Izraelská dramatička Hadar Galron je tuzemskému divadelnímu obecenstvu známá především prostřednictvím své hry Mikve. Jestli se nemýlím, byla či bude nastudována na čtyřech českých scénách, přičemž letos proběhly dvě její derniéry. Konkrétně ve Stavovském divadle a Městském divadle v Mladé Boleslavi. Zároveň se v prosinci 2018 nově objeví na repertoáru v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, a také v Městském divadle ve Zlíně. Letošní rok pak měla premiéru v Městských divadlech pražských další hra Hadar Galron I♥MAMMA. A aby toho leta páně 2018 nebylo málo, tak také Tajemství, kde však Hadar Galron nově usedla i do režisérského křesla, a sice v magické Mladé Boleslavi. A proč magické, když se každému průměrnému Čechovi při zmínce o Mladé Boleslavi vybaví pouze automobilka Škoda, v horším případě zavražděný Svatý Václav, ač to se stalo úplně v jiném městě? To se můžete dozvědět z vyprávění Hadar Galron v programu ke hře Tajemství.

V programu je samozřejmě daleko více informací. Ať už o autorce nebo o židovství. Nicméně až po zhlédnutí hry Tajemství jsem pocítil potřebu si o Hadar Galron zjistit něco více. A to nejen díky zážitku z představení, ale především z neodbytného pocitu, že se jedná a nesmírně inspirující a výjimečnou osobnost. Každé zkrácení o tom, kdo je Hadar Galron, mi tak přijde nedůstojné. Vyřeším to opět tak, že doporučím návštěvu inscenace v Mladé Boleslavi. Ten, kdo bude hrou zasažen jako já, si jistě pak s nadšením bude hledat různé rozhovory s dramatičkou, jejíž život ovlivňují jistě z velké části především dvě věci. Divadlo a ortodoxní židovství. A ona jej umí překrásně propojit.

Tajemství je nádherný text. Mnohovrstevný, dramaticky promyšlený, a tak přirozeně plynulý, až vás možná překvapí, že nabízí nepřeberné množství otázek a v Mladé Boleslavi je navíc nastudován způsobem, při kterém nemusíte skrývat city, a přesto nemáte dojem, že vás inscenace nějak tlačí k emocím. A právě skrývání citů, je jedním z mnoha témat, jež inscenace nabízí. Pokud bych měl popsat děj hry ve třech větách a povrchně, což bytostně nesnáším, ale zároveň je to nutné, když chcete odpovědět někomu na častou otázku: „Na co teď mám jít do divadla?" a dotyčný má čas si vyslechnout právě pouze tři věty, řekl bych: „Hra se odehrává ve škole pro židovské dívky, kde se studuje Talmud. Hlavní postava, mladá dívka Naomi, pro níž je studium natolik důležité, že si vynutila souhlas svého otce k odložení domluveného manželství, se postupně zamiluje do jiné mladé dívky, spolužačky Michelle. A že zakázaná láska skýtá sama o sobě zajímavé téma, je nadmíru jasné všem."

A o čem je Tajemství skutečně? Jsem přesvědčen, že každý si ve hře objeví své. A to nejen z důvodu široké nabídky. Na jedné straně se blíže můžete seznámit s omezeními, které každé náboženství obsahuje. Ať už se jedná o složitost mezilidských vztahů, přísné dodržování nastavených církevních pravidel, nerovné postavení žen ve společnosti, a to jak v rodinných tak také v pracovních záležitostech. Při každém porušení dávných zvyklostí pak můžete vnímat, jaký má takový prohřešek dopad na jednotlivce. Avšak na druhé straně vám Tajemství může poskytnout i pohled na přínosy bohatství, které náboženství obsahuje. Možnost studia, dodržování psychické hygieny, získávání přehledu. Nicméně všechna zamyšlení se nad plusy a mínusy kalí jeden podstatný fakt. Ortodoxní přístup. Ten je totiž rozcupován tím, o čem je Tajemství dle mne především. O lásce. O objevování sebe sama a následném nuceném potlačování citů a neštěstí z toho vyplývající. To je téma naprosto zásadní a v této inscenaci natolik výtečně zpracované, že povyšuje návštěvu Tajemství v nebývale silný zážitek.

A zas mám ten neodbytný pocit, že divadlo se musí hlavně vidět a ne o něm tolik psát. Ono také nikdy dostatečně věrně nedokážete popsat, jak propracovanou scénu inscenace má a hudba, že krásně dokresluje atmosféru. Doufám, že perfektně hraná plachost hlavní postavy Naomi či nespoutaná rozvernost její lásky Michelle, ve skvělém podání Malvíny Pachlové a Diany Šoltýsové, vás pohltí. Stejně jako celé Tajemství. Všem tvůrcům tímto děkuji a ostatním doporučuji následující:

Usaďte se a posuďte sami. Prožijte krásně vystavěný příběh a sdílejte své pocity, protože cokoliv ušlechtilé potlačovat se jednoduše nemá a nesmí! Nahlédněte do Tajemství dobrého divadla.