Zpráva

Činohra Národního divadla pořádá ve dnech 2. až 8. října 2017 na Nové scéně první ročník mezinárodního divadelního festivalu Pražské křižovatky.

Již při loňském "nultém", startovacím ročníku si festival Pražské křižovatky vytkl dva úkoly: založit tradici velkolepé pražské divadelní přehlídky a přihlásit se k jedné ze základních povinností Národního divadla. K povinnosti všímat si bezpráví a pojmenovat ho, zdůrazňovat lidská práva a vybízet ke slušnému chování a toleranci mezi lidmi. To jsou hodnoty, za nimiž stál Václav Havel, jehož odkaz vznik festivalu inspiroval. Chceme připomenout dobrým divadlem, že nikdy nejde jen o divadlo, že demokracie nikdy nemá automaticky vyhráno.

„Náš festival je poctou Václavu Havlovi v tom nejširším slova smyslu, nechceme recyklovat inscenace jeho textů, ale hledat jeho myšlenky v dílech ostatních. Novou scénu ozdobí jména světového divadla, která jsou stálicemi divadelních festivalů v zahraničí. Chceme divákům dokázat, že v divadle se dá bavit i přemýšlet zároveň. Vezeme vám divadlo naprosto živé a zcela nejsoučasnější. A kdybyste si chtěli promluvit se samotnými tvůrci, můžete, přijedou s vámi diskutovat,“ zvou diváky pořadatelé festivalu.

Hlavním bodem programu je letošní inscenace Democracy in America světoznámého režiséra Romea Castellucciho. Slučuje všechny výrazové prostředky divadla – je hudební, taneční, výtvarná. V anotaci se o ní píše: „Tohle není politická inscenace. Tohle není inscenace o politice. A jestli ano, tak o jejím konci.“ Emocionalita, precizní barevnost a kompozice, estetizovaný pohled na otázky svobody ve formě, jakou na našich scénách nenajdeme. Hrajeme 5. a 6. 10.

Po dlouhé době se v Praze objeví anglickojazyčné divadlo, v tomto případě Dead Centre z Dublinu s inscenací Lippy. Hra o třech sestrách a jejich tetě, „o čtyřech tělech, která odmítají promluvit“ aneb „strhující pohled na to, co je pravda“. Dead Centre ve svých inscenacích zkoumá možnosti a nemožnosti komunikace, za použití technických prostředků zpochybňuje věrohodnost toho, co vidíme a slyšíme. Lippy je mrazivá, ale zároveň zábavná zpráva o tom, jak nás vidí naše okolí. Hrajeme 2. 10.

Ze Slovinska přijíždí s inscenací Ich kann nicht anders skupina Beton Ltd. Intimní inscenace se zabývá – opět za použití značně černého humoru – otázkou, co s vlastní existencí v globalizovaném světě. „Diváci se budou cítit jako voyeři, kteří přihlížejí intimním chvílím tří lidí. Co že se děje za zavřenými dveřmi a zataženou záclonou?“ Dojde na všechny ikony popisující zánik stávajícího světa, ale taky na alkohol, drogy a ovšem ego. Hrajeme v netradičním prostoru Provozní budovy B 5. a 6. 10.

Inscenaci Riding on a Cloud uvede libanonský výtvarník a divadelník Rabih Mroué. Kombinuje osobní a politické: Rabih pozval svého bratra Yassera, aby hrál postavu, jež je mu velice podobná. Postavu zraněnou v libanonské občanské válce, připravenou o schopnost používat slova. Yasser začal natáčet videa, ta na jevišti propojil se svými vzpomínkami, a dal tak vzniknout osobnímu obrazu politického vývoje v Libanonu. Hrajeme 8. 10.

Jistě také zaujme inscenace Elity Slovenského národního divadla v režii Jiřího Havelky. Snaží se podat psychologický portrét lidí, kteří se během sametové revoluce dokázali na základě svého postavení, přístupu k informacím, ale i díky svému vzdělání a znalosti jazyků jako první zorientovat v novém společenském zřízení. V jakých institucích se formovalo jejich myšlení? Jaký je jejich morální profil či politické přesvědčení? Hrajeme 7. 10.

Všechna představení (s výjimkou slovenského) budou česky a anglicky titulkována.
Po každém představení proběhne debata s tvůrci, součástí festivalu bude i další program sestávající z diskusí, přednášek a workshopu.

Další informace a vstupenky najdete na webové straně www.prazskekrizovatky.cz.

zdroj zprávy: Kateřina Ondroušková