Zpráva
Sezónu u Bezručů završí politický thriller Friedricha Schillera Marie Stuartovna v režii uměleckého šéfa Jana Holce. Hra plná intrik, lží a demagogie. Hra o trůn, která nemůže poznat vítěze. Autorem uváděné adaptace je britský dramatik a režisér Robert Icke. V titulní roli se představí Magdaléna Holcová, v roli Alžběty I. Alexandra Palatínusová.
politický thriller
Německý básník, dramatik a estetik Friedrich Schiller (1759–1805) napsal drama Marie Stuartovna na počátku 19. století. Hra tvoří spolu s texty Panna Orleánská a Nevěsta messinská trojici ženských dramat. Marie Stuartovna je spíše psychologickým komorním dramatem než historickou freskou, byť se odehrává na skutečném historickém pozadí. „Je fascinující sledovat, kam až dokážou lidé zajít s vědomím, že vítěz může být jen jeden. Jak překonávají morální zábrany, ale následně je dobíhá pocit viny. Slova slouží jako zbraň, překrucuje se realita, zneužívají se informace, získávají se diskreditační materiály, podrážejí se nohy, vědomě se pracuje s veřejným míněním. Otázkou je, jak při tom všem neztratit tvář a základní morální kompas? Jsou hranice, které z etických důvodů nepřekročíme? Máme je sami v sobě definované před tím, než nás prověří zkouška v realitě,“? nastiňuje základní témata dramaturg inscenace Peter Galdík.
Bezruči uvedou tragédii v adaptaci britského dramatika a divadelního režiséra Roberta Ickea (1986), který se zaměřuje na adaptace klasických textů evropského divadla, jejichž cílem je, podle autorových slov, znovunavrácení jejich původní dramatické síly. „Tato adaptace je mnohem přímější a ostřejší. A navíc otevírá a akcentuje mnoho dalších témat. Například postavení a úlohy ženy ve společnosti či v maskulinně nastaveném prostředí politiky. Icke se ještě více opírá o naši vlastní zkušenost. Text nás nechává nahlédnout do útrob, struktur a procedur politické moci, v nichž vidíme konkrétní individuality a jejich konkrétní osobní příběhy. A to vše se děje nad propastí války,“ uvádí režisér Jan Holec.
Marie vs. Alžběta
Dvě ženy, dvě strany jedné mince. Obě jako oběti mužského spiknutí. Marie Stuartovna (Magdaléna Holcová), skotská královna, uprchla ze své země, neboť byla obviněna z vraždy manžela. V Anglii žádá o politický azyl a doufá v ochranu své příbuzné královny Alžběty (Alexandra Palatínusová). Ta se však bojí jejího oprávněného nároku na anglickou korunu a nechá ji uvrhnout do vězení. „Marie Stuartovna má plné právo na anglický trůn, alespoň si to myslí. Pokud jste celý život skálopevně přesvědčen o tom, že máte na něco nárok, uděláte maximum pro to, abyste se dočkali spravedlnosti a dostali to, co vám patří. A to je obrovský motor, ať už jste muž, či žena. Marie snáší ponížení, protože pevně věří, že den zúčtování přijde,“ říká představitelka Stuartovny Magdaléna Holcová. Kde je hranice mezi politikou a osobní integritou? Ve válce přestávají platit pravidla a vítěz nemůže být bez viny.
finish her!
„Nejvíce ve mně vibruje obraz politika, ve kterém se střetává upřímná touha po veřejné službě spolu s osobními slabostmi a strachy. A také obraz politiky jako střetu politického ideálu a politické reality. Tahle látka mě už dlouhou dobu dráždila. Čekal jsem jen na správný čas a obsazení. A obé právě přišlo,“ dodává Jan Holec. Kolem královen budou plést politické sítě a manévrovat Paulet (Ondřej Brett), Mortimer (Vít Hofmann), Burleigh (Lukáš Melník), Talbot (Marián Chalány), Leicester (Hynek Tajovský), Aubespine / Melvil (Jáchym Kučera) a Davison / Kent (Josef Trojan).
Inscenace je uváděna v překladu Pavla Dominika, scénu a kostýmy navrhl Ján Tereba, hudbu složil Ivan Acher, hlasovou poradkyní je Eva Spoustová.
Premiéra se uskuteční 17. května 2024 v 18:30 hodin v Divadle Petra Bezruče.
zdroj zprávy: Marcela Bednaříková
politický thriller
Německý básník, dramatik a estetik Friedrich Schiller (1759–1805) napsal drama Marie Stuartovna na počátku 19. století. Hra tvoří spolu s texty Panna Orleánská a Nevěsta messinská trojici ženských dramat. Marie Stuartovna je spíše psychologickým komorním dramatem než historickou freskou, byť se odehrává na skutečném historickém pozadí. „Je fascinující sledovat, kam až dokážou lidé zajít s vědomím, že vítěz může být jen jeden. Jak překonávají morální zábrany, ale následně je dobíhá pocit viny. Slova slouží jako zbraň, překrucuje se realita, zneužívají se informace, získávají se diskreditační materiály, podrážejí se nohy, vědomě se pracuje s veřejným míněním. Otázkou je, jak při tom všem neztratit tvář a základní morální kompas? Jsou hranice, které z etických důvodů nepřekročíme? Máme je sami v sobě definované před tím, než nás prověří zkouška v realitě,“? nastiňuje základní témata dramaturg inscenace Peter Galdík.
Bezruči uvedou tragédii v adaptaci britského dramatika a divadelního režiséra Roberta Ickea (1986), který se zaměřuje na adaptace klasických textů evropského divadla, jejichž cílem je, podle autorových slov, znovunavrácení jejich původní dramatické síly. „Tato adaptace je mnohem přímější a ostřejší. A navíc otevírá a akcentuje mnoho dalších témat. Například postavení a úlohy ženy ve společnosti či v maskulinně nastaveném prostředí politiky. Icke se ještě více opírá o naši vlastní zkušenost. Text nás nechává nahlédnout do útrob, struktur a procedur politické moci, v nichž vidíme konkrétní individuality a jejich konkrétní osobní příběhy. A to vše se děje nad propastí války,“ uvádí režisér Jan Holec.
Marie vs. Alžběta
Dvě ženy, dvě strany jedné mince. Obě jako oběti mužského spiknutí. Marie Stuartovna (Magdaléna Holcová), skotská královna, uprchla ze své země, neboť byla obviněna z vraždy manžela. V Anglii žádá o politický azyl a doufá v ochranu své příbuzné královny Alžběty (Alexandra Palatínusová). Ta se však bojí jejího oprávněného nároku na anglickou korunu a nechá ji uvrhnout do vězení. „Marie Stuartovna má plné právo na anglický trůn, alespoň si to myslí. Pokud jste celý život skálopevně přesvědčen o tom, že máte na něco nárok, uděláte maximum pro to, abyste se dočkali spravedlnosti a dostali to, co vám patří. A to je obrovský motor, ať už jste muž, či žena. Marie snáší ponížení, protože pevně věří, že den zúčtování přijde,“ říká představitelka Stuartovny Magdaléna Holcová. Kde je hranice mezi politikou a osobní integritou? Ve válce přestávají platit pravidla a vítěz nemůže být bez viny.
finish her!
„Nejvíce ve mně vibruje obraz politika, ve kterém se střetává upřímná touha po veřejné službě spolu s osobními slabostmi a strachy. A také obraz politiky jako střetu politického ideálu a politické reality. Tahle látka mě už dlouhou dobu dráždila. Čekal jsem jen na správný čas a obsazení. A obé právě přišlo,“ dodává Jan Holec. Kolem královen budou plést politické sítě a manévrovat Paulet (Ondřej Brett), Mortimer (Vít Hofmann), Burleigh (Lukáš Melník), Talbot (Marián Chalány), Leicester (Hynek Tajovský), Aubespine / Melvil (Jáchym Kučera) a Davison / Kent (Josef Trojan).
Inscenace je uváděna v překladu Pavla Dominika, scénu a kostýmy navrhl Ján Tereba, hudbu složil Ivan Acher, hlasovou poradkyní je Eva Spoustová.
Premiéra se uskuteční 17. května 2024 v 18:30 hodin v Divadle Petra Bezruče.
zdroj zprávy: Marcela Bednaříková