Z tiskových konferencí

Životní osud slavného amerického malíře lotyšského původu Marka Rothka ve hře Červená nabídne Divadlo v Řeznické. Jeviště se promění ve výtvarný ateliér, Miroslav Etzler v umělce Rothka, klid vystřídá křik a červená bude pohlcena černou. Tato divadelní hra na motivy skutečné události propojuje ve scénickém provedení drama s výtvarným uměním. Překračuje žánry a zprostředkovává divákovi autentický zážitek s tvorbou v nejintimnějším kontaktu. Sledujeme věčný „mefistofelský“ souboj pokušení konzumu, moci a vlivu s uměním, pravdivostí a pokorou. Vypjaté drama (v originále Red) z pera uznávaného scénáristy, producenta a dramatika Johna Logana, který má na svém kontě scénáře k velkofilmům Poslední samuraj, Letec nebo Skyfall, vzal na svá bedra režisér Viktor Polesný.

„Dlouho a těžko se rozhoduji, do čeho v divadle půjdu, dlouho vybírám, ale můžu vám říct, že tady jsem se nerozmýšlel ani okamžik. Tak dobrou hru jsem už dlouho nečetl...a taky tak těžkou,“ svěřil se Viktor Polesný.

Viktor Polesný (foto: Michal Novák)

Text, který slibuje strhující podívanou, nás zavede do Ameriky 50. let a do světa reálné postavy Marka Rothka (1903 – 1970), kterého na prknech Divadla v Řeznické ztělesní Miroslav Etzler. Malíř Rothko byl člověkem, který celý život bojoval se svými běsy a nakonec jim i podlehl... Byl umělcem, který se nekompromisně stavěl nejen ke své tvorbě, ale i k její prezentaci.

„Tři roky jsem na divadle nic nezkoušel. Neměl jsem chuť se do něj znovu pustit. Na začátku jsem znal Johna Logana jako hollywoodského scénáristu, ale netušil jsem, že má na kontě 20 divadelních her, které jsou v Americe tím nejlepším, co v posledních desetiletích vzniklo. Když jsem si přečetl Červenou, tak jsem se skoro zděsil, protože hra je to nesmírně náročná, ale zároveň krásná. Věděl jsem, že mi stojí za to se s ní utkat,“ popisuje Miroslav Etzler.

ředitelka Divadla v Řeznické Yvetta Srbová, režisér Viktor Polesný a herci Martin Kraus a Miroslav Etzler
(foto: Michal Novák)

Střet dvou generací, který je hlavní zápletkou celé hry, do hry vnáší druhá postava, pomocník a asistent známého malíře. S ním do ateliéru přichází nová umělecká idea, jiný pohled, jiné myšlení, jiný svět. Právě svěžest názorů, které mladá nastupující generace Markovi ukazuje, vede k rozporům. Na konflikt je zkrátka zaděláno. Tuto roli ztvární Martin Kraus.

„V té hře teče krev a tepe vášeň, ti dva se k sobě přibližují, srážejí se a zase se vzdalují v krátkém sevřeném období, velké zázraky, velké naděje, vše dopadne tak jak dopadnout musí. Lidská krev tmavne,“ přibližuje atmosféru hry Viktor Polesný.

„I lidé, kteří se nezajímají o výtvarnou kulturu, se v příběhu mohou najít. Generační souboje mezi malíři jsou stejné jako mezi rodiči a dětmi. Neustálé vzájemné nepochopení...,“ komentuje další rozměr hry Martin Kraus a dodává: „Tady se světy dvou umělců prolnou, jeden si druhého váží, ten mladší si uvědomuje poslání staršího kolegy, jeho důležitost. Dojde zde k vzájemnému pochopení, ale i tak každý má svůj svět...“

Martin Kraus jakožto fiktivní postava se dostává ve hře Rothkovi pod kůži. Rothko, jenž si opravdu málokoho v reálném světě pouštěl k tělu, měl celý život nutkavou potřebu předávat sdělení. Byl generací expresionistů, pracoval s abstrakcí. Z úspěchu, který mu přinášel v jeho očích jen trend doby, byl frustrován. Právě asistent nás na cestu k poznání velkého abstraktního umělce přivádí.

Miroslav Etzler (foto: Michal Novák)

„Když jsme obsadili Miroslava Etzlera, dali jsme mu možnost přivést si s sebou mladého herce, se kterým by hru dělat chtěl. Ta hra je rvačka, vede se krvelačný spor. Je nutná naprostá souhra herců a závěrečné zharmonizování musí projít červenou,“ mluví o obsazení režisér.

Zapomeňte na divadelní jeviště, jste v ateliéru s velkým, prozatím bílým plátnem. Jste poháněni touhou vidět každý tah štětcem. Máte jedinečnou šanci. Divadlo v Řeznické nabídne svým divákům hru o věčném souboji umění a komerce na pozadí skutečné události a života. V podobě výrazného hereckého divadla, které se ne všude ještě nosí. O to víc šokuje zpráva o liknavém, do velké míry neznalém a v konečném důsledku destrukčním přístupu ze strany městské samosprávy, jakož i grantové komise, vůči Divadlu v Řeznické, kterému reálně hrozí zánik. Problematice se budeme věnovat v dalších materiálech.

-tsz-