PRAHA
aktuální festivalyZ tiskových konferencí
Vršovická kulturní křižovatka Vzlet vstupuje do další etapy svého fungování. Od 1. ledna 2026 je v čele jeho uměleckého vedení trojice divadelních tvůrců, které spojuje autorský přístup, práce se současnými tématy a chuť přemýšlet o divadle i kultuře jako o živém organismu: Petr Erbes, Boris Jedinák a Anna Klimešová. Umělecký tým doplňuje Emílie Formanová, která se z pozice vedoucí produkce ujala role výkonné ředitelky. Vzlet tak letí vstříc novým výzvám, přináší nová témata, výrazně posiluje svou divadelní linku a do bývalého sokolského kina chce přivádět nejen Vršovičáky, ale celou Prahu.
Petr Prokop, zakladatel a posléze umělecký ředitel štafetu předal s následujícími slovy: „Bylo to krásných a intenzivních pět let života, kdy se podařilo vybudovat novou kulturní instituci, která si obhájila v nabité pražské konkurenci své právo na existenci. Od nového roku předávám vedení nové tvůrčí jednotce, kterou pracovně přezdívám "Svatá trojice". Tvoří ji Anička Klimešová, Boris Jedinák a Petr Erbes, kteří jsou součástí jednoho z nejzajímavějších současných divadelních uskupení 8lidí a každý z nich individuálně nebo v různých sestavách pravidelně dělají skvělé inscenace v nejrůznějších českých i slovenských profesionálních divadlech. Dohromady s výkonnou ředitelkou Emilkou Formanovou jsou tým, kterému s důvěrou tohle naše společné dítě předávám a ve Vzletu zůstávám už pouze jako společník a člen "správní rady".“
Ujistil přitom, že nedochází k žádné revoluci, spíš k evoluci, při níž využil toho, že trojice nového uměleckého vedení byla „volná“ a oslovil je. Ve Vzletu nadále bude působit soubor VOSTO5 jako jeden ze stálých hostů. Zůstává i Collegium 1704 a zůstávají rovněž vzdělávací i komunitní projekty.
„Věřím, že nové vedení je dobrá volba a že posune Vzlet opět dál,“ dodal Petr Prokop.
Po prvních pěti letech fungování tak symbolicky předává, společně s Alžbětou a Janem Macolovými, štafetu další generaci. Ta nastupuje s uvedeným záměrem plynulého pokračování a rozšíření toho, čím se Vzlet za první roky existence stal: místem setkávání, sdílení, dialogu a zkoumání světa skrze umění. Ale chce jít také dál.
„Když přišla nabídka převzít Vzlet, byl to pro mě silný moment. Nejen kvůli samotnému prostoru, ale kvůli tomu, co všechno nám může umožnit,“ říká Boris Jedinák. Vzlet podle něj nabízí výjimečné zázemí pro autorské divadlo s přesahy, například do vzdělávání, žurnalistiky, kulturní antropologie i společenské debaty. „Je to prostor společné imaginace, sdílení osobních zážitků i prožívání něčeho nevšedního.“
Nové vedení uvažuje o Vzletu jako o místě, kde se jednotlivé dramaturgické linie přirozeně prolínají. „Nechceme, aby divadlo, výstavy, debaty nebo komunitní programy existovaly odděleně,“ doplňuje Anna Klimešová. „Zajímá nás, jak mohou současná témata rezonovat napříč formáty, jak se mohou rozvíjet v inscenaci, pokračovat výstavou, debatou nebo vzdělávacím programem. Na výzvě převzít Vzlet pro nás bylo důležité právě i to, že se můžeme dostat do nějakého domu, s nímž a v němž můžeme pracovat a navázat na to místo i naši tvorbu. Vzlet pro nás není úplně nový, už jsme tu pracovali a vnímáme jej jako multifunkční, multikulturní prostor, ve kterém dál chceme rozvíjet to, co jsme započali. Je pro nás unikátní i v tom, že je ve Vršovicích, a způsob, jakým pracuje s komunitním programem. V kontextu naší dramaturgie je pak ovšem podstatné zmínit, že pro nás není jen místem ve Vršovicích a v Praze, ale že jej vnímáme jako prostor ve světě, což se odráží i na výběru témat jak konkrétních inscenací, tak na výběru doprovodného programu, který plánujeme. Je pro nás důležité, že se tu budou zpracovávat a že tu budeme debatovat o celospolečenských problémech.“
Divadlo přitom zůstává silnou osou celého směřování a ještě posiluje. Petr Erbes k tomu dodává: „Vzlet vnímáme jako prostor, který otevírá aktuální společenská a politická témata. Nechceme je ale dělat o lidech, chceme je tvořit s nimi. Zajímá nás zapojení odborníků i publika přímo do procesu vzniku a reflexe. O divadelní linii uvažujeme v rámci toho, že se dlouhodobě věnujeme autorskému a dokumentárnímu divadlu, což je záměr, který máme i tady. Díky našim předchozím zkušenostem z jiných divadel, víme a cítíme, že jsou formáty a typy divadla, která v klasických prostorech není možné dělat. Vzlet umožňuje vtáhnout do jádra představení diváka způsobem, který je pro divadlo kukátkového typu nemožný. Tyto dvě cesty chceme, aby se v naší práci setkávaly: dokumentární a autorský přístup vycházející z toho, co nás pálí ve světě, jaká témata kolem nás jsou, a chápání divadla v tematické rovině jako simulaci polis, v níž se můžeme potkávat, sdílet zkušenosti a současně hledat formy, které jinde nejsou možné.“
„Jsme primárně divadelní tvůrci, takže bychom rádi akcentovali tu divadelní linku, nicméně témata, o nichž budeme mluvit, jsou společná pro všechny linie, které zde ve Vzletu existují a které chceme dál rozvíjet. Společným jmenovatelem je co nejpozornější naslouchání tématům, která bývají špatně slyšet, o kterých se nemluví, nebo se stávají společenskými tabu,“ doplnil Boris Jedinák.
Důležitou součástí nové etapy je i jmenování Emílie Formanové do pozice výkonné ředitelky. Díky dlouhodobé zkušenosti s vnitřním fungováním Vzletu přináší kontinuitu i stabilitu. „Vzlet je postavený na spolupráci, důvěře a otevřenosti. Mou rolí je vytvořit takové zázemí, aby se tyto hodnoty mohly dál rozvíjet, a aby tvůrci měli prostor riskovat, hledat a růst, stejně jako celý vzletí tým,“ říká Formanová.
Vzlet tak vstupuje do další kapitoly s jasnou ambicí – být místem, které nejen prezentuje současné umění a kulturu, ale aktivně se podílí na jejich vzniku, reaguje na svět kolem sebe a zve publikum ke spolubytí a dialogu, nikoli jen ke sledování.
Jaké jsou konkrétní výhledy pro nejbližší rok?
Anna Klimešová, Petr Erbes & kol.: „A proč?“
Divadelní seriál o skupině dětí zakládajících politickou stranu. Jedinečná simulace, ve které budou mít diváci možnost stát se součástí moderovaného zasedání dětské politické strany a sledovat, jaké hodnoty a vize by teenageři rádi prosadili a proč. Co se stane, když třináct děti s různými názory založí politickou stranu? Od kdy má mít mladý člověk právo volit? Na čem se dokážeme shodnout? Osloví diváky jejich témata? Hlasovali by pro ně v příštích volbách? Jak se cítí člověk, který nemůže ovlivnit svou budoucnost...?
„Náš zájem o skupinu lidí od deseti do osmnácti let vznikl intuitivně, když jsme zkoušeli První ránu kapitána. Vycítili jsme, že jde o velmi zajímavou skupinu. Témata, která řeší, se dotýkají i nás, kteří již máme odstup, můžeme zrcadlit sebe sami, ale přitom je to skupina, která je stále nevyslechnutá. A proč? se zabývá otázkou omezení volebního práva. Vznikla na základě letních workshopů, během nichž jsme se setkávali, je tedy výsledkem delšího procesu a současně spolupráce se souborem Zapětdvanáct, s nímž chceme i do budoucna vytvářet pravidelně jednu inscenaci za sezónu,“ uvedl k novince, která se v premiéře představila 5. 2. 2026, Petr Erbes.
Petr Erbes, Boris Jedinák: Prokletí
Imerzivní inscenace, odehrávající se za protektorátu, vtáhne diváky do prostředí filmového ateliéru, kde se natáčí velkofilm na motivy Keferova příběhu. Zde, přímo v ohnisku příprav akčního dramatu, budou mít diváci možnost stát se součástí komparzu a štábu a prožít výjimečný divadelní zážitek...
„Výchozím materiálem pro nás byl příběh, který může znít vymyšleně či nereálně, ale jde o skutečnost. Vycházíme z příběhu hermetické skupiny okultistů, kterou vedl Jan Kefer, knihovník a překladatel. Šlo o skupinu, která se několikrát během protektorátu pokusila spáchat magický útok na astrál Adolfa Hitlera. Akce skončila neúspěchem, byla odhalena gestapem a hlavní představitel skončil v koncentračním táboře, kde zemřel. Jde tedy o inscenaci o magickém odboji. Jejich příběh chceme zpracovat způsobem, kdy budou diváci v podstatě součástí filmového natáčení, Vzlet se promění do filmového ateliéru a diváci se ocitnou v roli komparzu vtahovaného do natáčení. Chceme tím vyprávět i náš vlastní příběh, kdy bychom si v reálném světě přáli víc ovlivnit třeba globální politické dění, ale nejde to, zůstáváme v roli komparzu, a současně se budeme propadat do historického příběhu, relativně neznámého,“ přiblížil Boris Jedinák. Premiéra inscenace Prokletí je chystaná na 28. 3. 2026.
Romeo, Julie a rodiče
„Autorská inscenace vycházející ze slavné shakespearovské tragédie bude vznikat ve spolupráci se souborem Zapětdvanáct a dvěma teenagery. Premiéry se dočká v říjnu roku 2026, přičemž na repertoáru Vzletu nahradí První ránu kapitána,“ představila první novinku nadcházející sezóny Anna Klimešová. „Vzlet se promění na ples Kapuletů. Budeme chtít ovšem sledovat především téma věcí, které se v rodinách neříkají, zůstávají tabu. Otázky toho, kdo je ideální rodič. Půjde o konkrétní příspěvek k jedné ze zmiňovaných linií, jež chceme ve Vzletu rozvíjet. Inscenace vznikající nejen o mladých lidech, ale i s nimi, jako prostor pro mezigenerační setkávání.“
Song of Others
Ve spolupráci s hudebním uskupením Veselé chvíle – sborem, který vznikl ve spolupráci s pražskou DAMU, vznikne hudební inscenace v režii Anny Klimešové, jejíž premiéra je plánována na prosinec.
„Chtěli bychom s nimi zkoumat téma zakázaných písní, jejichž interpretace v nedemokratických státech spojena se stíháním, exilem, tresty,“ přiblížil Boris Jedinák. „Jde o jedno z témat, která chceme z toho globálního tématu převádět sem do lokálního kontextu, přičemž naším záměrem není jít do historie, ale spíš do současnosti.“
Vzlet má i vzdělávací linii, na kterou bude nová trojice v uměleckém vedení navazovat. „Připravujeme různé dílny k inscenacím i dílny týkající se prvotního zážitku, vnímání divadla, reflexe divadla, kritického smýšlení,“ konstatovala Anna Klimešová. „Budeme se snažit provazovat jednotlivé ateliéry s tím, co se zde děje, a divadlo pak s dalšími vědami a obory (žurnalistika, antropologie, historie).“
S tím souvisí i další rozvoj komunitního programu, jehož významným podporovatelem je rovněž Městská část Praha 10. „Za pět let se podařilo vytvořit komunitu lidí, kteří se do Vzletu vracejí, na tradiční Masopust, taneční besedu apod.,“ připomněl Boris Jedinák. „I tento program chceme podpořit a připravit i další komunitní akce, které by snad mohly mít podobný úspěch a dopad, a to také ve smyslu menších komunitních akcí navázaných na konkrétní inscenace.“
Zachovaný zůstane i cyklus debat vztahujících se k aktuálním tématům, Vzlet Talks. Budou probíhat diskuze na témata k inscenacím, výstavám, k tomu, co se děje v okolí a dotýká tvůrců i diváků a návštěvníků. Nejbližší akcí v této linii budou Děti z Mariupolu, 16. 3. 2026. Připomenutí tragédie a válečného zločinu provázané s debatou s Ondřejem Soukupem, vztahující se nejen k této tragické situaci, ale současně i obecně k situaci na Ukrajině.
zpracovala: Iva Bryndová
Petr Prokop, zakladatel a posléze umělecký ředitel štafetu předal s následujícími slovy: „Bylo to krásných a intenzivních pět let života, kdy se podařilo vybudovat novou kulturní instituci, která si obhájila v nabité pražské konkurenci své právo na existenci. Od nového roku předávám vedení nové tvůrčí jednotce, kterou pracovně přezdívám "Svatá trojice". Tvoří ji Anička Klimešová, Boris Jedinák a Petr Erbes, kteří jsou součástí jednoho z nejzajímavějších současných divadelních uskupení 8lidí a každý z nich individuálně nebo v různých sestavách pravidelně dělají skvělé inscenace v nejrůznějších českých i slovenských profesionálních divadlech. Dohromady s výkonnou ředitelkou Emilkou Formanovou jsou tým, kterému s důvěrou tohle naše společné dítě předávám a ve Vzletu zůstávám už pouze jako společník a člen "správní rady".“
Ujistil přitom, že nedochází k žádné revoluci, spíš k evoluci, při níž využil toho, že trojice nového uměleckého vedení byla „volná“ a oslovil je. Ve Vzletu nadále bude působit soubor VOSTO5 jako jeden ze stálých hostů. Zůstává i Collegium 1704 a zůstávají rovněž vzdělávací i komunitní projekty.
„Věřím, že nové vedení je dobrá volba a že posune Vzlet opět dál,“ dodal Petr Prokop.
Po prvních pěti letech fungování tak symbolicky předává, společně s Alžbětou a Janem Macolovými, štafetu další generaci. Ta nastupuje s uvedeným záměrem plynulého pokračování a rozšíření toho, čím se Vzlet za první roky existence stal: místem setkávání, sdílení, dialogu a zkoumání světa skrze umění. Ale chce jít také dál.
Emílie Formanová, Petr Erbes, Anna Klimešová, Boris Jedinák
„Když přišla nabídka převzít Vzlet, byl to pro mě silný moment. Nejen kvůli samotnému prostoru, ale kvůli tomu, co všechno nám může umožnit,“ říká Boris Jedinák. Vzlet podle něj nabízí výjimečné zázemí pro autorské divadlo s přesahy, například do vzdělávání, žurnalistiky, kulturní antropologie i společenské debaty. „Je to prostor společné imaginace, sdílení osobních zážitků i prožívání něčeho nevšedního.“
Nové vedení uvažuje o Vzletu jako o místě, kde se jednotlivé dramaturgické linie přirozeně prolínají. „Nechceme, aby divadlo, výstavy, debaty nebo komunitní programy existovaly odděleně,“ doplňuje Anna Klimešová. „Zajímá nás, jak mohou současná témata rezonovat napříč formáty, jak se mohou rozvíjet v inscenaci, pokračovat výstavou, debatou nebo vzdělávacím programem. Na výzvě převzít Vzlet pro nás bylo důležité právě i to, že se můžeme dostat do nějakého domu, s nímž a v němž můžeme pracovat a navázat na to místo i naši tvorbu. Vzlet pro nás není úplně nový, už jsme tu pracovali a vnímáme jej jako multifunkční, multikulturní prostor, ve kterém dál chceme rozvíjet to, co jsme započali. Je pro nás unikátní i v tom, že je ve Vršovicích, a způsob, jakým pracuje s komunitním programem. V kontextu naší dramaturgie je pak ovšem podstatné zmínit, že pro nás není jen místem ve Vršovicích a v Praze, ale že jej vnímáme jako prostor ve světě, což se odráží i na výběru témat jak konkrétních inscenací, tak na výběru doprovodného programu, který plánujeme. Je pro nás důležité, že se tu budou zpracovávat a že tu budeme debatovat o celospolečenských problémech.“
Divadlo přitom zůstává silnou osou celého směřování a ještě posiluje. Petr Erbes k tomu dodává: „Vzlet vnímáme jako prostor, který otevírá aktuální společenská a politická témata. Nechceme je ale dělat o lidech, chceme je tvořit s nimi. Zajímá nás zapojení odborníků i publika přímo do procesu vzniku a reflexe. O divadelní linii uvažujeme v rámci toho, že se dlouhodobě věnujeme autorskému a dokumentárnímu divadlu, což je záměr, který máme i tady. Díky našim předchozím zkušenostem z jiných divadel, víme a cítíme, že jsou formáty a typy divadla, která v klasických prostorech není možné dělat. Vzlet umožňuje vtáhnout do jádra představení diváka způsobem, který je pro divadlo kukátkového typu nemožný. Tyto dvě cesty chceme, aby se v naší práci setkávaly: dokumentární a autorský přístup vycházející z toho, co nás pálí ve světě, jaká témata kolem nás jsou, a chápání divadla v tematické rovině jako simulaci polis, v níž se můžeme potkávat, sdílet zkušenosti a současně hledat formy, které jinde nejsou možné.“
„Jsme primárně divadelní tvůrci, takže bychom rádi akcentovali tu divadelní linku, nicméně témata, o nichž budeme mluvit, jsou společná pro všechny linie, které zde ve Vzletu existují a které chceme dál rozvíjet. Společným jmenovatelem je co nejpozornější naslouchání tématům, která bývají špatně slyšet, o kterých se nemluví, nebo se stávají společenskými tabu,“ doplnil Boris Jedinák.
Důležitou součástí nové etapy je i jmenování Emílie Formanové do pozice výkonné ředitelky. Díky dlouhodobé zkušenosti s vnitřním fungováním Vzletu přináší kontinuitu i stabilitu. „Vzlet je postavený na spolupráci, důvěře a otevřenosti. Mou rolí je vytvořit takové zázemí, aby se tyto hodnoty mohly dál rozvíjet, a aby tvůrci měli prostor riskovat, hledat a růst, stejně jako celý vzletí tým,“ říká Formanová.
Vzlet tak vstupuje do další kapitoly s jasnou ambicí – být místem, které nejen prezentuje současné umění a kulturu, ale aktivně se podílí na jejich vzniku, reaguje na svět kolem sebe a zve publikum ke spolubytí a dialogu, nikoli jen ke sledování.
Zapětdvanáct - A proč? (foto: Jan Hromádko)
Jaké jsou konkrétní výhledy pro nejbližší rok?
Anna Klimešová, Petr Erbes & kol.: „A proč?“
Divadelní seriál o skupině dětí zakládajících politickou stranu. Jedinečná simulace, ve které budou mít diváci možnost stát se součástí moderovaného zasedání dětské politické strany a sledovat, jaké hodnoty a vize by teenageři rádi prosadili a proč. Co se stane, když třináct děti s různými názory založí politickou stranu? Od kdy má mít mladý člověk právo volit? Na čem se dokážeme shodnout? Osloví diváky jejich témata? Hlasovali by pro ně v příštích volbách? Jak se cítí člověk, který nemůže ovlivnit svou budoucnost...?
„Náš zájem o skupinu lidí od deseti do osmnácti let vznikl intuitivně, když jsme zkoušeli První ránu kapitána. Vycítili jsme, že jde o velmi zajímavou skupinu. Témata, která řeší, se dotýkají i nás, kteří již máme odstup, můžeme zrcadlit sebe sami, ale přitom je to skupina, která je stále nevyslechnutá. A proč? se zabývá otázkou omezení volebního práva. Vznikla na základě letních workshopů, během nichž jsme se setkávali, je tedy výsledkem delšího procesu a současně spolupráce se souborem Zapětdvanáct, s nímž chceme i do budoucna vytvářet pravidelně jednu inscenaci za sezónu,“ uvedl k novince, která se v premiéře představila 5. 2. 2026, Petr Erbes.
na setkání ve Vzletu
Petr Erbes, Boris Jedinák: Prokletí
Imerzivní inscenace, odehrávající se za protektorátu, vtáhne diváky do prostředí filmového ateliéru, kde se natáčí velkofilm na motivy Keferova příběhu. Zde, přímo v ohnisku příprav akčního dramatu, budou mít diváci možnost stát se součástí komparzu a štábu a prožít výjimečný divadelní zážitek...
„Výchozím materiálem pro nás byl příběh, který může znít vymyšleně či nereálně, ale jde o skutečnost. Vycházíme z příběhu hermetické skupiny okultistů, kterou vedl Jan Kefer, knihovník a překladatel. Šlo o skupinu, která se několikrát během protektorátu pokusila spáchat magický útok na astrál Adolfa Hitlera. Akce skončila neúspěchem, byla odhalena gestapem a hlavní představitel skončil v koncentračním táboře, kde zemřel. Jde tedy o inscenaci o magickém odboji. Jejich příběh chceme zpracovat způsobem, kdy budou diváci v podstatě součástí filmového natáčení, Vzlet se promění do filmového ateliéru a diváci se ocitnou v roli komparzu vtahovaného do natáčení. Chceme tím vyprávět i náš vlastní příběh, kdy bychom si v reálném světě přáli víc ovlivnit třeba globální politické dění, ale nejde to, zůstáváme v roli komparzu, a současně se budeme propadat do historického příběhu, relativně neznámého,“ přiblížil Boris Jedinák. Premiéra inscenace Prokletí je chystaná na 28. 3. 2026.
Romeo, Julie a rodiče
„Autorská inscenace vycházející ze slavné shakespearovské tragédie bude vznikat ve spolupráci se souborem Zapětdvanáct a dvěma teenagery. Premiéry se dočká v říjnu roku 2026, přičemž na repertoáru Vzletu nahradí První ránu kapitána,“ představila první novinku nadcházející sezóny Anna Klimešová. „Vzlet se promění na ples Kapuletů. Budeme chtít ovšem sledovat především téma věcí, které se v rodinách neříkají, zůstávají tabu. Otázky toho, kdo je ideální rodič. Půjde o konkrétní příspěvek k jedné ze zmiňovaných linií, jež chceme ve Vzletu rozvíjet. Inscenace vznikající nejen o mladých lidech, ale i s nimi, jako prostor pro mezigenerační setkávání.“
Song of Others
Ve spolupráci s hudebním uskupením Veselé chvíle – sborem, který vznikl ve spolupráci s pražskou DAMU, vznikne hudební inscenace v režii Anny Klimešové, jejíž premiéra je plánována na prosinec.
„Chtěli bychom s nimi zkoumat téma zakázaných písní, jejichž interpretace v nedemokratických státech spojena se stíháním, exilem, tresty,“ přiblížil Boris Jedinák. „Jde o jedno z témat, která chceme z toho globálního tématu převádět sem do lokálního kontextu, přičemž naším záměrem není jít do historie, ale spíš do současnosti.“
Vzlet má i vzdělávací linii, na kterou bude nová trojice v uměleckém vedení navazovat. „Připravujeme různé dílny k inscenacím i dílny týkající se prvotního zážitku, vnímání divadla, reflexe divadla, kritického smýšlení,“ konstatovala Anna Klimešová. „Budeme se snažit provazovat jednotlivé ateliéry s tím, co se zde děje, a divadlo pak s dalšími vědami a obory (žurnalistika, antropologie, historie).“
S tím souvisí i další rozvoj komunitního programu, jehož významným podporovatelem je rovněž Městská část Praha 10. „Za pět let se podařilo vytvořit komunitu lidí, kteří se do Vzletu vracejí, na tradiční Masopust, taneční besedu apod.,“ připomněl Boris Jedinák. „I tento program chceme podpořit a připravit i další komunitní akce, které by snad mohly mít podobný úspěch a dopad, a to také ve smyslu menších komunitních akcí navázaných na konkrétní inscenace.“
Zachovaný zůstane i cyklus debat vztahujících se k aktuálním tématům, Vzlet Talks. Budou probíhat diskuze na témata k inscenacím, výstavám, k tomu, co se děje v okolí a dotýká tvůrců i diváků a návštěvníků. Nejbližší akcí v této linii budou Děti z Mariupolu, 16. 3. 2026. Připomenutí tragédie a válečného zločinu provázané s debatou s Ondřejem Soukupem, vztahující se nejen k této tragické situaci, ale současně i obecně k situaci na Ukrajině.
zpracovala: Iva Bryndová
