Zpráva
Divoké historky na horizontu událostí
vydáno: 15.1.2019
Zemský ráj to na dohled? - vesmírná groteska, jevištní báseň o konci světa nebo futurologický kongres? Tři zastavení na horizontu budoucnosti. V brněnské Redutě nás čekají nás blízká setkání vzdálených nadějí nebo život v paralelních světech našich černých děr? Tři mladí režiséři Zuzana Burianová, Honza Holec a Anna Klimešová se třemi nadějnými autory Adamem Skalou, Davidem Košťákem a Petrem Erbesem se pod uměleckou režijní supervizí Martina Františáka utkají s časem, který možná přijde nebo už možná dávno odešel na jinou planetu, aniž bychom si toho všimli.
Zuzana Burianová s Adamem Skalou se rozhodli pro žánr tzv. „existenciální grotesky“ z blízké budoucnosti, přítomnosti i minulosti. Znuděný sourozenecký pár si krátí čas pitím piva, díváním se na televizi a „louskáním“ jednoho kindervajíčka za druhým. Nuda blízké budoucnosti ovšem skončí ve chvíli, kdy v jednom vajíčku naleznou stroj času, který je posune o dvacet minut do minulosti. Tam ovšem potkávají své minulé já. Co teď? Jak z toho ven? Druhá část s názvem Ráj 2.0 Davida Košťáka v režii Jana Holce je časoprostorovým skokem do nicoty. Ztraceného prostoru bez signálu, kde krajinu tvoří poslední fragmenty vnitřní i vnější krajiny víry a beznaděje. Spasí nás satelit? Slova z Bible v překladu z 21. století? Je apokalypsa zkáza nebo vykoupení?
Anna Klimešová s Petrem Erbesem vezmou v poslední části projektu budoucnost do svých rukou a uspořádají vědeckou konferenci s vesmírně nesmírnými objevy. Zemi už dávno spálilo slunce a zalehl písek. Lidstvo ve snaze o přežití učinilo exodus na měsíc Phobos. Ovšem 2000 let poté si nikdo není jistý proč a zda je Země skutečně pramatkou obyvatel Měsíce. Vše má odhalit unikátní archeologický nález. Koho našli pod dvaatřicet metrů hlubokou vrstvou písku? Možná dojde i na mumifikaci.
Stav beztíže mezi jednotlivými částmi zajistí Martin Františák a K. H. Mácha. „Máchův Máj netřeba představovat. Mnozí jsme s jeho těžce naučenými verši a se zaťatými pěstičkami stáli u tabule. Snad v nás uvízl kus nádherné mateřštiny a možná i kus planoucího rebelova srdce. Máchovým Májem budeme protkávat inscenaci o budoucnosti. Třeba právě tento básnický text je ten pravý k zaslání poselství o zemi, lidech, o čase, který by bylo dobré uložit do černé skříňky a vyslat jej nekonečným vesmírem vstříc jiným časům a galaxiím. Aby vesmírem plula zpráva o tom, že zde je čas, a také o tom, jak tajemná jsou na Zemi svítání i soumraky. A aby se o nás lidech co nejvíce dozvěděli,“ dodává režijní supervizor inscenace Martin Františák.
Režijní tým si zvolil pro všechny tři části jednotný scénografický tým – Ján Tereba (scéna), Zuzana Sceránková (kostýmy). Hlavní sjednocujícím scénickým prvkem však zůstává satelit, který se v jednotlivých částech proměňuje. Stává se jak posledním spojením se světem, civilizací, tak i hlavním vysílačem směrem k vesmíru. Může také symbolizovat zapomenutý objekt kdesi v polích, jehož původní funkci již nikdo nic netuší. Pro každou inscenační miniaturu vznikla osobitá vesmírná kolekce kostýmů, v nichž si Zuzana Scéránková pohrává jak s různými „sci-fi“ prvky, tak i se současnými módními trendy.
Těšte se na střet s budoucností, která může být zábavná i krutá, na prostor plných otázek a neviditelných hranic, který se bezpochyby neobejde bez jemné optiky Hubbleova dalekohledu a smyslu pro humor.
zdroj zprávy: Gabriela Kodysová
Zuzana Burianová s Adamem Skalou se rozhodli pro žánr tzv. „existenciální grotesky“ z blízké budoucnosti, přítomnosti i minulosti. Znuděný sourozenecký pár si krátí čas pitím piva, díváním se na televizi a „louskáním“ jednoho kindervajíčka za druhým. Nuda blízké budoucnosti ovšem skončí ve chvíli, kdy v jednom vajíčku naleznou stroj času, který je posune o dvacet minut do minulosti. Tam ovšem potkávají své minulé já. Co teď? Jak z toho ven? Druhá část s názvem Ráj 2.0 Davida Košťáka v režii Jana Holce je časoprostorovým skokem do nicoty. Ztraceného prostoru bez signálu, kde krajinu tvoří poslední fragmenty vnitřní i vnější krajiny víry a beznaděje. Spasí nás satelit? Slova z Bible v překladu z 21. století? Je apokalypsa zkáza nebo vykoupení?
Anna Klimešová s Petrem Erbesem vezmou v poslední části projektu budoucnost do svých rukou a uspořádají vědeckou konferenci s vesmírně nesmírnými objevy. Zemi už dávno spálilo slunce a zalehl písek. Lidstvo ve snaze o přežití učinilo exodus na měsíc Phobos. Ovšem 2000 let poté si nikdo není jistý proč a zda je Země skutečně pramatkou obyvatel Měsíce. Vše má odhalit unikátní archeologický nález. Koho našli pod dvaatřicet metrů hlubokou vrstvou písku? Možná dojde i na mumifikaci.
Stav beztíže mezi jednotlivými částmi zajistí Martin Františák a K. H. Mácha. „Máchův Máj netřeba představovat. Mnozí jsme s jeho těžce naučenými verši a se zaťatými pěstičkami stáli u tabule. Snad v nás uvízl kus nádherné mateřštiny a možná i kus planoucího rebelova srdce. Máchovým Májem budeme protkávat inscenaci o budoucnosti. Třeba právě tento básnický text je ten pravý k zaslání poselství o zemi, lidech, o čase, který by bylo dobré uložit do černé skříňky a vyslat jej nekonečným vesmírem vstříc jiným časům a galaxiím. Aby vesmírem plula zpráva o tom, že zde je čas, a také o tom, jak tajemná jsou na Zemi svítání i soumraky. A aby se o nás lidech co nejvíce dozvěděli,“ dodává režijní supervizor inscenace Martin Františák.
Režijní tým si zvolil pro všechny tři části jednotný scénografický tým – Ján Tereba (scéna), Zuzana Sceránková (kostýmy). Hlavní sjednocujícím scénickým prvkem však zůstává satelit, který se v jednotlivých částech proměňuje. Stává se jak posledním spojením se světem, civilizací, tak i hlavním vysílačem směrem k vesmíru. Může také symbolizovat zapomenutý objekt kdesi v polích, jehož původní funkci již nikdo nic netuší. Pro každou inscenační miniaturu vznikla osobitá vesmírná kolekce kostýmů, v nichž si Zuzana Scéránková pohrává jak s různými „sci-fi“ prvky, tak i se současnými módními trendy.
Těšte se na střet s budoucností, která může být zábavná i krutá, na prostor plných otázek a neviditelných hranic, který se bezpochyby neobejde bez jemné optiky Hubbleova dalekohledu a smyslu pro humor.
zdroj zprávy: Gabriela Kodysová
Další zprávy
Dítě v Dlouhé 2024 - vítězové
(Divadlo v Dlouhé, 18.4.2024)
Požár slavného dramatika Schimmelpfenniga se poprvé představí na české scéně, navíc s choreografií někdejší členky Les Ballets de Monte-Carlo
(Divadlo J. K. Tyla Plzeň, 17.4.2024)
LATERNA FEST 2024 - Druhý ročník mezinárodního festivalu multižánrového divadla na Nové scéně
(Národní divadlo, 16.4.2024)
Ježíš je na Tinderu – Jeden z nejkontroverznějších světových režisérů Rodrigo García poprvé v Česku!
(Městská divadla pražská, 16.4.2024)
IHOPEIWILL přináší naději v atmosféře obav z budoucnosti – premiéra 22. 4. v divadle PONEC
(PONEC - divadlo pro tanec, 15.4.2024)
Divadlo Bolka Polívky zahájí v Bílém domě premiérou inscenace Sága aneb Vizovský zázrak
(Divadlo Bolka Polívky, 11.4.2024)
Dojemný inspirativní příběh ženy, která i přes postupující nemoc touží zůstat sama sebou
(Východočeské divadlo Pardubice, 11.4.2024)