Mário a kouzelník

35 %. Úvodní animace účelně a slibně nastínily silné stránky tématu, které ovšem s příchodem Z. Bydžovské na scénu vzaly za své. Namísto očekávaného zobrazení zákeřně nenápadně plíživé hrozby mocenství a diktatury živené lidskou stádovitostí, jsem byla svědkem unaveného hereckého výkonu, jehož prostřednictvím postava Kouzelníka měla ten večer jedinou šanci - nudit. :/

Nepovedená adaptace Mannovy povídky, stejně tak jako samotná pětašedesátiminutová inscenace, jíž moc neprospělo ani obsazení Z. Bydžovské do hlavní role. Herečka byla v postavě kouzelníka nevýrazná a jestliže měla představovat hrozbu totalitní moci, v tomto podání by se jistě jednalo o její slabší odvar, poněvadž roztěkanost a nesoustředěnost rozhodně není jejím symbolem. Nejasně zpracovaný závěr ještě více posílil mé rozpaky. Herci ve vedlejších rolí z viděného vyšli nejlépe, i když by si zasloužili pečlivější vedení. Hodně málo muziky za hodně peněz.

Nahodile přítomný vypravěč je jedním z nedostatků problematického textu adaptace. Kromě role Kouzelníka jsou charaktery postav jen lehce nastíněny a herci nemají příliš co hrát, což platí i pro klíčovou úlohu Mária. Dojem významně zlepší příchod Kouzelníka a jeho dlouhý výstup. Mužské monstrum ztvárňuje Z. Bydžovská neprvoplánově, její podání může vyvolat i mráz v zádech, ale nezvyklou volbu obsazení nemusí každý divák přijmout. Dotáčky jsou řešeny výtvarně zajímavě, přesto zbytečně upozaďující živou akci. Jistou působivost inscenaci upřít nelze, ale ve výsledku je bohužel spíše promarněnou příležitostí.

Téma, z kterého se dalo vytěžit mnohem víc. Spíše se jednalo o edukační rozhlasovou hru, doplněnou schematickým animovaným filmem a několika karetními triky. Děrgel je hezký, a Bydžovská nevýrazná.