Médeia

65%. Herečka L. Trmíková vlastní textovou kolář, propojující více zpracování Médeina osudu, mimořádně zdařile dotvořila a kreace v roli Médeii patří k vrcholům jejího herectví. Vedle ní D. Prachař spíše zastupoval méně výrazný mužský element. Režisér J. Nebeský dobře pracoval s herci, ale místo některých nápadů mohl spíše při znázornění určitých okamžiků (např. smrt dětí) více myslet na tu část diváků, kteří se s tématem setkávají prvně. Přítomní výtvarníci k vyznění zásadněji nepřispěli. Opakem byla výrazná hudba J. Šikla a je třeba ocenit nazvučení akusticky problematického prostoru DUP39.

Tento typ divadla jde zcela mimo mě. Kromě útržků z různých verzích Médeii se na jevišti kreslí, vytváří socha, promítá záznam z termokamery, do toho herci vystřídají spousty bizarních kostýmů. Chvíli deklamují, chvíli jsou jejich výkony civilní (právě tyto okamžiky jsou asi nejsilnější). Má-li vše dohromady nějaký hlubší smysl, netuším. Já byl hodně rád, že mělo představení jen něco málo přes hodinu.