Sab

Těžké přetěžké téma.Kdo může soudit a trestat a koho a kdy,kdy ještě má trest smysl?Vědomí-nevědomí-vytěsnění viny.Člověk odchází úplně zmámený a šokovaný, hrůza.Jako vždy geniální Bydžovská, která nikdy nezklame, která nehraje, ale žije. Některé extravagance a odbočky zbytečné a trochu nesouvisející, ale nad vším převládl a všechny nedokonalosti zastínil projev Bydžovské a to jak bývalé prokurátorky v různých polohách, tak staré krotké lehce zmatené ženy nabízející štrůdl.

Zklamání,zajímavá scéna,ale ve srovnání s Hamletem Jiřího Adamíry,či inscenací z roku 1999 neobstojí,řada herců na scénu Národního ještě nedozrála,což by měla reflektovat režie.Obrovský rozdíl v projevu zkušených herců jako je David Prachař,ale oni to neutáhnou,když zbytku chybí kvalitní práce s hlasem a stejně tak i emocemi,které se nedávají najevo jen křikem.Nahota by neměla zavánět kýčem, ale být přirozenou součástí.Myslím,že Shakespeare si zaslouží víc a že jeho myšlenky jsou nadčasové a mladá generace nejsou pitomci, kteří by ho nepochopili bez zbytečných extravagancí, naopak velké myšlenky v nedokonalém sdělení zaniknou.

klasiky netřeba odívat do "moderního hávu",který je přes snahu šokovat moderním pojetím nudnou záležitostí ; představení mělo zásadní chybu,nemělo přestávku a nešlo utéct,kvalitní Pidrmanová a Prachař

Výkon Karla Dobrého byl úžasný a nezapomenutelný, v komorním prostředí Kolowratu skutečně ohlušující bílá, oči Karla Dobrého se Vám dostanou pod kůži a sledujete bez dechu.