Z tiskových konferencí

Městská divadla pražská (MDP) vstoupila do třetí sezony pod vedením ředitele Ondřeje Zajíce a uměleckého šéfa Petra Svojtky. Během dvou let se jim a dramaturgům divadla podařilo poměrně jasně definovat základní tematické linky, kterým se na všech scénách (tj. ABC, Abíčku a Rokoku) chtějí věnovat. Jde například o adaptace velkých titulů světové literatury, nové autorské projekty, „činoherní muzikály“, takzvanou českou linku či adaptace dramatické klasiky. Přestože se řada věcí změnila (postupná obměna repertoáru na všech scénách, změny v hereckém souboru, uplatňují se jiné inscenační postupy než dříve...), zaznamenala nová koncepce potěšitelnou diváckou odezvu. Škarohlídi akorát stále kroutí hlavou nad tím, v jakém tempu se může v MDP pracovat. I letos se můžeme těšit na devět premiér a pak přijde na řadu vůbec největší projekt sezony, kterým bude adaptace duchovního eposu Mahábhárata.

režisér Arnošt Goldflam, správní ředitelka MDP Eva Römerová, ředitel MDP Ondřej Zajíc

První novou inscenací této sezony Městských divadel pražských jsou Zlatí úhoři. Známé povídky Oty Pavla „Jak jsem potkal ryby“ (autorovy vzpomínky na dětství) a „Smrt krásných srnců“ (autorův vlastní život, hlavně o rybách) a další, méně známé texty, povětšinou o věcech méně idylických, převedl do divadelní podoby režisér, spisovatel a příležitostný herec Arnošt Goldflam. Titulní roli si zahraje Vasil Fridrich a premiéra je plánována na 18. října.

Goldflamova dramatizace Pavlových textů se na českých divadelních prknech objeví vůbec poprvé. Dramaturgyně MDP Věra Mašková představila téma připravované inscenace: „Zlatí úhoři, tak jak je pojmeme na scéně Divadla Rokoko, jsou historií dvou generací, jedné epochy našeho národa, od nadějí první republiky, přes dvě totality, které ty touhy po svobodném počínaní pohřbily... Přesto Pavlova lyričnost, humor i trápení, Goldflamův nadhled a cit pro pochopení velkých i malých lidských bolestí, dávají divákům prostor pro jakousi sebereflexi v konfrontaci s historickým pozadím našich dějin i naší současností.“

Arnošt Goldflam, velký divadelník šibalského úsměvu, rychle zahnal chmury nad údajně méně povedenou zkouškou inscenace, hluboce se zamyslil a pak ke svému autorskému zpracování Zlatých úhořů uvedl: „Víte, já nemám rád, když je v textu moc lyrismu nebo z příběhu čiší přílišná harmonie. Jak sám Ota Pavel na sebe prozrazoval v různých poznámkách či dopisech, jeho dnes slavné tak zvané rybářské povídky byly pro něj určitou terapií před projevy té psychické poruchy. Uchyloval se proto k jistému idylismu, který mu pomáhal překonávat nemoc. Čili snažil jsem se, aby to bylo zajímavější a v divadelní podobě více funkční, dělat to částečně i jako o něm, o Otu Pavlovi a jeho životě, a nezabývat se tolik harmonickým vyzněním příběhů, jak to ostatně všichni známe z filmů. Naše inscenace bude jiná. Jenom doufám, že si zachová humor a nadhled, který byl Otu Pavlovi bytostně vlastní. Tedy chci hlavně říct, že jako autor adaptace jsem brblal, když se začalo mluvit o těch „svérázných lidičkách“. Já jsem nepřítelem slova „lidičky“. Jsem nepřítelem slova pohlazení. A už vůbec nejsem přítelem divadla laskavého... Pokud tyto polohy tam mají být obsaženy, tak výhradně ve smyslu řekněme jevištní poezie.“

Arnošt Goldflam

Týden po premiéře Zlatých úhořů v Rokoku uvede Divadlo ABC uvede mrazivou komedii Edwarda Albeeho o pastích konzumu v překladu nazvanou Všechno na zahradě. Do rolí ústředního manželského páru Richarda a Jenny režisér Petr Svojtka obsadil Aleše Procházku (od této sezony je již členem souboru MDP) s Veronikou Gajerovou.

„Téma hry, tedy poukázání na konzumnost dnešní společnosti, ve které se vše podřizuje diktátu peněz a ekonomické prosperitě, je u nás dnes nesmírně aktuální. Dá se dokonce říci, že pro české diváky je dnes hra daleko sdělnější, než v době svého vzniku - naše společnost jakoby se nepoučila dějinami a dorostla k problémům, které trápily Ameriku před čtyřiceti lety,“ zamýšlí se dramaturg Jiří Janků.

„Když jsem tuto hru četl, okamžitě jsem si ji uměl představit v naší dramaturgii. Otázky konzumu jako způsobu života, konzumu jako imperativu, kterými se Albee zabýval před tolika lety, jsou platné bohužel i dnes, ne-li víc. A co je horší, právě u nás. Až z toho padne na člověka smutek, kam vlastně spějeme a jak snažením, abychom se měli lépe (nebo dokonce lépe než ti druzí), opouštíme morální hodnoty. Hra je opravdu úžasným způsobem napsaná...,“ uvedl režisér Petr Svojtka.
Tvůrci museli sáhnout po novém překladu Dany Hábové, ne proto, že by ten starý vynikajícího anglisty Františka Vrby byl špatný, ale překlady hodně rychle stárnou a vzhledem k tématu tento krok byl nevyhnutelný. Doba je jiná, daleko drsnější, také reálie se mění...

„Další tematickou linkou, které se MDP věnují, je boj jiných, odlišných a výjimečných jedinců s konformitou společnosti. Z inscenací Divadla Rokoko sem patří například Kauza divá Bára, ve které autor a režisér Dodo Gombár neotřele propojuje osud spisovatelky Boženy Němcové a jedné z jejích literárních postav. Premiéru, jak víte, jsme museli přesunout z jara na podzim kvůli zranění hlavní představitelky. Rovněž v Rokoku bude v režii Ondřeje Zajíce uvedena inscenace Prolomit vlny, která vznikla netypickým způsobem – přepisem filmového scénáře Larse Von Triera. Podobné téma dvou výjimečných lidí, kteří čelí konvencím doby i vlastní minulosti, přinese i původní adaptace slavného anglického románu Charlotty Brontëové Jana Eyrová v Divadle ABC. V jiném žánru stejným tématem se zabývá muzikálová podoba humoristického románu Leo Rostena Pan Kaplan má třídu rád. Příběh o zdolávání neuvěřitelných zákrut cizího jazyka v třídě plné lidí, kteří už dávno překročili školní léta a navíc pocházejí ze všech koutů světa, připraví pro Divadlo ABC tým pod vedením Miroslava Hanuše. Inscenace myslím přinese krásné herecké příležitosti pro řekněme starší část našeho souboru. Sezonu v Rokoku uzavře současná anglická komedie Vzpomínky na vodě. Chystáme také jednu hodně zvláštní věc s názvem Superčlověk. Měla by to být první česká realityshow na divadle. Počítáme s tím, že do značné míry využijeme všech možných i nemožných interaktivních prvků. Nebude jenom veselá, spíše se budeme snažit nahlédnout z několika stran na fenomén těchto pořadů, resp. podívat se na to, co jedinec je ochoten udělat pro pět minut slávy...“ Tolik stručné představení další nabité sezony v Městských divadlech pražských Petrem Svojtkou.

Ale stále to není vše. "To co naleznete zde, najdete ve světě kdekoli, to co zde nenaleznete, nenaleznete nikde jinde." Tak zní motto ústředního projektu sezony - duchovního eposu Mahábhárata. Jeden z pilířů světové literatury převedl do divadelní podoby slavný scénárista Jean-Claude Carrière pro potřeby neméně slavného režiséra Petera Brooka. Hra si prostřednictvím barvitého příběhu boje dvou znesvářených rodů o moc a nadvládu nad světem klade základní otázky lidské existence a je velkou výzvou pro celý soubor. Režie tohoto velkého projektu se v Divadle ABC ujme Ondřej Zajíc.

„Mahábhárata je v mnoha směrech výjimečná, rozsahem i duchovním rozměrem. Bude to náš zatím největší projekt, ale neznamená to, že upřeme energii a prostředky pouze a především k němu. Každá inscenace je v našem tematickém žebříčku důležitá. Do jisté míry však tento projekt výlučné postavení v repertoáru mít bude, už jen pro inscenační náročnost. Peter Brook se na Mahábháratu připravoval snad deset let, já tu přípravu přece jen trošku zkrátím,“ směje se Ondřej Zajíc, který je – pokud to nevíte – velkým sympatizantem a znalcem východních kultur. „Ano, bude to znamenat splnění mého snu...,“ dodává.


Městská divadla pražská disponují třemi hracími prostory, které večer co večer dohromady dají na 700 míst. I tím je postavení MDP v pražském kulturním kontextu výlučné. V řeči dalších čísel zavítalo v minulé sezoně do MDP téměř 117 tisíc diváků, kteří si mohou vybrat z minimálně třicítky titulů na repertoáru. Udržet si vysokou návštěvnost není jednoduché, ale profilace repertoáru je záměrně orientována na diváky všech věkových kategorií a všech zájmových skupin, takže se to daří. Dokonce obě hlavní scény v sezoně 2007/2008 zaznamenaly cca 10% nárůst návštěvnosti proti předchozímu období. „Plně si uvědomujeme, že divák stojí v divadle vždy na prvním místě,“ říká správní ředitelka MDP Eva Römerová. „Pro naše diváky jsme proto se začátkem nové sezony připravili řadu novinek. První z nich je otevření Klubu diváků, který umožní jeho členům využívat prostřednictvím elektronické karty nejrůznější výhody. Např. progresivní čerpání slev při opakovaném nákupu vstupenek, každý měsíc zvýhodněné představení, setkání s herci či uměleckým týmem MDP, organizujeme prohlídky zákulisí a mnoho dalšího. Dále jsme poněkud pozměnili naší webovou prezentaci. Díky redesignu internetových stánek nabízíme komplexní informační servis všem divákům v nové, doufáme daleko přehlednější a atraktivnější podobě. Nechybí v ní ani interaktivní prvky – zkuste třeba naší flash hru nazvanou TURBOUVADĚČKA.“
(pozn.: autor článku zkusil, a moc mu to nešlo, jistě budete úspěšnější...)