Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Škola základ života nezklame ani ve své čtvrté verzi
Michal Novák, 8.10.2010
Je již nepsanou tradicí, že sezonu v Městském divadle Brno zahajuje premiéra, kterou zde pohostinsky připraví režisérka Hana Burešová. Když jsem se dověděl, že tentokrát opráší svou dávnověkou inscenaci Škola základ života, měl i neměl jsem z toho dobré pocity. Sázka na osvědčenou jistotu, která naplní kasu, by měla automaticky znamenat „body dolů“. Jenže když pak vidíte, jak si to herci užívají a jak do inscenace vnáší svěží vítr (až uragán), nevraživý pohled na takovou „metodu tvorby“ pomine (přestože mustr inscenace je téměř identický s tím, co jsme viděli ve Středočeském divadle Kladno, pak Divadle Labyrint, následně v Divadle v Dlouhé – a nebýt toho, že úspěšnou inscenaci zde v roce 2002 spláchla povodeň, hrála by se zde pravděpodobně dodnes). Polehčující okolnosti budiž také fakt, že Hana Burešová byla přemluvena, aby Školu opět oživila.

Představení je spíše freskou inspirovanou legendárními pamětnickými filmy, než čímkoli jiným. Dějová linka je neustále narušována vpády dobových swingovek nebo také rozpustilými gagy nebo okouzlujícími voicebandovými recitativy (a tak podobně). Dramaturgie zas na modelových typech študáků a kantorů zručně vykresluje takové ty naše české charaktery.

Neubráním se srovnání. Jan Vondráček (estét Boukal) z verze uváděné v Divadle v Dlouhé zůstane nepřekonatelný, jakož i Miroslav Táborský (repetent Čuřil z Labyrintu a Dlouhé). Nová brněnská inscenace má mnohem výraznější studentky. Ať je to správná žába Pařízková Hany Holišové, třídní kráska Jánská Ivany Skálové, no a poskakovací kreace Lenky Janíkové (tiché děvčátko Nováková) se nedají pro záchvaty smíchu popsat, ty prostě musíte vidět! A troufám si říct, že navrch mají i profesoři (zejména češtinář Kolísko Jana Mazáka). Skvělí jsou ovšem všichni. Němcův Boukal také famózně odrovná dějepisářku, Viktor Skála se zařadil po bok nejslavnějších Čuřilů a Vojtěch Blahuta všech těch nesnesitelných Krhounků... A mohl bych pokračovat.

Myslím, že by byla zajímavá otázka, kdo z těch, které nám herci představili v obrazech srandy a životní bezstarostnosti (těsně před tím, než přijde válka), budou použitelní pro život. Jistě to budou buřič Benetka i fotbalový idiot Holous, estét Boukal, konec konců i ten Čuřil, z děvčat Pařízková a cvičené mloky nikdy nebude vychovávat fyzikář a chemikář Cafourek. Nebo to vidíte jinak?

Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 80 %.

Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu
[Editovat tento článek]


Opravdu smazat


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.