Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Letem světem okřídleným světem
Jiří Koula, 20.1.2011
Na úvod musím říct, že mi přijde docela nefér hodnotit jedním souhrnným číslem pět miniher, nicméně vzhledem k tomu, že divák na ně jde jako na celek, uznávám, že to má smysl. Alespoň tedy okomentuju každou zvlášť zde.

Business Class: Tak tady mě zaujal zejména výkon Ivana Luptáka, dávám si ho na seznam herců, které budu sledovat. Samotná hra v sobě má myšlenku, kterou bych si dovedl představit rozpracovanou do delší stopáže, takhle mi přišlo, že vše bylo tak nějak uspěchané, aby se to vešlo do předepsané délky, případně aby divák neměl prostor na to, aby mu pointa došla předčasně. 70%

Electronic Love: Dámy a pánové, tohle byl nářez. Bezvadně zpracovaná pocitovka, která mě hned na začátku pohltila, abych byl násilně vyvržen až začátkem příští hry. Během několika minut je v celé své šíři představen Systém, moloch sestávající z letištních hal, hotelů či skladišť, jenž se navenek tváří, že je tu pro lidi, ve skutečnosti je tomu ale naopak, člověk se stává potravou Systému či jeho funkční jednotkou (a je jedno, zda je zdánlivě nahoře nebo dole), individualita je setřena, jediným parametrem je výkonnost, Welcome to the Machine, Another Brick in the Wall... A přesto jsou lidé kdesi uvnitř lidmi, což se projeví nejen zlostí coby ventilem stresu, ale též něčím na způsob lásky (mohou-li funkční jednotky něco takového opravdu cítit) mezi těmi, u nichž bychom to nečekali, ač je to vlastně zcela přirozené. 100%

Já v Praze, játra v Londýně: Zde musím říct, že je mi docela líto, že tato hra přišla právě po té předchozí. Je totiž dost rafinovaná, jednotlivé střípky alternativního i klasického divadla ve výsledku tvoří opravdu zajímavou mozaiku, kterou má divák šanci ve své celosti zahlédnout až v závěru, tedy dával-li od začátku pozor. A též mě mrzí, že jsem si nezapamatoval celou báseň hru provázející, přišla mi v ty chvíle neskutečně krásná. 70%

Haló, what?: Prudký sešup, jakási krimigroteska o "echt vypatlaných" lupičích, kteří dostanou, co si zaslouží. Plus body za Gabrielu Pyšnou coby sexy agentku a za zajímavou práci s prostorem, chápu též to, že mělo smysl tuto hru do pásma zařadit, i tak to ale nad padesát procent nevytáhnu. 50%

Chmýří: Rozhodně to mělo atmosféru, myšlenku, vlastně to bylo i docela zajímavě zrežírované i zahrané... Přesto tomu cosi chybělo, přišlo mi to vytržené z většího celku, který by mě ale bavil asi méně než samotný úryvek. 60%

Ačkoliv aritmetický průměr z jednotlivých miniher by byl o deset procent vyšší, celkový dojem zůstává na šedesáti procentech.

A na závěr odpověď Mouserovi na jeho blog, ano, uvedeni na klasickém jevišti bylo zcela jistě plošší na vjemy (tedy ty, jež nebyly ve scénáři). A ano, o to více to bylo niterné, neumím si třeba představit, že by na mě Electronic Love tak silně zapůsobila, kdyby kolem běhali japonští turisté s kufry (jen spekulace, nevím, jak to na letišti vypadalo).

Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.