Z tiskových konferencí

Největší příběh lásky a smrti na Pražském hradě
vydáno: 10.6.2015
Stačí jim jen jeden pohled, jedna noc... Milostná tragédie Romeo a Julie v režii tandemu SKUTR (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský) je letošní premiérou Letních shakespearovských slavností. „Skutři“ se do prostor Nejvyššího purkrabství vrací po dvou letech. V roce 2013 zde režírovali Sen noci svatojánské.

„S radostí jsme přijali nabídku na Slavnostech znovu pracovat. A také jsme chtěli pracovat na tématu, které je nám blízké. Téma první velké lásky je přesně pro nás – Martina romantika a mne skeptika. Stejně tak je rozkročena i Shakespearova hra Romeo a Julie. Zpočátku romantika, v závěru drama s velkou skepsí, jakou často provází naplnění lásky v našem světě. Zpočátku komedie, v závěru tragédie s velkým vykoupením,“ říká o hře Lukáš Trpišovský.

Martin Hilský, Naďa Konvalinková (foto: Michal Novák)
Martin Hilský, Naďa Konvalinková (foto: Michal Novák)


Dále slovo patří komu jinému než profesoru Martinu Hilskému, s jehož překlady jste se mohli setkat ve všech hrách, které Letní shakespearovské slavnosti divákům představily. „Hru Romeo a Julie William Shakespeare psal vzápětí po Snu noci svatojánském a je to jeho druhá tragédie po Titu Andronikovi. Podíváte-li se na obě tragické hry, bude vám okamžitě jasné, jakou cestu mezi tou první a druhou urazil. Stvořil nepochybně největší příběh lásky a smrti, který patří k západní civilizaci, ačkoli samozřejmě pracoval s řadou předobrazů či inspirací. Podstatné na jeho zpracování tématu je, že celá ta láska veronských milenců je podmíněna a zmařena nenávistí dvou rodů. A je velmi pozoruhodné, že důvod té nenávisti tam není. Někdy si myslím, jako by Shakespeare anticipoval, že ten důvod si opatří každá doba, ve které hra Romeo a Julie bude inscenována. Co pro překladatele je stěžejní a objevné, je také řeč. V Romeovi a Julii William Shakespeare vynalezl jazyk lásky. Je úžasný, přesvědčivý a podobá se řeči sonetu, tedy poměrně složitého útvaru. Je to řeč srozumitelná, emocionálně přesvědčivá, zkrátka strhující. Je mi radostí setkat se znovu se SKUTRy, kteří mají neobyčejný smysl právě pro tu řeč, i když krátí. Oni dokážou překládat řeč do pohybu, případně hudby či jiných nonverbálních postupů, a je to přesto bytostně shakespearovské.“

Tereza Voříšková, Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský (foto: Michal Novák)
Tereza Voříšková, Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský (foto: Michal Novák)


„Byli jsme se samozřejmě opět poradit u pana profesora, který nás přivítal s šampaňským v ruce, bohatou večeři a italským červeným vínem, takže si z toho večera nic nepamatuju...,“ směje se Lukáš Trpišovský. „Pro nás to povídání je vždycky inspirativní tím, že se přestáváme Shakespeara bát a nebojíme se pak už ani krátit. Úpravy neděláme kvůli tomu, že bychom si snad mysleli, že Shakespeara vylepšíme, jsme jen přesvědčení, že pokud bychom to nekrátili, moc bychom autorovi neposloužili. Kdybychom jenom hrnuli před sebou verše, je skoro jisté, že básnivé obrazy i ten krásný jazyk brzy přestanete vnímat. Nemáme tendenci vylepšovat, vyhazovat či přehazovat scény, myslím, že je to napsáno dobře… (smích) Navíc jsme takoví amatéři, že na začátku zkoušení nemáme připraveno nic a do zkoušek nevstupujeme jako do soutěže nazvané „jak zkrátit Shakespeara“. Naším záměrem je vlastně se ničeho nezbavovat, ale ukázat krásu toho, „co zbude“ a to ostatní přetransformovat do jiných postupů a řešení.“

Martin Kukučka k tomu dodal: „Nesmírně zajímavé bylo naslouchat tomu, jak najednou intimní řeč se stává citlivou interakcí dvou lidí. Když jeden použije určité slovo nebo udělá gesto, druhý ho okamžitě čte a doplňuje. Způsob naší divadelní práce je tomu vlastně podobný, ...ale rozhodně nemusíte náš koncept takto číst. My budeme skoro raději, když to nepoznáte a bude vám to připadat zcela přirozené.“

Naďa Konvalinková, Tereza Voříšková (foto: Michal Novák)
Naďa Konvalinková, Tereza Voříšková (foto: Michal Novák)


Oba režiséři pak zmínili, kdo je dobrou duší celého projektu. Je to Naďa Konvalinková, která v inscenaci ztvární postavu Chůvy. Prý dokonce začarovává počasí, aby na večerních až nočních zkouškách nepršelo... „První setkání s pány režiséry bylo, že mi řekli: Shakespeara vidíme v pohybu a Chůva je kulový blesk. To mě trošku zarazilo, kulová jistě budu, ale jestli blesk, to teda nevím. Jsem ale nadšená, jakou fantazií nebo pohybem naplňují Shakespearova nádherná slova, přitom ten text už sám o sobě je neuvěřitelný. Jsem každý večer, co zkoušíme, tím okouzlena. Pak ani nevadí, že je třeba zima.“

Slova paní Konvalinkové potvrzuje i představitelka Julie, Tereza Voříšková: „Kluci se úžasně doplňují a vytvářejí prostě krásné obrazy. Když jsem do toho šla, dost jsem se toho obávala, jelikož poměrně dlouho jsem činoherní divadlo nedělala.“ A také musí zaznít to „osudové“: Tereza Voříšková se o nabídce dověděla den po příjezdu z dovolené, ne lecjaké. „Navštívila jsem Veronu, stála jsem tam i pod tím slavným balkonem, a po návratu nečekaný telefon z produkce Letních shakespearovských slavností...“

Naďa Konvalinková, Tereza Voříšková, Martin Hilský, Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský (foto: Michal Novák)
Naďa Konvalinková, Tereza Voříšková, Martin Hilský, Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský (foto: Michal Novák)


Podle tvůrců scéna má působit jako veřejný prostor, který nebude až tolik využívat reálie, které nabízí prostředí Nejvyššího purkrabství Pražského hradu. (Je to proto, že inscenace bude cestovat a na Špilberku nebo Slezskoostravském hradě jsou ty prostorové poměry trochu jiné.) „Náš dvorní scénograf Jakub Kopecký navrhl něco mezi kavárnou, bytem a lodí kostela. Tedy míst, kde se jakoby pohybuje celá ta Verona, která se vlastně stává další postavou hrou...,“ popisuje Lukáš Trpišovský. „Řekli jsme si, že tady není malých rolí. Všechny postavy jsou důležité k tomu, aby se celý ten příběh dvou milenců mohl odehrát. Vytvářejí přítomnost toho města, které možná nad ránem trochu usne, ale jinak stále cvrkotá.“

„Každopádně využijeme tu „průhlednost“ navržené scény, baví nás to schodiště, ale balkon jsme skutečně nevyužili, je moc na straně, takže část hlediště by na něj neviděla. Museli jsme to řešit jiným způsobem a vůbec věříme, že atmosféra Pražského hradu postačí...,“ doplnil Martin Kukučka.

Jelikož si tvůrci příběh veronských milenců definovali také jako hezký erotický sen (který se v půlce změní v noční můru), bylo jasné zadání i pro autora scénické hudby. Petr Kaláb pracuje s minimalistickými romantizujícími motivy, které mají snivou atmosféru podpořit. Jenže to by nebyli Skutři, ti jako hudbu berou i třeba rytmiku kordů.

Naďa Konvalinková, Tereza Voříšková (foto: Michal Novák)
Naďa Konvalinková, Tereza Voříšková (foto: Michal Novák)


Na programu Slavností samozřejmě najdete také úspěšné tituly z minulých let. Hrát se budou Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské, Zkrocení zlé ženy, Veselé paničky windsorské, Jak se vám líbí, Večer trojkráľový alebo Čo len chcete, Othello (premiéra bratislavské produkce LSS) a ojedinělý orchestrální koncert filmové hudby nazvaný Patrick Doyle – Shakespeare in Concert.

Umělecký ředitel Slavností Libor Gross zmínil tyto dvě produkce: „Jsme rádi, že se nám podařilo pro pražské diváky zajistit na poslední tři červencové večery skvělou slovenskou komedii Večer trojkráľový alebo Čo len chcete v režii Enikő Eszényi, která v Bratislavě zaznamenala velký úspěch. Usilovali jsme o ni dvě sezony, ale z organizačních důvodů se nám to podařilo až nyní. Do Prahy se vrací, také na tři večery, komedie ostravské produkce Jak se vám líbí v režii Michala Langa, která byla loni beznadějně vyprodána.“

Celkem je naplánováno více než 140 představení a zda se podaří všechny odehrát, záleží na počasí. Zkušenosti z minulých let však říkají, že vyloženě ke zrušení či nedohrání představení dochází pouze ve výjimečných a ojedinělých případech. Letní shakespearovské slavnosti 2015 se konají od 25. června do 5. září. „V Praze proběhnou již tradičně na dvou plenérových scénách. V Nejvyšším purkrabství Pražského hradu a na Letní scéně Hudební a taneční fakulty AMU v Lichtenštejnském paláci na Malostranském náměstí. Slavnosti se dále konají v Brně, Ostravě a Bratislavě,“ vypočítává ředitel Slavností Michal Rychlý. „Vstupenky na pražská představení jsou exkluzivně v prodeji v síti Ticketportal. Jedinou výjimkou je Brno, kde vstupenky jsou v prodeji přes místní ticketingový portál. Představení začínají obvykle ve 20:30 a cena vstupenek zůstává proti loňsku nezměněna.“
A nepotěšíme milovníky stromů, diváky snad ano - v hledišti na Pražském hradě již není strom.

Generálním partnerem Letních shakespearovských již 16. rokem je společnost PPF. Michal Rychlý s potěšením konstatuje, že přibývají další strategičtí partneři, takže se sponzoringem kulturních akcí to nebude tak zlé, jak se o tom často mluví.

-mys-