Z tiskových konferencí

Letošní premiérovou inscenací Městského divadla Brno na letní scéně na Biskupském dvoře bude populární folklorně-rockový muzikál Jánošík aneb Na skle malované, o jehož oblíbenosti svědčí fakt, že půjde již o jeho třicáté nastudování u nás. Muzikál z přelomu 60. a 70. let minulého století, za nímž stojí básník, spisovatel, textař a novinář Ernest Bryll a významná skladatelka a pianistka Katarzyna Gärtner, je bezesporu jedna z nejproslulejších variant mnohokrát vyprávěného příběhu zbojníka Juraje Jánošíka. Polští autoři se inspirovali příběhem či legendou zpoza druhé strany hor (podle historických pramenů Jánošíkova družina operovala i na východní Moravě, ve Slezsku či polském Podhalí).

„Dílo se rychle stalo mimořádně populární a postupně si získalo diváky v mnoha evropských zemích, především díky chytlavým písním vycházejícím z lidové hudby, poetickému humoru i silnému příběhu o svobodě a lidské touze po spravedlnosti. V českém prostředí se muzikál stal kultovním a patří k titulům, které se pravidelně vracejí na divadelní jeviště,“ přibližuje dramaturg Vojtěch Balcar, který také objasnil název muzikálu: „Příběh legendárního zbojníka Jánošíka v tomto muzikálu ožívá jako lidové vyprávění připomínající sousedské divadlo nebo venkovské obrázky malované na sklo. Právě společné vypravování v dobách, kdy panduři vymáhají na obyčejných lidech moc císařpána, umožňuje znovu zhmotnit urostlého bojovníka za svobodu s valaškou. Téměř pohádkovou historku vedou Opovědník a Dopovědník, kteří spolu se svou hereckou skupinou sehrávají hru plnou zbojníků a pandurů, hrdinství a lásky, bojů dobra a zla. Na to dohlíží Anděl a Čert, které doprovází spravedlivá a nevyhnutelná Smrt. Jak to ale vlastně s tím zbojníkem celé bylo? Odpověď na to má každý, byť třeba úplně jinou…“

titulní roli Janošíka ztvární Libor Matouš

Když byl tento titul ohlášen jako premiéra letní scény 2026, příznivci Městského divadla Brno jistě zpozorněli, neboť muzikál Jánošík aneb Na skle malované  mnozí v tomto divadle pamatují (Jánošíka tehdy hrál Dušan Vitázek). Režisér Stanislav Slovák se k tomuto muzikálu vrací po osmnácti letech. Abychom předešli jakýmkoli dohadům, nová inscenace bude zcela jiná, jinak uchopená. Nejen novým obsazením. Podstatná je změna koncepce, spočívající v uzpůsobení pro letní scénu na Biskupském dvoře. Za pečlivou dramaturgickou přípravu nové verze pro unikátní prostor pod petropavelskými věžemi vděčíme dramaturgu Vojtěchu Balcarovi. Inscenaci spoludramaturguje nikdo jiný než Jan Šotkovský, který tento muzikál pro MdB před lety přeložil.

„Ne že bychom cítili nějaký dluh vůči tomuto muzikálu, jen nás lákalo v této řece vykoupat se ještě jednou. Neděláme remake, chceme si vše prožít znovu a jinak, a to nejen tím, že Jánošíka umístíme do jiného prostředí. Impulz vrátit se k této látce šel z pocitu, že doba se dost změnila, minimálně se vyostřila a téma společenského vzdoru najednou znamená něco jiného. Verze z roku 2008 byla relativně hodně folklorní, relativně něžná. Nyní usilujeme o výklad v dobrém smyslu slova jednodušší, přímočařejší a syrovější, což se odrazí i ve scénografickém nebo hudebním řešení,“ přibližuje dramaturg Jan Šotkovský.

V jevištních obrazech se objeví i situace, kdy dívky chtějí svým chlapcům předat atribut kopaničářských osad, čili motyky, aby je vyměnili za valašky a nechali ten zboj a raději okopávali své políčko. „Zakomponovat takový roztomilý obraz před osmnácti lety navrhoval scénograf Jaroslav Milfajt, ale Stano tenkrát tomu nakloněn nebyl, a to tak, že byl proti intenzivně. Až nyní, pro exteriérovou koncepci, která je vlastně o tom, jak vesničané přijeli zahrát hrdinský příběh vrchnosti pod okny, jsme organicky došli k tomu, že ta motyka tam vlastně patří,“ usmívá se Jan Šotkovský.

„Ano, dojde konečně i na motyky páně Milfajta,“ potvrdil Stano Slovák. „Pracujeme teď se symboly úplně jinak než tehdy,“ vysvětluje.

režisér Stanislav Slovák

O čem byl muzikál v době svého vzniku muzikálu, je zřejmé: o svobodě a vzdoru vůči útlakovému mocenskému systému. A o čem ho hrát dnes? Stále stojíme před nějakou mašinérií… „Explicitně nepojmenováváme nic a už vůbec nic neaktualizujeme, přesto hledáme témata, která mohou současného diváka přitáhnout. Jedním z nich je třeba svoboda každého člověka,“ zmínil Stanislav Slovák.

Vojtěch Balcar doplňuje: „Ernest Bryll byl znám svou fascinací pro národnostní či lidové umění, často zobrazoval ve svých dílech obyčejného venkovského člověka, avšak se schopností a silou utéct od reality. To se naplno propsalo i do tohoto díla. V debatách o nové inscenaci jsme se nejednou vraceli k tomu, proč vlastně vzniklo. Můžete zdůrazňovat folklórní prvky, ale v prvé řadě je to silná výpověď o touze po svobodě a spravedlnosti. To je něco, co jsme chtěli posílit. Nad původní lidovou hrou se nám ještě objevil rámec herecké skupiny, která příběh odvypráví, ale je neustále konfrontována s pandury, kteří cenzorským způsobem zasahují do kolektivního vyprávění. Naše inscenace nebude historická či biografická, spíše příběhem o tom, jak si chceme stvořit legendu hrdinu my sami a být jí inspirováni…“

dramaturg Vojtěch Balcar a Libor Matouš

Za hudebním nastudováním stojí a novou úpravu hudebního aranžmá (kterou nejspíše shledáte jako překvapivou) má na starost dirigent Karel Albrecht. „U původních aranží Karla Cóna, který bohužel již není mezi námi, jsme zůstali jen v některých obrysech, a záměr byl jasný. Místo housliček se vrátit spíše k tomu tvrdšími bigbítu. Jenom jsme to vyčistili a přidali konkrétní metalofonní zvuky. Hudba půjde na dřeň, bude ostřejší, ale všechny styly, tóniny, všechny melodie jsou samozřejmě zachované tak, jak je od autorky hudby známe,“ uvedl Karel Albrecht.

Titulní roli neohroženého hrdiny ztvární Libor Matouš, jeho milou pak Lesana Krausková. Diváci se mohou těšit také na Jiřího Daniela v roli Opovědníka a na Kristiana Pekara coby Dopovědníka. Zbojníků se ujmou Petr Drábek, Patrik Földeši, Ondřej Halámek, Jakub Mauer, Nikolaos Natanailidis a Bohumil Vitula. Děvčat se chopí Eliška Horňáková, Alžběta Janíčková, Míma Krajčová, Esther Mertová a Barbora Slaninová. Pandury ztvární Rastislav Gajdoš, Marek Hurák, Martin Mihál a Patrik Možíš. Na zbojníkův život budou dohlížet Ivana Vaňková jako Anděl, Svetlana Janotová jako Čert a Marta Matějová jako Smrt.

na tiskovém setkání v klubu MdB: Jiří Daniel, Lesana Krausková, Stanislav Slovák

„Vždycky jsem chtěl být superhrdinou, za jistých okolností bych byl i v reálu výborným Jánošíkem,“ říká nevážně (nebo vážně?) Libor Matouš a dodává: „Při práci na postavě si nevšímám širších souvislostí, že nad námi je čím dál sveřepější moc, chci zahrát úplně obyčejného kluka, který vyrostl v nějakých podmínkách, a tím je vše dané. Ten jeho vývoj je vlastně velice jednoduchý.“

Bude hrách? „Na to se ptají všichni… Nebude, ten už byl v Mendelovi a to stačí,“ má jasnou odpověď Jan Šotkovský. Vyvrcholení příběhu, kde tragickou fatálnost okamžiku způsobí zrada, je v této inscenační podobě jiné…

Premiéra muzikálu Jánošík aneb Na skle malované  se uskuteční v sobotu 6. června 2026 na letní scéně Městského divadla Brno na Biskupském dvoře. Nenechte si tedy ujít tuto energickou letní inscenaci plnou svěžího mladého elánu, která propojuje lidovou poetiku s muzikálovou velkolepostí.