Zpráva

Horácké divadlo uvede dramatizaci společenského ironicky satirického románu německého prozaika. Vystudovaný doktor filozofie a germanista Jakub Fabian proplouvá jako němý pozorovatel nočními podniky, uměleckými ateliéry a pofidérní společností Berlína v době Výmarské republiky „zlatých“ 20. let 20. století. V předvečer uchopení moci Adolfem Hitlerem se to, co se zdálo být závratí života, ukazuje jako delirium. Čeká „něžný ironik“ Fabian na vítězství slušnosti? Může v takové společnosti přežít? Přizpůsobit se? Dá se v tom nějak plavat a neutopit se...?

ČESKÁ PREMIÉRA 15. října 2022 na velké scéně Horáckého divadla.

Známý neznámý Erich Kästner
Německý prozaik, básník, scénárista a satirik Erich Kästner (1899 – 1974) je u nás známý především jako autor úspěšných dětských knížek (Luisa a Lotka, Emil a detektivové). Jeho dílo je však neobyčejně bohaté a různorodé – byl také novinářem, fejetonistou a břitkým satirikem známým svou humornou a společensky bystrou poezií. Jeho poezie je nesentimentální a nepatetická, ve své srozumitelnosti schopná navázat kontakt s nejprostším, literárně neškoleným obecenstvem. Kästnerova potřeba reagovat na aktuální dění a „tepat“ do nešvarů doby z něj učinila autora kabaretních skečů a šansonů pro různé kabarety, které v Německu ve 20. letech zažívaly svou slávu. Ostatně také po 2. světové válce, po vynucené dvanáctileté literární odmlce, Erich Kästner začal opět psát právě pro německé poválečné kabarety (mnichovská Schaubude, Kleine Freiheit – Malá svoboda). „Satirik se nezajímá pouze o krátkodobé, ale o chronické aktuality. Jen ty spadají do jeho resortu. Jeho šlehy se podobají fotografickým momentkám jenom metodou. Ale jsou to obrazy nemoci. A kdo je nemocný? Není to okamžik, ani hodina, ani den, ale epocha,“ vyjádřil se. Veškerou svou tvorbou apeluje Kästner především na lidský rozum. Už v roce 1928 požadoval Bojový svaz žen zákaz Kästnerova díla, které podle jejich názoru ohrožovalo velkoněmeckou morálku a velkoněmecké ctnosti. Za nacistické éry byl vyloučen ze svazu národních spisovatelů a 10. května 1933 na berlínském Operním náměstí byly jeho knihy, spolu s díly dalších spisovatelů (Heinricha Manna, E. M. Remarqua aj.), přímo před jeho očima veřejně spáleny, mezi nimi i jeho společensko-satirický román z roku 1931 FABIAN.

FABIAN s podtitulem Deník moralisty
V roce 1931 napsal Kästner společenský satirický román FABIAN s podtitulem Deník moralisty. Původní autorem zamýšlený a nakladatelem neschválený název Cesta do záhuby měl být přesným vystižením autorova varování a výzvou k ostražitosti a osobní odpovědnosti v divoké a dekadentní době konce 20. let 20. století, kdy: “Velká nezaměstnanost, duševní deprese, následující za depresí hospodářskou, touha ohlušit se, aktivita politických stran bez jakýchkoliv skrupulí, to vše byly příznaky bouře, blížící se krize. A nechybělo tu ani příšerné ticho před bouří – ochablost srdcí, podobající se epidemickému ochrnutí.” (z autorovy předmluvy).

„Ve Fabianovi nacházíme tolik styčných bodů a témat s politickou a společenskou situací, kterou žijeme dnes…“ komentuje dramaturgyně Jandová. „Věřím, že se ta Kästnerova a naše výpověď, téma ohrožení demokracie, bezskrupulóznosti a především téma osobní odpovědnosti podaří přenést z jeviště do hlediště.“

Dramatizace Romana Sikory, kterou napsal přímo z podnětu HDJ, měla v první verzi ironický podtitul Příběh trumbery. Kdybychom se ale pro nějaký podtitul nakonec měli rozhodnout, bylo by jím hlavní téma Fabiana - ochablost srdce.

Jakub Fabian je jméno hlavního hrdiny stejnojmenného, skvěle napsaného románu o 22 kapitolách i jeho divadelní dramatizace. Vystudovaný doktor filozofie a germanista pracuje v reklamě na cigarety, (odkud je, navzdory své úspěšnosti a kreativitě, stejně propuštěn), proplouvá jako němý pozorovatel nočními podniky, hospodami, uměleckými ateliéry a pofidérní společností hlavního města Berlína v době Výmarské republiky “zlatých” 20. let 20. století, v předvečer uchopení moci Adolfem Hitlerem. Na konci jedné epochy charakterizované úpadkem morálky a bezuzdnou dekadentní zábavou, která se nese ve stínu poválečné nicoty a s otazníky I vykřičníky nad dobou, která teprve přijde. Něžný ironik Fabian pouze přihlíží, kam se svět řítí…

„Fabian je ironik a člověk, který v té době neumí chodit, neumí v tom plavat a možná ani nechce…,“ říká režisér Martin Tichý. „Fabian je pasivní člen mlčící většiny, stejně jako někteří z nás marně hledá své místo ve světě, se kterým je v rozporu.“

Na německých jevištích se Fabian objevuje poměrně často jako klasický titul, patřící k maturitnímu kánonu. Na velké scéně Horáckého divadla bude mít svou českou premiéru.
„Od počátku bylo jasné, že s tímto námětem oslovíme právě Romana Sikoru, který patří mezi nejvýraznější současné dramatiky, s pověstí ironika s poněkud vzteklým humorem a osobním vnímáním divadla jako nástroje společensko-politické kritiky. Takže nejen abychom navázali na předchozí spolupráci při inscenaci Osudů dobrého vojáka Švejka, ale především kvůli předpokladu, že autor dramatizace Sikora bude autorovi společensko-kritického románu Kästnerovi rozumět,“ říká Jandová.

Autor dramatizace Roman Sikora: „Je to vlastně labutí píseň jedné demokracie. Ten román odkrývá obraz společnosti, v níž je úplně všechno jen zbožím, a tedy na prodej, včetně mezilidských vztahů. Společnosti, která je v hluboké depresi politické, ekonomické a psychické a do budoucnosti hledí s těmi nejhoršími představami, jako do území, kde nic dobrého nečeká. A tím vším probublávají známky nastupujícího nacismu deroucího se systematicky k moci. Je to zkrátka velmi podobné tomu, co my sami nyní prožíváme.“

Titulní roli svěřil režisér Martin Tichý novému členovi souboru Vítu Hofmannovi. Jeho nejbližšího přítele Labudeho, který je Fabianovým názorovým oponentem, hraje Marián Chalány, Fabianovu lásku Cornelii Battenbergovou hraje Stanislava Hajduková. V dalších rolích uvidíte Lenku Schreiberovou, Lucii Sobotkovou, Lukáše Matěje, Zdeňka Stejskala, Ondřeje Šípka a Šárku Býčkovou.

Režisér Tichý pracuje se svým osvědčeným týmem – scénografem Pavlem Borákem a kostýmní výtvarnicí Markétou Sládečkovou. (Společně v Horáckém divadle inscenovali v dřívějších letech Sex noci svatojánské Woodyho Allena, hudební komedii Škola základ života a Moliérova Scapinova šibalství). Výtvarníky tentokrát doplní ještě autor projekcí Matyáš Ondra. Hudbu složil Mario Buzzi, choreografie Tomáš Rychetský a Denisa Musilová.

zdroj zprávy: Miroslava Kvíčalová