Zdařilé liberecké zpracování izraelské hry Strasti života

vydáno: 2.4.2021, Coward

Premiéra hry Strasti života izraelského dramatika, režiséra a prozaika Chanocha Levina (1943 až 1999) se konala v pátek 12. 2. 2016 na scéně Malého divadla F. X. Šaldy v Liberci. Liberecké zpracování je druhým uvedením v České republice (česká premiéra se konala roku 2015 v pražském Národním divadle na Nové scéně) a zároveň se jedná o teprve třetí zinscenování u nás. Režie se ujal Petr Palouš, který vycházel z překladu Lenky Bukovské. Scénu a kostýmy navrhla Jitka Moravcová. Hudbu vytvořil liberecký skladatel a zvukař divadla Petr Čermák.
Hlediště je postaveno do čtverce a jeho kapacita je snížena na 100 míst. Jednoduchá scéna představuje ložnici bytu staršího manželského páru. Na středu se nachází dvě postele s nočními stolky, na kterých jsou lampičky a budíky. V jednom rohu je umístěn věšák s kabátem a kloboukem.
V rolích manželského páru se představili Martin Stránský jako Jona Popoch a jeho žena Leviva v podání Veroniky Korytářové (roku 2016 v užší nominaci na Thálii za roli Komika, Mefistofela v úspěšném libereckém zpracování Goethova Fausta). Menší roli známého Gunkela, který se objevuje krátce ve druhé půlce, ztvárnil Václav Helšus. Ačkoliv se jedná o spíše závažné téma manželské krize, hra přináší i dost vtipných momentů, někdy ironických. Například Gunkel, který do bytu Popochových přijde v noci během manželské hádky, se několikrát zeptá, proč se svítilo. Jedná se sice o židovský humor; ten má ale blízko k českému. Postele mají více využití. Jona probudí Levivu neobvyklým způsobem, když se uprostřed noci vzbudí a bojí o život. Obě postele jsou později převrženy na bok. V jeden moment Korytářová během své řeči na postel vystoupí a začne se na ní pomalu otáčet. Stránský zase později druhou postel postaví na výšku a vyleze na vrchol. Postel je také použita místo dveří díky výklopnému roštu. Oba hlavní herci, kteří prakticky celou dobu neopustí jeviště, se skvěle zhostili svých rolí, ve kterých excelují. Jedná se o velmi zdařilé představení, kterému se nedá takřka nic vytknout.