V souvislosti s letošní premiérou Letních shakespearovských slavností nejčastěji (ne nepochopitelně - hry si mnoha motivy, ale i obsazením inscenací uváděných v rámci Letních shakespearovských slavností, do značné míry podobné jsou) zaznívají odkazy na úspěšnou inscenaci Sen noci svatojánské, jež měla v režii dua SKUTR na LSS premiéru v červnu 2013. Mně však Bouře daleko víc připomněla jejich pozdější inscenaci na LSS - Romea a Julii. Svou lehkostí, výraznou hudební i pohybovou složkou, jak bývá u SKUTRů ostatně obvyklé, ale i jednoduchou scénickou výpravou. 

Prospero ve svém závěrečném monologu v inscenaci hovoří o snech a sen Bouře skutečně připomíná - lehká inscenace, ideální pro letní scénu a ideální pro letní scénu v zahradách.

Z hereckých představitelů jednoznačně nejvíce zaujal David Prachař, který jako Prospero s Arielem Csongora Kassaie celou inscenaci táhne. Další výkony jsou rovněž velmi povedené, bohužel v zahradě před Míčovnou s její ne zcela ideální akustikou se zejména v zadních řadách ne právě přívětivě projevují rozdíly mezi herci zvyklými velkým scénám a těmi ostatními, jimž je rozumět o něco hůř.

Komické výstupy dvojice číšník-šašek do hry vepsal (tak jako v mnoha dalších svých hrách) už Shakespeare sám a bohužel ani s touto inscenací jsem jim nepřišla na chuť - kouzelnou a snovou atmosféru inscenace z mého pohledu jen narušují, jakkoli jsou vděčné.