Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog návštěvníků i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Všemocný pan Krott v komedii černé jako káva

Všemocný pan Krott v komedii černé jako káva


Kateřina Šebelová | 18. 10. 2013

Žánr: černá komedie

Autor: Martin Walser

Režie: Hana Burešová

Překlad: Jiří Stach

Kostýmy: Zuzana Štefunková-Rusínová

Dramaturg: Štěpán Otčenášek

Scéna: Tomáš Rusín

Hudba: Vojtěch Spurný

Hrají: Jan Mazák, Michal Isteník, Lucie Zedníčková, Irena Konvalinová, Radka Coufalová, Vojtěch Blahuta, Viktor Skála, Rastislav Gajdoš

Černá komedie Martina Walsera Všemocný pan Krott s podtitulem Rekviem za nesmrtelného byla poprvé po padesáti letech od svého vydání uvedena i v České republice, tentokrát na jevišti Městského divadla Brno. Hostující režiséra Hana Burešová neváhala spolu s dramaturgem Štěpánem Otčenáškem oprášit u nás takřka neznámého německého autora Martina Walsera.

Výsledkem je černá komedie, která si na mušku bere obraz zahnívajícího kapitalismu, se kterým si nevíme rady, ale se kterým jsme chtě nechtě smířeni. Zde si však tento společenský systém nasazuje hlavu znuděného finančníka Krotta, který vlastní všechno a všechny a rovnat se může podle svých slov snad jen s Bohem.

Znuděnost pod alpskými štíty

Starý, nesmírně bohatý a přitom rozmařilý finanční magnát Krott tráví zbytek svého života v luxusním horském hotelu se svojí ženou Elfičkou a švagrovou (a také milenkou) Mafaldou. Společnost jim dělá patolízalský číšník Ludvík s naivně zaslepenou manželkou Rózou a se synem Jendou, který váhá, zdali má nastoupit „kariéru" číšníka, jak chce otec, nebo hudebníka, což by si zase přála jeho matka nebo případně se stát polárníkem, jak chce on sám. Tu a tam do horského hotelu zavítá nějaký horolezec, aby panstvu zpestřil nudné dny pokusem o zdolání nezdolatelné hory nebo člověk, který by se chtěl Krottovi a jeho moci postavit. Nikdo však k tomu nenajde dostatek síly a odvahy, a přitom Krott by si ve své rozmařilosti přál, aby se našel někdo, kdo by s ním definitivně skoncoval...

Kontroverzní dramatik

Martin Walser patří v domovském Německu k velmi populárním autorům. Celoživotně se vyjadřuje k tíživým společenským problémům a nebojí se odkrývat ani tabu v německé společnosti (nacistická minulost Německa). Martin Walser společně s Günterem Grassem a Heinrichem Böllem patřil k vlivné skupině mladých západoněmeckých intelektuálů - Skupina 47. Dodnes se i v pokročilém věku (často velmi kontroverzně) společensky angažuje.

Černočerná absurdita

Komedie o panu Krottovi má vskutku hutný černý podtón. Ve své absurditě se tu rozehrává bizarní příběh, který dokreslují romanticky kýčovité kulisy alpských vrcholů, které tu a tam protne lanovka s turisty a líbivě podmanivá hudba Vojtěcha Spurného. Hlavní aktéři téměř neslezou ze svých pojízdných polohovacích křesel, kde zmírají nudou a přesyceností. Komicky působí i kostýmy z dílny Zuzany Štefunkové-Rusínové. Honosné, nablýskané, a přitom jaksi zašlé oblečky podtrhují absurditu celého příběhu ještě více.

Walser v ději, který doslova dýchá atmosférou šedesátých let, jasně ukazuje, že je skutečným mistrem absurdního dramatu. Nevybíravě si libuje v Krottově samolibosti a navíc ji ještě více podporuje v chování ostatních postav. Krott, který jako komická figurka bojuje o to, aby s ním někdo skoncoval, se v tomto neúspěšném boji doslova utápí a ve svém zoufalství investuje do směšných a prodělečných, často charitativních projektů, které kupodivu (a k jeho zlosti) přinášejí zisk. Odpůrci Krotta (výbojný odborář Strick a Selzhammer) však nedokážou s touto figurkou zúčtovat a namísto Krotta, který touží po svém zániku, končí v rakvích oni. A rakve se nebezpečně vrší a vrší... Krott je zde paralelou na blahobytný kapitalismus, který nelze zničit stejně jako Kr(Gotta).

Pitoreskní herecká mozaika

Jan Mazák ztvárňující Pana Krotta si svoji roli doslova užívá. Jako nesnesitelný požitkářský dědek s načesanými vlasy dovede bavit po celou dobu inscenace. Tu a tam si vystřelí z pušky, jinak však ve svém křesle sedí a sedí a svou přesvědčivostí podává skvělý výkon.

Na výbornou obstojí i číšník Ludvík, kterého ztvárňuje Michal Isteník. Isteníkův Ludvík je pochopitelně vždy připraven, vkusně upraven a nachystán k dispozici pro svého pána (který ho samozřejmě štědře platí), aby s ním ale jen jemně polemizoval, ale hlavně mu ve všem lichotil a pochleboval. V této pokrytecké a falešné póze Michal Isteník exceluje.

Mozaiku dokreslují Lucie Zedníčková v roli Mafaldy - lačné stárnoucí milenky a švagrové - a Irena Konvalinová jako věrná a komicky žárlící manželka. Kromě hereckého umu divák žasne nad maskérským uměním, které obě herečky změnilo téměř k nepoznání. Samozřejmě dobrou práci odvádí i Radka Coufalová jako Ludvíkova žena Róza žijící si svůj marný sen o synově muzikantské budoucnosti a také jejich mladičký a nerozhodný synek Jenda v podání Vojtěcha Blahuty. Viktor Skála, který ztvárňuje oba Krottovy hysterické oponenty Stricka a Selzhammera, podává až infarktově vyčerpávající výkon. V tomto cholerickém výlevu může mít divák až strach o hercovo zdraví...

Všemocný pan Krott přináší do českého divadla trochu absurdního dramatu, které může v lecčem připomínat i Havla. Hra zde stojí i padá na hereckých výkonech. Černočerný satirický humor, který tvůrci inscenace umně namíchali, však v první polovině trochu drhne a inscenace se tak trochu táhne jako žvýkačka. A tak může chvíli trvat, než se člověk s tímto pomalým rozjezdem popasuje. Druhá polovina už však ubíhá svěže a divák se baví. Režisérka Hana Burešová se svým týmem vsadila na dobrou kartu – dramatik Walser má i po desetiletích co nabídnout.

http://www.epochtimes.cz/2013101821643/Vsemocny-pan-Krott-v-komedii-cerne-jako-kava.html


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.