se z nich kouřilo.
Nikola s Eržikou, žid, Kubát, policajt, housle, skřeky, zpěv. Husí kůže byla - a nebylo to zimou.

3.2. 2012: (Divadlo Archa) Moc se mi líbí řešení prostoru a "hraní" mezi diváky. Dojem tu hodně dělá i svícení. Hudebně dobře připravené. Zajímavá je i pohybová stránka. Poklona pro celý soubor, režisér nikoho nešetří. Morávek má opět místy velmi silné emoce. Několik obrazů mi zůstane v paměti. R. Fiala byl hodně přirozený. G. Vermelho je neuvěřitelná a překvapující. E. Vrbková hravá ve výrazech a zajímavý hlas. J. Zadražil vydal ze sebe neuvěřitelnou energii, až jsem se místy bál, aby ho to nezničilo. Možná bych trochu tady ubral.

(3.2.2012, Praha, Divadlo Archa)

Můžete si klidně zacpat uši, ale párkrát se zavlní boky, pod reflektorem blýsknou oči, postavy zaujmou svá místa na opačných březích řeky a Vy stejně budete vědět, o čem se hraje!
Důkaz toho, že i když tady Vaše srdce a svědomí nerozhárají slova ruských starců, nebo nebudete strženi dokonalým příběhem, způsob provedení Vás může ohromit tak, že hodnotíte například následovně:70% - divadlu, režisérovi, hercům, hudebnímu aranžmá! S odstupem času měním na 80% minimálně za tu hudbení aranži.

Skvělé, živelné, srdcervoucí a současně zábavné. Prostě dokonalé.

Moc hezké,
ideální pro člověka, který ještě nebyl na experimentální scéně...
A pro "Fajnšmekry" také vynikající...

Nejspíš se ani nebudu pokoušet vystihnout jinými slovy, co níže napsal "Pyby" a další. V žádném divadle jsem v životě nezažil tak autentický strach o herce jako v této inscenaci (a v Huse na provázku obecně). Ač mne mrzí výměna Gabriely Velmelho, která je prostě dokonalá, hra nadále stojí nejen na E. Vrbkové a J. Zadražilovi, ale i jiných hercích,kteří od začátku až do konce podávají ty nejvěrohodnější výkony a vy se tak stáváte součástí každé z těch velkých kapek potu na jejich tělech. Hluboká poklona hercům a Morávkovi - v životě bych neřekl, že budu schopný navštívit jedno představení 4x.

Dramox

Neuvěřitelné nasazení všech herců v této hře, jak herecky, tak pěvecky. Nejvíce mě oslovil Jan Zadražil v titulní roli Nikoly Šuhaje. Tak prožít svoji postavu na jevišti jsem ještě nikdy neviděla. (Až málem do sebezničení). Tolik energie, zaujetí a nadšení celého hereckého souboru , které se prolíná celým představením mě dokázalo úplně pohltit a to jsem sledovala jen se záznamu. Veliké díky DRAMOX za možnost toto představení shlédnout.

ze záznamu

Nesmrtelné představení, ještěže bylo natočeno. I ze záznamu sálá neuvěřitelná energie. Mohu vidět stále dokola.

65% - ze záznamu

75%
záznam
Surové, syrové, živé. Propocené, sexy a hotové zřídlo energie. Vtipné, dramatické, mírně punkové, zvládnuté herecky i hudebně. Joj, joj, tancovat by se chtělo...

Vladimír Morávek omezil romantickou linku a inscenace je nyní syrovější. Hudba se posunula od původních trampských písní do variace na rock s houslemi. Je zde plno Morávkovského rukopisu:opakování situací, vtipy, bohužel některé byly na hranici trapnosti. Jan Zadražil je "rockový" Šuhaj, plný pohybu a křepčení. Velmi se snaží, ale nedosahuje hvězdné kvality. Eva Vrbková je sice obdařena skvělým čistým zpěvem, ale herecky také pokulhává. Nejlepší výkon podávají Milan Holenda v úloze zrádce Derbaka a výtečná houslistka s obdivuhodným hlasovým rozsahem. Balada vůbec není pro konzervativní diváky.

Doteď jsem pana Zadražila vůbec neznal, po shlédnutí této inscenace se však svým výkonem zařadil mezi nejlepší herce co jsem doposud v divadlech viděl. Toto dílo bylo zároveň mou první zkušeností s žánrem muzikál a věřím, že ne posledním. Pane Morávku máte můj velký obdiv, za to jak svou práci děláte. Doporučuji všem.

Výborné herecké i pěvecké výkony. Zajímavé nastudování legendárního představení. V některých pasážích byla hudba až moc dominantní.

Nejspíš se ani nebudu pokoušet vystihnout jinými slovy, co níže napsal "Pyby" a další. V žádném divadle jsem v životě nezažil tak autentický strach o herce jako v této inscenaci (a v Huse na provázku obecně). Ač mne mrzí výměna Gabriely Velmelho, která je prostě dokonalá, hra nadále stojí nejen na E. Vrbkové a J. Zadražilovi, ale i jiných hercích,kteří od začátku až do konce podávají ty nejvěrohodnější výkony a vy se tak stáváte součástí každé z těch velkých kapek potu na jejich tělech. Hluboká poklona hercům a Morávkovi - v životě bych neřekl, že budu schopný navštívit jedno představení 4x.

Jen několikrát jsem měl v divadle pocit, že herci se mi za zaplacené vstupné odvděčují tím, že hrají doslova do roztrhání těla (a neplatí to jen o E. Vrbkové a J. Zadražilovi). V provázkovské Baladě jsem tento pocit zažil - navíc jsem byl absolutně vtažen do děje, jednajícím postavám věřil každé slovo, hudební a pohybová stránka inscenace byla také velmi slušně zvládnutá. Na skvělém zážiku má samozřejmě neoddiskutovatelný podíl také původní skvělé libreto a geniální hudba dvojice Uhde - Štědroň. Pokud jste ještě neviděli, neváhejte...

Viděno v rámci Colours of Ostrava, s čímž přiznávám, že hodnocení není moc objektivní, neboť udržet tak dlouho pozornost v parnu se téměř nedalo.

Toto představení jsem prožila 3x a pokaždé nádherný zážitek a husí kůže.

Četl jsem v programu, jak se při původním uvedení hry loučili herci na schodech s diváky. Jako s turisty, kteří navštívili Koločavu. Nadávali Eržice do kurev a zveličovali hrdinství a čestnost koločavských mužů.
Viděl jsem po 40 letech, stejnou hru (ale vlastně úplně jinou), v lese v Řevnicích. A zažil jsem stejné pocity. To nebylo divadlo, opravdu jsem pozoroval život v Koločavě.
Nádherně vymyšlené, herci hráli až se z nich kouřilo.
Nikola s Eržikou, žid, Kubát, policajt, housle, skřeky, zpěv. Husí kůže byla - a nebylo to zimou.

3.2. 2012: (Divadlo Archa) Moc se mi líbí řešení prostoru a "hraní" mezi diváky. Dojem tu hodně dělá i svícení. Hudebně dobře připravené. Zajímavá je i pohybová stránka. Poklona pro celý soubor, režisér nikoho nešetří. Morávek má opět místy velmi silné emoce. Několik obrazů mi zůstane v paměti. R. Fiala byl hodně přirozený. G. Vermelho je neuvěřitelná a překvapující. E. Vrbková hravá ve výrazech a zajímavý hlas. J. Zadražil vydal ze sebe neuvěřitelnou energii, až jsem se místy bál, aby ho to nezničilo. Možná bych trochu tady ubral.

(3.2.2012, Praha, Divadlo Archa)

Můžete si klidně zacpat uši, ale párkrát se zavlní boky, pod reflektorem blýsknou oči, postavy zaujmou svá místa na opačných březích řeky a Vy stejně budete vědět, o čem se hraje!
Důkaz toho, že i když tady Vaše srdce a svědomí nerozhárají slova ruských starců, nebo nebudete strženi dokonalým příběhem, způsob provedení Vás může ohromit tak, že hodnotíte například následovně:70% - divadlu, režisérovi, hercům, hudebnímu aranžmá! S odstupem času měním na 80% minimálně za tu hudbení aranži.

Skvělé, živelné, srdcervoucí a současně zábavné. Prostě dokonalé.

Moc hezké,
ideální pro člověka, který ještě nebyl na experimentální scéně...
A pro "Fajnšmekry" také vynikající...

Nesmrtelné představení, ještěže bylo natočeno. I ze záznamu sálá neuvěřitelná energie. Mohu vidět stále dokola.

3.2. 2012: (Divadlo Archa) Moc se mi líbí řešení prostoru a "hraní" mezi diváky. Dojem tu hodně dělá i svícení. Hudebně dobře připravené. Zajímavá je i pohybová stránka. Poklona pro celý soubor, režisér nikoho nešetří. Morávek má opět místy velmi silné emoce. Několik obrazů mi zůstane v paměti. R. Fiala byl hodně přirozený. G. Vermelho je neuvěřitelná a překvapující. E. Vrbková hravá ve výrazech a zajímavý hlas. J. Zadražil vydal ze sebe neuvěřitelnou energii, až jsem se místy bál, aby ho to nezničilo. Možná bych trochu tady ubral.

75%
záznam
Surové, syrové, živé. Propocené, sexy a hotové zřídlo energie. Vtipné, dramatické, mírně punkové, zvládnuté herecky i hudebně. Joj, joj, tancovat by se chtělo...

Neuvěřitelné nasazení všech herců v této hře, jak herecky, tak pěvecky. Nejvíce mě oslovil Jan Zadražil v titulní roli Nikoly Šuhaje. Tak prožít svoji postavu na jevišti jsem ještě nikdy neviděla. (Až málem do sebezničení). Tolik energie, zaujetí a nadšení celého hereckého souboru , které se prolíná celým představením mě dokázalo úplně pohltit a to jsem sledovala jen se záznamu. Veliké díky DRAMOX za možnost toto představení shlédnout.

Četl jsem v programu, jak se při původním uvedení hry loučili herci na schodech s diváky. Jako s turisty, kteří navštívili Koločavu. Nadávali Eržice do kurev a zveličovali hrdinství a čestnost koločavských mužů.
Viděl jsem po 40 letech, stejnou hru (ale vlastně úplně jinou), v lese v Řevnicích. A zažil jsem stejné pocity. To nebylo divadlo, opravdu jsem pozoroval život v Koločavě.
Nádherně vymyšlené, herci hráli až se z nich kouřilo.
Nikola s Eržikou, žid, Kubát, policajt, housle, skřeky, zpěv. Husí kůže byla - a nebylo to zimou.

Dramox

(3.2.2012, Praha, Divadlo Archa)

ze záznamu

65% - ze záznamu

Výborné herecké i pěvecké výkony. Zajímavé nastudování legendárního představení. V některých pasážích byla hudba až moc dominantní.

Vladimír Morávek omezil romantickou linku a inscenace je nyní syrovější. Hudba se posunula od původních trampských písní do variace na rock s houslemi. Je zde plno Morávkovského rukopisu:opakování situací, vtipy, bohužel některé byly na hranici trapnosti. Jan Zadražil je "rockový" Šuhaj, plný pohybu a křepčení. Velmi se snaží, ale nedosahuje hvězdné kvality. Eva Vrbková je sice obdařena skvělým čistým zpěvem, ale herecky také pokulhává. Nejlepší výkon podávají Milan Holenda v úloze zrádce Derbaka a výtečná houslistka s obdivuhodným hlasovým rozsahem. Balada vůbec není pro konzervativní diváky.

Viděno v rámci Colours of Ostrava, s čímž přiznávám, že hodnocení není moc objektivní, neboť udržet tak dlouho pozornost v parnu se téměř nedalo.

Toto představení jsem prožila 3x a pokaždé nádherný zážitek a husí kůže.

Doteď jsem pana Zadražila vůbec neznal, po shlédnutí této inscenace se však svým výkonem zařadil mezi nejlepší herce co jsem doposud v divadlech viděl. Toto dílo bylo zároveň mou první zkušeností s žánrem muzikál a věřím, že ne posledním. Pane Morávku máte můj velký obdiv, za to jak svou práci děláte. Doporučuji všem.

Jen několikrát jsem měl v divadle pocit, že herci se mi za zaplacené vstupné odvděčují tím, že hrají doslova do roztrhání těla (a neplatí to jen o E. Vrbkové a J. Zadražilovi). V provázkovské Baladě jsem tento pocit zažil - navíc jsem byl absolutně vtažen do děje, jednajícím postavám věřil každé slovo, hudební a pohybová stránka inscenace byla také velmi slušně zvládnutá. Na skvělém zážiku má samozřejmě neoddiskutovatelný podíl také původní skvělé libreto a geniální hudba dvojice Uhde - Štědroň. Pokud jste ještě neviděli, neváhejte...

Můžete si klidně zacpat uši, ale párkrát se zavlní boky, pod reflektorem blýsknou oči, postavy zaujmou svá místa na opačných březích řeky a Vy stejně budete vědět, o čem se hraje!
Důkaz toho, že i když tady Vaše srdce a svědomí nerozhárají slova ruských starců, nebo nebudete strženi dokonalým příběhem, způsob provedení Vás může ohromit tak, že hodnotíte například následovně:70% - divadlu, režisérovi, hercům, hudebnímu aranžmá! S odstupem času měním na 80% minimálně za tu hudbení aranži.

Skvělé, živelné, srdcervoucí a současně zábavné. Prostě dokonalé.

Moc hezké,
ideální pro člověka, který ještě nebyl na experimentální scéně...
A pro "Fajnšmekry" také vynikající...

Nejspíš se ani nebudu pokoušet vystihnout jinými slovy, co níže napsal "Pyby" a další. V žádném divadle jsem v životě nezažil tak autentický strach o herce jako v této inscenaci (a v Huse na provázku obecně). Ač mne mrzí výměna Gabriely Velmelho, která je prostě dokonalá, hra nadále stojí nejen na E. Vrbkové a J. Zadražilovi, ale i jiných hercích,kteří od začátku až do konce podávají ty nejvěrohodnější výkony a vy se tak stáváte součástí každé z těch velkých kapek potu na jejich tělech. Hluboká poklona hercům a Morávkovi - v životě bych neřekl, že budu schopný navštívit jedno představení 4x.