Divadlo F. X. Šaldy Liberec [Malé divadlo]

Žítkovské bohyně

Premiéra: 12.6.2026
Dramaturgie: Lenka Chválová. Výprava: Agnieszka Pátá-Oldak. Světelný design: Magdalena Klára Hůlová. Hudba: David Hlaváč. Pohybová spolupráce: Jaroslava Košková. Úprava a režie: Diana Šoltýsová.
Divadelní adaptace oceňovaného románu podle skutečných událostí o ženách obdařených nadpřirozenými schopnostmi, založeného na skutečných událostech. Strhující příběh o ženské síle, o hledání kořenů a vlastní identity. Tajemné vrstvy naší historie, které byly totalitním režimem záměrně vymazány z paměti lidí. V čarovné horské krajině na Žítkové odjakživa žily ženy, které dokázaly léčit všechny druhy lidských neduhů. Poznaly původ bolesti, ovládaly moc bylin, napravovaly zlámané kosti i otevřené rány, provázely ženy při porodech, uměly ale také třeba utišit bouřku. Sousedé jim říkali bohyně a vodili k nim lidi i zdaleka. Dora je poslední ze starobylého rodu. Chtěla na svůj původ zapomenout a popřít ho, aby unikla osudu své matky, žije ve městě a pověrám nevěří. Temný stín nad svým životem ale zahnat nemůže. Vydává se tedy na Žítkovou pátrat po tajemství své rodiny...
15!   
Divadlo F. X. Šaldy Liberec
Hodnocení inscenace
Redakce
70 %
Uživatelé
70 %
7041000
Hodnocení redakce
Lukáš Dubský 70 %
Chci vidět - přidat do seznamu

Volby

Hodnocení (5)

HODNOCENÍ REDAKCE
Lukáš Dubský  70 %
15.6.2026 | 1386 hodnocení
+ souhlasím
65%. Inscenace režisérky D.Šoltýsové vychází z dramatizace, která už byla uvedena ve VČD a která je divácky vstřícná, co se týče délky a složitosti vedlejších linií. Liberecká inscenace má dvě docela odlišné poloviny - v první se více prosazuje režijní rukopis Šoltýsové se spoustou komplikovaně stylizovaných obrazů, ve druhé se více dostává ke slovu Tučková a tato část má lehce detektivní nádech. Herecky podařená inscenace, vyniká především V.Korytářová v roli Dory. Mám Žítkovské bohyně na divadle rád, takže i tato verze mě bavila, ale viděl jsem už emocionálně silnější zpracování tohoto románu.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Hannibal  80 %
15.6.2026 | 50 hodnocení
+ souhlasím
Inscenace vyniká především obrazotvorností a hudební složkou. První část nás přenáší na Žítkovou, do světa bohyní, tajemství a magie, která prostupuje každodenní život místních žen. Atmosféra je podmanivá a sugestivní, podporovaná působivou hudbou, která se stává rovnocenným vypravěčem příběhu. Ve druhé části se inscenace proměňuje v detektivní pátrání Dory, jež postupně odhaluje skryté vrstvy rodinné i společenské historie.

Právě propojení imaginativního scénického jazyka s hudbou vytváří svébytný divadelní svět, který dokáže diváka vtáhnout až do samotného závěru..který je působivý.
MajdaLena  60 %
15.6.2026 | 54 hodnocení
+ souhlasím
Popravdě... Trochu jsem se ztrácela v tom, kdo je kdo, kdo je s kým příbuzný, o kom se zrovna mluví... Ano, dá se říct, že je moje chyba, že jsem knihu předtím nečetla, ale to přece nesmějí u diváka předpokládat. Takže více než polovinu jsem se buď nudila, nebo přemýšlela o souvislostech a příbuznostech, závěr byl překvapivě silný. Procenta navíc za obě Veroniky, Janků i Korytářovou.
Čiko  60 %
14.6.2026 | 1333 hodnocení
+ souhlasím
Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové zabodovaly jako kniha (byla přeložena do dvanácti jazyků), i jako divadelní adaptace (v různých divadlech se hraje nepřetržitě od roku 2014). Leckterého diváka taky může přilákat fakt, že hra je inspirována skutečným příběhem a reálnými postavami.
Problém inscenace v režii Diany Šoltýsové vidím v přemíře působivých obrazů a velkých gest, které na mě ale ve výsledku jako celek nezapůsobily a představení ve mně nevyvolalo skoro žádné emoce i přesto, že jde o opravdu silný příběh.
Herecký soubor ale rozhodně nezklamal, líbila se mi i hostující Veronika Janků (zejména její odzbrojující mimika).
Prokop Dveře  80 %
16.6.2026 | 322 hodnocení

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.