Zpráva

Autoatlas Ukrajiny...cesta po vodě až do Meet Factory
vydáno: 25.6.2014
"Mrtvé objekty mají jednu velkou výhodu. Zemřely, a neopakují se tedy. - Cesta má taky jednu velkou výhodu. Můžeš ji vždycky projet ještě jednou."

Poslední premiéra sezony Divadla MeetFactory, která proběhne 3. července od 20 hodin, bude mít podobu site-specific inscenace a bude se odehrávat na cestě.

Začátek se odehraje na náplavce u Výtoně, kde diváci nastoupí na loď, společně s herci přeplují Vltavu a dostanou se do míst smíchovského přístavu mezi staré i moderní hausbóty. Tyto prostory zůstávají Pražanům jinak většinou zcela utajeny. Vystoupí se u Lihovaru, další část programu proběhne na letní scéně baru U Veselé kozy, který nedávno po vyhoření obnovil svou činnost a stal se z hospody čtvrté kategorie místem pořádání různých výstav a koncertů. Inscenace vyvrcholí v MeetFactory, hrát se bude na dvorku u Letního kina, v divadelním sále i v galerii.

Autoatlas Ukrajiny volně navazuje právě na letní výstavu Galerie MeetFactory, jež nese název Cesta. Ta zpracovává téma pohybu v současném umění, ale také pnutí mezi místem vzniku a místem prezentace, prostorem „uvnitř“ a prostorem „venku“. Její vernisáž proběhla 5. června a závěrečná část inscenace se odehraje právě v prostorách této expozice.

Text této letní inscenace, která se bude uvádět v červenci a srpnu, vychází z povídkové tvorby současných ukrajinských autorů Serhije Žadana (Big Mac), Oksany Zabužko (Polní výzkum ukrajinského sexuSestro, sestro) a Juryje Vynnyčuka (Chachacha). Tito u nás neprávem jen okrajově známí autoři reflektují každý svým osobitým postmoderním stylem paradoxy východní postindustriální společnosti a jejich poutavé, většinou kratičké příběhy, se často odehrávají na cestě.

Autoatlas Ukrajiny je titul jedné z povídek Serhije Žadana, jež vyšla v knize Big Mac, kromě něj inscenace také představí povídku Výsostné vody její vany z téže knihy. Serhij Žadan (nar. 1974) žije ve východoukrajinském Charkově. Patří mezi nejpřekládanější autory současné generace, jeho tvorba se vyznačuje básnickým stylem, často reflektuje punkovou subkulturu. Zejména v povídkové knize Big Mac (2003, česky 2011), kterou napsal během stáže ve Vídni, pracuje s motivy cesty a bohémského života mladých intelektuálů. Autor působí také jako performer a režisér.

O Oksaně Zabužko, z jejíž tvorby bude představena povídka Mimozemšťanka ze sbírky Sestro, sestro a krátký román Polní výzkum ukrajinského sexu, píše Alena Zemančíková: „Oksana Zabužko se narodila roku 1960 v Lucku v Haliči a je to bezpochyby nejznámější, nejpřekládanější a nejsvětovější ukrajinská spisovatelka. U nás vyšly v českém překladu knihy Polní průzkum ukrajinského sexu, Sestro, sestro a Muzeum opuštěných tajemství (všechny přel. Rita Kindlerová). Poslední román, jehož tématem je ukrajinská historie 20. století, zejména fenomén UPA (ukrajinské povstalecké armády), se dočkal v německy mluvících zemích několika vydání, o Oksaně Zabužko (která je vzdělaná ve filozofii a pohybuje se ve světových akademických institucích) se mluví jako o možné adeptce na světové literární ceny. Jednu z nich, středoevropskou cenu Angelus, ostatně dostala na konci roku 2013 ve Wroclawi.“
Alena Zemančíková přibližuje i tvorbu Jurije Vynnyčuka, z jehož knihy Chachacha inscenace zpracovává titulní povídku: „Jurij Vynnyčuk, narozen r. 1952, žije ve Lvově. Hlásí se ke kroužku takzvaných žlobistů, sdružujících spisovatele, výtvarné umělce a hudebníky, kteří pracují s fenoménem „ukrajinského nevkusu“. „Žlob není snob“ je jejich heslem a sebestylizace některých, zejména výtvarníků, je tvořena prvky stereotypů o Ukrajincích – fyzkulturou vypracovanými těly, holými lebkami s tatarskou štětkou, tepláky s bílými lampasy ( adidas? – ale padělané), zlatými zuby, jistým nepopsatelným tvarem bot a tak dál. Zúčastnila jsem se prezentace jejich knihy ve Lvově na podzim 2013 a byl to velmi rozporuplný zážitek. Jurij Vynnyčuk ve svých knihách Ukrajinu nikterak nešetří, patetické a tragické momenty národní identity jako například hladomor cynickým způsobem hypertrofuje do kanibalismu v blázinci Kulparkiv, ostatně onen blázinec je metaforou ukrajinského zmatku, korupce, oligarchie, nevzdělanosti, opilství, zbytků komunistické ideologie včetně sklonů ke kriminálnímu jednání všeho druhu.“


scénář: Ewa Zembok, Dominika Andrašková, Viktorie Čermáková, Matěj Samec
režie: Ewa Zembok
scéna a kostýmy: Jana Hauskrechtová
dramaturgie: Matěj Samec
produkce: Dominika Andrašková

hrají: Viktorie Čermáková, Šimon Krupa, Dana Marková, Jacob Erftermeijer, Tomáš Havlínek

termíny (začíná se na Výtoni ve 20:00):
červenec: 3. | 4. | 5. | 24. | 31.
srpen: 14. | 21.