Slyšel jsem sovu zavolat své jméno

55%. Román kanadské spisovatelky v sobě ukrývá silný příběh a zároveň připomíná méně známé okolnosti, za jakých probíhalo v Kanadě sžívání indiánů a bílých přistěhovalců. V dramatizaci V. Maškové vystupuje jen šest postav, o dalších se pouze mluví a právě jejich nepřítomnost na scéně může divákům ztěžovat zájem o jejich osudy. Režisér P. Gábor nedovedl herce k vyrovnaným výkonům a s většinou z nich nenašel cestu k věrohodnému ztvárnění indiánů. Osud kněze Marka, jemuž nebylo dopřáno mnoho času a přesto dokázal v lidech zanechat stopu, je však zpracován a A. Petrášem zahrán působivě. Za zmínku stojí i sugestivní voiceover M. Kačmarčíka.

65 %. Ve jménu názvu osobitým poetickým způsobem se inscenaci daří předat příběh ze zapadlé kanadské indiánské vesnice rybářského kmene Kwakiutl. Sem přijíždí na svoji první farní misi mladý kněz Marek, který si postupně dokáže získat nejen důvěru, ale nakonec i srdce zprvu nedůvěřivých domorodých starousedlíků, kteří právě svádí nelehký boj o zachování svébytnosti své civilizace. Téma síly a potřeby vzájemné lidské empatie a tolerance zde rezonuje zejména prostřednictvím citlivých hereckých výkonů Aleše Petráše a Jitky Smutné.