Obejmout vlny

65%. Nový komorní muzikál zaujme především povedenou hudbou Z.Krále, která je hlavní nositelkou emocí. Vlastně jsem si říkal, že by se mi to líbilo jako celozpívaný muzikál, protože v činoherních scénách nepůsobí romantický patos příběhu zdaleka tak přesvědčivě. Inscenace G.Petrákové je hodně expresivní, hraje se v ní o manipulaci či o dobově podmíněném náhledu na manželství a vztahy. Dobře funguje scéna D.Baziky a muzikál nabízí i propracované herecké výkony. J,Hruškoci je jako romanticky rozervaný Kleist charismatickým svůdcem i sobcem, K.M.Fialová zvládla polohu manipulované ženy v zajetí dvou mužů, která se nakonec dokáže prosadit.

65 % Komorní muzikál, jehož libreto nepře původ v rozhlasové hře. Čerpá z dávné tragické historky, jejímž účastníkem byl představitel raného německého romantismu. Hra nachází stále platné vzorce, jako sobectví nebo nestálost nitra, tudíž i lásky. Proti tomu stojí manipulovaná žena v nesvobodném sevření. Probleskne i téma vzpoury. Minimalismus zápletky režie nabourává razantním uchopením vztahového tématu, stejně tak scénografické řešení. Hudba vše citlivě dokresluje, jen je trochu zle, když dojde na činoherní pasáže. Jozefu Hruškocimu polohy rozervanců sedí a Kateřina Marie Fialová vnesla do inscenace kromě pěvecké síly i neotřelou expresi.