Komentáře

Na inscenaci "Jistě, pane premiére" jsem vytáhla syna. Po skončení představení jsem se mu omluvila. Slovně, pohledem jsem se mu začala omlouvat mnohem dřív, zhruba po půl hodině. Nemá smysl opakovat, co už řekli autor recenze a oni dva diváci, kteří si stejně jako my se synem naběhli a podělili se o to velké zklamání na těchto stránkách. Mohla bych podepsat každé jejich slovo. Mimochodem, shodli jsme se synem, že si musíme spravit chuť a znovu (já už po třetí) se jít podívat na nedostižného "pana ministra" (a nedostižného pana Preisse) na Vinohrady. Ve srovnání s ním je "premiér" v divadle pana Heřmánka vulgární ubohost.