Počet komentářů: 10
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Poslyš, ty chodíš často do divadla, co bys mi doporučila...?
...tak tato otázka se zařadila na mou černou listinu na čestné druhé místo, hned za „a jak se vlastně to frisbee hraje?“
Nevím, jestli je to míněno za odměnu či za trest, když se na mě někdo obrací s prosbou o radu v oblasti výběru divadelního představení. Každopádně já to vnímám jako trest asi pokaždé. Důvodů je hned několik:
- obvykle dotyčný nemá tušení, co by vlastně chtěl vidět, nedej bože když vybírá představení pro někoho jiného;
- málokdo si uvědomuje, že pokud stojí o pěkná místa na kvalitní inscenaci, nemůže je kupovat týden dopředu;
- bez ohledu na mé rady jde každý nakonec na Cavemana.
Abych nebyla nařčena z poškozování všeobecně oblíbené inscenace, mně se Caveman líbil, to nemohu říct. Navíc neznám asi nikoho, komu by se nelíbil. Tedy by se to mohlo zdát jako ideální doporučení, tak proč se s tím nevytasím rovnou?

Mezi oblíbené sousloví mnoha lidí patří „když něco dělám, tak to dělám pořádně!“ Já to neříkám, protože chybka se může objevit vždy, navíc občas nemá smysl něčemu věnovat byť jen o vteřinu více času, než je nezbytně nutné. Ovšem pokud jde o divadlo, snažím se „ to dělat pořádně“ a stejně tak přistupuji k doporučením. Hledám divadelní hru a inscenaci na míru dotazujícímu. Snažím se, aby ve výsledku kulturní zážitek přinesl víc než jen „to byla sranda“ – pokud tedy právě pořádná řachanda není striktně obsažena v zadání. Ale divadlo může v člověku zanechat mnohem, mnohem silnější dojmy, není-liž pravda?

Poslední kapkou k rozhodnutí napsat tento blog přispěl kamarád, který mě pověřil úkolem za deset bludišťáků (poznámka: to je opravdu hodně bludišťáků a tedy hodně náročný úkol). Přál si, abych mu doporučila pro maminku k narozeninám: komedii, v Brně (žiju a do divadla chodím v Praze) a na duben (byla půlka března). Po počátečním otřesu jsem se pustila svědomitě do zhodnocení možností. S velkou pomocí i-divadla jsem prošla aktuální komedie hrané v Brně, hodnocení, termíny v dubnu a jejich obsazenost. Průběžně jsem si sepisovala informace do mailu a závěr zněl poněkud fatálně, tedy přibližně takto: „Buď můžeš na nového Wildea či Moliéra s rizikem, že to bude špatný (ale je tam šance, že ne), nebo kupuj lístky dříve!“ Samozřejmě že jsem sama nebyla spokojena s takovým doporučením, proto jsem zprávu prokládala postesky typu „škoda, že to musí být komedie, když se v Brně uvádí Dostojevského Něžná.“

Vysvobození nakonec přišlo v podobě Divadla Bolka Polívky, jehož program je tvořen velkým množstvím hostujících inscenací, převážně pražských souborů a na mnohé z nich byla ještě místa (kruh se uzavírá, Caveman zrovna v Brně hostoval, ale společně se Shirley Valentine již vyprodán byl). Navrhla jsem tedy volit mezi Cimrmanovým „Dlouhý, Široký a Krátkozraký“ (což se zdálo mít volná místa, nechápu) a „Vše o mužích“ Studia Dva, nadále věrna požadavku na komedii...a doporučení opět doplnila možností na komedii netrvat a zvolit Růže pro Algernon. Voila, trefa! Volba nakonec skutečně padla na inscenaci Divadelního spolku Kašpar, jaká to výjimka v přístupu k mým radám, jaká to radost! (Poznámka: a aby bylo jasno, nechodím na trh pouze s kůží cizích maminek, ta má absolvovala Algernon před několika dny a byla rozhodně spokojená).

Den D a okamžik O nastane právě dnes, takže nejpozději o víkendu se snad dozvím, jak na kamarádovy rodiče hra zapůsobila (celkem přirozeně nebyla maminka vyslána za kulturou sama). Mezitím opět vyzývám spřízněné spoluuživatele k reakcím na několik souvisejících otázek: předně, co doporučujete, když Vás o to někdo požádá? Máte již připravenou zásobu oblíbených inscenací, nebo přizpůsobujete výběr konkrétní osobě? A abychom také přihřáli polívčičku zdejší platformě, doporučujete někdy i-divadlo jako poměrně jednoduchou, zato naprosto komplexní možnost, kterak si divadelní hry prověřit?

Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Ryhop (24.4.2012, 16:00:48)  reagovat
doporučení
Nedoporučuju pokud možno nikomu nic, ale používám právě odkaz na i-di (a případně přímo na hry hodnocené mojí osobou, pokud je žadatel neodbytný), ať si každý udělá obrázek sám. Pravda je, že zpětnou vazbu nemám, ale dotyční už se mě nikdy na toto téma nezeptali :)
Ačkoli pravda, nedávnému konkrétnímu doporučení Pana Polštáře jsem se prostě nevyhnul...
reona (24.4.2012, 09:18:24)  reagovat
Tak pro zajímavost, jak tenkrát vypadal můj rozbor a doporučení:
No, takže asi takhle:
Městské divadlo Brno – veselých činoher má celkem poskrovnu, navíc povětšinou vyprodané. Chtít kupovat koncem března duben je prostě...úkol za deset bludišťáků...ve skutečnosti tam prostě lístek na nějaké dobré představení takhle pozdě neseženeš.

Národní divadlo Brno – s kvalitou je to tam obecně slabší. Lístky je možno sehnat na Moliéra – Měšťák šlechticem, nicméně to má právě premiéru, takže není ještě známo, jak moc se to povedlo. Doporučit by bylo možné snad nové zpracování Wildeovo Jak je důležité míti Filipa – ale opět je to novinka a reakce zatím pouze dvě a velice rozporuplné.

Každopádně obě tyto hry patří ke klasice, já osobně preferuji Wildea, a na obě se na duben dají sehnat slušná místa.

Škoda, že chceš něco veselého, v Divadle u Stolu hrají Dostojevského Něžnou, což je nádherný, silný kus...

Mám to! Mrkni na Divadlo Bolka Polívky, hostují mu tam téměř nepřetržitě pražská divadla ;) Bohužel úžasné inscenace Caveman a Shirley Valentine jsou vyprodané, nicméně by mohlo být ještě volno na „Vše o mužích“, což je poměrně vděčná a oblíbená „řachanda.“ No a pokud bys nakonec přece jen slevil z toho požadavku komedie, potom Růže pro Algernon je něco tak nádherného, že to bych doporučila všemi deseti (ve skutečnosti jsem to viděla jednou a v půlce dubna na to berem maminku taky...).

Případně – stále jsme u Polívky – se zdá, že by mohlo být volno na Cimrmanovskou hru Dlouhý, široký a krátkozraký – pro milovníky Cimrmana jasná volba :)

Hmmm...takže tak :)
Poučení pro příště: vstupenky se nekupují na poslední chvíli.
Terez (23.4.2012, 16:52:48)  reagovat
Ke konkrétnímu doporučení se ani nedostanu...
Tohle mi úplně mluví z duše. Mám ještě několik pohobných otázek, které upřímně nenávidím!
Pokud někdo chce doporučit nějaké divadlo, začnu se ohánět takovými termíny, které dotyčný zřejmě nikdy ani neslyšel. Tvářím se důležitě a snažím se rozpoutat intelektuální debatu, i když vím, že protivník neví o divadle téměř nic (pokud se někdo v divadle orientuje, nikdy by se tak blbě neptal).
Začnu se ptát, co v poslední době viděl a co ho oslovilo. Většinou to každého zažene do kouta a je rád, že zvládne rychle změnit téma. :)
JKoula (23.4.2012, 21:59:15)  reagovat
Re: Ke konkrétnímu doporučení se ani nedostanu...
Geniální strategie.

Na druhou stranu... No fuj, takové povýšenecké chování, nesmějme se druhým, že pokládají hloupé dotazy, když něvědí, že jsou hloupé, kdo si může být jist, že se v jiných oborech nechová stejně?
reona (24.4.2012, 09:16:01)  reagovat
Re: Ke konkrétnímu doporučení se ani nedostanu...
Ale toto je skutečně chytrá strategie!! Myslím, že otázka na poslední divadelní zážitek může buď napovědět nebo odradit, což je v obou případech pokrok
Na druhou stranu, asi se napříště úplně vyhnu doporučení přes někoho, kde tento dotaz přinese opět pouze zprostředkovanou a tedy možná zkreslenou odpověď.
Honza (23.4.2012, 15:24:44)  reagovat
Doporučení je vždycky poměrně ošidná záležitost.
Sám druhým většinou nedoporučuji žádná představení. Je velmi těžké odhadnout, jaký má kdo vkus, a skutečně pokud chodí do divadla jednou za rok či dvakrát, budou preference jiné než u mne, který chodí několikrát za měsíc (či týden).

U mne funguje následující pravidlo: čím je něco populárnější, profláknutější a vyprodanější, tím je větší pravděpodobnost, že se mi to nebude líbit. Naopak představení, která stojí za opakovanou návštěvu, nebudou pro většinu diváků vhodná vůbec. Osobně myslím, že MDP si drží dobrý standard (můj osobní favorit je inscenace Dobrodružství v Rokoku). Také poměrně slušná je podle mého názoru Palmovka a Celetná.
JKoula (23.4.2012, 21:55:01)  reagovat
Re: Doporučení je vždycky poměrně ošidná záležitost.
Volbu Dobrodružství v Rokoku můžu jedině podpořit, před měsícem jsem na ně vzal mamku a byla nadšená (tak nějak jsem to i očekával).

A oceňuju, že někdo jmenuje Celetnou, tato scéna totiž podle mě zcela neprávem trpí poměrně malým zájmem diváků, nejspíše proto, že nemá zvučná jména, na něž by lidi chodili... Ale pokud jde o kvalitu inscenací, přes značně rozkolísanou úroveň mám tuto scénu čím dal radši... Prostě takový outsider bez příčiny, to automaticky vzbuzuje sympatie.
reona (22.4.2012, 20:11:20)  reagovat
Sypu si popel na hlavu, vzdávám se...
Abych dokončila, co jsem nakousla v blogu - kamarádovi rodiče a Algernon, nedopadlo to zrovna podle mých představ. Problémy byly v zásadě dva: za prvé příběh oba znali jak z povídky, tak z filmu, což vždycky ubírá na kráse no a za druhé jim prý vadilo, že jak je to vyprávěné, tak se museli příliš soustředit na text. Mea culpa, mea maxima culpa. A poučení, že když chce někdo komedii, neměla bych mu podsouvat alternativy...pěkně 40% řachandu...ale jak se znám, nevzdám to. Raději lidi odradím, aby se mě už napříště neptali, než abych jim doporučila plytkou zábavu za přemrštěné peníze!
JKoula (22.4.2012, 00:49:00)  reagovat
Zatím žádná reakce?
Tak já tedy začnu. Ano, i-divadlo doporučuju, jen mám dojem, že na tuto mou radu nějak není brán zřetel, usuzuju tak z toho, že lidé, kterým zdejší portál doporučím, se mě pak znova ptají, na čem jsem byl, co se mi líbilo a co bych případně doporučil.

Ovšem má interpretace je taková, že je vlastně divadlo nezajímá, je to pro ně námět, o čem se se mnou dá komunikovat... A případné doporučení je pro situaci "když jednou za rok půjdu do divadla, tak si na to třeba vzpomenu a přihlédnu k tomu".

Prostě divadlo není pro každého a od toho se bude odvíjet i potenciální návštěvnost i-divadla.

A pokud jde o to, co komu doporučovat, i já mám zkušenosti s Cavemanem (už pár lidí, kteří o mně vědí jen tolik, že chodím do divadla, ovšem bez bližšího povědomí o frekvenci návštěv, začalo rozhovor variantou dotazu "A Cavemana jsi už viděl?"), ale snažím se nabídku šít na míru (i když aktuálně zrovna bez rozmyslu nabízím Ucpanej systém komukoliv), tedy u lidí, u nichž je na to čas... Když se mě servírka v restauraci zeptala, co bych jí doporučil, a na otázku ohledně jejího vkusu odpověděla "něco nenáročného, kde bych se zasmála", tak jsem z rukávu vysypal pár inscenací z MDP a Palace... V čemž se projevuje i můj vztah k jednotlivým scénám, prostě nikomu nemůžu s klidným srdcem doporučovat řachandy na Fidlovačce či Jezerce, ty ať si objevují sami.
RedWine (22.4.2012, 12:28:12)  reagovat
také se přidám
Mě už se příbuzenstvo neptá, poté, co zjistili, že nejenže jsem neviděla Cavemana, ale ani Čtyři dohody, které my převyprávěly a doporučily jejich okamžitou návštěvu. Velký úspěch slavil Goldoni v MDP, ale i Lantova inscenace Wojtylova textu v DvD. Pak když jsem na otázku, kde jsem byla naposled v divadle, odpovídala, že v Alfrédovi, znejistěli a přešlo se na jiné téma. Pak chtěly vstupenky na Tanec Praha, které jsem jim zajistila, a pak už nikdy žádné vstupenky nechtěly/i.
Když jsme pracovala v knihkupectví, nejvíce mě dráždili zástupci amatérských divadel, kteří chtěli, abych jim našla nějaký pěkný divadelní scénář řachandy pro 8 či 15 lidí.