Okupace

45% - Komediální výstupy v inscenaci působí výrazně lépe, než jakékoli vážnější - napětí a tlak se bohužel nedaří budovat tak přesvědčivě, a to bez ohledu na podařené herecké výkony, které podávají pánové Heřmánek, Žák, Batěk a Pokorný. Sara Sandeva za nimi bohužel výrazně zaostává a z celé inscenace tak zůstává především poněkud útrpný pocit.

Je to pro autorskou verzi podpásové, ale porovnejme: Film mrazivá, prostorem sevřená, zajímavě stylizovaná absurdní groteska, polemické zamyšlení nad zbabělostí a odvahou (silné herectví a nakažlivá hudba k tomu), působí to i velice divadelně... K. Pavelka a A. Skala nevytváří jevištní repliku filmu, vydali se vlastní cestou, na níž neuhlídali žánrové rozkročení. Ledabyle vytěžují, redukují, posilují komediální vyznění. Některému překrucování nerozumím už vůbec. Leze z toho hipsterský úšklebek nad „předpodělaností“, ale tehdy (rozuměj za normalizace) strach byl metoda. V tomto směru nejvíce zaujme ztvárnění postavy Ředitele Zdeňkem Žákem.

Nejen pro prostředí divadelního zákulisí, do nějž je děj zasazen, byl film pro jevištní zpracování de facto předurčen. Také specificky vyhrocená situace, která postupně obnaží leccos z minulosti, demaskuje charaktery i míru osobní odvahy jednotlivých postav, nabízí zajímavé herecké příležitosti. Těch nejlépe využili Zdeněk Žák, Karel Heřmánek ml. a Kryštof Bartoš. Inscenace je možná až příliš rozkročena mezi groteskními a vážnými tóny, některé pasáže pak nevyzní s patřičnou intenzitou. Zejména závěr samotný na mě působil zbytečně rozmlženě smířlivě, potenciál příběhu naznačuje cestu k podstatně mrazivějšímu vyústění.