Komentáře

Blog: Diváku divadelní, tys hovado....?

zpět na komentáře

Reakce na příspěvek:
ipl - 24.2.2012, 13:24:00
Myslím, že žádnou zvláštní smůlu nemáš, na podobné diváky není tak těžké při návštěvách narazit.

Šustění pytlíků už mě sice přestalo překvapovat, ale vadit mi nepřestane. Setkal jsem se i s tím, že si návštěvníci přinesli do hlediště buráky. Jednou mě ale ve Stavovském divadle naprosto dostal párek mladých lidí, kteří si přinesli buráky nevyloupané. Brali ořech po ořechu, zbavovali ho slupek a pojídali. Odmítali reagovat na mé upozornění, jestli by si to nemohli sníst potom. Nic jsem s nimi nezmohl.

Pak se mi stalo, že nějakému divákovi při představení několikrát vibroval telefon (zvonění měl ztišené, ale vibrace přesto byly hodně slyšet). Po několikátém vibrování ten hovor přímo při představení zvednul a řekl, že teď nemůže a že se ozve.

Mám ale i zajímavější historky.

V inscenaci "Políbila Dubčeka" hráli ve druhé části dva herci a část hry vystupovali ve spodním prádle. Jeden z nich si v jednu chvíli na pár vteřin slipy sundal a hned zase oblékl. V ten okamžik na něj začal nějaký starší pán řvát "No jo, bez toho by to nešlo!" A pokračoval v pohoršených řečech. Herci na to reagovali pohledy ve smyslu, aby to uťal. Potom se pán podíval na druhého, který si ovšem spodní prádlo nesundaval, a pokřikoval na něj: "Ty si to taky sundej!" V tom se začal smát a odvětil "Ne, já si to nechám!" Pán nepřestával v hlasitém narušování, herci ho různě usměrňovali, občas plácli. Herec, který se předtím svlékl, si dokonce kvůli němu slipy sundal a vystrčil na něho zadek. Pán si přes všechno nadále povídal s doprovodem. Já už jsem se na to nemohl dívat a nahlas pánovi řekl: "Vždyť tu nemusíte sedět, když se vám to nelíbí, tak buď buďte zticha, nebo jděte domů." Pán zmlknul a nic neříkal. Po chvíli se zvedl a uprostřed představení odešel, zanedlouho po něm i jeho doprovod. Tento divák celou tu druhou část naprosto narušil a zabil. Přitom ta nahota nebyla nikterak extrémní, viděl jsem v tomto směru mnohem odvážnější inscenace.

Potom se mi v Divadle Na zábradlí před lety při jednom představení hry "Malý Říjen" stalo, že nějaký starší muž, asi hůře slyšící, začal při představení na herce křičet, že si hrají jenom pro sebe a že jim vůbec není rozumět. Bylo to ve chvíli, kdy vešla na jeviště Magdaléna Sidonová, která v rámci role mluvila s ruským přízvukem. Herci reagovali kultivovaně. M.Sidonová byla evidentně vyvedena z míry a ptala se, jestli ostatní slyší. Pán pořád pokračoval v nadávkách. Na jeviště vyšel inspicient a prosil pána, aby se ztišil a nerušil ostatní diváky, kteří si také koupili lístek, jinak by ho musel vyvést. Pán poslechl. Herci pokračovali a občas se na něj ohlédli s dotazem, zda slyší. O přestávce se pána ujala inspektorka hlediště a přesadila ho co nejblíž k jevišti.

A pak ještě jeden úsměvný zážitek. V Činoherním klubu před pár lety krátce hráli inscenaci "Jméno / Noc zpívá své písně", která asi mnoho lidí nezaujala. Byla taková monotónní a diváky evidentně nudila. Skoro celou první část se pořád dokola řešilo, zda někdo přijde a pořád omílali jméno dotyčné postavy. Najednou se za námi šeptem ozvalo "Já se podívám, jestli přijde." Záhy bylo slyšet listování v programu, divačka se patrně dívala na výčet osob ve hře a hledala, zda tam neustále opakované jméno najde. Asi po minutě listování ustalo a divačka oznámila "Nepřijde." Přiznám se, že v tomto případě to bylo vítané oživení. Ve druhé části se také cosi dokola řešilo a stejná divačka poznamenala "To je jak u Cimrmanů!". Myslím, že nebýt tohoto zážitku, z inscenace bych si už nepamatoval vůbec nic, takto mi utkvělo alespoň něco.

Autor příspěvku:

Název příspěvku:


Text příspěvku:



Kontrola proti spamu: opište následující kód sedmčtyřiosmtřinula

Zobrazit náhled příspěvku


Pravidla slušné diskuse a korektního vedení blogu