Blog redakce i-divadla

Lorna a Ted, co dodat?
vydáno: 18.1.2011, Jiří Koula
Lorna a Ted je hra o Lorně a Tedovi. Tím bych mohl vlastně skončit, samotný název hry skrývá vše podstatné. Ale protože mám v úmyslu pět ódy a skládat poklony vedle chvalozpěvů, budu pokračovat.

Kdo jsou Lorna a Ted? Ona je osamělá stydlivá stará panna, jež snad dříve chtěla být dámou, ale nikdy jí opravdu nebyla. On je osamělý prostý chlap a vznešenost je pro něj synonymem nafoukanosti. A tito dva se seznámí přes inzerát, setkají se, sbližují se, vezmou se, založí rodinu.

A to je vlastně vše, příběh samotný je tak prostý, až to překvapí, nečekejte žádné výjimečně dramatické zvraty, žádná osidla osudu, nadpozemské překážky, nástrahy či léčky, Lorna a Ted jsou obyčejní lidé, tisíckrát jste je potkali na ulici, jen se jmenovali třeba Hanka a Martin.

A právě v této obyčejnosti spočívá síla hry. To, že není budováno nic výjimečného, dovolilo autorovi se plně soustředit na Lornu a Teda. To znamená, že jsou to lidé se vším, co k nim patří. Mají svoji minulost, jež je formovala a z níž si nesou svá břemena, mají své aktuální potřeby, mají své touhy a sny. Jejich jednání je tímto řízeno a nic se neděje jen proto, že je to potřebné pro příběh.

U takovéhoto materiálu je více než kde jinde důležité, jak se jej zhostí herci. A toto je okamžik, kdy se začínám rozplývat blahem a vznášet kdesi v nebeských výšinách.

Začnu netaktně Tedem v podání Hynka Čermáka. Ten mě totiž zaujal na první pohled a toto zaujetí mě do konce hry neopustilo. Způsob, jakým ztvárňuje jednoduchého venkovského chlapa, jenž touží být za každou cenu nezávislý na komkoliv a jeho potřeby sestávají prakticky výhradně z teplého jídla v žaludku, studeného piva tamtéž a teplé náruče v posteli, je prostě fantastický. Jistě tomu dost napomáhá fakt, že se na tuto roli typově opravdu hodí, nicméně to samo o sobě nestačí, s rolí je totiž sladěno vše, kromě vzhledu i tón řeči, způsob vyjadřování, řeč těla i mimika. Hynek Čermák Teda nehraje, on jím prostě se vším všudy je.

Díky této mé fascinaci Tedem mí Stanislava Jachnická coby Lorna přišla v první polovině hry poněkud nevýrazná, k jejímu výkonu sice nemám výhrady, rovnocenným protihráčem ale nebyla. Při zpětném pohledu si ale uvědomuju, že je to tak vlastně v pořádku, tak jako měl Ted drtivou převahu nad Lornou, tak tomu bylo i u herců, dá se říci, že i Stanislava Jachnická byla Lornou a dojem z hraní mi zcela splynul s dojmem z postav.

A teď přichází varování, v následujících řádcích napíšu víc, než by možná chtěl někdo vědět, spokojte se případně s doporučením, že pokud chcete vidět výbornou studii vztahu nesourodé dvojice, Lorna a Ted je jasná volba.

Dostáváme se ke druhé polovině hry, k tomu, co bylo po svatbě. Kromě charakterů jednotlivých postav je výborně napsán i jejich vývoj. Zatímco přízemní Ted je po celou dobu svůj a před svatbou je prakticky stejný jako po ní (tedy žádné nadbíhání a dvoření se před), Lorna od uťápnuté panny prochází ve druhé polovině několika pózami, od novomanželky uvědomivší si svůj stav a řešící jej záletem, přes strhanou matku, jež je sama podváděna, až po sebevědomou ženu, která má domácnost pevně v rukou.

Nicméně ani Ted není po celou dobu vyloženě statický, reaguje na změny, které se kolem něj dějí, jen způsobem sobě vlastním - těžkopádně a méně čitelně skrze svůj krunýř nepřístupnosti. Hra končí ve chvíli, kdy oba našli své role ve vztahu, který má nezanedbatelnou šanci na úspěch, přesto však je jasně řečeno, že klid zbraní může být nejvýše dočasný.

Napadá mě přirovnání z hudební sféry, hra je koncertem, kde Ted představuje baskytaru "držící lajnu", leč přesto se vyvíjející v duchu skladby, zatímco Lorna je sólová příčná flétna improvizující a vdechující skladbě život.

Druhá polovina, v níž dostala Lorna značný prostor, tak dala vyniknout i herectví Stanislavy Jachnické a já z divadla odcházel s pocitem, že jsem viděl výkony docela vyrovnanou výborně napsanou hru o životě tak, jak opravdu chodí.

Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.