Zpráva

I. festival zámeckých a klášterních divadel
vydáno: 19.7.2011
Geisslers Hofcomoedianten uvádějí I. festival zámeckých a klášterních divadel aneb Oslavy 1. dekády Geisslers Hofcomoedianten a jejich nového barokně-divadelního stylu v prostorách bývalých zámeckých a klášterních divadel Královéhradeckého kraje.

Divadelní společnost Geisslers Hofcomoedianten o. s. se svojí domovskou scénou v Kuksu již deset let úspěšně oživuje barokní kulturu v Čechách. Ve svém novém projektu se zaměřila na připomenutí bohaté kulturní tradice zámeckých divadel Královéhradeckého kraje. Během srpnového týdne (21. – 27. 8.) uspořádají za podpory Královéhradeckého kraje, Nadace Život umělce a Kulturní a sportovní nadace města Náchoda ve spolupráci se správci a majiteli jednotlivých objektů bývalých zámeckých a klášterních divadel v Královéhradeckém kraji soubor několika představení a krátkých přednášek připomínajících divadelní tradici daných míst. Jedná se celkem o pět míst v Královéhradeckém kraji, kde je doložena nebo dokonce dochována existence zámeckého nebo školního (klášterního) divadla 17., 18. a 19. století. Na jednotlivých místech pak divácky i u kritiky úspěšný divadelní soubor Geisslers Hofomoedianten uspořádá během jednoho dne buď přímo v objektu divadla (pokud to současný stav umožňuje), nebo v jeho nejbližším okolí připomínku této divadelní historie v podobě krátkých plenérových pouličních inscenací (Chůdařská trilogie v odpoledních hodinách), přednášky o divadelní historii a podobě místního divadla fundovaným odborníkem (vždy před večerní inscenací) a jedné celovečerní inscenace, vzniklé na základě barokní předlohy (Fitzli Putzli, Ambrosia, Andromaché, Don Juan).


Jednotlivými místy s historickou divadelní tradicí v Královéhradeckém kraji jsou: nedochované jezuitské školní divadlo v Hradci Králové (dnešní Nové Adalbertinum – Biskupská knihovna), nedochované jezuitské školní divadlo v Jičíně (areál jezuitské koleje, bývalých kasáren – vojenské kino), nedochované benediktinské klášterní a školní divadlo v Broumově (areál Broumovského kláštera), částečně dochované zámecké divadlo v Náchodě (Státní zámek Náchod) a znovuobnovené lázeňské divadlo v Kuksu (Comoedien-Haus Kuks).

Zároveň je festival míněn jako připomínka desetiletého výročí fungování festivalu barokního divadla, hudby a umění Theatrum Kuks, který na festival zámeckých divadel přímo navazuje, a zejména je oslavou deseti let od znovuzaložení a úspěšného fungování divadelní společnosti Geisslers Hofcomoedianten, která s úspěchem prosazuje svůj nový barokně-divadelní styl po celé republice (i mimo ni). Na festivalu budou k vidění starší i nejnovější inscenace GH ověnčené řadou cen (činoherně-komická operní tragédie Andromaché, hororová divadelní road movie Fitzli Putzli, pouliční Chůdařská trilogie, inspirovaná třemi jazykovými kulturami – německou, francouzskou a italskou, které ovlivňovaly v baroku kulturu naši). Ojedinělým divadelním zážitkem bude inscenace nejstarší dochované jezuitské hry Ambrosia ve formě netradiční divadelní výstavy, připomínající osobnost sv. Ambrože. Představení se odehraje přímo v prostorách Broumovského kláštera (kostel sv. Vojtěcha), záštitu nad inscenací převzal pražský arcibiskup Mons. Dominik Duka. V Náchodě a v Kuksu pak bude uvedena nejnovější z inscenací Geisslers Hofcomoedianten Don Juan aneb Strašlivé hodování, vycházející z unikátního nejstaršího dochovaného manuskriptu loutkářské hry psané východočeským dialektem. Závěrečné představení festivalu se odehraje 27. 8. na domovské scéně Comoedien Hausu v Kuksu (zároveň i v rámci festivalu Theatrum Kuks 2011), po kterém se uskuteční neformální oslava desátých narozenin Geisslerů hudbou, divadlem, jídlem, pitím a předáváním výročních cen „Geisslers“ za přítomnosti dosavadních členů, spolupracovníků, kolegů, mecenášů, vzácných hostů, kritiků, obdivovatelů a věrných diváků.

Cílem projektu je podpořit socio-kulturní i ekonomický rozvoj památkově chráněných a historicky a kulturně hodnotných objektů, připomenout opomíjenou bohatou divadelní tradici 17., 18. a 19. století v Čechách a v neposlední řadě rozšířit nabídku letních divadelních produkcí a festivalů Královéhradeckého kraje s celokrajovou územní působností.

Ambicí projektu je duchovně a společensky „znovuobnovit a zrestaurovat“ místa s kulturně-divadelní tradicí ve východních Čechách a v následujících ročnících zapojit do programu i další lokace.


program I. festivalu zámeckých a klášterních divadel:

21. 8. Jičín (jezuitské školní divadlo v dnešním areálu kasáren – Jezuitská kolej)
15,00 Křesťanské hodiny – Valdštejnovo náměstí
16,00 Ptáčnice – Valdštejnovo náměstí
20,00 Křesťanské hodiny – areál kasáren (Jezuitská kolej)
20,15 Úvod o jezuitském školním divadle v Jičíně a prohlídka původních prostor Jezuitské koleje
20,45 Fitzli Putzli - areál kasáren

22. 8. Broumov (Benediktinské klášterní a školní divadlo v Broumovském klášteře)
14,00 Hráč – nádvoří kláštera
15,00 Hráč – nádvoří kláštera
18,00 Křesťanské hodiny – Mírové náměstí
20,00 Ambrosia + úvod o Benediktinském klášterním a školním divadle v Broumově - klášterní kostel sv. Vojtěcha

23. 8. Náchod (zámecké divadlo)
14,00 Ptáčnice – nádvoří zámku
16,00 Křesťanské hodiny – náměstí T.G.M.
20,00 Hráč – Piccolominská zahrada, zámek
20,30 přednáška a prohlídka původních prostor zámeckého divadla v Náchodě v turionu 4. nádvoří
21,00 Don Juan – zámecké sklepení

24. 8. Hradec Králové (jezuitské školní divadlo v prostorách Nového Adalbertina)
14,00 Křesťanské hodiny – Velké náměstí
16,00 Ptáčnice – Velké náměstí
20,00 Hráč – nádvoří Nového Adalbertina
20,30 přednáška o jezuitském školním divadle v Hradci Králové v prostorách Biskupské knihovny
21,00 Andromaché – nádvoří Nové Adalbertinum

27. 8. Kuks (Comoedien Haus – lázeňské divadlo)
12,00 Křesťanské hodiny – u Herkomanna v Kuksu
13,00 Hráč – Comoedien Haus v Kuksu
14,00 Ptáčnice – nad kaskádovým schodištěm v Kuksu
19,00 přednáška o Šporkově divadle v Kuksu a v Praze (Comoedien Haus)
19,15 Don Juan – Comoedien Haus
21.00 Geisslers narozeniny (hudba, jídlo, pití a divadlo) – Comoedien Haus


anotace k uváděným inscenacím:

Chůdařská trilogie
Křesťanské hodiny
„Geisslers na chůdách I“

První část ze třech krátkých pouličně-chůdařských představení, které vycházejí z jazykových kultur tvořících základ evropské barokní kultury (německá, italská a francouzská). Inscenace jsou vždy dvojjazyčné a hratelné ve všech možných jazykových mutacích.
Geisslers na chůdách I se zabývají pouliční prezentací barokního hodinového stroje (orloje), který původně stával v Praze a později se přesunul do centra českého barokního umění své doby – Lázní Kuks ve východních Čechách. Vtipnou formou pomocí klasických dřevěných chůd je představeno deset hodinových výjevů biblických příběhů, které podle dobových pramenů byly součástí zmiňovaného hodinového stroje – Křesťanských hodin.
Geisslerovské „znovuvybudování orloje“ - pouliční prezentace se všemi jeho atrakcemi a zasvěceným výkladem v jazyce českém a německém (v případě vyžádání i jakémkoliv jiném).

hrají: Vendula Štíchová/Kristýna Matějová (chůdy), Martin Bohadlo (chůdy), Otakar Faifr/Petr Hašek a Kateřina Bohadlová/Blanka Vávrová

překlad: Marie Skalická, Stanislav Bohadlo
scéna, kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten
režie: Petr Hašek


Hráč
„Geisslers na chůdách II“

Hráč je druhou částí dvojjazyčné chůdařské trilogie, která si vytyčila za cíl připomenout tři významné jazykové a národnostní kultury, stýkající se v Čechách v době baroka a výrazně ovlivňující zdejší kulturu a umění. V první části to byla němčina (Křesťanské hodiny), druhá část se zabývá předlohou z francouzského jazykového prostředí.
Text Hráče (Le Joueur) je rozdělen do tří dějství a je typickým příkladem komického barokního intermezza, které bývalo součástí (a jakýmsi oddechovým časem) v inscenování „vyššího“ tragického děje – zejména v opeře.
Hráč je tematicky o věčném a nikdy neutuchajícím souboji mezi dvěma partnery - mužem a ženou, jejich jednání se cyklicky opakuje jako pohyb oživlých figur na orloji.
Původně italsko- francouzský veršovaný text byl teprve nedávno znovuobjeven v hospitální knihovně v Kuksu jako součást obsáhlé sbírky komických intermezz a parodíí nového italského divadla vydaného v Paříži roku 1731.
Geisslers Hofcomoedianten k předvedení dalšího „z lidských orlojů“ využívají prvky jarmarečního, pouličního a kramářského divadla pomocí klasických dřevěných chůd, skákacích chůd a živého hudebního doprovodu.

hrají: Vendula Štíchová/Blanka Vávrová a Kateřina Bohadlová jako Serpilla, Kristýna Matějová a Martin Bohadlo jako Baiocco

překlad: Kateřina Bohadlová, Stanislav Bohadlo
scéna, kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten
dramaturgie a hudební korepetice: Stanislav Bohadlo
režie: Petr Hašek


Ptáčnice
„Geisslers na chůdách III“

Geisslers Hofcomoedianten vizuálně recitují báseň o nástrahách a úskalích milostných citů na dřevěných a skákacích chůdách.
V třetí a závěrečné části tzv. chůdařské trilogie se Geisslers Hofcomoedianten zaměřili na italskou jazykovou kulturu, která taktéž (stejně jako německá či francouzská) významně ovlivňovala rozvoj barokního umění u nás.
Z Itálie k nám kromě inspirace barokní italskou operou, komedií dell´arte, architekturou či sochařstvím proudily i vlivy italské literatury – zejména poezie. Na konci 16. století se v Itálii zrodil literární styl marinismus (podle jeho zakladatele Giambattisty Mariniho 1569-1625), který čtenáře omračoval a oslňoval ohňostrojem metafor, důvtipných kombinací, formálními hříčkami a hudebností na úkor obsahu. Marini měl pak řadu následovníků a napodobitelů, mezi něž také patří původem francouzský básník, píšící italsky, Gilles Menage (1613-1692).
Báseň La Bella Uccellatrice (Krásná ptáčnice) barvitě vypráví o oslnivě zpívající nymfě, která na svůj zpěv láká ptáčky do sítí, do jedné z pastí se však chytne i mladý pastýř, pasoucí nedaleko na louce ovečky...

hrají: Kristýna Matějová, Vendula Štíchová/Blanka Vávrová, Kateřina Bohadlová a Martin Bohadlo

překlad a přebásnění textu: Kateřina Bohadlová
kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten
dramaturgie: Stanislav Bohadlo
režie: Petr Hašek


Don Juan aneb Strašlivé hodování
„juanovsky zlá folklórní hra na motivy východočeské loutkové hry z XVIII. věku“

Don Juan – postava, která rezonuje téměř ve všech evropských kulturách (španělská, italská, francouzská, německá i česká). Co se však stane, když „donjuanství“ dorazí i do zapadlé vesnice někde ve východních Čechách, kde se sjíždějí bývalé kamarádky na svatbu jedné z nich? Dámská jízda po letech má svoje kouzlo i svoje úskalí, ale rozhodně je tam potřeba všechno „prodrat“!
Jedinečná divadelní skupina Geisslers Hofcomoedianten, která se ve své dramaturgii orientuje na baroko a prosazuje nový barokně-divadelní styl, tentokrát sáhla po málo známém, velmi svérázném, neúplném a vůbec prvním dochovaném rukopisu východočeské loutkové hry z roku 1770 s názvem „Strassliwi hodowani nebo Don Jean, mordirz sweho pana bratra Dona Carlose v 3 dílích“. Výsledkem je donjuanovská stolní loutková hra s lidovými zpěvy, tanci, zvyklostmi a rčeními pro mladé, staré, citlivé i otrlé, slyšící i neslyšící, ale hlavně pro ženy!
Český folklór v evropském měřítku!

hrají:
Vendula Štíchová
Blanka Vávrová
Václav Chalupa
Ivana Machalová/Marie Štípková
Kristýna Matějová
a
Martin Bohadlo

dle české loutkové hry z XVIII. věku nalezeného v archivu velkostatku Svobodných Hamrů, psána jest východočeským nářečím a má nadpis: »Strassliwi Hodowani nebo Don Jean mordirz sweho Pana Bratra Don Carlos v 3 dílích« sepsali Geisslers Hofcomoedianten

dramaturgická spolupráce: Otakar Faifr
produkce: Marie Kolářová, Tomáš Michálek, Otakar Faifr
scéna: Geisslers Hofcomoedianten
kostýmy: Kristýna Šrolová, Hana Stehlíková
světla: Lukáš Brinda
hudební aranžmá východočeských lidových písní a korepetice: Matija Solce
režie: Petr Hašek


Andromaché
“Geisslers matkám činoherně-komickou operní tragédii!”

Příběh bájné Andromaché se stal předlohou a námětem pro mnohá umělecká díla. Možná i proto se rozhodli Geisslers tento příběh matky, která je ochotna svému “výtvoru” obětovat vše, připomenout a vzít libreto barokní operní tragédie s fragmenty hudební partitury do své “řezbářské dílny” a “vyřezat” z něj činoherně-komickou operní tragédii.
V nedávné době se našlo kompletní operní libreto Apostola Zena s dochovanými devíti áriemi a předehrou k Bioniho opeře Andromaché z roku 1730. Děj opery se odehrává v mýtických dobách po dobytí Tróje.
Andromaché, dcera thébského krále, je vdovou po trójském vládci Hektorovi, kterého zabil Achilles. Syn Achillův Pyrrhos, nový vládce Tróje, se však do své otrokyně Andromachy osudově zamiluje. Hnací silou všeho se stává láska… nejtrvalejší je však láska mateřská!

Andromaché získala cenu za incenaci na festivalu amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci 2009 a ve stejném roce na festivalu Divadelní Děčín obdržela cenu za inscenaci a za objevnou dramaturgii. Inscenace se dále stala zahajovacím inspirativním představením festivalu Loutkářská Chrudim 2009.

hrají:
Pyrrhos, syn Achilleův, král epirský, milenec Andromachy: Václav Chalupa
Andromaché, vdova po Hektorovi, princezna trojská a otrokyně Pyrrhova: Kateřina Bohadlová
Odysseus, král Ithaky, řecký velvyslanec: Martin Bohadlo
Hermione, dcera Menelaa, krále Sparty, a Heleny, snoubenka Pyrrha a milenka Oresta:
Vendula Štíchová/Blanka Vávrová
Orestes, syn Agamemnona, krále argského, milenec Hermiony a přítel Oddysseův:
Aleš Pospíšil
Helenos, věštec Apollonův: Kristýna Matějová
Zpívající model: Jana Klugarová

Odehrává se v Tróji.

překlad a přebásnění textů: Kateřina Bohadlová
dramaturgie a transkripce: Stanislav Bohadlo
úprava libreta : Geisslers Hofcomoedianten
hudební aranžmá: Stanislav Bohadlo
scéna: Geisslers Hofcomoedianten
kostýmy: Kristýna Šrolová
režie: Petr Hašek


Fitzli Putzli
„divadelní road-movie o cestě ze života do smrti“

Tři společensky úspěšní muži (František Š., Antonín Š. a Josef Š.) se vydávají na svoji vysněnou dovolenou do pozemského ráje. Průvodcem se jim stává cestovní kancelář Fitzli Putzli, která je má odvést na zasloužený odpočinek.
Tentokrát se Geisslers ve své hororově-komické divadelní road-movie o cestě ze života do smrti inspirovali barokní ikonografií, kterou v 18. století prosazoval ve svém boji za pravdu a spravedlnost majitel kukského panství, mecenáš umění a zakladatel loveckého řádu sv.Huberta, František Antonín Josef hrabě von Sporck (1662-1738).
V Kuksu ve východních Čechách doposud stojí socha Herkomanna od Matyáše Bernarda Brauna, která symbolizovala patrona všech špatných právníků. Herkomann však měl i svého pomocníka – ďábelského notáře – Fitzli Putzliho, jehož socha taktéž existovala, avšak za nejasných okolností se nedochovala.
Nyní přišla chvíle, aby se Fitzli Putzli opět vrátil a za pomocí Času odhalil skutečnou Pravdu. Zajímá však pravda vůbec někoho?
„Kde nesvár, mrzutost a hádka vládne, dobře je mi. Tak zvrhlá rozkoš přinese bolestné utrpení.“
Fitzli Putzli
Cena za inscenaci a zvláštní cena za scénografii na Východočeské přehlídce amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci 2010
Cena za herectví a cena za inscenaci na Divadelním Děčíně 2010
hrají:
Fitzli Putzli – Ivana Machalová/Marie Štípková
František Š. – Martin Bohadlo
Antonín Š. – Václav Chalupa
Josef Š. – Aleš Pospíšil
Fitzli Putzli dámy:
Kateřina Pomluvná – Kateřina Bohadlová/Vendula Štíchová
Blanka Falešná – Blanka Vávrová
Kristýna Závistějíčková – Kristýna Matějová
Čas – Jana Klugarová/Tereza Sedláčková
sepsali: Geisslers Hofcomoedianten
spolupráce na scénáři: Otakar Faifr, Michal Novák, Martin Bohadlo a Petr Hašek
kostýmy: Kristýna Šrolová a Hana Stehlíková
scéna: Geisslers auto
hudební dramaturgie a korepetice: Stanislav Bohadlo
režie: Petr Hašek


Ambrosia
„divadelně-interaktivní výstava“

Geisslers Hofcomoedianten ve své netradičně pojaté inscenaci nechávají diváka svobodně, individuálně a na vlastní pěst objevovat jeden z nejstarších dochovaných dramatických textů jezuitského divadla na našem území, život a dílo sv. Ambrože a v neposlední řadě co znamená slovo "pokání".
Divadelně-interaktivní výstava o sv. Ambrožovi a pokání císaře Theodosia pro 9 hereckých exponátů, jezuitský zpěv a kurátora vznikla podle stejnojmenné jezuitské hry sv. Edmunda Kampiána (1540 – 1581) poprvé sehrané u příležitosti pražské korunovace císaře Rudolfa II. roku 1578.
Geisslers se touto inscenací snaží navrátit divadlo zpět do kostelů, odkud evropské středověké divadlo vlastně vzešlo.
Barvitý a různorodý herecký jarmark do každého svatostánku! Nebojme se kostelů a zpytujme svědomí! Kdo je přece bez viny?
Cena za divadelní projekt na festivalu Audimafor 2011 v Hradci Králové, vítězná inscenace 50. Šrámková Písku 2011.
herecké exponáty v podání: informující Ivany Huspekové-Machalové, stepující Blanky Vávrové, tančící Venduly Štíchové, loutkářské Kristýny Matějové, melodramatického Václava Chalupy, dell´artovské Kateřiny Bohadlové, zpívající Terezy Sedláčkové, artistního Martina Bohadla a Aleše Pospíšila jako kurátora Ambrože
zpěv: vokální soubor Cum Ardore
s využitím překladu Petra Polehly sepsali: Geisslers Hofcomoedianten
úprava textu: Petr Hašek
dramaturgická spolupráce: Michal Novák a Otakar Faifr
scénografie a grafický design: Michal Novák
asistent režie: Štěpán Macura
hudební spolupráce: Stanislav Bohadlo a Michael Pospíšil
režie: Petr Hašek


O sdružení:

Divadelní společnost Geisslers Hofcomoedianten vznikla v roce 2002 s cílem navázat na významnou barokní divadelní tradici v Kuksu (na dvoře hraběte F. A. Šporka působila divadelní skupina stejného jména). Na konci srpna 2002 se ve své novodobé historii soubor poprvé představil na nultém ročníku festivalu Theatrum Kuks s inscenací Amor tyran. Soubor čítající osm členů si zvolil za svou stálou scénu právě Šporkův Kuks a prkna nového Comoedien-Hausu. Na slavnou barokní éru navazuje svým repertoárem orientovaným na původní barokní texty s vazbami na Kuks, které alternativně v souladu s vlastní divadelní poetikou inscenuje a uvádí jako obnovené premiéry. Od roku 2002 se během roku účastní divadelních přehlídek a soutěží po celé republice, ze kterých si již odvezl řadu ocenění. Dále také s úspěchem vystupoval na festivalech v Rakousku, Maďarsku (zvláštní uznání poroty na mezinárodním divadelním festivalu v Kazinbarcice 2008), Itálii (2009), Polsku (2010).

Od sezóny 2009/2010, po ukončení studia většiny členů na katedře alternativního a loutkového divadla Divadelní akademie múzických umění v Praze, soubor začal pracovat na své profesionalizaci. Kromě jedné až dvou inscenací připravovaných a premiérovaných v letních měsících se Geisslers Hofcomoedianten rozhodli pravidelně nazkoušet další inscenace během klasické divadelní sezóny. Soubor ale přitom stále chce zůstat věrný své úzce orientované dramaturgii zaměřené na období baroka a na „barokní pohled“ na svět. Jejich divadelní činnost se tak nyní rozštěpuje do třech základních dramaturgických linií. První z nich zůstala v podobě „letní inscenace“, která vychází z „kukského baroka“ – tedy z jakéhokoli barokního textu spojeného s lázněmi Kuks nebo jejich zřizovatelem a mecenášem hrabětem Františkem Antonínem Šporkem. Tyto inscenace jsou již tradičně premiérované v srpnu na festivalu Theatrum Kuks. Další dramaturgickou linií Geisslers Hofcomoedianten jsou zájezdové inscenace „klasických barokních“ textů (Moliére, Goldoni, Calderón, Holberg, Corneille, Gozzi, …), inscenované s ohledem na osvětovo-kočovnou činnost po divadlech celé ČR. Zatím poslední dramaturgická sekce souboru by se dala nazvat „inspirace barokem“, tudíž nebarokní předlohy inscenované „barokně“ (vyhledávání barokních témat, propojování barokních a nebarokních textů, využití barokních principů inscenování a forem barokního divadla apod.). Více o souboru, jeho členech, historii a inscenacích na www.geisslers.cz.


zdroj zprávy: Marie Kolářová