Zpráva

Čapkova Matka v divadle Reduta
vydáno: 5.4.2022
„Copak nemám žádné právo na život, který jsem zrodila?“

Matka, která ztrácí své děti. Archetypální obraz neblaze aktualizovaný stávající koronavirovu pandemií a rusko-ukrajinskou válkou. Takřka na principu říkanky o deseti malých černoušcích, z nichž nezbyl ani jeden, je Čapkova Dolores opakovaně konfrontována se smrtí svých nejbližších. Obdařena mimořádnou senzibilitou, promlouvá s nimi, jako by byli nikdy neodešli, a pokouší se dobrat smyslu všeho toho utrpení. Lze se s takovým životním údělem vůbec smířit? A je představitelné, aby matka dobrovolně vyslala svého posledního syna vstříc možné smrti?

Černobílé vidění, tematizované nevyřešenou šachovou úlohou, kterou tu zůstavil otec, se postupně problematizuje, a s ním i striktní dělení světa na mužský a ženský, vyspělý a rozvojový či velký a malý. Čest, rekord, pokrok – to jsou důvody, pro něž v očích mužů stálo za to položit život. Hrdinský čin a s ním spojená oběť. Vidí to však stejně i žena, který je porodila? A byl – nahlíženo z jiné perspektivy – snad její život zasvěcený dětem méně hrdinným?

Vrcholné a poslední drama Karla Čapka, premiérované v roce jeho předčasného úmrtí (1938), bylo reakcí na španělskou občanskou válku a obecně vrcholící evropské fašistické tendence. K dnešku promlouvá i obrazem rozdělené společnosti. Především se ale jedná o skvělý materiál pro hereckou virtuosku, která je s to vytvořit oblouk od plačtivé a strachující se domácí hospodyňky přes sobeckou, ba téměř militantní uzurpátorku až po mýtickou tisíciletou bytost představující věčný mateřský princip.

Čapkův klasický text se na jeviště Národního divadla Brno vrací po dlouhých sedmatřiceti letech, a to v režii Štěpána Pácla, který zde již z českého repertoáru inscenoval Jiráskovu Lucernu a Topolovo Stěhování duší. Hra byla rozhodně vybrána pro Terezu Groszmannovou, jejího muže, padlého důstojníka koloniálních výprav, ztvární Tomáš Šulaj a syny Roman Blumaier, Martin Veselý, Vojtěch Blahuta, Viktor Kuzník a nejmladšího Toniho Pavel Čeněk Vaculík.

zdroj zprávy: Petr Novák