Obejmout vlny

Zajímavá dramatická etuda v romantickém hávu. Hudba zde nehraje prim a spíše dokresluje atmosféru v šansonovém duchu, převážně jde o činohru. Libreto je až na některé banálnější zpívané texty kvalitní. Ačkoliv v K. M. Fialové dřímá evidentně obrovský potenciál, režisérka bohužel úplně neuhlídala intenzitu jejího projevu, měl jsem pocit, že se chce na jevišti rozkrájet, pro mě osobně to bylo místy až nekoukatelné. To je v kontrastu s prkenným projevem P. Režného, škoda, že Herr Vogela nehraje nějaký činoherec. J. Hruškocimu podobné postavy jdou. Zaujme vkusná scéna a pohybová stránka inscenace. I přes výtky jistě hodnotný autorský počin.

Muzikál který je komorní, mrazivý a úplně jiný, než na jaké je publikum zvyklé. Výtvarná stránka je naprosto okouzlující, ať už jde o scénu, projekce nebo kostýmy. Hudba ve svém minimalistickém obsazení výtečně souzní s příběhem i atmosférou. A to hlavní - po herecké stránce je představení skutečně výjimečné. Skvělé obsazení, kde pěvecké výkony nepřebíjí herectví, ale podtrhují ho. J. Hruškociho i P. Režného v Plzni dobře známe a víme, že oba jsou sázkou na jistotu, ale osobně mě velmi překvapila K. M. Fialová a to jak herecky, tak pěvecky (protože takto ji neznám a byla pro mne velkým, milým překvapením).

O velkém romantickém gestu tří nešťastných krásných lidí, o (marné) vzpouře proti maloměšťácké společnosti, o našich představách, které obvykle ostře kontrastují s realitou, o tom všem je muzikál Obejmout vlny. A taky o odvaze být sám sebou.
Během 70 minut všechny ty tři nešťastníky poznáme a pochopíme je.
Obsazení je hvězdně dobré. Vývoj vztahu, který se zrodil především ze slov v milostných dopisech, se před námi proměňuje, naráží na realitu a je v každém okamžiku srozumitelný a autentický.
Libreto je chytře úsporné, poetické a nechybí mu humor, který je očistný.
A bylo by škoda nezmínit, jak skvostně umí Kateřina Fialová ječet.

Zajímavá dramatická etuda v romantickém hávu. Hudba zde nehraje prim a spíše dokresluje atmosféru v šansonovém duchu, převážně jde o činohru. Libreto je až na některé banálnější zpívané texty kvalitní. Ačkoliv v K. M. Fialové dřímá evidentně obrovský potenciál, režisérka bohužel úplně neuhlídala intenzitu jejího projevu, měl jsem pocit, že se chce na jevišti rozkrájet, pro mě osobně to bylo místy až nekoukatelné. To je v kontrastu s prkenným projevem P. Režného, škoda, že Herr Vogela nehraje nějaký činoherec. J. Hruškocimu podobné postavy jdou. Zaujme vkusná scéna a pohybová stránka inscenace. I přes výtky jistě hodnotný autorský počin.

Muzikál který je komorní, mrazivý a úplně jiný, než na jaké je publikum zvyklé. Výtvarná stránka je naprosto okouzlující, ať už jde o scénu, projekce nebo kostýmy. Hudba ve svém minimalistickém obsazení výtečně souzní s příběhem i atmosférou. A to hlavní - po herecké stránce je představení skutečně výjimečné. Skvělé obsazení, kde pěvecké výkony nepřebíjí herectví, ale podtrhují ho. J. Hruškociho i P. Režného v Plzni dobře známe a víme, že oba jsou sázkou na jistotu, ale osobně mě velmi překvapila K. M. Fialová a to jak herecky, tak pěvecky (protože takto ji neznám a byla pro mne velkým, milým překvapením).

O velkém romantickém gestu tří nešťastných krásných lidí, o (marné) vzpouře proti maloměšťácké společnosti, o našich představách, které obvykle ostře kontrastují s realitou, o tom všem je muzikál Obejmout vlny. A taky o odvaze být sám sebou.
Během 70 minut všechny ty tři nešťastníky poznáme a pochopíme je.
Obsazení je hvězdně dobré. Vývoj vztahu, který se zrodil především ze slov v milostných dopisech, se před námi proměňuje, naráží na realitu a je v každém okamžiku srozumitelný a autentický.
Libreto je chytře úsporné, poetické a nechybí mu humor, který je očistný.
A bylo by škoda nezmínit, jak skvostně umí Kateřina Fialová ječet.

O velkém romantickém gestu tří nešťastných krásných lidí, o (marné) vzpouře proti maloměšťácké společnosti, o našich představách, které obvykle ostře kontrastují s realitou, o tom všem je muzikál Obejmout vlny. A taky o odvaze být sám sebou.
Během 70 minut všechny ty tři nešťastníky poznáme a pochopíme je.
Obsazení je hvězdně dobré. Vývoj vztahu, který se zrodil především ze slov v milostných dopisech, se před námi proměňuje, naráží na realitu a je v každém okamžiku srozumitelný a autentický.
Libreto je chytře úsporné, poetické a nechybí mu humor, který je očistný.
A bylo by škoda nezmínit, jak skvostně umí Kateřina Fialová ječet.

Zajímavá dramatická etuda v romantickém hávu. Hudba zde nehraje prim a spíše dokresluje atmosféru v šansonovém duchu, převážně jde o činohru. Libreto je až na některé banálnější zpívané texty kvalitní. Ačkoliv v K. M. Fialové dřímá evidentně obrovský potenciál, režisérka bohužel úplně neuhlídala intenzitu jejího projevu, měl jsem pocit, že se chce na jevišti rozkrájet, pro mě osobně to bylo místy až nekoukatelné. To je v kontrastu s prkenným projevem P. Režného, škoda, že Herr Vogela nehraje nějaký činoherec. J. Hruškocimu podobné postavy jdou. Zaujme vkusná scéna a pohybová stránka inscenace. I přes výtky jistě hodnotný autorský počin.

Muzikál který je komorní, mrazivý a úplně jiný, než na jaké je publikum zvyklé. Výtvarná stránka je naprosto okouzlující, ať už jde o scénu, projekce nebo kostýmy. Hudba ve svém minimalistickém obsazení výtečně souzní s příběhem i atmosférou. A to hlavní - po herecké stránce je představení skutečně výjimečné. Skvělé obsazení, kde pěvecké výkony nepřebíjí herectví, ale podtrhují ho. J. Hruškociho i P. Režného v Plzni dobře známe a víme, že oba jsou sázkou na jistotu, ale osobně mě velmi překvapila K. M. Fialová a to jak herecky, tak pěvecky (protože takto ji neznám a byla pro mne velkým, milým překvapením).