Činoherní studio Ústí nad Labem

Starý příběh vyprávěný znovu a znovu. O tom, jak se mlčí. O tom, jak se snáší. Vesnice. Krajina. Útlak. O hrdinství mužů a křehkosti žen. Nebo naopak? Temná pastorála, která je taky trochu o lásce. Technokratická pohádka o tom, že mlčet se dá jen do určitého bodu...

Nové jevištní zpracování kultovního sci-fi románu Karla Čapka, antifašistické alegorie a o ztrátě lidství. Je objeven mlok, nový druh! Umí chápat, věci i slova. Umí mluvit, vyrábět – i válčit. Po jednotlivých krocích sledujeme vzestup mločí civilizace – a naopak sestup té lidské...

Veselá převleková komedie s komickými postavami commedie dell’arte o práci a postpráci, vykořisťování a sebevykořisťování, sluzích a pánech a služkách a jejich postavení na trhu práce. A o tom, jestli nás všechny může zachránit láska. Pantalone má dceru. Chce ji provdat za Dottoreho syna. Ale ona už je zasnoubená. Její snoubenec ale možná zemřel. Nebo nezemřel? Nezemřel! A přišel si pro ni. A má i sluhu a ten má hlad. Protože mu málo platí. Co teď? Samozřejmě, najde si druhou práci. Protože tak se to dělá. A on to zvládne...

Inscenace, která s humorem i morem sobě vlastním pátrá, kam zmizely všechny ty společenské utopie a emancipační vize, a jestli nám tak trochu nezmizela budoucnost. To vše za starého dobrého prolínání osobního a politického, za účasti oidipovství, anti-oidpovství i hamletovství – protože oč tu vlastně běží? Who killed the Utopia? C the Unseen! Detektiv Oidipus to všechno prošetří...

Hravá letní komedie od autora české meziválečné avantgardy a vynálezce poetismu o zapletených patáliích lásky, o nespokojených ženách a neuspokojivých mužích. Anebo svůdně podvratné ohlédnutí za utopickým myšlením, pro které už v kapitalistickém realismu není místo? Anebo oboje...?

„Tak trochu koncert a rozhodně podívaná pro všechny, kdo jsou nebo někdy byli dětmi.“ Když jsou pravidla špatná, je třeba je změnit! Nebo aspoň přeskočit. Pipilota Citrónie Cimprlína Mucholapka Dlouhá punčocha – kdo by ji neznal? Je hubatá, živelná, prostě svá. Unese koně, společenskými konvencemi se moc nezabývá a pravidly se řídí, jen když mají smysl. Rozhodně ale ví, jak se nebát, nenechat slabší ve štychu a nedopustit, aby jí někdo vzal radost z objevování všech možných světů...

Adaptace románu, v němž autorka fascinujícím způsobem ukazuje, jakým způsobem v člověku roste nenávist. Nejedná se o psychologickou sondu, ale daleko více o metaforické obrazy, které začínají u malé dírky a končí u jámy hlubinné. Feministický horor o nepohřbených rodinných křivdách. Z útrob červotočem rozežraného domu se ozývají dva ženské hlasy, které touží zastavit koloběh chudoby, násilí a vykořisťování. Od té noci, co položila cihly a maltu, matka věděla, že stíny zalezly i do ní. Už je neslyšela jenom za záclonami nebo za dveřmi, ale i ve vlastní hrudi, hluboko uvnitř. Když přiložila ucho k mému břichu, slyšela je i ve mně. Věděla, že v nás porostou, že nám zarostou do vnitřností a nebudeme je ze sebe moct vyrvat...

Veselá komedie o potřebě ovládat a vlastnit v netradičním pojetí. Pán z Pařezova se rozhodne vychovat si ideální ženu. Zavře ji do svého skákacího hradu (protože můj dům můj hrad) a vychovává a vychovává. Jenže v logice Molièrovy rozšafnosti přichází láska a celý plán rozvrací nebezpečná ženská emancipace...

Autorská inscenace o snění, samotě, nespavosti a vampyrismu. Probuzení uprostřed noci. Oknem matně prosakuje oranžové světlo pouličního osvětlení, dozvuky přetrženého snu a obavy ze dne, který sotva začal. Okamžitě je jasné, že znovu už nepůjde usnout. Lucidní snění pojmenovává stav, kdy si spící člověk uvědomuje, že spí – a skrze toto vědomí může svůj sen ovládat. Divadlo jako jedna z podob lucidního snění...

„Snílek, narcis a dobrodruh. Umělec výmluvy, komunikační okliky a ostnaté imaginace. Ale pozor, ať mu nic nevstoupí do komfortní zóny! Peer Gynt – na sociálních sítích, ve spirituálním pornu, v říši sebeimaginace a sebeprezentace. Peer Gynt sobě, Peer Gynt slamuje, Peer Gynt prokrastinuje. Všechno a nic. Hlavně nebýt průměrný, obyčejný, zaměnitelný. Jízda začíná.“

Autorská inscenace v rytmu jízdního řádu. Jídelní vůz na trase Praha – Hamburg. Kulatá světla září nad bílými ubrusy. Uličkou mezi stoly žene se pan vrchní Peterka a roznáší čepované pivo. Od rána táhnoucí se flám, drobná snění osamělých cestujících i náhodné lásky... „Ohlášená doba zpoždění se může změnit!“

Lehkonohá koláž obrazů a zápisků Bohumila Hrabala, v níž se proplétá raná humoreska o tlupě pojišťováků na lovu, s pozdní melancholií bilancujícího autora. Koláž se mění v konfrontáž. Zve nás do hospody, která je alfou i omegou Hrabalovy tvorby. Zve nás do divadla na pivo, párek a pábení všeho druhu...

Autorská variace světa Jaroslava Foglara. Dobrodružství populární pětice z perspektivy údajně největších záporáků v dějinách Mladého hlasatele. „Šokující odhalení! Tajemství, která neměla být nikdy vyzrazena! Jací byli doopravdy chlapci z Bratrstva kočičí pracky, Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš? Je vše, co se píše v TAM-TAMU neochvějná pravda? Nebo bylo všechno trochu jinak? A co na to Jan Tleskač?“

Inscenace navazující svým současným jazykem na tradici lidových barokních her, které se inscenovaly na českém a moravském venkově zejména v průběhu 17. až 19. století. Možná že se něco stane, nevídané, neslýchané...

Pohádka s loutkami, písněmi a toreadory inspirovaná pohádkou od Walta Disneyho. Dobromyslný býk Ferdinand rád polehává na rozkvetlé louce pod svým oblíbeným stromem, užívá si vůni květin a sní si o svém klidu. Jednou se ale splaší a jeho útěk ho dostane až na pravou španělskou koridu. Dokáže se dobromyslný býk dostat z této šlamastyky...?

Slavná románová prvotina Ladislava Fukse v dnes již kultovním jevištním monodramatickém zpracování Jaroslava Achaba Haidlera. Jeden konkrétní osud českého Žida, který byl v době protektorátu válcován osudem a norimberskými zákony, a přesto se nevzpíral, protože na to byl moc slabý...