Zpráva

Letošní sezona v Komorní scéně Aréna nazvaná Rok neslýchaných zpovědí stojí před svou poslední premiérou. Podle původního dramaturgického plánu měla letošní sezónu uzavřít hra Thomase Bernharda Divadelník. Z personálních důvodů byl ale tento titul nahrazen hrou jiného rakouského dramatika, a na repertoár se tak dostala groteska Wernera Schwaba s názvem Lidumor aneb Má játra beze smyslu.

Její děj autor umístil do rodného Štýrského Hradce (Grazu) a velmi osobitě a nesmlouvavě se v ní vyrovnává s charakterem a myšlením maloměšťácké středostavovské společnosti. Dějištěm hry je činžovní dům, v němž žije hned několik partají, samé životem zdeptané a pokřivené charaktery. Paní Červová nadává svému synovi Hermanovi do smradlavých mrzáků, jejich soused pan Kovačič znalecky osahává své dvě prostoduché dcery a majitelka domu paní Vočistcová pije, a sní o tom, že své sousedy jednoho dne zabije.

Sám Schwab hru pojmenoval radikální komedie a věnoval ji sobě samému, kolosálnímu lháři, jak se v jejím úvodu nazval. Radikálně se v ní vyrovnává nejen se společností, ale i se svým vlastním životem. Hermana Červa lze tedy pokládat za jakési alter ego samotného autora, který prožil dětství s bigotní matkou v nuzném jednopokojovém bytě.

Werner Schwab se v devadesátých letech minulého století proslavil jako „enfant terrible“ německy mluvící divadelní scény vzbuzující vášnivé kladné i záporné emoce. Byl nazýván škodnou divadla, rozhněvaným mužem, bouřlivým alkoholikem i bestií. Ve svých provokativních a provokujících textech si nebral servítky před ničím a před nikým a naopak jej bavilo své publikum vydráždit až k nepříčetnosti. „Do silné krusty je třeba bouchnout kladivem. Podobným způsobem Schwab atakuje ta divákova místa, kde lze očekávat až hysterickou reakci,“ říká k tomu režisér inscenace Janusz Klimsza.

Schwab byl původní profesí sochař, který se k psaní dostal mnohem později, přičemž na své rostoucí popularitě si nijak nezakládal a dokonce měl pochybnosti, zda může být vůbec považován na spisovatele. Začínal jako prozaik, jeho dramatické období trvalo jen několik let, než je přetrhla předčasná smrt v nedožitých 36 letech. Přesto se stal jedním z nejhranějších moderních německy píšících dramatiků. Byl oceněn řadou německých prestižních cen – např. v roce 1991 byl německou kritikou vyhlášen talentem roku, v roce 1992 pak získal ocenění časopisu Theater heute jako nejlepší dramatik roku společně s Georgem Taborim.

V jeho hrách, které on sám poněkud dehonestujícím způsobem označoval jako fekální dramata, se grotesknost projevuje především košatým a velmi invenčním jazykem, v němž není nouze o vulgarismy, ale také o neologismy, která z jazyka sochař Schwab doslova vytesával. Jeho texty se tak stávají těžkými oříšky pro herecké představitele jeho postav. „Myslela jsem si, že zatím nejtěžší text byla Tylova Drahomíra, ale tohle mi přijde mnohem horší. Drahomíra byla částečně ve verších, které herce táhnou. Ale jakmile člověk u té Schwabovy strašně květnaté a nabobtnalé věty změní slovo nebo předložku, tak už ho to zavede někam jinam,“ ozřejmuje potýkání se s textem hry představitelka paní Vočistcové Anna Cónová.

Hra Lidumor aneb Má játra beze smyslu měla svou premiéru v listopadu 1991 ve slavné mnichovské Kammerspiele a dodnes patří k jeho nejhranějším textům.

Ostravské publikum se s prací rakouského provokatéra Schwaba mohlo setkat zatím pouze jednou, a to před třinácti lety. Tehdy inscenoval jeho text Prezidentky právě Janusz Klimsza v Divadle Petra Bezruče. Nyní se kmenový režisér činohry NDM Klimsza ke Schwabovi vrací, s plným vědomím všech nástrah, které na inscenátory jeho her číhají. „Prezidentky se dělaly před více než deseti lety, byl jsem mladší a nedocházela mi jistá úskalí... Teď už mi docházejí (smích). Ale pořád si myslím, že je nám (´námi´ myslím ten segment obyvatel, který chodí do alternativních divadel) Schwab v tom vzdoru proti majoritě, a nejde zde o etnické záležitosti, ale o majoritu mentální, blízký. Mám pocit, že naše mentality jsou si stále ještě podobné a tím je to obrázek i o naší povaze, provincionalismu, pokrytectví. Proto dělat Schwaba není jen výkřik do tmy, věřím, že bude mít odezvu. I díky humoru, který je nám také společný. A jeho prazvláštní forma – to je úkol.“¨

A jak se s tímto úkolem inscenační tým v Komorní scéně Aréna vyrovnal, se publikum nejprve přesvědčí na premiéře, která se odehraje v sobotu 13. června 2015 v 18:30 hodin.
Diváci se mohou těšit na Alenu Sasínovou-Polarczyk a Petra Panzenbergera jako paní Červovou a Hermana Červa, Vladislava Georgieva a Petru Kocmanovou coby manžele Kovačičovi, Terezu Cisovskou a Zuzanu Truplovou v rolích jejich dcer a na hostující Annu Cónovou jako paní Vočistcovou.
Do konce sezony se inscenace bude hrát ještě dvakrát, a to v pátek 19. června a ve čtvrtek 25. června 2015.

zdroj zprávy: Alice Taussiková